Ekonomie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 90: | Řádka 90: | ||
* nabídka - množství zboží, které jsou výrobci dobrovolně ochotni dodat na trh při určité ceně | * nabídka - množství zboží, které jsou výrobci dobrovolně ochotni dodat na trh při určité ceně | ||
** průběh křivky je opačný, vzrůstající | ** průběh křivky je opačný, vzrůstající | ||
+ | |||
+ | * vzájemné působení nabídky a poptávky | ||
+ | ** rovnovážná cena čistí trh | ||
+ | ** nedostatek zboží tlačí na zvýšení cen | ||
+ | ** přebytek vede ke snížení cen | ||
+ | * užitek | ||
+ | ** cíl spotřebitele | ||
+ | ** prospěch plynoucí z užívání ekonomických statků | ||
+ | ** ekonomické statky jsou vzácné | ||
+ | ** přístup spotřebitelů k nim je omezen, proto je omezen užitek | ||
+ | ** omezení užitku - časové, fyzické, důchodové | ||
+ | * racionální volba spotřebitele při výběru užitku | ||
+ | * mezní užitek - celkový užitek přestává růst od určité dosažené míry užitku | ||
+ | * zisk firmy - účetní zisk - rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady | ||
+ | ** příjmy - explicitní náklady - účetní zisk | ||
+ | ** čistý (ekonomický) ziska - zisk po započítání všech nákladů (i implicitních) | ||
+ | * podnikání | ||
+ | ** cílem podnikání je zisk | ||
+ | ** činnost podnikatele - zřizují podnik za účelem zisku | ||
+ | ** podnikatel nese rizika a je povinen uhradit závazky z eventuelní ztráty | ||
+ | ** podnikateli náleží zisk z podnikání | ||
+ | ** vklady podnikatele do vlastního podnikání | ||
+ | *** kapitál, práce - vlastní výrobní prostředky | ||
+ | *** podnikatelský nápad a schopnosti | ||
+ | ** podnikateli ve firmě náleží | ||
+ | *** smlouvy s dodavateli | ||
+ | *** práva z těchto smluv plynoucí | ||
+ | *** právo zisku | ||
+ | |||
+ | == Struktura trhů == | ||
+ | * strukturální znaky trhů - počet firem, velikost firem, povaha výrobku | ||
+ | * základní struktury - dokonalá konkurence, monopol, oligopol, monopolistická konkurence | ||
+ | * dokonalá konkurence | ||
+ | ** větší počet firem, menší firmy | ||
+ | ** stejnorodý výrobek (např. zemědělské produkty) | ||
+ | ** vstup do odvětví je snadný - výrobní postupy lze pořídit snadno | ||
+ | ** žádná z firem nedokáže ovlivnit cenu | ||
+ | ** cenu určuje poptávka - zisky jsou nízké | ||
+ | ** zisky se blíží základům příležitosti | ||
+ | * úplný (čistý) monopol | ||
+ | ** na trhu působí jediná dominantní firma | ||
+ | ** velká, vstup do odvětví je obtížný | ||
+ | ** jedinečný výrobek | ||
+ | ** cenu výrobku určuje firma - zisky jsou vysoké | ||
+ | * oligopol - omezený počet firem - veškeré z těchto firem zaujímají významější postavení | ||
+ | ** výrobek může být stejnorodý (např. cement), diferencovaný - různorodý (např. boty) | ||
+ | ** vstup do odvětví je volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry | ||
+ | * monopolistická konkurence - velké množství malých či středních firem | ||
+ | ** výrobek je diferencovaný | ||
+ | ** rysy monopolizace - věrnost značce | ||
+ | ** rysy konkurence - výrobky jsou často blízkými substituty, tlak na inovaci | ||
+ | ** zisky nejsou vysoké | ||
+ | ** vstup do odvětví je snadný | ||
+ | |||
+ | == Efektivnost trhů == | ||
+ | * trh plní funkci přenosu informací (cena, vzácnost statků) | ||
+ | * pokud trh přenáší informaci nezkresleně, říkáme, že je efektivní | ||
+ | * zvyšování efektivnosti trhů | ||
+ | ** zásah státu jako regulátora | ||
+ | ** antimonopolní zákony | ||
+ | *** zásah státu do ekonomiky s cílem zvýšit efektivitu trhu | ||
+ | *** zobrazují slučování firem, jehož cílem by mělo být získání dominantního postavení na trhu | ||
+ | ** slučování firem | ||
+ | *** horizontální (dvě stejné) - nejvíce může posilnit monopolní postavení | ||
+ | *** vertikální (dodavatel, výrobce) | ||
+ | *** konglomerátní (různé) | ||
+ | * zakázané praktiky | ||
+ | ** tajná dohoda o omezení obchodu | ||
+ | ** cenová diskriminace | ||
+ | |||
+ | == Role státu v ekonomice == | ||
+ | * regulátor tržního prostředí | ||
+ | * vlastník (částečný nebo úplný) státních podniků | ||
+ | * stát je příjemcem daní, které zpětně přerozděluje - hospodaří se státním rozpočtem | ||
+ | * stát zasahuje do ekonomiky v případě selhání trhu - situace, kdy trh neplní správně a spravedlivě své funkce - přenos informací, podněcování produkce a přerozdělování důchodů | ||
