Třicetiletá válka

Z 8.B8 wiki

Přejít na:navigace, hledání
• 1618-48 • 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech • západní Evropa - Anglie, Nizozemí, Francie i Skandinávie • rozvoj obchodu a manufakturní výroby, bohatne podnikatelská vrstva (ti tíhnou k reformovaným náboženstvím) • spojenectví španělských a rakouských Habsburků - snaha zničit reformovaná náboženství a vytvořit v západní i střední Evropě univerzální katolické monarchie se silnou ústřední vládou Habsburků - podpora papeže a polských králů • Svatá říše římská - dva nepřátelské bloky • Katolická liga (jižní Německo) - Maxmilián Bavorský • Unie kalvínskch knížat (jihozápadní část říše) • třetí váhavá skupina - luteránská knízata, střední a severní Německo, v čele saský kurfiřt • • Třicetiletá válka zasáhla velkou část Evropy • hlavní příčina mocenský zápas o Evropu - mezi Habsburky a ostatní Evropou • odlišení od jiných - válka dvou koalic (ne dvou států), náboženský boj se mění na mocenský, používání palných zbraní • náboženský universalismus x požadavky národních států • několik fází (podle toho, kde se odehrává) • • Ferdinand II. = Ferdinand Štýrský, na trůn po dohodě mezi španělskými a rakouskými Habsburky (císařský trůn, ale i trůn jednotlivých zemí Podunajské monarchie) • synovec Matyáše • čeští stavové ho odmítají - zvolili na český trůn falckého kurfiřta Fridricha - kalvínského vyznání, stál v čele říšských evangelíků sdružených v Unii, manželkou dcera anglického krále Jakuba I. Stuarta (v jeho pomoc čeští stavové doufali) • • na obou stranách se verbovalo žoldnérské vojsko - čeští stavové mají ale málo peněz - vojáci nedostávají pravidelně - žold, zklamala i zahraniční pomoc - Unie má spoustu vnitřních problémů a uzavřela s Ligou v říši smlouvu o neútočení • anglický král považuje stavovské povstání za vzpouru proti legitimnímu panovníkovi a odmítá ji podporovat • Ferdinand II. měl oporu ve španělských příbuzných a získal na svou stranu i Katolickou ligu v říši • 8. 11. 1620 - bitva na Bílé hoře u Prahy - rozhodující střetnutí stavovských a císařských vojsk • Fridrich Falcký po prohrané bitvě uprchl z Čech (byl zde jen rok - "zimní král"), české země vydány císaři Ferdinandu II. bez dalšího boje • Důsledky bělohorské porážky • Ferdinand II. definitivně skoncoval s opozicí v Čechách - zahájeny tvrdé regrese - účastníkům povstání konfiskován majetek - panovník přiděloval panství svým věrným - rozsáhlé statky získal Albrecht z Valdštejna • do Čech přichází německá, italská a španělská šlechta • 21. 6. 1621 - na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdčích, představitelů odboje (kat Mydlář, popraven i rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius) a také hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic • pražská univerzita do rukou jezuitů - Karlo-Ferdinandova univerzita, jezuité zahájili rozsáhlou rekatolizační činnost - páter Koniáš - velmi krutý • 1622 - generální pardon - císař slíbil, že nebudou další popravy, nadále ale zabavuje viníkům majetek • 1627 (pro Moravu 1628) - soubor zákonů Obnovené zřízení zemské • Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně • po 200 letech se vrátilo katolické duchovenstvo jako první stav v zemi • • jediné povolené náboženství je katolctví - ti co nechtěli konvertovat museli do půl roku opustit české země - vlna emigrace - vlast opouští elita národa - Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Václav Hollar, poddaní převáděni na katolickou víru násilím • němčina zrovnoprávněna s češtinou - otevření cesty absolutní moci panovníka, monopolní vládě katolické církve, germanizaci českého prostředí • • Válka falcká • druhá fáze - 1620-1623 • Fridrich Falcký uprchl do Falce - sem pronásledován Ligou, poražen a vyhnán, zbaven vedení protestantských vojsk • Válka dánská • třetí fáze - 1625-1629 • Kristián IV. - vzniká silná protihabsburská koalice • Haagská koalice (Norsko, Dánsko, Nizozemí, Anglie a severoněmecké země) • chtěli ovládnout sever Německa • pronikla až na území Čech a Moravy - ničení, drancování - císař Ferdinand II. • přijímá pomoc Albrechta z Valdštejna (generalismus rakouské armády) - porazil Haagskou koalici • koalice vytlačena ze severní Evropy • • 1629 uzavřen Lübecký mír (Meklenbursko pro Albrechta), císař prosazuje restituční edikt - navrácení majetku katolíkům, neprošel, oslabil svoji moc, musel Albrechta propustit ze svých služeb • Válka švédská • čtvrtá fáze - 1630-1635 • v čele protestantských vojsk je švédský král Gustav II. Adolf (bojují tam i čeští emigranti • saský kurfiřt do Čech (1632) - podporuje Švédsko • znovu povolán Albrecht z Valdštejna - porazil Gustava v bitvě u Licenu - 1632, zahynul • Švédsko oslabeno - v čele nezletilá Kristýna, kancléř Axel Oxenstierna řídí Švédsko - unával Komenského jako významného vědce • Albrecht obviněn říšskou šlechtou že nevyjednává za Rakousko ale za sebe, že chce český trůn, krýl ho odvolal - roku 1634 zavražděn v Chebu, Švédové se stahují z Evropy • Sasové obsadili Prahu, když byli Švédové poraženi přešli k Habsburkům - získali do trvalého držení Lužici • za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky • Válka švédsko-francouzská • pátá fáze • katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků • francouzský král Ludvík XIII., kardinál Richelieu - rádce, zajistil, aby se Francie přidala, znovu útočí • do Prahy odvezli Rudolfínské sbírky a různé cenné památky (Ďáblova bible) • nakonec Habsburkové neudrželi své dobré postavení (ale nebyli poraženi) - kompromis (velmi posílila Francie a Švédsko) • od roku 1644 mírová jednání v městech Osnabrücku a Münsteru - až do 1648 - Vestfálský mír • Francie a Švédsko prvořadé mocnosti • Habsburkové ztratili Lužici, ale upevnili si vládu ve svých državách (neposílili svůj vliv v Evropě, nezískali žádná nová území • politicky se Evropa vrátila do roku 1624 (politicky české stavy neuspěly - zůstaly podřízeny Habsburkům) • Nizozemí - potvrzeno jeho osamostatnění (v rámci Evropy), i Švýcarsko • prohlubují se rozdíly mezi západní, východní a střední Evropou - utužení feudeálních stavů, nevolnictví, cechy • rozvoj baroka - slouží proti reformaci • zdobnost, oblouky, řasení šatů, citové výjevy v obličejích soch atd. • • •
Navigace
Nástroje