Sociologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Založena nová stránka: * společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti * societas - společnost * věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci…) |
|||
| Řádka 155: | Řádka 155: | ||
** je spjat s výkonem určité role | ** je spjat s výkonem určité role | ||
** výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat | ** výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat | ||
| - | * sociální role | + | * sociální role |
| + | ** individuální, nebo skupinová | ||
| + | ** nucené, nebo volitelné | ||
| + | ** krátkodobé, nebo dlouhodobé | ||
{{Neúplný zápis}} | {{Neúplný zápis}} | ||
[[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | [[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | ||
Verze z 25. 10. 2009, 11:49
- společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti
- societas - společnost
- věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci, předmětem zkoumání je společnost a její struktura
- společnost se vyznačuje svoji kulturou, institucemi, organizací a strukturou
- sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozi, rolí, uspořádání vztahů
- sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost
- sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem
- vznik sociologie v 1. polovině 19. stoltí - August Comt
- předmět sociologie
- Emile Dürkheim - sociologický realismus, věda o sociologických faktech
- Max Weber - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání
- sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí
- sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují
- metody sociologického výzkumu
- kvantitativní výzkum - testování pravdivosti hypotéz na velkém vzorku tázaných, metody: rozhovor, dotazník, analýza dokummentů
- kvalitativní výzkum - netestuje hypotézy, ale hledá motivy, které vedly někoho k jednání, hledá významy, jež lidé přisuzují nějakým věcem
- metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardní rozhovor
Obsah |
Dějiny sociologie
- začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce
- August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie
- rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiky
- Herbert Spencer - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu
- 2. polovina - počátek 20. století
- Durheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření
- Marx + Engels - kapitalismus - problémy
- upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami
- společnost není charakterizována spoluprácí, ale konfliktem (třídním bojem)
- problém vykořisťování, sociální stratifikace
- konflikt majitelů výrobních prostředků a pracujících
- vývoj společnosti
- prvobytně pospolná společnost - beztřídní
- otrokářská společnost
- feudeální společnost
- kapitalistická společnost
- komunistická spoelčnost - beztřídní
- cestou ke komunismu je revoluce
- Max Weber - socíální jednání
- porozumět smyslu a významu jednání, sociální realitě
- instituce - suma jednání individuálních aktérů (můžeme chápat jako kategorie jednání)
- 20. století - 3 hlavní směry
- funkcionalistický přístup - funkce institucí ve společnosti
- konfliktivní přístup
- interpretativní přístup - jednání lidí a významy
Kultura
- společnost charakterizuje specifická kultura
- kultura = zakotvené osvojené vzorce vnímání a jednání, přetrvává z generace na generaci
- vědění + znalosti (kognitivní)
- každodenní a vědecká povaha - jak se mám e v životě chovat, co co znamená
- normy a hodnoty - označující ideje a standardy, vymezují lidské jednání, motivují lidi, ospravedlňění svého jednání
- materiální statky - materiální stránka kultury, artefakty a symboly
- jazyk - symbolická komunikace v kultuře, prostředek, jehož prostřednictvím vnímáme svět, dorozumívání s druhými lidmi, umožňuje sdílet svět s druhými
- každá země má jinou kulturu
- kultura se mění (znalosti, normy, hodnoty)
- instituce a sociální orientace
- kultury jsou rozdílné v jednání (postojích, myšlení, názorech)
- instituce - návod k jednání
- aby člověk uskutečnil své potřeby
- člověk se chová podle kultury ve které žije
- sociální organizace - způsob provázání lidí, vymezená pozicemi lidí
- proměny kultury
- vývoj technologií
- akulturace
- integrace, asimilace
Komunikace
- přenos významů prostřednictvím symbolů, předpoklad spojení účastníky - společný jazyk, význam gest