+ | |||
+ | == Externality == | ||
+ | * selhání trhu - cena neobsahuje správnou informaci o nákladech na pořízení daného statku, cena neinformuje o nákladech příležitosti | ||
+ | * výrobek nebo služba má vedlejší účinky na někoho třetího | ||
+ | * externality | ||
+ | ** negativní (škodí) | ||
+ | ** pozitivní (užitek) | ||
+ | * stát v případě externalit napravuje mylnou informaci obsaženou v ceně | ||
+ | ** poplatky, finanční sankce, pokuty | ||
+ | ** nebo naopak - subvence, dotace | ||
+ | |||
+ | == Selhání trhu == | ||
+ | * veřejné stavby - statky, které nemohou být poskytnuty osobě aniž by zároveň nebyly poskytnuty jiným osobá (stát politicky rozhoduje o tom, které veřejné statky jsou pro něj důležité a bude je hradit) | ||
+ | * ekonomicky veřejné statky zatěžují i osoby, které tyto statky nevyužívají (např. vzdělávání) | ||
+ | * předpokládá se, že využívání veřejných statků částí populace má pozitivní přínos pro celou populaci | ||
+ | * nedostatečná konkurence - konkurenční prostředí se stát může snažit vytvořit, např. investiční pobídky | ||
+ | |||
+ | == Kapitál == | ||
+ | * kapitálové statky - výrobní prostředky a výrobní vstupy, zásoby surovin i hotových výrobků | ||
+ | ** fyzický, věcný kapitál | ||
+ | * peněžní kapitál - majetek držený v takové podobě, že přináší zisk (nejčastěji v podobě úroku) | ||
+ | |||
+ | == Trh kapitálových statků == | ||
+ | * peněžní trh, schéma peněžního trhu (bankovní) | ||
+ | ** majitel úspor - vkladatel -> banka -> firmy | ||
+ | ** úspora -> vklad -> půjčka | ||
+ | ** ziskem je úrok | ||
+ | * peněžní trh neobchoduje pouze s penězi, ale také s cennými papíry - oblikace - půjčka firmě za úrok | ||
+ | ** akcie - spoluúčastnictví firmy, výnosem - dividenda | ||
+ | ** správné fungování kapitálového trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky | ||
+ | |||
+ | == Firmy a jejich typy == | ||
+ | * firma jednoho vlastníka - malá firma, minimum zaměstnanců, podnikatel ručí svým osobním majetkem, je svůj pán, náleží mu celý zisk | ||
+ | * partnerské společnosti - společník se dělí o zisk | ||
+ | ** obchodní společnosti | ||
+ | ** s ručením omezeným - s.r.o. | ||
+ | ** komanditní společnosti | ||
+ | * s.r.o. - dohromady musí mít alespoň 100000Kč (společníci, partneři) na založení - základní jmění, ne osobním majetkem | ||
+ | * akciové společnosti - korporace | ||
+ | ** vklad akcionářů - zvyšuje základní jmění (základním jměním se ručí) | ||
+ | ** přes akcie lze získat víc peněz než přes s.r.o.) | ||
+ | ** akcie nemusí být veřeně obchodovatelné | ||
+ | ** odstup akcionáře nemá vliv na chod firmy (jen prodá akcie), narozdíl od partnera | ||
+ | * jiné typy firem | ||
+ | ** družstva - za účelem podnikání | ||
+ | ** neziskové organizace - ne zcela firmy | ||
+ | *** nadace, obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) - nemohou generovat zisk - musí být znovu vložen na provoz společnosti | ||
+ | |||
+ | == Makroekonomie == | ||
+ | * součást ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku | ||
+ | * řeší např. otázku výkonnosti národního hospodářství | ||
+ | * makroekonomické ukazatele - úroveň a tempo růstu celkového hospodářského produktu | ||
+ | |||
+ | == Hrubý domácí produkt == | ||
+ | * HDP, makroekonomický ukazatel | ||
+ | * je celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období (zpravidla za jeden rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci | ||
+ | * metody zjišťování - důchodová, produktová | ||
+ | * produktová metoda | ||
+ | ** jsou studovány složky hdp - osobní výdaje na spotřebu, hrubé soukromé domácí investice, vládní výdaje na nákup statků a služeb, hodnota čistého vývozu | ||
+ | * důchodová metoda | ||
+ | ** zjišťuje hrubý národní důchod, který se rovná HDP | ||
+ | ** mzdy a platy, renty, čisté úroky, zisky, odpisy, nepřímé daně z podnikání | ||
+ | |||
+ | == Hospodářský růst == | ||
+ | * proces, v němž je zvyšována schopnost národního hospodářství produkovat statky a poskytovat služby | ||
+ | * zdroje hospodářského růstu | ||
+ | ** přírůstek pracovní síly | ||
+ | ** přírůstek fyzického kapitálu | ||
+ | ** zvyšování investic do lidského kapitálu | ||
+ | ** technický pokrok | ||
+ | ** inovace v řízení a organizaci výroby | ||
