Ukázat zdroj

* kultura nebyla originální, převzata od Řeků a Etrusků
* vytvořili sjednocené impérium
* bojovní, cílem bylo vítězství nad nepřáteli a zabírání území
* zabývali se bojem, zemědělstvím, později řemeslem a obchodem
* Italikové (podle nich název Itálie) 
* Itálie – málo členitá, ostrovy: Sicílie, Sardinie, Korsika
* povrch méně hornatý, umožňoval sjednocení
** dostatek nížin, Pádská nížina – Galové (Galie předalpská)
* jejich povahu změnily výboje
* původně patriarchální otroctví, později klasické
* osídlení: od 2. tis. př. n. l.
** Italické kmeny – do střední Itálie; Latinové (oblast Latium, později Řím), Sabinové, Umbrové (střední Itálie)
** 1. tis. př.n.l. -  Etruskové – západní část severní Itálie (Eutrulie)
*** vyhynulý národ, jsou záhadní původem (z Lídie?), jazykem a písmem
*** písmo nerozluštěno, památky nezachovány
*** rozvíjeli zemědělství, terasovitá pole, vysoušení bažin, uměli zpracovávat kov
*** svobodné postavení žen
*** víra v posmrtný život – nekropole (města mrtvých vedle měst živých)
*** výroba sošek – terakota
*** náboženství – antropomorfní božstvo
*** věřili v osud – věštili z letu ptáků, z vnitřností zvířat, výklad snů
*** tvořili federaci největších 12 měst – byly zde jen městské státy, později Řím
*** etruská města: Volsinie, Veje
*** Etruskové ovládli podstatnou část poloostrova – později moc slábne a vládnou Římané
*** Forum romanum – římské náměstí
* Římané převzali:
** fasces – svazky prutů svázané dohromady, uvnitř byla sekera, znak úřadu, v Římě to byl znak senátu
** umění – klenba
** typ věštby
** gladiátorské zápasy
** socha Kapitolské vlčice
** Kloaka maxima = velká stoka

== Vznik Říma ==
* pověsti o založení: Aeneas – hlavní hrdina zachránil skupinu Trojanů z hořící Troje a připlul k ústí Tibery
** Alba Longa – město, které založil syn Aenea, Romulus a Remus – Řím
** původ odvozen od Troje – hrdina Enea
* skutečnost: Řím založili Etruskové spojením pasteveckých osad na 7 pahorcích u Tibery
** pahorky spojeny hradbami na město
** pahorky: Aventin, Palatin, Kapitol
** rok založení 753 př. n. l.

== Doba královská ==
* 753 – 510 př. n. l.
* vláda 7 etruských králů (1. Romulus)
* v Římě 3 kmeny – Latinové (100 patricijských rodů), Sabinové, Etruskové
** dohromady tvořili římský národ (populus romanu)
* patriciové x plebejové – právní vztah „patron x klient“ 
** patriciové – bohatí, majetní, vlastnili půdu, plnoprávní, zástupci v senátu
** plebejové – chudí, svobodní, neplnoprávní, zemědělci, řemeslníci
** „klienti“ byli plebejové, patroni je chránili, zaměstnávali, plebejové je za to volili
* senát (SPQR) = senatus populusque romanu (senát a lid římský) - poradní sbor krále (300 členů)
* reforma krále Servia Tullia – společnost rozdělena do 5 tříd podle majetku, původně podle urozenosti
** první skupina – nejbohatší – přehlasovali ostatní, nejvíce centurií
** pátá skupina – nejchudší – neměli práva
** každá třída měla založit určitý počet centurií 
** pátá skupina měla jeden hlas na směnu – centrální sněm
* poslední etruský král Tarquinius Superbus vyhnán i s rodinou z Říma kolem roku 510 př. n. l.
* vznik republiky
* otroci – patriarchální otroctví

== Doba republiky ==
* 510 – 27 př. n. l.
* republika – res publica – věc veřejná
* moc v rukou lidu, vykonávána prostřednictvím svých volených zástupců = nepřímá demokracie
* římské úřady – úředníci – magistráti – voleni
*# konzulové – byli dva, voleni na 1 rok – střídají se po měsíci
*# diktátor – byl jeden na půl roku, v době války, konzulové museli odstoupit
*# kvestoři – 2 až 10, státní finance
*# cenzoři – chování, dobré mravy
*# prétoři – soudní úředníci
*# senát – zahraniční politika, uzavírání míru, válka, zákony
*#* znak fascés, bílá tóga s nachovým okrajem
*#* budova Curie, v senátu - šlechta
*# lidové shromáždění – shromáždění obyvatel

