|
|
| (Není zobrazeno 74 mezilehlých verzí.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| - | = Severní Evropa =
| + | {{Zápis|Afrika}} |
| - | nejstarší část Evropy (Fennoskandie - Baltský štít, žulový podklad z předprvohorního - kaledónského vrásnění) s nejmladším reliéfem (vymodelovaným čtvrtohorním ledovcem, zbytek pevninského ledovce je v severním Norsku - Svartisen)
| + | {{Zápis|Austrálie}} |
| | | | |
| - | == Norsko ==
| + | [[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] |
| - | *324 000 km2, 4 300 000 obyvatel, hustota 13 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Oslo; Norsko je členem NATO, státní zřízení monarchie
| + | |
| - | *mys Nordkinn, severní polární kruh
| + | |
| - | *Lofoty, Vestrály, Skagerrak, fjordy - Sognefjorden, Skandinávské pohoří - hora Galdhopiggen (2469m)
| + | |
| - | *krátké a vodnaté řeky - vodní elektrárny
| + | |
| - | *podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě; národní park Jotunheimen
| + | |
| - | *norština je jazyk germánský, náboženství - protestanté (významná gotická katedrála v Trondheimu = Nidaroský dóm), menšiny - Sámové, vysoká střední délka života
| + | |
| - | *nerostné suroviny: ropa, zemní plyn, vývoz do Británie a do Německa
| + | |
| - | *průmysl: vodní elektrárny (vývoz elektřiny podmořským kabelem do Dánska), strojírenství - stavba lodí, hutnictví - výroba hliníku (energii i vodu mají, bauxit kupují), chemický průmysl, velké obchodní loďstvo,
| + | |
| - | *zemědělství: rybolov, 21% lesů, malý význam zemědělství
| + | |
| - | *města: Oslo, přístav Bergen, přístav a univerzitní město Trondheim, přístav Narvik (nezamrzá!)
| + | |
| - | | + | |
| - | == Švédsko ==
| + | |
| - | *450 000 km2, 8 800 000 obyvatel, hustota 20 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Stockholm; Švédsko je členem EU, státní zřízení monarchie
| + | |
| - | *Öland, Gotland, Botnický záliv, Skagerrak, Kattegat, Öresund, Botnický záliv, u jižního pobřeží malé ostrůvky - skaliska - skjäry, Skandinávské pohoří - hora Kebnekajse (2104m)
| + | |
| - | *jezera Vänern,Vattern; krátké a vodnaté řeky - vodní elektrárny
| + | |
| - | *podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě
| + | |
| - | *vegetace - lesy mírného pásu, tundra; 1909 - vyhlášeno 9 národních parků, první v Evropě - např. Sarek
| + | |
| - | *švédština je jazyk germánský, náboženství protestantské, vysoká střední délka života
| + | |
| - | *nerostné suroviny: železná ruda - Kiruna, Gällivare -> vývoz
| + | |
| - | *průmysl: vodní a jaderné elektrárny, hutnický a strojírenský průmysl (auta), výroba papíru a celulózy, výroba nábytku
| + | |
| - | *zemědělství: na jihu v nížině chov skotu na mléko; obiloviny, 56% lesů, krytí 90% spotřeby potravin
| + | |
| - | *města: Stockholm, Göteborg, Malmö, Uppsala
| + | |
| - | | + | |
| - | == Finsko ==
| + | |
| - | *337 000 km2, 5 100 000 obyvatel, hustota 15 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Helsinki; Finsko je členem EU, státní zřízení republika
| + | |
| - | *Alandy, Finský záliv, Botnický záliv, Skandinávské pohoří - hora Halti (1365m v Norsku, ve Finsku 1324m), Finská jezerní plošina - jezero Saimaa,
| + | |
| - | *podnebí mírné, úplný sever subarktické; vliv golfského proudu - více srážek v létě
| + | |
| - | *vegetace - lesy mírného pásu, tundra; národní park Lemmenjoki
| + | |
| - | *finština je jazyk ugrofinský, náboženství protestantské, vysoká střední délka života
| + | |
| - | *nerostné suroviny: žádné významné
| + | |
| - | *průmysl: zpracování a vývoz dřeva, strojírenství (lodě, zařízení pro dřevařský průmysl)
