Ryby
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Založena nová stránka: RYBY * 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané * voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) * tvar těla …) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
| - | |||
* 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané | * 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané | ||
* voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) | * voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) | ||
Verze z 24. 3. 2010, 22:02
- 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané
- voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika)
- tvar těla
- vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh)
- hadovitý - úhoř, muréna
- jehlovitý - jehla mořská
- mořského koníčka - mořský koník
- platýzovitý - platýz
- vakovitý - mořský ježík
Obsah |
Stavba těla
- hlava, trup, ocas
- povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně)
- pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo
- 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři)
- základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní
- na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve
- ploutve jsou vyztuženy paprsky
- kostěné (okoun)
- vazivové (kapr)
- na povrchu těla ryb jsou šupiny
- ganoidní (skelné) - jeseteři
- elastické (pružné) - cykloidní (kapr)
- ktenoidní - okoun
- šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou
Tělní soustavy
- vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros)
- sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny
- mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou
- rozmnožovací - gonochoristé
- kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let
- bez pohlavního dimorfismu
- samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci
- samice - jikry - jikrnačka
- oplození vnější, probíhá tření ryb
- umělý výtěr ryb (je jich málo)
- nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1%
- dýchací - základem jsou žábra
- nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra
- u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů
- nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha
- z mozku vychází deset párů mozkových nervů
- trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál
- hltan - jícen - žaludek - střevo
- soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky
- cévní - uzavřená
- srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev)
- smyslová
- chuť - buňky dutiny ústní
- hmat, čich - tykadla
- zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice
- nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem
Ekologie a etologie ryb
- dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné
- rybí pásma
- pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno
- lipanové - mírnější toky
- parmové - střední tok (hlubší, pomalejší)
- cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný)
Systém ryb
- dvě skupiny
- chrupavčité
- jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár
- vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár
- kostnaté ryby - 99%
- paprskoploutví
- okoun říční
- sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb
- sardinka obecná
- šprot obecný - vyuzený v oleji
- losos obecný - anadromní ryba
- pstruh obecný (0,5kg, 50cm)
- pstruh americký duhový (4,5kg)
- lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev
- štika obecná (1m, 10kg)
- kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči
- Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický
- karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů
- plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené
- střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod
- lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve
- cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo
- hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky
- parma obecná - hmatové vousy
- sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama
- tolstolobik obecný
- amur bílý
- hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině)
- mřenka mramorovaná - horní toky řek
- pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod
- treska obecná
- úhoř říční (1,5m, 3kg)
- treska obecná (maso - filé)
- sardinka
- sardel peruánská (20cm)
- tuňák
- makrela obecná - na výrobu krmných směsí
- ryby nozdravé
- latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
- násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců
- dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí
- dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly
- latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
- ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života)
- plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice
- žijí v řekách, které vysychají
- mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku
- bahník australský (1,75m, 10kg)
- bahník americký - úzké ploutve
- západoafriký bahník (90cm)
- bahník východoafrický (210cm)
- paprskoploutví
- chrupavčité