== Boj Plebejů za rovnoprávnost ==
* příčina – růst bohatství části plebejů x žádná politická moc
* secese (3x) – první 494 př. n. l. – hrozba plebejů, že opustí Řím a založí nové město 
** => úřad tribuna lidu = právo veta, právo azylu, právo nedotknutelnosti osoby, mohli navrhovat zákony, svolávat lidové shromáždění
* zákony dvanácti desek – 449 př. n. l. - zákoník – občanské, trestní, rodinné právo – je na Forum romanum 
* 285 př. n. l. – povolení sňatků mezi patricii a plebeji => vznik nobility – vládnoucí bohatá vrstva
* homo novus – nový člověk

== Války Říma za ovládnutí Itálie ==
* obranné války
** proti Etruskům
** proti Galům (387 př. n. l.) – vojevůdce Brennus – „Vae victis“ = „běda poraženým“
* útočné války – proti Etruskům (396 – 265 př. n. l.)
** zabrán severozápad Itálie
** proti Samnitům (3 války) – udělali z nich spojence
** zabrána střední Itálie
* proti řeckým městským státům
** Tarent pozval na pomoc krále Pyrrha Epiru (řecký vojevůdce) 
** => Pyrrhovo vítězství – vítězství, které se takřka rovná porážce
* 270 př. n. l. – zabrána jižní Itálie
* 265 př. n. l. – zabrána celá Itálie (od Pádské nížiny po Mesinskou úžinu)
* římská armáda – legie (asi 6000 mužů) – občanská armáda, výborně vycvičená a ukázněná
* budování silnic (Via Appia)

== Charakter římské společnosti a stýtu v době rané republiky ==
* Řím a jeho obyvatelstvo – nadřazeni zbytku Itálie
* římské občanství – privilegium Římanů
** osobní svoboda
** občanská práva
** plná ochrana státu kdekoliv v římském státě
** nadřazenost nad všemi ostatními obyvateli
* zemědělský charakter společnosti – práva a povinnosti podle vlastnictví půdy
* dodržování římských morálních hodnot a ctnosti – statečnost, zdatnost, zbožnost, sebeovládání
* skromnost – jednoduchý a prostý způsob života
* nábožensky tolerantní – nevnucovali jiným své bohy
* nemohli se smířit s křesťanstvím => nakonec v Římě pouze křesťanství

== Punské války ==
* 3 – 2 století př. n. l.
* boje s Kartágem, boj o západní Středomoří
* Kartágo – oligarchická republika, městský stát, vládnou nejbohatší
* původně kolonie – silný stát
* námezní armáda
* bůh Baal – přinášeli mu lidské oběti
* příčiny: boj o moc nad západním Středomořím

=== 1. Punská válka ===
* záminkou pomoc Římanů městu Mesina na Sicílii proti Kartágu
* Kartágo mělo výborné lodě, Římané lodě kopírovali -> námořní velmoc
* boje dlouho nerozhodné
* vítězí Řím – zisk Sicílie => 1. mimoitalské území, 1. římská provincie
* prokonzul – vůdce provincie
* provincie musely platit daně, nesměly nosit zbraně, daně vybírali publikáni – vybírali víc, aby získali peníze
* úřad prokonzula

=== 2. Punská válka ===
* 218 – 201 př. n. l.
* Kartágo nadále velmocí, hledali náhradu v Hispánii
* zabírání území
* v čele armády Hamilkar Barkas (blesk) – měl dva syny – Hasdrubal a Hanibal
* 218 př. n. l. – záminka – útok Hanibala na město Sagunt – později se stalo spojencem Říma
* tažení přes Alpy v zimě z Pyrenejského poloostrova – Hanibal se slony, jeho armádu doplnili Galové
* 217 př. n. l. – bitva u Trasimenského jezera => porážka Římanů
* 216 př. n. l. – bitva u Kann => druhá velká porážka Římanů

=== 3. Punská válka ===
* v Římě velký strach z Hanibala => vyzbrojeny 2 legie otroků
* proslulé zvolání: „Hanibal ante portas“ (Hanibal před branami)
* v Itálii poražen Hanibalův bratr Hasdrubal
* zničeny Římany Syrakusy – Archimédes
* vylodění Římanů v Africe – vítězství u Zamy – 202 př. n. l.
* těžké mírové podmínky: 260 tun stříbra Římanům
** ztráta všech území kromě města Kartága
** ztráta celého loďstva až na 3 obchodní lodě
** zákaz vést války, i obranné
* římský řečník Cato starší: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“
* numický král Yogurtha napadl Kartágo
* 149 – 146 př. n. l. – obrana před Yogurthem
* Kartágo vypleněno a zapáleno – posypáno vápnem, solí a prokleto
* obyvatelé, kteří přežili válku, rozprodáni do otroctví