+ | ** úspory | ||
+ | * hospodářský růst nemusí vždy znamenat nárůst životní úrovně (např. Čína), většinou ovšem vede | ||
+ | * cílem hospodářské politiky státu je hospodářský růst | ||
+ | |||
+ | == Hospodářský cyklus == | ||
+ | * opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství | ||
+ | * graf... | ||
+ | * expanze (konjunktura) - růst | ||
+ | * vrchol | ||
+ | * recese, krize - recese probíhající dvě po sobě následující čtvrtletí | ||
+ | * sedlo | ||
+ | * deprese - zvláště hluboká krize, recese, způsobuje pokres reálného HDP | ||
+ | ** nezaměstnanost (cyklická) | ||
+ | ** inflace | ||
+ | * trvá 8-12 let | ||
+ | * za příčinu krizí bývá označováno napětí mezi nabídkou a poptávkou, či investování v době nejistoty, dále špatná finanční a úvěrová politika vlád | ||
+ | |||
+ | == Peníze a bankovní soustava == | ||
+ | * peníze a jejich funkce | ||
+ | ** umožňují peněžní směnu | ||
+ | ** peněžní směna vede k efektivnímu fungování trhu a také k ekonomickým úsporám | ||
+ | * historický vývoj peněz | ||
+ | ** zbožové peníze (dobytek, plátno, drahé kovy) | ||
+ | ** drahé kovy, peníze z drahých kovů | ||
+ | ** papírové peníze | ||
+ | ** bezhotovostní platby | ||
+ | * funkce peněz | ||
+ | ** prostředek směny | ||
+ | ** zúčtovací jednotka | ||
+ | ** míra hodnot | ||
+ | ** uchovatel hodnot | ||
+ | * likvidita - na směnu jedněch aktiv za druhé nemusíme vynakládat dodatečné prostředky | ||
+ | * tekutost (zlikvidovat) | ||
+ | * peníze mají nulovou elasticitu substituce (nelze je něčím nahradit) | ||
+ | * v moderních tržních ekonomikách je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem | ||
+ | * akceptování takových peněz předpokládá důvěru v autoritu státu | ||
+ | * důvěra v peníze - množství peněz v ekonomice je závislé na výkonu ekonomiky a regulačních opatřeních státi - vývoj úrokových sazeb | ||
+ | |||
+ | === Bankovní soustava === | ||
+ | * centrální banka - Česká Národní Banka | ||
+ | ** stanovuje úrokové sazby, limituje měnu | ||
+ | ** reguluje a kontroluje činnost komerčních bank | ||
+ | ** zabezpečení stability měny | ||
+ | * komerční banky | ||
+ | ** operace - aktivní (poskytování úvěru) | ||
+ | ** pasivní (přijímání vkladů) | ||
+ | ** zprostředkovatelské bankovní rozpětí | ||
+ | * specializované finanční instituce (pojišťovny) | ||
+ | |||
+ | == Nezaměstnanost == | ||
+ | * dobrovolná | ||
+ | * nedobrovolná - nezaměstnaný aktivně usiluje o získání zaměstnání | ||
+ | * obyvatelstvo - ekonomicky aktivní, neaktivní | ||
+ | * míra nezaměstnanosti - počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci | ||
+ | ** ekonomicky aktivní obyvatelstvo | ||
+ | * typy nezaměstnanosti | ||
+ | ** frikční - krátkodobá nezaměstnanost při střídání zaměstnání | ||
+ | *** normální jev, z ekonomického hlediska nepředstavuje problém | ||
+ | ** strukturální - vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství (útlum těžkého průmyslu - Ostravsko 90. léta) | ||
+ | ** cyklická - souvisí s hospodářským cyklem, v obdobích recese roste nezaměstnanost | ||
+ | * příčinou nezaměstnanosti je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce | ||
+ | * trh se vyznačuje strnulostí a nepružností mezd - nezaměstnanost | ||
+ | |||
+ | == Makroekonomická hospodářská stabilizační politika == | ||
+ | * selhání trhu - nutnost zásahu státu do ekonomiky | ||
+ | * základní přístupy k hospodářské politice | ||
+ | ** keynesiánksá makroekonomie | ||
+ | *** J. M. Keynes - vláda se musí snažit o stabilizaci ekonomického prostředí a podporu hospodářského růstu | ||
+ | *** snaha o plné využití potenciálu národního hospodářství | ||
+ | *** poptávková stimulace | ||
+ | **** nákup statků a služeb státem | ||
+ | **** podpora soukromých investic (investiční pobídky) | ||
+ | **** keynesiánství zdůrazňuje význam rozpočtové politiky - stát musí do ekonomiky investovat racionálně, musí dbát na vyrovnanost rozpočtu a snižování státního dluhu | ||
+ | ** neoklasická ekonomie | ||
+ | *** tržní prostředí samo směřuje ke stabilitě | ||
+ | *** nestabilita je způsobována zásahy státu, proto by měl stát zasahovat do ekonomiky co nejméně | ||
+ | |||
+ | == Státní rozpočet == | ||
+ | * centralizovaný fond finančních prostředků obhospodařovaný vládními orgány | ||
