Prvoci

Z 8.B8 wiki

Verze z 29. 9. 2009, 18:10

• jsou nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové
• prvoky považujeme za základ veškerého rostlinstva a živočišstva naší planety
• některé z prvoků považujeme za první obyvatele naší planety
• prvoci jsou jednobuněční živočichové, většinou mikroskopických rozměrů
• největší prvoci (plazivenka – 3 mm, mrskavka – 2 mm, trepka velká – 0,2 mm)
• tělo prvoků je složeno z organel = ústroječků
• nejdůležitější organely: buněčné jádro, cytoplazma, mitochondrie, ribozomy, chromatofory

Buněčné jádro

• ve většině těl prvoků se nachází pouze jedno buněčné jádro
• někteří prvoci obsahují dvě buněčná jádra (makronukleus – velké jádro - řídí pochody spojené s výživou buňky, mikronukleus – řídí pochody spojené s rozmnožováním buňky, ...)
• existují prvoci s velkým množstvím jader (měňavka bahenní)

Organely

• slouží k pohybu a přijmu potravy
• organely pohybové
  • bičíky (krásnoočko zelené)
  • undulující membrány (trypanozoma spavičná)
  • brvy = cílie (trepka velká)
  • panožky – orgány pohybu,které vznikají přeléváním cytoplazmy - slouží k pohybu a k fagocytóza = trávení potravy (měňavka velká)
• organely trávící
  • někteří prvoci mohou přijímat potravu celým povrchem těla (osmotrofně) – Krásnoočko zelené
  • u jiných prvoků se vytvářejí specifická místa = buněčná ústa, za kterými se vytváří potravní vakuola – v potravních vakuolách se potrava stráví a živiny přejdou do cytoplazmy
• organely vylučovací
  • slouží k odstraňování přebytečné vody z těla
  • chrání prvoka před zničením
  • skládá se z přívodních kanálků a ze středové dutiny

Rozmnožování

Pohlavní

• kopulace
  • může se uskutečnit kopulací (výtrusovci, bičíkovci, kořenonožci)
  • při tomto spolu splynou dva jedinci, kteří zároveň představují dvě pohlavní buňky (gamety)
  • mohou spolu splývat jedinci, kteří jsou tvarově stejní (izogamety - izogamie)
  • jedinci, kteří nejsou tvarově stejní (anizogamety - anizogamie)
• oogamie - samčí buňka malá pohyblivá, samičí obrovská
• konjugace (spájení) – nálevníci (trepka)
  • při tomto způsobu pohlavního rozmnožování se dva jedinci (konjuganti) přiloží k sobě svými buněčnými ústy a zůstanou po určitou dobu spojeni (toto spojení trvá u trepky 12-15 hodin)
  • při konjugaci si kopulující jedinci vymění části svých malých jader, načež se od sebe oddálí
  • po oddálení jedinců proběhne řada změn, které končí vznikem čtyř nových jedinců z každého jedince původního
  • celá konjugace trvá až 60 hodin

Nepohlavní

• pučení
  • na mateřské buňce vypučí nový jedinec, který postupně doroste do původní velikosti
• buněčné dělení
  • nejdříve se mitózou rozdělí buněčné jádro na dvě jádra dceřiná
  • mezi jádry se vytvoří přepážka a vzniknou tak dvě dceřiné buňky, které postupně dorostou do původní velikosti
• schizogonie
  • nepohlavní rozmnožování, které se vyskytuje u prvoka s názvem plazmodium malárie
  • plazmodium proniká do červené krvinky, kde se rozpadne na velký počet nových jedinců (schizontů), kteří později napadnou nové červené krvinky
• sporogonie
  • vyskytuje se rovněž u plazmodia malárie
  • spóra je výsledkem předchozího pohlavního rozmnožování
  • jakmile se spóra dostane do příznivých podmínek, dochází v ní k dělení, jehož výsledkem je vznik většího počtu nových jedinců (sporozoitů)
  • tyto sporozoity vypustí komár rodu anopheles do lidské krve

Organely obrany a ochrany

• pelikula je tužší vnější část cytoplazmy, která udává tvar prvoka (krásnoočko zelené)
• trny a výběžky (prvoci obrněnky)
• schránky s SiO₂ mají mřížovci, paprskovci
• chitinózní schránky – štítovka
• celulózní destičky – na povrchu těl bičíkovců rostlinných
• axostyl – tyčinka, která zpevňuje tělo

