Vývoj po první válce

Z 8.B8 wiki

Obsah 1 Versailleský mírový systém 2 Založení společnosti národů 3 Česká účast na pařížské mírove konferenci 4 Washingtonská mírová konference 5 SSSR 20.-30. léta 5.1 Stalinské Rusko 6 Německo 1918 - 1933 7 Maďarská republika Rad 8 Fašismus 9 Itálie

Versailleský mírový systém

• Pařížská mírová konference
• vítězové první světové války - jednání
• 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky)
• vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země
• poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko
• zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti
• státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání
  • USA - prezident Woodrow Wilson
  • Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci
  • Velká Británie - David Lloyd George
  • Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali)
  • Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě)
• státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně
• celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií
• Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie
• orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti"
  • zástupci zemí + ministři zahraničí
  • po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau)
• Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu
• mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919
  • územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů
  • ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko
  • ČSR - Hlučínsko
  • Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko
  • Gdaňsk - svobodné město
  • Dánsko
  • Belgie
  • ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii
• vojenské podmínky
  • zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí)
  • ztráta loďstva a ponorek
  • zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi
  • v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody)
• hospodářské podmínky
  • vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné
  • několikrát revidovány, snižovány
  • uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie
• smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky
• vyvolala potřebu revanče od Německa Francii
• nezamezila německé agresi v budoucnosti
• Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě
• mírová smlouva s Rakouskem (září 1919)
  • podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států
  • vojenská omezení a reparace
  • přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
• mírová smlouva s Bulharskem (1919)
  • ztráta území ve prospěch států na Balkáně
• s Tureckem (1920)
  • v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků
  • rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí
• smlouva s Maďarskem (1920)
  • ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán
• úprava hranic, vznik nástupnických států
  • Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko
  • Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie)
  • Turecko - Afrika, Asie apod.
• Malá dohoda (1920)
  • společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie
  • důvod - strach z návratu Habsburků
  • politická, hospodářská a vojenská spolupráce
• Sanitní kordon
  • pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.)

Založení společnosti národů

• 1919
• aby zabránila válečným konfliktům
• omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva
• rozpad 1939
• ČSR členem od začátku do konce
• vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem)
• SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko
• Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera
• Maďarsko členem nebylo
• Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo
• sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu
• hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím

Česká účast na pařížské mírove konferenci

• stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci
• Beneš, Kramář
• jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě
• hranice s Maďarskem
• Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe
• jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové
  • sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí)
  • Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919)
    • ČSR obsadila Těšínsko vojensky
  • uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci
  • 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené

Washingtonská mírová konference

• doplňovala pařížskou
• uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě
• posílila vliv USA v daných oblastech
• hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ...
• uzavřeny tři smlouvy
  • nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
  • stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat
  • princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
    • každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit
    • v Číně je republika

SSSR 20.-30. léta

• intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919)
• vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu
• ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce
• podpora bělogvardějců
• obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli
• občanská válka (1918-1921)
  • bílí - bělogvardějci
    • koalice demokratů, monarchistů, socialistů
    • podpora Dohody
    • generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři)
  • rudí - rudogvardějci
    • bolševici s podporou rolníků a dělníků
    • Rudá armáda - Trockij
    • Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády
  • obě strany velmi kruté, teror
• vyvraždění carské rodiny
  • po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení
  • za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg
  • v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům)
• tažení bílých
  • 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
    • útoky potlačeny, Kolačak zajat
  • 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody
  • 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska
• 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území
• bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků
  • lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování)
  • lepší organizace
• válečný komunismus
  • ekonomika a politika v době občanské války
  • zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely
  • povinné odvody v zemědělství
  • stanovena pracovní povinnost pro všechny
  • přídělový systém na potraviny a životní potřeby
    • čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí
  • rudý teror x bílý teror
• období po válce
  • v moci Lenin
  • politika NEPu
    • umožňuje drobné soukromé podnikání
    • rozvoj zemědělství
    • vstup zahraničního kapitálu
  • třífázová ekonomika
    • státní ekonomika (podniky, těžký průmysl, banky)
    • družstva (zemědělská + řemeslné dílny)
    • soukromá ekonomika (cizí podnikatelé, bohatí)
  • plán Goelro - elektrifikace Ruska
  • likvidace negramotnosti (90%)
    • školy - ve dne děti, večer dospělí
  • 30. 12. 1922 - vznik SSSR (federace)
    • autonomie federativních států
    • komisařem pro národnostní politiku
• SSSR izolována od zbytku Evropy - prolomena mírovou konferencí
  • 1922 - konečně dořešena výše reparací (Janovská konference)
  • přizváno i Německo a SSSR - špatné jednání ostatních států s nimi
  • Rusko a Německo - sešli se v Rapallu (u Janova)
    • Rapallská smlouva
      • Německo a Rusko si odpustili reparace
      • obchodní smlouvy
      • Rusko umožňuje Německu zkoušet nové zbraně v Rusku
• Lenin zakládá Gulagy, + popravy (pod vedením Felixe Džeržinského ("železný")
• 1922 - "Závěť" - otevřený dopis Lenina (dva kandidáti na komisaře - Stalin x Trocký)
• 1924 - smrt Lenina v Gorkém