+ | * má charakter makroekonomického ukazatele i makroekonomického nástroje | ||
+ | * rozpočtování znamená provádění hospodářské politiky | ||
+ | * má charakter bilance - má příjmovou a výdajovou složku | ||
+ | * příjmy vlastního rozpočtu - daně, státní podniky | ||
+ | * daně | ||
+ | ** přímé (daně z příjmů a vlastní daň ze mzdy, z nemovitostí) | ||
+ | ** nepřímé (připočítávají se k cená statků a služeb) | ||
+ | *** daň z přidané hodnoty - DPH (nejvyšší - kouření, pití) | ||
+ | * typy zdanění | ||
+ | ** proporcionální | ||
+ | ** progresivní - čím víc, tím víc | ||
+ | ** regresivní - čím víc vyděláme, tím menší daně | ||
+ | ** rovná daň | ||
+ | * míra zdanění | ||
+ | ** vyšší míra zdanění, vyšší příjem státu, ale zároveň znamená ochromení ekonomiky - lidé se vyhýbají placení daní | ||
+ | |||
+ | == Inflace == | ||
+ | * zvyšování celkové cenové hladiny cen všech statků a služeb za delší časové období | ||
+ | ** růst cen | ||
+ | ** snižování hodnot peněz | ||
+ | * významný destabilizační makroekonomický jev | ||
+ | ** zvyšuje nedůvěru v ekonomiku | ||
+ | ** znehodnocuje úspory | ||
+ | * opakem inflace je deflace | ||
+ | * míra inflace - byla stanovována v % za rok | ||
+ | * typy inflace (stupně) | ||
+ | ** mírná - přirozená v jednotkách % | ||
+ | ** pádivá - v desítkách až stovkách % | ||
+ | ** hyperinflace | ||
+ | |||
+ | == Peněžní a úvěrová politika státu == | ||
+ | * monetární politika | ||
+ | * stát může prostřednictvím centrální banky stanovovat úvěrové sazby, čímž ovlivňuje celkové množství peněz v ekonomice | ||
+ | * politika levných peněz - nízké úrokové sazby, stimulace ekonomiky | ||
+ | * politika drahých peněz - vysoké úrokové sazby, zastavení přehřátí konjunktury | ||
+ | * důležité je, aby stát udržoval stabilní prostředí | ||
+ | |||
+ | == Důchodová politika státu == | ||
+ | * stát se snaží zajistit stabilní úroveň příjmů obyvatelstva a stabilní úroveň cen zboží a služeb | ||
+ | * nástroje | ||
+ | ** kontrola vývoje mezd a cen | ||
+ | ** daňové regulace mezd a cen | ||
+ | ** dobrovolné směrnice o mzdách dohodnuté v rámci tripartity | ||
+ | * tripartita - jednání zástupců státu, odborů a zaměstnavatelů | ||
+ | |||
+ | == Mezinárodní obchod == | ||
+ | * důvodem existence mezinárodního obchodu je rozdílnost zdrojů a klimatických podmínek mezi jednotlivými zeměmi | ||
+ | * otevřené ekonomiky - to co dováží a vyváží | ||
+ | * otevřenost ekonomiky | ||
+ | ** míru otevřenosti chápeme jako podíl vývozu či dovozu na celkovém HDP | ||
+ | ** vede k dostupnosti levných statků a služeb - svobodný obchod | ||
+ | * omezení obchodu - cla, dovozní kvóty | ||
+ | ** z důvodu ochrany místní výroby | ||
+ | ** argument nezletilých odvětví | ||
+ | ** bezpečnostní důvody | ||
+ | ** ochrana mezd | ||
+ | ** ochrana zaměstnanosti | ||
+ | * cla - poplatky z ceny dováženého zboží (%) | ||
+ | * dovozní | ||
+ | kvóty - omezení počtu dováženého zboží | ||
+ | * mimocelní překážky - technické a bezpečnostní normy | ||
+ | |||
+ | == Platební bilance == | ||
+ | * peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a ostatními zeměmi | ||
+ | * bilance - dovozy + vývozy | ||
+ | * debetní položky mínus, kreditní položky plus | ||
+ | * čisté vývozy | ||
[[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | [[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] |
Aktuální verze z 25. 2. 2011, 18:22
- oikos (řecky) = dům
- namos (řecky) = zákony
- pravidla řízení domu (domácnosti)
- ekomonie - vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti hospodářského (ekonomického) života společnosti, zkoumá využití vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty k uspokojování jejich potřeb
- ekonomie (věda) x ekonomika (předmět vědy)
- uspokojování potřeb je motivací (hnací silou) ekonomického života lidské společnosti
- související vědy: matematika, statistika, sociologie, psychologie, právo, ...
- dělení podle přístupu k ekonomickým problémům
- pozitivní (popisná)
- normativní - hodnotí stav ekonomiky a stanovuje pravidla pro její správné fungování
- mikroekonomie - zkoumá individuální chování dílčích subjektů ekonomiky
- makroekonomie - zkoumá globální ekonomické jevy
- ekonomický statek - slouží k uspokojování potřeb - cokoliv, co je užitečné a současně vzácne (zboží, služby, práva apod.)