| + | |
| - | *zemědělství: 65% lesů, živočišná výroba na jihu, vývoz masa a mléka
| + | |
| - | *města: Helsinki, přístav Turku, město kultury Tampere, Oulu
| + | |
| - | | + | |
| - | == Island ==
| + | |
| - | *''"země ohně a ledu"''
| + | |
| - | *103 000 km2; 300 000 obyvatel; 0,3 obyvatele/km2
| + | |
| - | *místo střetu litosferických desek, sopečná činnost - teplou vodou vytápěné skleníky, chodníky
| + | |
| - | *sopky: Hekla, Krafla
| + | |
| - | *ledovce: 11% povrchu, zbytek pevninského ledovce, Vatnajökull
| + | |
| - | *gejzíry
| + | |
| - | *podnebí: islandská tlaková níže, subarktický podnebný pás, sever sušší než jih; vegetační pás - tundra - trpasličí vrby a břízy, jalovec
| + | |
| - | *do 1944 patří Island Dánsku, islandština je germánský jazyk
| + | |
| - | *rybolov, ovce, konzervárny, stavba lodí, dovoz surovin, potravin i zboží z USA a Evropy
| + | |
| - | | + | |
| - | == Dánsko ==
| + | |
| - | *43 000 km2; 5 300 000 obyvatel; 120 obyvatel/km2
| + | |
| - | *Jutský poloostrov, ostrovy Fyn a Sjaelland (Kodaň), Bornholm a další -> problém v dopravě, nutné mosty a trajekty
| + | |
| - | *podnebí mírné, vlhké; na západě více vláhy - horší půdy
| + | |
| - | *průmysl: chemický - výroba hnojiv; potravinářský - maso, mléko; strojírenský - lodě, zemědělské stroje; elektrárny větrné, dovoz elektřiny z Norska
| + | |
| - | *zemědělství: na západě živočišná výroba, na východě obiloviny; vysoký podíl orné půdy
| + | |
| - | | + | |
| - | = Východní Evropa =
| + | |
| - |
| + | |
| - | == Estonsko ==
| + | |
| - | *45 000 km2; 1 200 000 obyvatel; 28 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Tallin - historické, UNESCO
| + | |
| - | *2004 - vstup do NATO, EU; státní zřízení - parlamentní republika
| + | |
| - | *Finský záliv, Rižský záliv, východní pobřeží Baltu, SV Evropa
| + | |
| - | *rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina
| + | |
| - | *vodstvo: úmoří Baltu, množství jezer - Čudské,
| + | |
| - | *půdy neúrodné, podzolové, někde písčité
| + | |
| - | *zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len
| + | |
| - | *podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji
| + | |
| - | *estonština je jazyk ugrofinský, náboženství převládá protestantské
| + | |
| - | *obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko
| + | |
| - | *historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové samostatný stát Estonsko, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost
| + | |
| - | *nerostné suroviny: hořlavé břidlice, rašelina (spalovaná v tepelné elektrárně)
| + | |
| - | *průmysl: textilní, potravinářský, elektronický, strojírenský, dřevozpracující
| + | |
| - | *města: Tartu, Tallin
| + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | == Lotyšsko ==
| + | |
| - | *64 000 km2; 2 200 000 obyvatel; 34 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Riga - secese, UNESCO
| + | |
| - | *Rižský záliv, východní pobřeží Baltu, SV Evropa
| + | |
| - | *2004 - vstup do NATO, EU; parlamentní republika
| + | |
| - | *rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina
| + | |
| - | *vodstvo: úmoří Baltu, Západní Dvina, množství jezer
| + | |
| - | *půdy neúrodné, podzolové, někde písčité
| + | |
| - | *zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len
| + | |
| - | *podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji; NP Gauja
| + | |
| - | *lotyština je jazyk baltský, náboženství převládá protestantské, menšiny - Rusové - imigrace za prací
| + | |
| - | *obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko
| + | |