Stalinské Rusko

• industrializace - od 1928
  • zánik NEPu (1926)
  • podpora těžkého průmyslu, aby bylo Rusko nezávislé - dřív agrární země
  • orientace na energetiku, těžký průmysl a dopravu
  • Dněprogess - elektrárna na Dněpru
    • rozvoj těžkého průmyslu
    • úspěch za cenu lidských obětí, ztráty v zemědělství - nebyly peníze, a devastace životního prostředí
• pětiletky - ekonomické plány
• "úderníci" - plní plán na víc než 100%
  • Stachanovci (Stachanov)
• kolektivizace - od 1929
  • združstevňování soukromého zemědělského vlastnictví
  • kolchozy - družstva
  • sovchozy - státní statky
  • pronásledování středních rolníků - Kulaci - transporty na Sibiř
  • totální krach, hladomor, de facto nevolnictví
  • silný systém direktivně řízeného hospodářství
• domácí politika
  • Stalin nesnese odpor
  • tajné policie (ČEKA, GPU, NKVD)
  • 20. léta - Moskevské procesy
    • odstraněna staré osazenstvo (Leninovo)
    • Trockij - zbaveni vlivu, vyhnanství
• velký teror - 30. léta
  • období velkých monster - procesů - Moskevské
  • záminka - vražda Sergeje Mironoviče Kirova - 1934 v Leningradě
• Dekret na ochranu proti teroru (západnímu) - velký teror
  • obviněn může být každý
  • hromadné zatýkání na základě absurdních obvinění (spolupráce se západem)
  • bez soudů rychlé odsouzení - tzv. trojky (právník + 2 komunisti -> obyčejní lidé)
• Ježovština (1936-8)
  • ministr vnitra Ježov - následně odstraněn
  • období největších procesů
  • dopad na všechny skupiny obyvatelstva - obyčejní - nejvyšší představitelé
  • proti bývalé buržoasii - krach ekonomiky
  • procesy s Rudou armádou
    • tři mařšálové, polovina generálů, 60% důstojníků
    • velká ztráta před Druhou světovou válkou (bez velitelů)
  • odstranění Trockého, Zinověva
• vnější tvář
  • spravedlivá "socialistická" demokracie
  • velký vliv na západní levicové obyvatelstvo, intelektuály a umělce (Breton, Argon, Shaw)
  • 1936 - Nová ústava - teoreticky nejdemokratičtější, pouze zakrývá totalitní představu
• kult osobnosti
  • nepřiměřené zveličování významu vůdčí osobnosti
  • 1929 - Stalinovi je 50 let - posun od "oligarchie" k diktatuře
  • silná propaganda
  • Stalin - neomylný, symbol vzestupu Ruska
  • stalinismus - dovršení marxismu - leninismu