- ekonomický statek musí být užitečný - uspokojuje nějakou aktuální potřebu, aby člověk (ekonomický subjekt) byl motivován k jeho získání
- ekonomický statek musí být také vzácný - vzhledem k výši jeho potřeby je tohoto statku nedostatečné množství, statek je dostupný pouze při určité námaze, člověk musí být ochoten se pro získání tohoto statku vzdát něčeho jiného - náklady obětované příležitosti
- opakem vzácného statku jsou volné statky (vzduch)
- náklady obětované příležitosti - vzdáváme se jich
- výroba - přeměna ekonomických statků (vstupů) v jiné ekonomické statky (výstupy)
- vstupy
- primární (nejsou výsledkem předchozí výroby)
- sekundární (naopak)
- výrobní faktory:
- práce - činnost vyjadřitelná množstvím odpracovaných hodin při výrobě ekonomického statku nebo službě, odměnou za práci je mzda, ta je závislá na produktivitě a kvalitě odvedené práce
- půda (zemědělská)
- kapitál - soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě
- v tržní ekonomice je kapitál oceňován především penězi
- všechny výrobní faktory jsou vzácnými statky
- služba - zvláštní druh statku, který nemá materiální podobu, služby jsou nehmotné, neskladovatelné, nezkazitelné, sloužík uspokojování potřeb
- cílem ekonomiky je co největší efektivita (produktivita) využití výrobních faktorů - snižování nákladů, dělba práce
- spotřeba - konečné užití statků k uspokojení potřeb (veřejná, soukromá)
- tři základní ekonomické otázky
- co a kolik vyrábět
- jak vyrábět
- pro koho vyrábět
- ekonomické systémy
- zvykový (tradiční) - tradiční ekonomika malých, uzavřených komunit, soběstačnost, primitivní směna
- centrálně plánovaný (příkazový) - SSR a další socialistické státy RVHP - silná role státu, pětiletky
- tržní - koordinována pouze prostřednictvím trhu, mechanismů nabídky a poptávky, konkurence v tržním prostředí zajišťuje maximální efektivitu - kapitalismus 19. století
- smíšený - tržní systém doplněn o regulativní zásahy státu - tzv. hospodářská politika
- ekonomické systémy
- otevřené
- uzavřené
- ekonomické sektory
- primární sektor - všechny činnosti, které souvisejí se zemědělstvím nebo hornictvím - nízká přidaná hodnota, převažuje v nevyspělých ekonomikách
- sekundární sektor - zpracovatelský průmysl - výroba, ve vyspělých ekonomikách je podíl sekundárního sektoru vyšší než primárního, tento podíl klesá
- terciární sektor - služby - nejvyšší přidaná hodnota
- kvartérní sektor - vzdělávání a věda
- ekonomické subjekty - každý, kdo se nějakým způsobem podílí na ekonomice
- domácnost (spotřebitelé) - důchod = příjmy domácnosti, jejich cílem je uspokojení potřeb - investice důchodů
- nejpočetnější skupina, vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), své důchody investují do spotřeby
- firma - subjekt zabývající se výrobou nebo poskytováním služeb, jejich cílem je generování zisku
- stát - v ekonomice působí jako vlastník výrobních faktorů a rovněž jako koordinátor ekonomiky, cílem je dosažení stability, efektivity, spravedlnosti
- domácnost (spotřebitelé) - důchod = příjmy domácnosti, jejich cílem je uspokojení potřeb - investice důchodů
Dějiny ekonomických teorií
- začínají se vyvíjet na počátku novověku (od 16. století) v souvislosti s přechodem tradiční ekonomiky v ekonomiku tržní - počátek kapitalismu
- merkantilismus - převaha vývozu nad dovozem, národní bohatství spočívá v akumulaci drahých kovů, vychází z praxe, nejde o systematickou teorii
- fyziokratismus - klasická ekonomická teorie
- ekonomika se řídí vlastními zákony, které jsou nezávislé na lidské vůli
- ekonomiku je nejlépe nechat fungovat bez vnějších regulací
- liberalismus - co nejméně zasahovat do chodu ekonomiky
- Adam Smith (1723-1790) - neviditelná ruka trhu
- Robert Malthus (1766-1834) - teorie přebytku - obhajoba tvrdého kapitalismu bez ohledu na sociální důsledky
- utopický socialismus - Robert Owen (1771-1858), Charlesa Fourier (1772-1837), Claude Henri de Saint-Simon (1760-1824)
- snaha o sociálně spravedlivé podnikání, zakládání dělnických komunit
- marxismus - Karl Marx (1818-1883) - vědecký komunismus
- neoklasická ekonomie
- marginalistická revoluce v ekonomii - příklon k mikroekonomii
- teorie konkurence
- keynesovská makroekonomie - John Maynard Keynes (1883-1946)
- 30. léta 20. století - velká hospodářská krize
- tržní systém je vnitřně nestabilní - otázka stability
- teorie efektivní poptávky
- monetarismus - Milton Friedman (1912-2006)
- neoklasická makroekonomie
- role peněz v ekonomice, kriticky navazuje na Keynese
- inflace - ztráta hodnoty peněz
- institucionalismus - ekonomické chování je kulturně podmíněno
- ekonomie je multidisciplinární
Mikroekonomie
- poptávka - množství zboží, které jsou lidé (spotřebitelé) ochotni koupit při určité ceně
- poptávková křivka má klesající průběh
- důchodový efekt - jsou-li důchody spotřebitelů neměnné a trvalé, kupují při nižších cenách větší objemy zboží
- substituční efekt - při zvýšené ceně zboží jednoho druhu přecházejí spotřebitelé na jiný druh zboží jehož cena je příznivější
- faktory ovlivňující množství poptávaného zboží
- změny cen jiného zboží - substitut, komplement
- úroveň důchodů
- změny v preferencích spotřebitelů - móda, reklama
- pohyby poptávkové křivky (poptávka klesá s rostoucí cenou; změna důchodové úrovně, cen jiného zboží, preferencí)
