Stoletá válka

Verze z 3. 12. 2009, 16:55; FroxDev (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Přejít na:navigace, hledání

1337 - 1453
konflikt mezi Anglií a Francií
3 etapy (1337 - 1360, 1360 - 1415, 1415 - 1453)
příčiny
- snaha Anglie získat zpět ztracené území ve Francii
- boj o Flandry - Belgie patřila Francii, ale obchodovala s Anglií
- Eduard III. - nárok na panovnický trůn

Obsah

1337 - Angličané vypluli přes La Manche do Francie
1340 - námořní bitva u Sluis, zajistila Angličanům dlouhodobou kontrolu nad La Manche
1346 - bitva u Kresčaku - Francouzi poraženi, padl Jan Lucemburský (účastnil se ji slepý)
1356 - bitva u Poitiers [poatie] - Francouzi opět poraženi
1360 - mír v Bretagni - Angličané zabrali sever Francie
Francie začíná být vyčerpaná jak válkou, tak morem

na začátku malá vítězství Francouzů
mor ve Francii - krysy roznášely, zemřela polovina obyvatelstva, lidé to brali jako trest od Boha
dva přístupy k moru
- Flagelanti - lidé, kteří se bičovali do krve a uváděli se tím do extáze - lidé se jich báli
- druhá část obyvatelstva byla klidná
ve Francii dochází k povstáním (1358)
- povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů
  - rolníci tím ale ničeho nedosáhli
- povstání měšťanské - Ettienne Marcel - měšťané chtěli zasedat v generálních stavech
- potlačeni a Ettienne byl popraven
Anglie - John Wycliff - působí na Oxfordské univerzitě, filozof a myslitel
jeho myšlenky rozšiřovali do lidu lidoví kazatelé, například John Ball (voják)
- s Wattem Tylerem vytvořil roku 1380 Selské vojsko
Selské vojsko dotáhlo na Londým a žádali zrušení nevolnictví, ovládli Londým
- král pozval Watta a Johna na jednání a zabil je
robota se ale zmenšovala a za určitou dobu bylo úplně zrušeno nevolnictví a poddanství
roku 1415 bitva u Azincourtu - druhá porážka Francouzů

bitva u Azincourtu 1415
Jindřich V. (Anglický král) - sňatek s francouzskou princeznou, ale než získá trůn zemře
v Anglii a části Francie vládne syn Jindřich VII.
jižní Francie je řízena Karlem VII. (dauphin Karel)
lidové povstání proti Francii - Johanka z Arku
- Bůh a svatí k ní promlouvají, aby zachránila Francii
- přivedla armádu k vítězství - dobyla Orleans, Remeš (korunovací město), dauphin Karel korunován - Karel VII. král
- Johanka upadla do zajetí Burgunďanů - ti ji prodali Angličanům - odsouzena jako kacířka, 1431 upálena
- Panna orleánská - bojové jméno
- odsuzovala husitské hnutí
válka končí porážkou Angličanů - zůstává jim jen území Calais

vyvíjí se jako téměř absolutní monarchie
moc má král, který může svolat generální stavy, zasloužil se o to Ludvík XI.
- vypisuje pro obyvatele stálé daně - podpora "rukodílen" (porcelán, hedvábí) - podpora ekonomiky
- podporuje (upevňuje) moc krále
- připisuje Burgunsko
- upevňuje absolutismus