- sociální komunikace - proces ve kterém se sdělují nebo vyměňují informace, typ sociální interakce
- verbální - slovní, neverbální - mimoslovní
- primitivní - tváří v tvář, zdroj lidská paměť
- tradiční - psané texty
- moderní - masová komunikace
- jednosměrná, příjemce je anonymní
- masmédie - sdělovací prostředky, slouží k přenosu informací velkým skupinám lidí
- velký vliv na společnost
- televize, rádio, noviny, internet
- mají mimořádné postavení v politice
Socializace
- proces, ve kterém si dítě osvojuje a poznává normy a hodnoty, probíhá během celého sociálního života člověka
- porozumění kultuře společnosti, přijímání prvků této kultury, jejich hodnot a norem
- dítě si osvojuje jazyk, vidění světa, názory, postoje, přesvědčení a identitu
- identita - vědomí vlastního já
- resocializace - přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s přijetím nových postavení
- socializace zajišťuje kontinuitu společenského vývoje, umožňuje předávání duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily předchozí generace
- zprostředkovatelé socializace
- rodina
- vrstevnická skupina
- masmédia
- škola
- (církev)
Sociální deviace
- odchylka od pravidel vytvořených společností
- sociální patologie - nezdravé, obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou pro společnost nebezpečné
- vědecká disciplína, která se zaměřuje na analýzu příčin deviantního chování a důvodů jeho existence
- rasismus, drogy, prostituce, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, šikana, sekty, domácí násilí
Sociální kontrola
- konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami
- prováděna za pomocí sociálních sankcí
- sociální kontrola - vnější, vnitřní
- sankce - pozitivní, negativní
- sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti
- inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse
- ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie
- vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur
- různé formy úniku - jedinec ignoruje společenské normy
Sociologické koncepty společnosti
- archaická společnost (arche - počátek)
- prvotně pospolná společnost, kultury lovců a sběračů
- chybí sociální stratifikace
- tradiční společnost - výsledek neolytické revoluce - zemědělství
- 3500 př. n. l. - 18/19. století (někde dodnes)
- velkou roli hraje náboženství
- dělba práce - sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů, většina lidí pracuje v zemědělství
- moderní společnost - průmyslová revoluce, technika
- sekularizace
- postmoderní společnost - filosofie od počátku 20. století, krize modernity
- od 70. let 20. století postmoderní filosofie
- těžiště ekonomiky se posouvá z průmyslu do služeb, důraz na znalostní a vědomostní kulturu
- relativizace hodnot, globalizace
- propojování světa, sbližování kultur a ekonomik různých národů a států (prostředkem i Internet)
Sociální stratifikace
- rozvrstvení společnost, různé typy strukturování
- podle majetku
- podle úrovně vzdělání
- podle podílu na moci
- latinsky stratum - vrstva
- základem sociální stratifikace je nerovnost
- o sociální stratifikaci uvažoval Karl Marx, požíval pojem třída
- podle socialistických, případně komunistických teorií je cílem sociálních procesů odstranění nerovnosti, Marxovým cílem byla beztřídní společnost
- heslo francouzské revoluce: svoboda, rovnost, bratrství
- jiní sociologové tvrdí (např. Max Weber), že nerovnost je neodstranitelná, protože vyplývá z přirozenosti člověka
- dalši stratifikační kritéria - pohlaví, rasa, místo bydliště
- stratifikace
- horizontální - např. podle místa bydliště
- vertikální - nerovné rozvrstvení např. podle majetku
- sociální mobilita
- intragenerační - mezi generacemi
- intergenerační - v rámci generace
- sociální prostupnost
Sociální vztahy a sociální struktura
- osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život
- sociální struktura - síŤ vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
- základem sociální struktury je sociální postavení
- sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti
- sociálních rolí vykonáváme současně několik (otec + manžel + vedoucí)
- sociální status - hodnota sociálního postavení
- starosta x bezdomovec
- je spjat s výkonem určité role
- výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat
- sociální role
- individuální, nebo skupinová
- nucené, nebo volitelné
- krátkodobé, nebo dlouhodobé
Není to celé!