- nabídka - množství zboží, které jsou výrobci dobrovolně ochotni dodat na trh při určité ceně
- průběh křivky je opačný, vzrůstající
- vzájemné působení nabídky a poptávky
- rovnovážná cena čistí trh
- nedostatek zboží tlačí na zvýšení cen
- přebytek vede ke snížení cen
- užitek
- cíl spotřebitele
- prospěch plynoucí z užívání ekonomických statků
- ekonomické statky jsou vzácné
- přístup spotřebitelů k nim je omezen, proto je omezen užitek
- omezení užitku - časové, fyzické, důchodové
- racionální volba spotřebitele při výběru užitku
- mezní užitek - celkový užitek přestává růst od určité dosažené míry užitku
- zisk firmy - účetní zisk - rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady
- příjmy - explicitní náklady - účetní zisk
- čistý (ekonomický) ziska - zisk po započítání všech nákladů (i implicitních)
- podnikání
- cílem podnikání je zisk
- činnost podnikatele - zřizují podnik za účelem zisku
- podnikatel nese rizika a je povinen uhradit závazky z eventuelní ztráty
- podnikateli náleží zisk z podnikání
- vklady podnikatele do vlastního podnikání
- kapitál, práce - vlastní výrobní prostředky
- podnikatelský nápad a schopnosti
- podnikateli ve firmě náleží
- smlouvy s dodavateli
- práva z těchto smluv plynoucí
- právo zisku
Struktura trhů
- strukturální znaky trhů - počet firem, velikost firem, povaha výrobku
- základní struktury - dokonalá konkurence, monopol, oligopol, monopolistická konkurence
- dokonalá konkurence
- větší počet firem, menší firmy
- stejnorodý výrobek (např. zemědělské produkty)
- vstup do odvětví je snadný - výrobní postupy lze pořídit snadno
- žádná z firem nedokáže ovlivnit cenu
- cenu určuje poptávka - zisky jsou nízké
- zisky se blíží základům příležitosti
- úplný (čistý) monopol
- na trhu působí jediná dominantní firma
- velká, vstup do odvětví je obtížný
- jedinečný výrobek
- cenu výrobku určuje firma - zisky jsou vysoké
- oligopol - omezený počet firem - veškeré z těchto firem zaujímají významější postavení
- výrobek může být stejnorodý (např. cement), diferencovaný - různorodý (např. boty)
- vstup do odvětví je volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry
- monopolistická konkurence - velké množství malých či středních firem
- výrobek je diferencovaný
- rysy monopolizace - věrnost značce
- rysy konkurence - výrobky jsou často blízkými substituty, tlak na inovaci
- zisky nejsou vysoké
- vstup do odvětví je snadný
Efektivnost trhů
- trh plní funkci přenosu informací (cena, vzácnost statků)
- pokud trh přenáší informaci nezkresleně, říkáme, že je efektivní
- zvyšování efektivnosti trhů
- zásah státu jako regulátora
- antimonopolní zákony
- zásah státu do ekonomiky s cílem zvýšit efektivitu trhu
- zobrazují slučování firem, jehož cílem by mělo být získání dominantního postavení na trhu
- slučování firem
- horizontální (dvě stejné) - nejvíce může posilnit monopolní postavení
- vertikální (dodavatel, výrobce)
- konglomerátní (různé)
- zakázané praktiky
- tajná dohoda o omezení obchodu
- cenová diskriminace
Role státu v ekonomice
- regulátor tržního prostředí
- vlastník (částečný nebo úplný) státních podniků
- stát je příjemcem daní, které zpětně přerozděluje - hospodaří se státním rozpočtem
- stát zasahuje do ekonomiky v případě selhání trhu - situace, kdy trh neplní správně a spravedlivě své funkce - přenos informací, podněcování produkce a přerozdělování důchodů
Externality
- selhání trhu - cena neobsahuje správnou informaci o nákladech na pořízení daného statku, cena neinformuje o nákladech příležitosti
- výrobek nebo služba má vedlejší účinky na někoho třetího
- externality
- negativní (škodí)
- pozitivní (užitek)
- stát v případě externalit napravuje mylnou informaci obsaženou v ceně
- poplatky, finanční sankce, pokuty
- nebo naopak - subvence, dotace
Selhání trhu
- veřejné stavby - statky, které nemohou být poskytnuty osobě aniž by zároveň nebyly poskytnuty jiným osobá (stát politicky rozhoduje o tom, které veřejné statky jsou pro něj důležité a bude je hradit)
- ekonomicky veřejné statky zatěžují i osoby, které tyto statky nevyužívají (např. vzdělávání)
- předpokládá se, že využívání veřejných statků částí populace má pozitivní přínos pro celou populaci
- nedostatečná konkurence - konkurenční prostředí se stát může snažit vytvořit, např. investiční pobídky
Kapitál
- kapitálové statky - výrobní prostředky a výrobní vstupy, zásoby surovin i hotových výrobků
- fyzický, věcný kapitál
- peněžní kapitál - majetek držený v takové podobě, že přináší zisk (nejčastěji v podobě úroku)
Trh kapitálových statků
- peněžní trh, schéma peněžního trhu (bankovní)
- majitel úspor - vkladatel -> banka -> firmy
- úspora -> vklad -> půjčka
- ziskem je úrok
- peněžní trh neobchoduje pouze s penězi, ale také s cennými papíry - oblikace - půjčka firmě za úrok
- akcie - spoluúčastnictví firmy, výnosem - dividenda
- správné fungování kapitálového trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky
Firmy a jejich typy
- firma jednoho vlastníka - malá firma, minimum zaměstnanců, podnikatel ručí svým osobním majetkem, je svůj pán, náleží mu celý zisk
- partnerské společnosti - společník se dělí o zisk
- obchodní společnosti
- s ručením omezeným - s.r.o.
