Ptáci

Z 8.B8 wiki

---

Verze z 19. 4. 2010, 06:40

• první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
• velikost dnešního holuba, 30dkg
• v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
• znaky ptačí
  • přední končetiny přeměněny v křídla
  • zadní končetina opatřena běhákem
  • přítomnost peří
  • chyběl hřeben prsní kosti
  • přítomnost jednoduchých žeber
  • plachtivý let
• znaky plazí
  • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
  • dlouhý ocas složený z obratlů
  • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
• ptáků je asi 9000 druhů

Obsah 1 Stavba těla 1.1 Soustava rozmnožovací 1.2 Soustava vylučovací 1.3 Soustava cévní 1.4 Soustava trávící 1.5 Soustava svalová 1.6 Kostra 1.7 Soustava dýchací 1.8 Smyslové orgány 1.9 Soustava nervová

Stavba těla

• na povrchu těla je peří, které dělíme na
  • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
  • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
  • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
• peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
  • pernice - peří vyrůstá
  • nažiny - peří nevyrůstá
• výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
• zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
• nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
• stavba pera (velkého)
  • dutá část - brk
  • osten (plný)
  • prapor (po stranách), bývá asymetrický
• kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
  • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)

Soustava rozmnožovací

• gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
• páření (kopulace) ptáků
  • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
  • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
  • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
• nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
• pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
• kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
• při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
• z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
  • mláďata nidikolní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
  • mláďata nidifugní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
  • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)

Soustava vylučovací

• tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
• chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal

Soustava cévní

• stálá tělesná teplota (38-43°C)
• srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
• je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
• velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
• s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
• ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)

Soustava trávící

• má obdobné části jako předchozí skupiny
• přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
• žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
• slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
• střevo ústí do kloaky
• někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří

Soustava svalová

• tvořena dvěma typy svaloviny
  • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
    • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
    • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
  • bílá - spaluje cukry
    • vysoký výkon, krátká výdrž
    • kurovití ptáci
• dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá

Kostra

• je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
• lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
• ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
• druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
• zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
• běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst

Soustava dýchací

• tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
• z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
• mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky

Smyslové orgány

• zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
• někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)

Soustava nervová

• centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
• největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
• u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
• relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi