Poslední zeměpis

Z 8.B8 wiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na:navigace, hledání
(→Přírodní poměry)
(Obsah stránky nahrazen textem „{{Zápis|Afrika}} {{Zápis|Austrálie}} Kategorie:Zápisy ze zeměpisu“)
 
(Není zobrazeno 59 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
== Rusko ==
+
{{Zápis|Afrika}}
-
[[Soubor:Rusko.jpg]]
+
{{Zápis|Austrálie}}
-
*oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán - ropa, Baškortostán - ropa, Komi, Sakha - Jakutská republika, Altaj) ''umět rozlišit pojmy Rusko - SNS - SSSR - sovětský blok''
+
-
*kontinenty: Evropa, Asie
+
-
*17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět
+
-
*hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné, menšiny katolické, protestantské, muslimské, židovské, přírodní náboženství
+
-
*historie:
+
-
**1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS
+
-
**SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není
+
-
**významní představitelé SSSR:  - ''naučit se význam a funkci jedné osobnosti, bude v testu'' Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta
+
-
 
+
-
=== Přírodní poměry ===
+
-
*krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule)
+
-
*Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily
+
-
*za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku
+
-
*geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce
+
-
*hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko)
+
-
*povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; poloostrov Kola; Baltská nížina; Kaspická nížina; Ural; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější - podle evropské školy už Asie
+
-
*povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Ob a Jensej), bažinatá, na severu permafrost, ve střední a jižní části tajga, naleziště ropy (Surgut)a zemního plynu (Jamal); Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského
+
-
*vodstvo:
+
-
**Jezera - Kaspické moře - největší jezero světa; Bajkal - nejhlubší jezero světa a pramenná oblast Angary; Ladožské jezero - největší jezero Evropy; Oněžské jezero
+
-
**Řeky - Evropa: Severní Dvina a Pečora (doprava, ústí do Severního ledového oceánu), Západní Dvina a Něva (Něva teče Petrohradem, ústí do Baltu), Dněpr a Don (Černé moře), Volha (Kaspické moře, bezodtoká oblast, doprava, průmysl, na jihu zavlažování, elektrárny)
+
-
**Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jensej (přítok Angara, vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - nejdelší - Tichý oceán, část ruskočínské hranice
+
-
*Podnebí:
+
-
**Arktický podnebný pás - mrazové pouště (povrch bez půdy, jen kameny) a zaledněné území, ostrovy v S. l. oceánu
+
-
**Subarktický podnebný pás - sever Ruska, léta velmi krátká, malá vrstva půdy, omezená vegetace - TUNDRA
+
-
**Mírný podnebný pás - TAJGA - rozsáhlé jehličnaté lesy, až potud permafrost; LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY - spíš v oceánském a přechodném klimatu, jsou v evropské části a úplně na východě, zemědělské využití; STEPI A LESOSTEPI - nejjižnější oblast povodí Volhy a jihozápadní Sibiř, zemědělské využití - černozemě
+
-
**pojmy: PERMAFROST - trvale zmrzlá půdy, v létě horní vrstva roztaje (umožňuje vývoj kořenového systému rostlin včetně stromů); ZIMNÍ SIBIŘSKÁ TLAKOVÁ VÝŠE - obrovská pevnina - v zimě se ochladí - málo srážek - kontinentální klima - promrzání - až -70°C a bezvětří
+
-
*Chráněná území: "zapovědnik" - nejvyšší stupeň ochrany, vstup zakázán; "zakaznik" - něco jako náš NP, vstup podle pravidel; oblasti chráněné Unescem: tajga v republice Komi, Altaj, Bajkal, severní svahy Kavkazu, sopky na Kamčatce, dálný východ - unikátní vlhké listnaté lesy (nějaký vliv monzunu)
+
-
 
+
-
=== Obyvatelstvo ===
+
-
*rozmístění nerovnoměrné, většina v Evropě; celkový i přirozený přírustek záporný, nekontrovatelná migrace Číňanů na Dálný východ; na Sibiři problémové zdravotnictví, tuberkulóza atd.
+
-
*mnoho národů:
+
-
**v Povolží: Tatarstán - Tataři - hl. m. Kazaň - turkotatarská jazyková skupina - mnoho pravomocí - ropa, zemní plyn; Baškorstán - Baškirci a mnoho dalších národů, některé mají v rámci federace republiku, některé ne
+
-
**na Kavkaze: např. Čečenci
+
-
**na Sibiři: Altaj - Altajci; Sakha - Jakuti; Evenci, Burjaté, atd.
+
-
 
+
-
=== Zemědělství ===
+
-
*hlavní zemědělské oblasti:
+
-
**širší okolí Moskvy - žito, brambory, dobytek; málo kvalitní půdy, podzoly
+
-
**jih - kolem Volhy - Kubáňská nížina - JZ Sibiř - stepní černozemě, pšenice
+
-
*na Sibiři až po jižní hranice permafrost - zemědělsky nevyužitelné
+
-
 
+
-
=== Nerostné suroviny ===
+
-
*ropa: střední tok Obu, město Surgut; ropovody do bývalého socialistického bloku; Volha - Tatarstán
+
-
*zemní plyn: dolní tok Obu, poloostrov Jamal; jih Uralu
+
-
*černé uhlí: oblast Pečory a Vorkuty - vede tam železnice "postavená na lidských kostech" (Alexandr Solženicyn - Souostroví Gulag); jih Sibiře - Novosibirsk - oblast Kuzbas
+
-
*hnědé uhlí: Kansk-Ačinsk - těžký průmysl
+
-
*rudy: Kursk - "Kurská magnetická anomálie" - tolik železné rudy, že způsobuje největší magnetickou anomálii na Zemi, hutě, uhlí dovoz od Pečory; jižní Ural - železná ruda - kyvadlová železnice - hutě, zbrojní závody
+
-
 
+
-
=== Průmysl ===
+
-
*strojírenské obory: všechna velká města
+
-
*chemický průmysl: Povolží
+
-
*spotřební průmysl (textilní, potravinářský, lehké strojírenství): evropská část - okolí Moskvy, Povolží
+
-
*doprava - Transsibiřská magistrála, doprava po řekách, ...
+
-
*oblasti:
+
-
**1)Moskevská oblast: spotřební průmysl (lehké strojírenství, potravinářský a textilní průmysl), hnědé uhlí - tepelné elektrárny; zemědělství - žito, brambory, dobytek;  města: Vladimir - historické, Ivanovo, Jaroslavl
+
-
**2)Severozápad - od Uralu po Petrohrad: černé uhlí, dřevozpracující a strojírenský průmysl; města: přístavy Murmansk - nezamrzá, Archangelsk - zamrzá, Petrohrad - proevropský ráz
+
-
**3)Povolží - zemědělství - pšenice, žito; těžba nerostných surovin - ropa; různé národnosti; chemický a strojírenský průmysl; města: Kazaň, Samara, Volgograd, Astrachaň
+
-
**4)Ural - železná ruda, barevné kovy, zemní plyn; těžký průmysl; města: Jekatěrinburg - zbrojní závody, Perm, Ufa, Čeljabinsk
+
-
**5)Předkavkazsko
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
+
[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]]
[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]]

Aktuální verze z 21. 6. 2011, 05:15

Afrika

Afrika


Austrálie

Austrálie

Citováno z „https://jahudky.jirik.us/wiki/Posledn%C3%AD_zem%C4%9Bpis“
Navigace
Nástroje