- komanditní společnosti
- s.r.o. - dohromady musí mít alespoň 100000Kč (společníci, partneři) na založení - základní jmění, ne osobním majetkem
- akciové společnosti - korporace
- vklad akcionářů - zvyšuje základní jmění (základním jměním se ručí)
- přes akcie lze získat víc peněz než přes s.r.o.)
- akcie nemusí být veřeně obchodovatelné
- odstup akcionáře nemá vliv na chod firmy (jen prodá akcie), narozdíl od partnera
- jiné typy firem
- družstva - za účelem podnikání
- neziskové organizace - ne zcela firmy
- nadace, obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) - nemohou generovat zisk - musí být znovu vložen na provoz společnosti
Makroekonomie
- součást ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku
- řeší např. otázku výkonnosti národního hospodářství
- makroekonomické ukazatele - úroveň a tempo růstu celkového hospodářského produktu
Hrubý domácí produkt
- HDP, makroekonomický ukazatel
- je celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období (zpravidla za jeden rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
- metody zjišťování - důchodová, produktová
- produktová metoda
- jsou studovány složky hdp - osobní výdaje na spotřebu, hrubé soukromé domácí investice, vládní výdaje na nákup statků a služeb, hodnota čistého vývozu
- důchodová metoda
- zjišťuje hrubý národní důchod, který se rovná HDP
- mzdy a platy, renty, čisté úroky, zisky, odpisy, nepřímé daně z podnikání
Hospodářský růst
- proces, v němž je zvyšována schopnost národního hospodářství produkovat statky a poskytovat služby
- zdroje hospodářského růstu
- přírůstek pracovní síly
- přírůstek fyzického kapitálu
- zvyšování investic do lidského kapitálu
- technický pokrok
- inovace v řízení a organizaci výroby
- úspory
- hospodářský růst nemusí vždy znamenat nárůst životní úrovně (např. Čína), většinou ovšem vede
- cílem hospodářské politiky státu je hospodářský růst
Hospodářský cyklus
- opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství
- graf...
- expanze (konjunktura) - růst
- vrchol
- recese, krize - recese probíhající dvě po sobě následující čtvrtletí
- sedlo
- deprese - zvláště hluboká krize, recese, způsobuje pokres reálného HDP
- nezaměstnanost (cyklická)
- inflace
- trvá 8-12 let
- za příčinu krizí bývá označováno napětí mezi nabídkou a poptávkou, či investování v době nejistoty, dále špatná finanční a úvěrová politika vlád
Peníze a bankovní soustava
- peníze a jejich funkce
- umožňují peněžní směnu
- peněžní směna vede k efektivnímu fungování trhu a také k ekonomickým úsporám
- historický vývoj peněz
- zbožové peníze (dobytek, plátno, drahé kovy)
- drahé kovy, peníze z drahých kovů
- papírové peníze
- bezhotovostní platby
- funkce peněz
- prostředek směny
- zúčtovací jednotka
- míra hodnot
- uchovatel hodnot
- likvidita - na směnu jedněch aktiv za druhé nemusíme vynakládat dodatečné prostředky
- tekutost (zlikvidovat)
- peníze mají nulovou elasticitu substituce (nelze je něčím nahradit)
- v moderních tržních ekonomikách je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem
- akceptování takových peněz předpokládá důvěru v autoritu státu
- důvěra v peníze - množství peněz v ekonomice je závislé na výkonu ekonomiky a regulačních opatřeních státi - vývoj úrokových sazeb
Bankovní soustava
- centrální banka - Česká Národní Banka
- stanovuje úrokové sazby, limituje měnu
- reguluje a kontroluje činnost komerčních bank
- zabezpečení stability měny
- komerční banky
- operace - aktivní (poskytování úvěru)
- pasivní (přijímání vkladů)
- zprostředkovatelské bankovní rozpětí
- specializované finanční instituce (pojišťovny)
Nezaměstnanost
- dobrovolná
- nedobrovolná - nezaměstnaný aktivně usiluje o získání zaměstnání
- obyvatelstvo - ekonomicky aktivní, neaktivní
- míra nezaměstnanosti - počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci
- ekonomicky aktivní obyvatelstvo
- typy nezaměstnanosti
- frikční - krátkodobá nezaměstnanost při střídání zaměstnání
