Reformace
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Německo) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | [[Media:REFORMACE.doc | další info]] | ||
| + | |||
== Německo == | == Německo == | ||
* 16. století - snaha o nápravu církve | * 16. století - snaha o nápravu církve | ||
| Řádka 19: | Řádka 21: | ||
** platný pro celou říši | ** platný pro celou říši | ||
** zásada "čí panství, toho náboženství" | ** zásada "čí panství, toho náboženství" | ||
| - | + | * monopol katolické církve byl zlomen (v Německu) | |
| + | * luteránská církev – stoupenci i v dalších evropských zemích – Švédsko, Dánsko, Island, Polsko, Uhry, Sedmihradsko a švýcarské kantony, i Čechy (tehdy rozdělení na staro a novoutrakvisty) | ||
| + | |||
| + | == Švýcarsko == | ||
| + | * často zde spojována s odporem vůči Habsburkům | ||
| + | * šiřitel Lutherových myšlenek byl curyšský farář Huldrych Zwingli – klade důraz na křesťanskou mravnost, odsuzoval světskou moc a bohatství církve | ||
| + | ** narozdíl od Luthera neupíral poddaným právo vzbouření se | ||
| + | ** usiloval o sjednocení kantonů v čele s Curychem | ||
| + | ** druhým střediskem reformace Ženeva | ||
| + | * Jan Kalvín – jeho učení založeno na víře v předurčení: Bůh určil každému člověku zda bude zatracen či spasen, pojítkem mezi bohem a člověkem Bible, ne církev | ||
| + | ** nesnášenlivost nejen ke katolické církvi, ale i všem ostatním | ||
| + | ** jeho učení si získalo sympatie mezi měšťanstvem a drobnou šlechtou ve Francii (hugenoti), Nizozemí, Skotsku, Uhrách, Polsku, Anglii(puritáni), Amerika | ||
| + | ** reformovaná náboženství = evangelická | ||
| + | |||
| + | == Katolická protireformace == | ||
| + | * katolická církev - ztráta duchovní vlády nad velkou částí Evropy, zahájila boj na udržení zbylých území a znovuzískání území ztracených | ||
| + | * obnovena inkvizice, ostřena cenzura a vydán soupis zakázaných knih | ||
| + | * 1540 Ignác z Loyoly – španělský šlechtic | ||
| + | * Nový řád – Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuitský řád + zásady, snaha upevnit a rozšířit moc katolické církve, heslo „pro slávu Boží“ | ||
| + | * především výchova mladé generace, zakládají školy, jezuitské koleje | ||
| + | * 1545 svolal papež Pavel III. církevní koncil do italského města Tridentu - Tridentský koncil – až do roku 1563, omezeno svatokupectví, potvrzen celibát, potvrdil nejvyšší autoritu papežské moci | ||
| + | * vznik baroka | ||
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | ||
Aktuální verze z 21. 6. 2011, 05:43
Německo
- 16. století - snaha o nápravu církve
- Martin Luther - 95 tezí - 1517 - město Wittenberg - poprvé vystoupil
- kritizovaly prodej odpustků a svatokupectví
- kladl důraz na osobní víru jednotlivce, znalost Bible, přijímání podobojí, odmítal církevní organizaci, řeholnictví a celibát
- za hlavu církve považoval Boha, ne papeže
- zrodila se nová církev - Luteránská - její zasady sepsal v tzv. Augsburské konfesi teolog Filip Melanchton
- jeho myšlenky získaly velký ohlas mezi lidovými vrstvami - byly rozšířeny na požadavek nápravy celé společnosti, jedním z mluvčích se stal Lutherův žák Tomáš Müntzer s požadavkem opravy církve
- spojoval i rozsáhlé sociální a politické změny - zrušení privilegií šlechty a bohatého měšťanstva, zrušení daní, desátku atd.
- 1524 - 1526 - selská povstání
- souhrně německá selská válka, v různých částech říše
- nekoordinovaná, spontánní, chyběla osobnost vojevůdce
- luteránská i katolická šlechta se proti sedlákům spojila a bouře byly poraženy, tuto válku odsoudil i Martin Luther
- poté opět luteráni proti katolíkům
- luteráni odmítli jednat na sněmu ve Špýru
- vytvořili obranný spolek Šmalkadskou jednotu - proti katolíkům a císaři Karlovi V., podporována českými stavy
- 1546 - válka zvaná šmalkadská - protestanti (luteráni) poraženi, přesto v říši nadále nepokoje
- 1555 - v Ausburgu uzavřen náboženský smír
- platný pro celou říši
- zásada "čí panství, toho náboženství"
- monopol katolické církve byl zlomen (v Německu)
- luteránská církev – stoupenci i v dalších evropských zemích – Švédsko, Dánsko, Island, Polsko, Uhry, Sedmihradsko a švýcarské kantony, i Čechy (tehdy rozdělení na staro a novoutrakvisty)
Švýcarsko
- často zde spojována s odporem vůči Habsburkům
- šiřitel Lutherových myšlenek byl curyšský farář Huldrych Zwingli – klade důraz na křesťanskou mravnost, odsuzoval světskou moc a bohatství církve
- narozdíl od Luthera neupíral poddaným právo vzbouření se
- usiloval o sjednocení kantonů v čele s Curychem
- druhým střediskem reformace Ženeva
- Jan Kalvín – jeho učení založeno na víře v předurčení: Bůh určil každému člověku zda bude zatracen či spasen, pojítkem mezi bohem a člověkem Bible, ne církev
- nesnášenlivost nejen ke katolické církvi, ale i všem ostatním
- jeho učení si získalo sympatie mezi měšťanstvem a drobnou šlechtou ve Francii (hugenoti), Nizozemí, Skotsku, Uhrách, Polsku, Anglii(puritáni), Amerika
- reformovaná náboženství = evangelická
Katolická protireformace
- katolická církev - ztráta duchovní vlády nad velkou částí Evropy, zahájila boj na udržení zbylých území a znovuzískání území ztracených
- obnovena inkvizice, ostřena cenzura a vydán soupis zakázaných knih
- 1540 Ignác z Loyoly – španělský šlechtic
- Nový řád – Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuitský řád + zásady, snaha upevnit a rozšířit moc katolické církve, heslo „pro slávu Boží“
- především výchova mladé generace, zakládají školy, jezuitské koleje
- 1545 svolal papež Pavel III. církevní koncil do italského města Tridentu - Tridentský koncil – až do roku 1563, omezeno svatokupectví, potvrzen celibát, potvrdil nejvyšší autoritu papežské moci
- vznik baroka