| - | *historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové samostatný stát Lotyšsko, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost
| + | |
| - | *nerostné suroviny: jen rašelina, jantar
| + | |
| - | *průmysl: textilní, potravinářský, elektrotechnický, dřevozpracující
| + | |
| - | *města: přístavy Liepaja, Riga
| + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | == Litva ==
| + | |
| - | *65 000 km2; 3 500 000 obyvatel; 54 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Vilnius - UNESCO
| + | |
| - | *východní pobřeží Baltu, SV Evropa
| + | |
| - | *2004 - vstup do NATO, EU; parlamentní republika
| + | |
| - | *rovinatý a nížinatý povrch, vliv čtvrtohorního ledovce, Baltská nížina
| + | |
| - | *vodstvo: úmoří Baltu, Němen, množství jezer
| + | |
| - | *půdy neúrodné, podzolové, někde písčité
| + | |
| - | *zemědělství: žito, brambory, dobytek, dříve len
| + | |
| - | *podnebí: chladnější mírný pás, přímořské klima, listnaté smíšené lesy, bažiny -> deštivěji, chladněji, větrněji; NP Dzukia, Kuršská kosa, Šiauliai - hora křížů
| + | |
| - | *litevština je jazyk baltský, náboženství převládá katolické
| + | |
| - | *obchod - orientace na západ, v současnosti i na Rusko,
| + | |
| - | *historie: v pravěku obchod s jantarem, po první světové stát Litva, 1940 zabráno SSSR, 1991 nezávislost
| + | |
| - | *nerostné suroviny: jantar
| + | |
| - | *průmysl: textilní, potravinářský, elektrotechnický, dřevozpracující, šperkařství
| + | |
| - | *města: Vilnius - letiště, Kaunas, přístav Klaipeda - ropovod
| + | |
| - | | + | |
| - | == Ukrajina ==
| + | |
| - | *sousedé: Moldavsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bělorusko, Rusko
| + | |
| - | *Azovské moře, Černé moře, poloostrov Krym (od padesátých let), Kerčský průliv
| + | |
| - | *603 550 km2 (druhý největší stát Evropy); 45 700 000 obyvatel; 75 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město Kyiv; státní zřízení republika
| + | |
| - | *jazyky: ukrajinština (úřední), ruština
| + | |
| - | *historie: 9. století - Kyjevská rus; 1917 - Ukrajinská národní republika; 1922-1991 - SSSR (USSR); 1986 - Černobyl
| + | |
| - | *nejvyšší hora: Hoverla (2061 m, bývalá hranice Československa a Polska - dodnes hraniční patníky)
| + | |
| - | *Dněperská nížina, Černomořská nížina, Karpaty (Poloniny, Horhany, Vihorlat), Podolská vrchovina, Krymské hory
| + | |
| - | *vodstvo: úmoří Černého moře; řeky: Dněpr - veškeré využití (doprava, průmysl, zdroj energie), Dněstr - hraniční, Severní Doněc, Jižní Bug, delta Dunaje; přehrady: DněproGES, Kremenčucká nádrž; hydroelektrárny, zdroje vody, rekreace; jezera: Jalpuh - limanové, Siněvir
| + | |
| - | *klima: mírné, výrazně kontinentální, na jihu Krymu subtropické; vegetace: smíšené lesy, jehličnaté a smíšené lesy + vysokohorská vegetace v Karpatech, stepi a lesostepi v nížinách - nejúrodnější černozemě
| + | |
| - | *obyvatelstvo: Ukrajinci, 17% Rusi - východní část, Krymští Tataři (Stalin je nechal deportovat na Sibiř, do Uzbekystánu a na Ural); náboženství - převážně pravoslavní; problémem je ubýtek obyvatelstva - ekonomická emigrace na západ, celkoví i přirozený přírustek záporný
| + | |
| - | *zemědělství: výborné podmínky, 57% orné půdy, nížiny - pšenici, kukuřice, slunečnice, ..., jih - tabák, ovoce, ..., vyšší polohy - brambory, cukrová řepa, chov skotu, prasat, koní, lov ryb (makrely)
| + | |
| - | *nerostné suroviny: černé uhlí - Donec'k, Luhans'k = Donbas - východ; železná ruda, mangan - Kryvyj Rih => 2 hlavní průmyslové oblasti, těžký průmysl; kyvadlová železniční doprava mezi Donbasem a Kryvyj Rihem.