- normální jev, z ekonomického hlediska nepředstavuje problém
- strukturální - vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství (útlum těžkého průmyslu - Ostravsko 90. léta)
- cyklická - souvisí s hospodářským cyklem, v obdobích recese roste nezaměstnanost
- frikční - krátkodobá nezaměstnanost při střídání zaměstnání
- příčinou nezaměstnanosti je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce
- trh se vyznačuje strnulostí a nepružností mezd - nezaměstnanost
Makroekonomická hospodářská stabilizační politika
- selhání trhu - nutnost zásahu státu do ekonomiky
- základní přístupy k hospodářské politice
- keynesiánksá makroekonomie
- J. M. Keynes - vláda se musí snažit o stabilizaci ekonomického prostředí a podporu hospodářského růstu
- snaha o plné využití potenciálu národního hospodářství
- poptávková stimulace
- nákup statků a služeb státem
- podpora soukromých investic (investiční pobídky)
- keynesiánství zdůrazňuje význam rozpočtové politiky - stát musí do ekonomiky investovat racionálně, musí dbát na vyrovnanost rozpočtu a snižování státního dluhu
- neoklasická ekonomie
- tržní prostředí samo směřuje ke stabilitě
- nestabilita je způsobována zásahy státu, proto by měl stát zasahovat do ekonomiky co nejméně
- keynesiánksá makroekonomie
Státní rozpočet
- centralizovaný fond finančních prostředků obhospodařovaný vládními orgány
- má charakter makroekonomického ukazatele i makroekonomického nástroje
- rozpočtování znamená provádění hospodářské politiky
- má charakter bilance - má příjmovou a výdajovou složku
- příjmy vlastního rozpočtu - daně, státní podniky
- daně
- přímé (daně z příjmů a vlastní daň ze mzdy, z nemovitostí)
- nepřímé (připočítávají se k cená statků a služeb)
- daň z přidané hodnoty - DPH (nejvyšší - kouření, pití)
- typy zdanění
- proporcionální
- progresivní - čím víc, tím víc
- regresivní - čím víc vyděláme, tím menší daně
- rovná daň
- míra zdanění
- vyšší míra zdanění, vyšší příjem státu, ale zároveň znamená ochromení ekonomiky - lidé se vyhýbají placení daní
Inflace
- zvyšování celkové cenové hladiny cen všech statků a služeb za delší časové období
- růst cen
- snižování hodnot peněz
- významný destabilizační makroekonomický jev
- zvyšuje nedůvěru v ekonomiku
- znehodnocuje úspory
- opakem inflace je deflace
- míra inflace - byla stanovována v % za rok
- typy inflace (stupně)
- mírná - přirozená v jednotkách %
- pádivá - v desítkách až stovkách %
- hyperinflace
Peněžní a úvěrová politika státu
- monetární politika
- stát může prostřednictvím centrální banky stanovovat úvěrové sazby, čímž ovlivňuje celkové množství peněz v ekonomice
- politika levných peněz - nízké úrokové sazby, stimulace ekonomiky
- politika drahých peněz - vysoké úrokové sazby, zastavení přehřátí konjunktury
- důležité je, aby stát udržoval stabilní prostředí
Důchodová politika státu
- stát se snaží zajistit stabilní úroveň příjmů obyvatelstva a stabilní úroveň cen zboží a služeb
- nástroje
- kontrola vývoje mezd a cen
- daňové regulace mezd a cen
- dobrovolné směrnice o mzdách dohodnuté v rámci tripartity
- tripartita - jednání zástupců státu, odborů a zaměstnavatelů
Mezinárodní obchod
- důvodem existence mezinárodního obchodu je rozdílnost zdrojů a klimatických podmínek mezi jednotlivými zeměmi
- otevřené ekonomiky - to co dováží a vyváží
- otevřenost ekonomiky
- míru otevřenosti chápeme jako podíl vývozu či dovozu na celkovém HDP
- vede k dostupnosti levných statků a služeb - svobodný obchod
- omezení obchodu - cla, dovozní kvóty
- z důvodu ochrany místní výroby
- argument nezletilých odvětví
- bezpečnostní důvody
- ochrana mezd
- ochrana zaměstnanosti
- cla - poplatky z ceny dováženého zboží (%)
- dovozní
kvóty - omezení počtu dováženého zboží
- mimocelní překážky - technické a bezpečnostní normy
Platební bilance
- peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a ostatními zeměmi
- bilance - dovozy + vývozy
- debetní položky mínus, kreditní položky plus
- čisté vývozy