Savci

Z 8.B8 wiki

Aktuální verze z 2. 6. 2010, 18:56

• jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C
• pokožka obsahuje mnoho žláz
  • potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot
  • mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy
• přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná
• většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura)
• embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací
• tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány)
• bránice je významným dýchacím svalem
• krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora)
  • pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená
  • jsou vytvořeny dva krevní oběhy
    • malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi
    • velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem
  • zachován pouze levý oblouk aorty
• tělní kryt - srst, dva typy chlupů
  • jemná a husta podsada (termoregulační funkce)
  • pesíky
  • vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase
  • mají největší význam u savců žijících v norách
  • vydra 50000 chlupů na centimetr
• sedm krčních obratlů
• ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
• spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem
• lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly
• vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv)
• evolučně nejvyspělejší živí tvorové
• savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice
• samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru
  • monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek)
  • polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji)
• po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice)
• utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek
• utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky
• gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h
• mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek
• chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky)
• délka střev (trávícího traktu)
  • nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla
  • šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla

Nervová soustava

• tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha
• obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy
• nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou
• počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá)

Trávící soustava

• nejdelší střevo mají velcí býložraví savci
• u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha

Rozmnožovací soustava

• gonochoristé
• častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů
• mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá

Rozdělení

• vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm)
  • noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé
  • samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují
  • potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů
  • ježura australská - 4-6kg, 50cm
    • má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země)
• vačnatci
  • název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve)
  • vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy
  • obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu
  • masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m)
  • koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku
  • ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg
  • vakoveverka
  • vakokrt
  • mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců
• placentálové
  • jsou býložraví i masožraví
  • různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové
  • obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda)
  • mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací)
  • přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup
  • samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat
• hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití
  • malé tělesné rozměry
  • mají úplný chrup (zuby jsou stejné)
  • živí se hmyzem
  • ježek evropský - východní a západní
  • krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život
  • rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g
• letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí
• netopýři - letouni
  • protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa)
  • živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni
  • žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém
  • echolokace - ultrazvukové vlny
  • netopýr ušatý
  • vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší)
  • kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg)
  • vampíři - živí se nektarem tropických květů
  • upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu
• tany
  • hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie
  • komunikace pózováním těla a ježením srsti
• hlodavci
  • nejpočetnější savčí řád (1800)
  • malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky)
  • schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata
  • převážně býložraví (někteří všežraví)
  • obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie
  • žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie
  • vyvíjí se koncem druhohor
  • výzkum savců (hlodavců) v Brně
  • u nás 26 druhů hlodavců
  • veverkovití - veverka obecná
    • přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb
    • ročně asi čtyři holá a slepá mláďata
    • přítomnost klíční kosti
  • svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy)
    • typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek
  • syslové - sysel obecný
    • nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav
    • poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus
• sudokopytníci
  • sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů
  • prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem
  • sudokopytníky dělíme na dvě skupiny:
    • přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo
      • tři předžaludky a žaludek slez
      • předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec
      • obrázek: mechanismus příjmu potravy :)
      • patří sem
        • jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují
          • jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý
        • turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec)
          • tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva
        • žirafovití - patří sem dva druhy
          • okapi pruhovaná
          • žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve
    • nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek
      • mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg)
      • prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka)
        • prase bradavičnaté, pekari páskovaný
      • hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry)
        • dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže
      • mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol)
        • velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika
        • velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár
        • v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody)
        • vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst
        • lamy - vikuňa, guanako