Německo 1918 - 1933

• 1918 - příměří a zároveň kapitulace Německa
• 9. 11. 1918 - abdikace císaře Viléma II.
• v Berlíně vyhlášena republika
  • Sociální demokraté pravice - Fridrich Ebert, podepsali kapitulaci
  • Sociální demokracie levice - prosinec 1918 - Komunistická strana Německa - v čele Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
• po celém Německu vznikají dělnické a vojenské rady
• nepřehledná situace, revoluční nálady + císařská armáda se odmítá rozpustit
• povstátní Spartakovců (5. 1. - 12. 1. 1919)
  • Spartakovci - radikálové KSN
  • protivládní povstání + generální stávka v Berlíně
  • sociální demomratická vláda povolává Freikorpsy - neodzbrojení vojáci z 1. světové, krajně pravicové polovojenské skupiny
    • krveprolití, popravy bez soudů - Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
• Výmarská republika (1918 - 1933)
  • 1919 - Výmarská ústava - přijata na Národním shromáždění Německa ve Výmaru, velmi demokratická, fakt
  • prezidentem Friedrich Ebert
  • demokratické - vláda, parlament
  • monarchistické - armáda, justice
• Versailleská mírová konference
  • nesplatitelné reparace
  • Německo označeno za viníka války
  • odstupy území - "Horní Slezsko" - vyhlášen plebiscit Polsku
  • anglické ultimatum - Německo přijímá mírovou smlouvu pod nátlakem
• Kappův puč (březen 1920)
  • reakce na Versailleskou smlouvu, propuštění armády
  • vůdce wolfgang Kapp - pochod armády na Berlín
  • končí neúspěchem - není podporován
• německá politika
  • spolek "černá říšská armáda" - přechovávají zbraně, odmítají mírovou smlouvu
  • atentát na politika Rantheau - politik "plnění", žid
  • konec politiky plnění
  • Německo žádá moratorium (odložení splátek) - 1922
    • Francie odmítá, hrozí válkou
  • 1922 - Rapallská smlouva mezi Německem a Ruskem
• Rúrská krize - 1923
  • nedodána reparace (dřevo, uhlí)
  • vstup francouzského vojska do Porúří (Francie i Belgie)
• Německo - pasivní odpor
• Stresseman - kancléř vlády, přerušuje pasivní odpor - odpor levice
• hyperinflace, generální stávka
  • krach německé měny, cený stoupají, zatímco hodnota peněz klesá
• vznikají "revoluce", prosazování levice
• výsledkem je pokus o komunistický převrat v září 1923
• ekonomická krize, hrozí rozpad Německa
• Pivní puč
  • odehrál se v pivnici, schůze NSDAP
  • nejednoty Německa využívá Hitler a 8. 11. 1923 se pokouší o první nacistický převrat s generálem Ludendorfem
  • 9. 11. pochod na Berlín, končí neúspěchem
  • Hitler a další vůdci odsouzeni na 5 let vězení, po 9 měsících propuštěn; ve vězení píše "Mein Kampf"
• Stressemanova éra
  • 1924-28
  • Dawesův plán - finanční půjčka USA Německu
    • ekonomické zakotvení Německa, půjčka na obnovení německého průmyslu
  • 1924 - nová měna - "říšská marka"
  • vyřešení vytahů Francie-Německo, krom splácení reparací
  • 1925 - umírá Ebert, nastupuje Paul von Hindenburg
• světová hospodářská krize (1929)
  • Němci krizi podceňují
  • USA chce splatit půjčku - Němci nemají na splacení
  • 1930 úspěch NSDAP - odpor vůči Veraillské smlouvě, vzestup hitlerovy moci
  • 30. 1. 1933 - nástup Hitlera, zakázány všechny ostatní strany - konec demokratického Německa
    • "Führer" - nejvyšší funkce

Maďarská republika Rad

• 21. 3. - 1. 8. 1919
• nespokojenost - ztráty území
• Karolyiho vláda
  • liberálové + sociální demokraté
  • slibují reformy (pozemková, průmyslová, ...)
• ze sociální demokracie - Komunistická strana Maďarska, v čele Béla Kun
• komunisté svrhli Karolyiho vládu, vyhlášena MRR
• revoluční vláda - Béla Kun - ministr zahraničí
• reformy po vzoru Ruska
  • znárodnění průmyslu
  • přidání peněz dělníkům
  • bytová výstavba
  • zabrání půdy, státní družstva - ztráta podpory rolníků
• do Maďarska vtrhly vojska Malé Dohody (ČSR, Rumunsko) - porážka
• Maďaři na Slovensku - Slovenská republika Rad (3 týdny)
  • Prešov, Antonín Janoušek
• ČS armáda na Slovensko, Slovensko řídí Vavro Šrobár (ministr se zvláštní pravomocí), vyhlášen vyjímečný stav (vojenské zákony)
• Maďaři zatlačeni zpět, do Maďarska prchá i vedení SRR
• druhá intervence československé armády do Maďarska - konec republiky rad
• v Maďarsku se dostává k moci admirál Miklos Horthy (pravice)
  • zakládá fašistickou stran, (organizace) Šípové kříže
• spojenci Itálie a později Německa
• Miklos Horthy - "regent" Maďarska - ve skutečnosti diktátor
• Maďarsko fašistické 1920 - 1944