Systém - rozdělení prvoků

• kmen bičíkovci
  • tripanosomova spavičná - prvok, který parazituje v míze, mozkomíšním moku a krevní plazmě, vyvolává spavou nemoc, která neléčená končí po třech až 12 měsících smrtí, přenašečem tripanozom je moucha Tse-Tse
  • bičenka (martínka) poševní - způsobuje trichomoniózu (záněty močových cest, hnisový výtok z pochvy), šíří se pohlavním stykem, přenašeči jsou muži
  • lamblie střevní - způsobuje záněty tenkého střeva
  • trubénka heckelova - tvoří kolonie, živý se organickými zbytky u dna vodních nádrží, ukazuje přechod od jednobuněčných organismů k organismům mnohobuněčným
• kmen kořenonožci
  • • proměnlivý povrch těla – umožňuje tvořit panožky
    • pomocí panožek se pohybují a přijímají potravu
    • potrava se tráví pomocí potravních vakuol
    • obvykle mají jedno jádro, rozmnožují se dělením
    • některé druhy vytvářejí na povrchu schránku
  • měňavky
    • měňavka zemní (v mechu), měňavka úplavičná, měňavka velká, panoženka měňavkovitá
  • krytenky
    • rozlitka hruškovitá (vytváří na povrchu schránky ze zrníček písku),štítovka obecná
  • dírkonožci
    • mořští živočichové, mají hodně otvorů z nichž vychází panožky
  • kmen paprskovci
    • sladkovodní i mořští živočichové
    • vytvářejí dlouhé niťovité panožky
    • mají vnější schránky
  • slunivky, mřížovci - sladká voda, schránky z SiO₂
• kmen výtrusovci
  • osmotrofní endoparazité
  • pronikají do buněk hostitelů
  • střídají hostitele pohlavní a nepohlavní
  • původci těžkých onemocnění lidí a hospodářských zvířat
  • hromadinky, krvinkovky, kokcidie, piroplazmy
  • kokcidie jaterní – ke splývání gamet (pohlavních orgánů dochází ve žlučovodech králíků - vtíná cysta, která trávícím ústrojím opouští tělo králíka - infikuje potravu - zdroj infekce, nutnost očkování)
  • taxoplazma goudii – nebezpečné pro těhotné ženy, parazituje v bílých krvinkách (dlouhodobé teploty, únava, zduření mízních uzlin)
  • krvinkovky – plasmodium malárie
    • cizopasnící červených krvinek, kde probíhá schizogonie (nepohlavní rozmnožování prvoka)
    • způsobují malárii (1 000 000 mrtvých/rok)
    • pohlavně se krvinkovky rozmnožují ve slinných žlazách samiček komárů rodu amopheles
• kmen nádorovky
  • parazitické organismy napadající brukvovité rostliny
  • na jejich kořenech vytvářejí nádory (hálky) v nichž nádorovky přežívají
• kmen nálevníci
  • vyskytují se v seném nálevu
  • prvoci se dvěma buněčnými jádry (velké jádro – proces výživy, malé jádro – proces rozmnožování)
  • zástupci: trepka velká, chobotěnka husí, slávinka obecná, mrskavka modrá, bachořci, rournatky
  • bachořci – žijí v bachoru krav, kde pomáhají trávit celulózu nebo-li buničinu
  • výřenka – schopnost kontrakce
• kmen krásnoočka
  • mají velký fylogenetický (vývojový) význam
  • mohou se vyživovat jak autotrofně (může probíhat fotosyntéza – ve vodě s dostatkem světla) nebo prvok začne živiny přijímat osmoticky celým povrchem těla
  • pravděpodobně podobné organismy jako je krásnoočko dalo vzniknout jak rostlinám, tak živočichům
  • stavba těla
  • název dostalo podle červené skvrny (stigma) – světločivý aparát (rozlišuje pouze světlo a tmu - pluje vždy za světlem, aby mohla probíhat fotosyntéza)
    • vylučovací vakuola
    • chloroplasty
    • pelikula – tužší povrchová cytoplazma, která udává tvar prvoka
    • zásobní látky
    • dva bičíky, ale jeden je velmi krátký (orgán pohybu)
• kmen obrněnky
  • jejich tělo je opatřeno dvěma bičíky
  • výživa je mixotrofní (mohou se vyživovat autotrofně i heterotrofně)
  • povrch obrněnek je tvořen vrstvou plochých měchýřků pod plazmatickou membránou, které jsou vyplněné tekutinou nebo pevnou látkou, která zpevňuje jejich těla
  • většina druhů žije v moři, způsobují světélkování hladiny, jsou toxické