== Boj Římanů o východní středomoří ==
* útok na Sýrii (dynastie Sargonovců) – 188 př. n. l. ovládnuta, Řím je prohlásil za spojence
* Makedonie (3 války) – 168 př. n. l. – ovládnutí Makedonie => provincie
* 146 př. n. l. – dobytí Řecka
* 133 př. n. l. – získali Malou Asii (Pergamon) => nazvali ji Asia => Římské impérium

== Důsledky římských výbojů ==
* vzniká římské impérium
* příliv bohatství – změna způsobu života (Římané bohatí)
* příliv otroků – změna na klasické období – práce v zemědělství (latifundia – velkostatky)
* ztráta půdy u malých rolníků, neměli půdu, nemohli být vojáky
* mizí občanská armáda -> námezní armáda -> reforma 107 př. n. l. – konzul Marius
* rozpory v římské společnosti - bohatí x chudí Římané
* pozemkové reformy bratří Grachů
* 133 př. n. l. – tribunem lidu Tiberius Grachus
** navrhl pro Římany pozemkovou reformu
** část půdy bohatí vrátí a ta se rozdělí mezi rolníky, odmítli
** boje – pokus dopadl špatně – byl ubit i se svými 300 stoupenci
** 123 př. n. l. – Gaius Grachus – vrátil se k reformě svého bratra – chtěl ji rozšířit
** -> na dobytých územích nová města a okolí dát chudým rolníkům
** pokus o rozšíření římského občanství do Itálie – privilegium
** nepovedlo se, Gaius zabit
* Římané x spojenci -> spojenecká válka 90 - 88 př. n. l.
** přestanou bojovat -> římské občanství – jen Itálie
* otrokáři x otroci – vzpoury otroků
** Sicílie – zemědělští otroci povstali 138 - 132 př. n. l.
* siřan Eumnus – dlouhé povstání

== Spartakovo povstání ==
* povstání gladiátorů
* 73 – 71 př. n. l.
* Spartakus – otrok z Trácie
* gladiátorská škola v Capui
* vzpoura – útěk na Vesuv 
* porážka římských legií
* počet vzbouřenců 60000
* tažení Itálie k Pádu, odchod z Itálie domů
* rozdělení otroků – nový pochod na jih, pronajaty lodě od pirátů, zrada
* Římané útočí – vojevůdce Marcus Crassus (decimace – skupinky po deseti, jeden zabit)
* Římští vojáci vykopali hluboký příkop přes poloostrov, odřízli otrokům cestu zpět
* 71 př. n. l. – Spartakus poražen, 6000 zajatců přibili na kříže lemující cestu z Kapuy do Říma

== Občanské války ==
* 1. občanská válka – 88-82 př. n. l. 
** vojevůdce Sulla (optimát – stoupenci aristokracie) x konzul Marius (populár – stoupenci lidu)
** oba usilují o tažení do Asie proti králi Mithridatovi z Pontu
** Sulla poprvé zaútočil proti Římu
** Sullova diktatura – 82-79 př. n. l. – titul diktátora na neomezenou dobu, senát 600 členů, proskripce (seznam nepřátel státu, proti populárům, jeho majetek zkonfiskován)

* 1. triumvirát – 60 př. n. l. – v pozadí
** Pompeius (optimát), Crassus (optimát, patricij, porazil Spartaka), Caesar (plebej, populár) -> co největší moc
** 59 př. n. l. – zisk konzulátu -> Caesar táhl do Gálie, Británie, proti Germánům
** Crassus – smrt -> spory s Pompeiem

* 2. občanská válka – 49-45 př. n. l.
** „kostky jsou vrženy“
** 48 př. n. l. – bitva u Farsalu (Řecko) – Pompeius poražen
** Egypt – podpora Kleopatry VII. 
** Caesar samovládcem, diktátor, podporoval kolonizaci, příděly obilí chudině, 
** uděloval občanské právo, úprava kalendáře
** 44 př. n. l. – spiknutí proti Caesarovi – zabit na schodech senátu

* 2. triumvirát – 43 př. n. l.
** vládli formálně
** Octaviánus (západ), Marcus Antonius (východ), Lepidus (Egypt)
** Triumvirové – pány Říma – 3 části
** přivlastnili si funkce senátu
** úkolem zbavit se vrahů Caesara – zabiti
** opět používali proskripce

