Třicetiletá válka

Z 8.B8 wiki

Verze z 7. 5. 2010, 08:48 (zobrazit zdroj) 85.160.69.242 (diskuse) (Založena nová stránka: * 1618-48 * 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech * západní E…) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 7. 5. 2010, 09:56 (zobrazit zdroj) 85.160.69.242 (diskuse) (→Válka švédsko-franckouzská) Porovnání s novější verzí →
Řádka 65:		Řádka 65:
	* za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky		* za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky
-	== Válka švédsko-franckouzská ==	+	== Válka švédsko-francouzská ==
	* pátá fáze		* pátá fáze
	* katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků		* katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků

---

Verze z 7. 5. 2010, 09:56

• 1618-48
• 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech
• západní Evropa - Anglie, Nizozemí, Francie i Skandinávie
• rozvoj obchodu a manufakturní výroby, bohatne podnikatelská vrstva (ti tíhnou k reformovaným náboženstvím)
• spojenectví španělských a rakouských Habsburků - snaha zničit reformovaná nábožeství a vytvořit v západní i střední Evropě univerzální katolické monarchie se silnou ústřední vládou Habsburků - podpora papeže a polských králů
• Svatá říše římská - dva nepřátelské bloky
  • Katolická liga (jižní Německo) - Maxmilián Bavorský
  • Unie kalvínskch knížat (jihozápadní část říše)
  • třetí váhavá skupina - luteránská knízata, střední a severní Německo, v čele saský kurfiřt
• Třicetiletá válka zasáhla velkou část Evropy
• hlavní příčina mocenský zápas o Evropu - mezi Habsburky a ostatní Evropou
• odlišení od jiných - válka dvou koalic (ne dvou států), náboženský boj se mění na mocenský, používání palných zbraní
• náboženský universalismus x požadavky národních států
• několik fází (podle toho, kde se odehrává)

Obsah 1 České stavovské povstání 2 Důsledky bělohorské porážky 3 Válka falcká 4 Válka dánská 5 Válka švédská 6 Válka švédsko-francouzská

České stavovské povstání

• první fáze - 1618-1620
• válka česká
• Matyáš II. Habsburský - sídelním městem císaře Vídeň
• 1611 - 1619 - české země spravují místodržící jmenovaní z řad katolické šlechty - záměrně porušují náboženské svobody, jež povoloval Rudolfův Majestát - kostely nekatolického vyznání zavírány, nový evangelický kostel v Hrobech na příkaz arcibiskupa dokonce pobořen - obavy a nespokojenost v řadách nekatolických stavů - 21. 5. 1618 - schuzká radikální opozice - v čele Matyáš Thurn - v pražském Karolinu - o dva dny později na Pražský hrad - vnikli do kanceláře místodržících a na protest porušování Majestátu vyhodili z okna místodržící Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Fabricia - třetí pražská defenestrace - znamenala otevřené vypovězení poslušnosti - vůdcové povstátní vytvořili vlastní vládu - Třicetičlenné diktatorium - mělo spravovat zemi, byli v něm zastupitelé všech tří stavů (panstva, rytířstva, měšťanů)
• Matyáš zemřel v roce 1619 jako bezdětný
• Ferdinand II. = Ferdinand Štýrský, na trůn po dohodě mezi španělskými a rakouskými Habsburky (císařský trůn, ale i trůn jednotlivých zemí Podunajské monarchie)
  • synovec Matyáše
  • čeští stavové ho odmítají - zvolili na český trůn falckého kurfiřta Fridricha - kalvínského vyznání, stál v čele říšskýh evangelíků sdružených v Unii, manželkou dcera anglického krále Jakuba I. Stuarta (v jeho pomoc čeští stavové doufali)
• na obou stranách se verbovalo žoldnérské vojsko - čeští stavové mají ale málo peněz - vojáci nedostávají pravidelně - žold, zklamala i zahraniční pomoc - Unie má spoustu vnitřních problémů a uzavřela s Ligou v říši smlouvu o neútočení
• anglický král považuje stavovské povstání za vzpouru proti legitimnímu panovníkovi a odmítá ji podporovat
• Ferdinand II. měl oporu ve španělských příbuzných a získal na svou stranu i Katolickou ligu v říši
• 8. 11. 1620 - bitva na Bílé hoře u Prahy - rozhodující střetnutí stavovských a císařských vojsk
• Fridrich Falcký po prohrané bitvě uprchl z Čech (byl zde jen rok - "zimní král"), české země vydány císaři Ferdinandu II. bez dalšího boje

Důsledky bělohorské porážky

• Ferdinand II. definitivně skoncoval s opozicí v Čechách - zahájeny tvrdé regrese - účastníkům povstání konfiskován majetek - panovník přiděloval panství svým věrným - rozsáhlé statky získal Albrecht z Valdštejna
• do Čech přichází německá, italská a španělská šlechta
• 21. 6. 1621 - na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdčích, představitelů odboje (kat Mydlář, popraven i rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius) a také hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
• pražská univerzita do rukou jezuitů - Karlo-Ferdinandova univerzita, jezuité zahájili rozsáhlou rekatolizační činnost - páter Koniáš - velmi krutý
• 1622 - generální pardon - císař slíbil, že nebudou další popravy, nadále ale zabavuje viníkům majetek
• 1627 (pro Moravu 1628) - soubor zákonů Obnovené zřízení zemské
  • Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně
    • po 200 letech se vrátilo katolické duchovenstvo jako první stav v zemi
  • jediné povolené náboženství je katolctví - ti co nechtěli konvertovat museli do půl roku opustit české země - vlna emigrace - vlast opouští elita národa - Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Václav Hollar, poddaní převáděni na katolickou víru násilím
  • němčina zrovnoprávněna s češtinou - otevření cesty absolutní moci panovníka, monopolní vládě katolické církve, germanizaci českého prostředí

Válka falcká

• druhá fáze - 1620-1623
• Fridrich Falcký uprchl do Falce - sem pronásledován Ligou, poražen a vyhnán, zbaven vedení protestantských vojsk

Válka dánská

• třetí fáze - 1625-1629
• Kristián IV. - vzniká silná protihabsburská koalice
  • Haagská koalice (Norsko, Dánsko, Nizozemí, Anglie a severoněmecké země)
  • chtěli ovládnout sever Německa
  • pronikla až na území Čech a Moravy - ničení, drancování - císař Ferdinand II.
  • přijímá pomoc Albrechta z Valdštejna (generalismus rakouské armády) - porazil Haagskou koalici
  • koalice vytlačena ze severní Evropy
• 1629 uzavřen Lübecký mír (Meklenbursko pro Albrechta), císař prosazuje restituční edikt - navrácení majetku katolíkům, neprošel, oslabil svoji moc, musel Albrechta propustit ze svých služeb

Válka švédská

• čtvrtá fáze - 1630-1635
• v čele protestantských vojsk je švédský král Gustav II. Adolf (bojují tam i čeští emigranti
• saský kurfiřt do Čech (1632) - podporuje Švédsko
• znovu povolán Albrecht z Valdštejna - porazil Gustava v bitvě u Licenu - 1632, zahynul
• Švédsko oslabeno - v čele nezletilá Kristýna, kancléř Axel Oxenstierna řídí Švédsko - unával Komenského jako významného vědce
• Albrecht obviněn říšskou šlechtou že nevyjednává za Rakousko ale za sebe, že chce český trůn, krýl ho odvolal - roku 1634 zavražděn v Chebu, Švédové se stahují z Evropy
• Sasové obsadili Prahu, když byli Švédové poraženi přešli k Habsburkům - získali do trvalého držení Lužici
• za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky

Válka švédsko-francouzská

• pátá fáze
• katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků
• francouzský král Ludvík XIII., kardinál Richelieu - rádce, zajistil, aby se Francie přidala, znovu útočí
• do Prahy odvezli Rudolfínské sbírky a různé cenné památky (Ďáblova bible)
• nakonec HAbsburkové neudrželi své dobré postavení (ale nebyli poraženi) - kompromis (velmi posílila Francie a Švédsko)
• od roku 1644 mírová jednání v městech Osnabrücku a Münsteru - až do 1648 - Vestfálský mír
  • Francie a Švédsko prvořadé mocnosti
  • Habsburkové ztratili Lužici, ale upevnili si vládu ve svých državách (neposílili svůj vliv v Evropě, nezískali žádná nová území
  • politicky se Evropa vrátila do roku 1624 (politicky české stavy neuspěly - zůstaly podřízeny Habsburkům)
  • Nizozemí - potvrzeno jeho osamostatnění (v rámci Evropy), i Švýcarsko
  • prohlubují se rozdíly mezi západní, východní a střední Evropou - utužení feudeálních stavů, nevolnictví, cechy
  • rozvoj baroka - slouží proti reformaci
    • zdobnost, oblouky, řasení šatů, citové výjevy v obličejích soch atd.