| + | |
| - | *Sevastopolská ruská námořní flotyla - Sevastopol, město založené Potěmkinem při ruské kolonizaci Ukrajiny - pronájem základny Rusům
| + | |
| - | *průmysl: Donbas, Kryvyj Rih - těžký průmysl; energetika - tepelné a vodní elektrárny; chemický průmysl - Dněpr - Dnipropetros'k; spotřební a potravinářský průmysl
| + | |
| - | *doprava: hlavní silniční tahy a obchvaty měst kvalitní, širokorozchodná železnice, Simferopol (hl. m. Krymu) - Jalta -nejdelší trolejbusová linka na světě, asi 70 km
| + | |
| - | *cestovní ruch: Kyiv - historické, UNESCO; Krym - lázeňství, rekreace, Bachčisarajská fontána - Puškin; Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus) - obyvatelé Rusíni, od 1919 do 1939 součástí Československé republiky, turistika
| + | |
| - | *města: Kyiv, Odesa (založeno Potěmkinem), Užhorod, Lvov (historicky polské), Charkiv - těžký průmysl, Doněck, Sevastopol
| + | |
| - | | + | |
| - | == Bělorusko ==
| + | |
| - | *207 000 km2, 10 300 000 obyvatel, kolem 80 obyvatel/km2
| + | |
| - | *hlavní město: Minsk, orientace na východ
| + | |
| - | *nížinatý povrch, bažiny
| + | |
| - | *klima - přímořské a přechodné vlivy, mírný pás; půdy špatné, podzolové
| + | |
| - | *zemědělství - živočišná výroba a žito, brambory, dříve len
| + | |
| - | *nemá podstatné nerostné suroviny, jen draselné soli na výrobu hnojiv
| + | |
| - | *potravinářský, chemický, strojírenský průmysl
| + | |
| - | *běloruština je slovanský jazyk, píše se v azbuce
| + | |
| - | | + | |
| - | == Moldavsko ==
| + | |
| - | *34 000 km2, 4 500 000 obyvatel, ekonomická emigrace
| + | |
| - | *hlavní město: Chisinau
| + | |
| - | *území mezi Dněstrem a Prutem, nemá přístup k moři
| + | |
| - | *vysoce kvalitní půdy, černozemě, klima mírné vnitrozemské, ovoce a víno
| + | |
| - | *nejchudší země Evropy
| + | |
| - | *moldavština je přibližně stejná jako rumunština, dříve součástí SSSR - azbuka, dnes latinka
| + | |
| - | *Podněstří - převažovalo nemoldavské - ruské a ukrajinské obyvatelstvo - jednostranně vyhlásili Podněsterskou republiku (vlastní měna, vláda, hranice...)
| + | |
| - | | + | |
| - | == Rusko ==
| + | |
| - | *oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj, )
| + | |
| - | *kontinenty: Evropa, Asie
| + | |
| - | *17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět
| + | |
| - | *hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné
| + | |
| - | *historie:
| + | |
| - | **1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS
| + | |
| - | **SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není
| + | |
| - | **významní představitelé SSSR: Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta
| + | |
| - | *krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule)
| + | |
| - | *Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily
| + | |
| - | *za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku
| + | |
| - | *geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce
| + | |
| - | *hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko)
| + | |
| - | *povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; Baltská nížina; Kaspická nížina; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější, už v Asii
| + | |
| - | *povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Uralem a Jensejí, bažinatá, na severu permafrost, jižněji tajga, naleziště ropy a zemního plynu; Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského
| + | |
| - | *vodstvo: Jezera - Kaspické moře; Bajkal; Ladožské jezero; Oněžské jezero
| + | |