Fašismus

• myšlenkové, extrémě pravicové hnutí
• vzniká po 1. světové válce, reakce na nespokojenost a výsledky války + obavy z komunismu a Sovětského Ruska
• poprvé v Itálii (jako vládní politika)
• vzniká po celé Evropě + Japonsko, Jižní Amerika
• demokraticé systémy jsou slabé, lidé "potřebují" vedení - fašismus
• vláda jedné strany, ostatní jsou zakázány (strana vybudována hierarchicky)
• v čele charismatický vůdce
  • Německo - Führer
  • Itálie - duce
  • Španělsko - caudillo
• demagogie - schopnost získat lidi na svou stranu pomocí velkých slibů
• odmítá všechny jiné ideologie
• přívrženci jsou ze středních vrstev
  • po válce se cítili ohrožení - oslovuje je fašismus a sliby + podnikatelé, bankéři - vidí ve fašismu oporu proti vzpourám a stávkám a nebezpečí z východu
• Benito Mussolini
  • původně učitel
  • aby se vyhnul vojenské službě, prchá do Švýcarska - styk s ruskými emigranty
  • člen socialistické strany v Itálii 1902
  • publicistika, pojednání o Janu Husovi, noviny Avanti ("vpřed")
  • zastánce vstupu do války na straně Dohody
  • oslavuje československé legie
  • jako dobrovolník bojuje ve válce
  • politika
    • 1919 bojové svazky - oddíly prvních fašistů, co chtějí dělnické schůze apod.
    • změna od socialismu k fašismu
    • "Fasci di Combattimento" - později první fašistická strana
    • 1921 - bojové svazky změněny na fašistickou stranu
    • volen do italského parlamentu
    • pochod na Řím - vyhrožoval, že svrhne ládu, chtěl zvýšit své pravomoci
    • 1925 - vládne jako diktátor (duce)
    • 1935 - obsazena Habeš
    • 1940 - pakt tří, zapojení do bojů 2. světové války
    • 1943 - vláda vyslovuje Mussolinimu nedůvěru - vězněn, poslán do kláštera, osvobozen až později německými výsadkáři
  • podpora Hitlera
  • 1945 - prchá do Milána, Coma, Švýcarska
  • prchá, zatčen a uvězněn italskými partyzány
  • znovu prchá ...
  • soukromý život - manželka Rachel Guidi, dcera provdána za ministra zahraničí - Galleazzo Ciano
    • slabost pro mladé milenky - Clara Petacci - s tou zemřel

Itálie

• nespokojenost s výsledky 1. světové války - území východního pobřeží Jadranu
• D'Annuzio - nacionalistický politik - 1919 - útok italské armády na město Rieka (obsazeno)
• nesouhlas Pařížské mírové konference - vojska stažena
• Itálie odchází z Pařížské konference
• vzestup Mussoliniho
• Itálie - králoství - Viktor Emanuel III.
• vznik fašistické strany - teror (fašisté x socialisté) "hnědokošiláči"
• vzorem je Mussolinimu Římské impérium - ovládnout Středozemní moře
• nacionalistická politika
• volby 1921 - pouze 7% hlasů
• Mussolini poslancem, chce se stát ministerským předsedou
• 1922 - pochod na Řím
  • 26000 fašistů na povel přichází z různých stran na Řím
  • Viktor Emanuel III. ustupuje Mussolinimu - ministerský předseda
• prosazování idejí - boháči i dělníci - získává spojence
• likvidace odpůrců - komunisti a socialisti
  • zavraždění levicového poslance Matteotiho 1924
  • Mussolini se přiznává k vraždě, ale neohrozilo to jeho post
• rozehnán parlament, funguje Velká fašistická rada - pozice vlády
• vláda pomocí dekretů
• 1929 - Lateránské dohody - končí špatné vztahy s Vatikánem (Pius XI.)