Strunatci
Z 8.B8 wiki
Verze z 17. 3. 2010, 12:00; 85.160.108.177 (diskuse)
- kmen, dělíme na tři podkmeny: pláštěnci, kopinatci, obratlovci
- mnohobuněční živočichové, mají přítomnu tělní dutinu coelom
- tři zárodečné listy (ektoderm - soustava nervová, entoderm - struna hřbetní - chordadorsalis a část trávící soustavy mezoderm - kosti, svaly, pojiva, soustava dýchací, vylučovací a rozmnožovací)
- tělní souměrnost je dvoustranná (bilaterální)
- cévní soustava je uzavřená s vyjímkou podkmene pláštěnců
- přítomnost žaberních štěrbin (vznikají prolomením hltanu - faryngotremie)
- struna hřbetní je pružná, pevná, tyčinkovitá výztuha těla, která se táhne od konce hlavového ke konci zadního
- u vyšších obratlovců je struna hřbetní nahrazena páteří
- u nižších strunatců je nervová soustava v hlavové části pouze mírně rozšířená, u vyšších tvořena míchou a mozkem
- mozek vyšších má pět částí (mozek velký - koncový, mezimozek, střední mozek, mozeček, prodloužená mícha)
Obsah |
Pláštěnci
- na tři skupiny - vršenky, sumky, salpy
- jsou hermafrodité - ke splynutí spermie s vajíčkem dochází v mořské vodě - larva - dipleurula
- larvy pláštěnců jsou ve své tělesné stavbě dokonalejší než dospělci (larvy mají strunu hřbetní, dospělci ne)
- soustava dýchací - celým povrchem těla
- soustava cévní - otevřená
- soustava nervová - je tvořena jedinou zauzlinou (nachází se mezi otvorem ústním a vylučovacím)
- soustava rozmnožovací - hermafrodité (varlata i vaječníky)
- vajíčka a spermie se dostávají do podžaberního prostoru a odtud do mořské vody - vzniká larva, po určité době se mění v dospělce
- larva je v tělesné stavbě dokonalejší než dospělec (má vyvinutou strunu hřbetní) - ontogenetická regrese
Kopinatci
- jediný zástupce - kopinatec plžovitý, mořský živočich, noční
- svým tvarem těla připomíná malou rybičku, chybí končetiny
- na konci těla se nachází ploutevní lem
- struna hřbetní zachována po celý život
- v těle chybí jakékoli chrupavky a kosti
- stavba těla - na povrchu je jednovrstvená pokožka, pod ní rosolovitá škára, pod ní příčně pruhovaná svalovina
- soustava dýchací - dýchají celým povrchem
- soustava cévní - uzavřená, chybí srdce, krev neobsahuje červené krvinky
- hlavní tepnou je tepna břišní
- soustava trávící - začíná příústními makadly - ústní otvor - hltan - jícen - střeva a zakončení řitním otvorem
- soustava rozmnožovací - gonochorista (bez pohlavního dimorfismu)
- vajíčka a spermie jsou uvolňovány do mořské vody - vznik larvy, která je celá obrněná a pelagicky žije ve vodě 2-3 měsíce - poté obrvení ztrácí a postupně se mění v dospělce
Obratlovci
- bezčelistnatci - mihule, sliznatky
- čelistnatci
- paryby (žraloci, chiméry, rejnoci)
- ryby
- obojživelníci
- plazi
- ptáci
- savci
=== Bezčelistnatci === - kruhoústí
- vodní živočichové, z nichž mihule žijí ve vodě sladké a slané, vždy se ale třou ve vodě sladké
- sliznatky žijí pouze ve vodě slané
- bez čelisti, párových končetin, na konci těla je pouze ploutevní lem
- chorda přítomna po celý život
- živí se filtrací nasávané vody
- některé druhy žijí paraziticky
- zástupci: mihule potoční (červ 15cm, po stranách hlavy sedm párů žaberních štěrbin)
- cévní soustava uzavřená
- tvoří ji srdce, které je venózní (protéká pouze krev bez kyslíku)
- srdce je z jedné síně a komory
- smyslová soustava - proudový orgán, nachází se mezi žaberními štěrbinami
- přítomnost očí (jen u mihulí)
- rozmnožování - gonochoristé, z oplozenýc vajíček se ve vodě vyvíjí larva - minoha (žije ve vodě 3-4 roky, dospělec jen do tření)
- nervová soustava - v hlavovém konci mírně rozšířená
- pro mihuje existuje záchranný program - Lampetra
- mihule mořská - jeden metr a váží až tři kila (parazit ryb)
Čelistnatci
Paryby
- mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu
- mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha)
- ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním
- tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě
- pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev
- vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin
- vnitřní - vitrodentin
- žraloci
- vnitřní kostra chrupavčitá
- většinou vřetenovitý tvar těla
- heterocerkní ocasní ploutev
- protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum)
- plakoidní šupiny
- vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se)
- samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve
- přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby
- pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř
- Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů
- výborné vnímání chemického složení vody
- velikost 20cm - 15m
- rozmnožování - nízký množství mláďat
- živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek
- častý vnitřní kanibalismus
- „krvavá“ milostná předehra
- zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá
- rejnoci
- typické ploché tělo
- srůst párových ploutví tvoří „plachtu“
- zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve
- žijí u dna
- obrana - jedové trny na ocase, statické výboje
- zástupci: manta birostris, trnucha divná
- chiméry - ve velkých hloubkách
- velké prsní ploutve, dlouhý ocas
- tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami
- pouze čtyři žaberní štěrbiny
- chybí kloaka
- monofiodontní chrup
- zřetelný pohlavní dimorfismus
- zástupci: chiméra hlavatá