* 3. očanská válka
** 31 př. n. l. – bitva u Aktia – Antonius poražen x Octavianus – zisk Egypta
** 27 př. n. l. – princes (císař)
* římská republika končí => císařství

== Principát ==
* 27-284 n. l.
* „princes inter pares“ – první mezi rovnými
* císař – Octaviánus (24-14 n. l.) – se senátem celá moc; konzul, v senátu, diktátor
* kumulace funkcí v rukou císaře, vládce Říma, instituce zachovány
* Octaviánus – zakladatel císařství, adoptivní syn J. Caesara
* největší oporou vojsko, pretoriáni – osobní císařská garda
* starají se o vojsko – veteráni -> půda, společenský vzestup důstojníků
* období obnoveného klidu (stabilita) – hospodářsky, vojensky
* obnova cest, rozvoj obchodu, centrální vláda
* správní reformy – rozdělení provincií -> senátní (klid, ostatní, bez vojska) -> císařské (důležitější, nejvýznamnější území, vojsko, okrajové území)
* období rozšiřování říše
* posun hranic k Rýnu a Dunaji -> římské obranné valy (Limes Romanus)
* pokus o dobití Germánie – 9 n. l. – bitva v Teutoburském lese, prohra Římanů, pobity 3 legie
* „pax romana“ – římský mír – velké vojsko -> na zastrašení a poražení
* po smrti Oktaviána – dynastie julsko-claudijská (27-68 n. l.)
* hospodářská prosperita, rozkvět, klid
* moc císařů se neustále zvyšuje – na úkor senátu
* adopce – příbuzní císaře
* Tiberius -> Caligula (37-41 n. l.) – krutý, tyran, zavražděn pretoriánem
* Claudius (41-54 n. l.) – připojil jižní Anglii a Maroko
* zavražděn, žena Agrippína
* syn Nero (54-68) – vláda senátem, z Nera tyran, krutovládce
* považoval se za básníka, nechá zapálit Řím 54. n. l. – inspirace – vinu dává křesťanům – perzekuce
* boje o Řím – nová dynastie – Flaviovců (69-96)
* Vespasián (69-79) velitel legií na východě, provolán za císaře, po potlačení povstání v Judei – vrací se do Říma, stává se císařem
* do senátu – aristokraté ze všech provincií – snaha o předcházení povstání
* koloseum – zábava pro římský lid
* 79 n. l. – východ Vesuvu – zničeny Pompeje, Herkulaneum – vládne Titus
* Domitiánus – další syn Vespasiána (81-96) – krutovládce, tyran
* období adoptivních císařů (96-192 n. l.)
* největší hospodářský, politický rozmach Říma, zisk největšího území
* vládce – nástupci schopní lidé – nemusí být příbuzný – adopce schopných
* císaři neměli rozpory se senátem, respektování republikánských tradic
* Nerva – 1. adoptivní – zvolen senátem
* Traiánus (98-117) – nejvyšší územní rozmach, dobití Dácie a Mezopotámie
* Hadriánus (117-138) potíže s udržením říše, konec expanze, už se nebude rozšiřovat
** vzdává se Mezopotámie, Limes Romanus – budování dalších – Hadriánův val
** 132 – povstání v Judei – v čele Bar Kochba – povstání potlačeno, zákaz pobytu Židů v Judei
* Antonius Pius (138-161) – absolutní vrchol římské moci, žádná krize, největší politický rozmach
* Marcus Aurelius (161-180) – „filozof na trůně“, stoik
** v této době propukají germánské války -> na Římskou říši
** markomanské války – bojovalo se v oblasti Rakouska, Slovenska, Morava
** války na východě – boje s parthskou říší -> ztráta východních provincií
** konec prosperity, konec zlatého věku, vnější i vnitřní problémy
* Commodus (180-192) – syn, rozpor se senátem, násilně odstraněn
** končí období adoptivních císařů
** dynastie severovská – období vojenských císařů (193-284), období otevřené krize, boje o trůn
** poslední dynastie, moc vojenských velitelů vzrůstá
* Severus (193-211) – zmocňuje se vlády pomocí legií, potlačil senát -> samovláda
* Caracalla (211-217) – zavedl občanské právo pro všechny obyvatele říše
* -> rychlé změny na trůně, oslabení centrální moci, povstání, vojenská anarchie
* říše se na čas rozpadá (pol. 3. století)
* Aurelianus (270-275) – obnovena říše
* pronásledování křesťanů ve 3. století, v Římě převažoval polyteismus, v čele Jupiter
** -> křesťanství nebezpečné – odmítali jakékoli jiné bohy, monoteismus, božský původ císařů
** považováni za hrozbu pro římskou společnost

== Dominát ==
* 284 - 476
* všeobecný úpadek říše, pokračování častých změn na trůně
* časté útoky barbarů, pax romana nerealizovatelné -> Římané se musí s barbary domluvit
* udělali z nich spojence (federáti) -> Římané jim nabídli spolupráci, usazování na území římské říše -> obrana Říma barbary
* barbarizace vojska – vojenští velitelé – barbaři, vojsko se stává nezávislé
* velký úpadek zemědělství – nedostatek otroků (skončila expanze, všichni jsou občané)
* latifundia – pronájem – nájemci – kolóni – kolonát -> později feudalismus (feudální vztahy)
* proměna vnímání křesťanství -> na státní náboženství
* osobní posílení moci císaře – vyřazení senátu z moci
* absolutní vláda, vládne sám
* dominus = pán – nejvyšší soudce, zákonodárce, vojevůdce
* dominát -> reakce na všeobecnou krizi
* Dioklecián (284-305) – původně otrokem, díky legii se stal císařem
** zakladatel dominátu, dbal na posílení moci císaře
** správní reforma, tetrarchie = vláda 4 císařů (2 vyšší augustové, 2 nižší caesarové)
** -> společně ovládali celou říši, každý měl ve správě část říše
** caesaři – po smrti augustů jejich nástupci
** měnová reforma – nová měna pro podporu řemesel a hospodářství
** vojenská reforma – zdvojnásobení legií na 60
** snaha o obnovení pax romana
** reformy dočasné – zrušeny nebo sami vyprchaly
** pronásledování křesťanů – krvavé, brutální
** problémy Římské říše svalovány na křesťany
* Konstantin I. Veliký (306-337) – vítězí v boji o trůn, tetrarchie se neosvědčila
** opačný postoj ke křesťanství, vidí v něm silnou oporu, legalizace křesťanství
** 313 – edikt milánský – zrovnoprávnění křesťanství s jinými kulty
** svoboda vyznání
** 325 – koncil (shromáždění) v Nikii -> katolictví proti ariánství
** trojjedinost Boha, katolíci – bůh otec = bůh syn = duch svatý
** ariánství – otec je důležitější než syn (podobá se člověku)
** vítězí katolíci
** založení Konstantinopole (Istanbul) – osada Byzantion
** Konstantinopol brzy druhým hlavním městem -> přesun politické moci na východ

== Křesťanství ==
* 4. století – obrovský rozmach
* církev – oporou císařské moci
* polovina 4. století – císař Juliánus Apostata (odpadlík) – snaha k návratu pohanského kultu – neúspěšné -> poslední pronásledování křesťanství
* Theodosius I. Veliký (379-395) – katolické křesťanství jako jediné státní náboženství
* církevní otcové (patres, apologeti) – šiřitelé víry (4. - 5. století)
* sv. Augustýn; sv. Jeroným – přeložil Bibli (původně napsána hebrejsky, řecky, přeložil ji do latiny – Vulgáta)
* 395 – rozdělení římské říše na východní a západní část
* hranice přes Balkán a v Africe přes Lýbii
* kompaktnost, lépe se spravovaly, říše spolu nadále spolupracovaly
* východní část – později Byzantská říše – Konstantinopol (do roku 1342)
** méně napadána barbary, vnitřní stabilita, hospodářská vyspělost, silná řecká tradice
* západní část – napadána barbary -> federáti, barbarizace armády, hospodářsky i politicky nestabilní, neustálá krize

== Stěhování národů ==
* Hunové se posunují do oblasti nad Černým mořem
* nad Černým mořem Gótové – část si Hunové podmanili (Ostrogóti) a část prchá k deltě Dunaje (Vizigóti)
* Vizigóti se stávají federáty Říma
* 378 – spory mezi Vizigóty a Římany – Řím poražen
** bitva u Hadrianopole – Vizigóti ohrožují Balkán i Konstantinopol
* 409 – přesun Vizigótů na Západ
* 410 – dobytí Říma Vizigóty, vůdce Alarich – dohoda s Římany, že se usadí v oblasti Pyrenejí a budou federáty Západořímské říše
* 455 – dobytí Říma Vandaly, Řím totálně vydrancovaný
* 476 – vojenský velitel Odoaker sesazuje posledního císaře – Romulus Augustulus => konec Západořímské říše, konec starověku v Evropě a počátek středověku

[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]