|
|
| (Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| - | == Rusko ==
| + | {{Zápis|Afrika}} |
| - | *oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán - ropa, Baškortostán - ropa, Komi, Sakha - Jakutská republika, Altaj) ''umět rozlišit pojmy Rusko - SNS - SSSR - sovětský blok''
| + | {{Zápis|Austrálie}} |
| - | *kontinenty: Evropa, Asie
| + | |
| - | *17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět
| + | |
| - | *hlavní město Moskva; převažuje náboženství pravoslavné, menšiny katolické, protestantské, muslimské, židovské, přírodní náboženství, buddhismus
| + | |
| - | *historie:
| + | |
| - | **1922-1991 Svaz sovětských socialistických republik (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS
| + | |
| - | **SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není
| + | |
| - | **významní představitelé SSSR: - ''naučit se význam a funkci jedné osobnosti, bude v testu'' Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53) - 1932-33 v důsledku sucha a kolektivizace zahynulo několik milionu lidí a v letech 1936-38 tzv. Velká čistka - likvidace etnických a náboženských menšin, politické opozice, inteligence; Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta
| + | |
| - | | + | |
| - | === Přírodní poměry ===
| + | |
| - | *krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys - 77°44' s. š., V - Děžněvův mys - 169°40' z. d.
| + | |
| - | *Pacifický ohnivý kruh - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily
| + | |
| - | *za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku
| + | |
| - | *geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce
| + | |
| - | *hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko)
| + | |
| - | *povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; poloostrov Kola; Baltská nížina; Kaspická nížina; Ural; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější - podle evropské školy už Asie
| + | |
| - | *povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Ob a Jensej), bažinatá, na severu permafrost, ve střední a jižní části tajga, naleziště ropy (Surgut) a zemního plynu (Jamal); Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy Kavkazu - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského, Kolymské pohoří
| + | |
| - | *vodstvo:
| + | |
| - | **Jezera - Kaspické moře - největší jezero světa; Bajkal - nejhlubší jezero světa a pramenná oblast Angary; Ladožské jezero - největší jezero Evropy; Oněžské jezero
| + | |
| - | **Řeky - Evropa: Severní Dvina a Pečora (doprava, ústí do Severního ledového oceánu), Západní Dvina a Něva (Něva teče Petrohradem, ústí do Baltu), Dněpr a Don (Černé moře), Volha (Kaspické moře, bezodtoká oblast, doprava, průmysl, hydroelektrárny, na jihu zavlažování)
| + | |
| - | **Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jenisej (přítok Angara; Jenisej i Angara - vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - Tichý oceán, část ruskočínské hranice
| + | |
| - | *Podnebí:
| + | |
| - | **Arktický podnebný pás - mrazové pouště (povrch bez půdy, jen kameny) a zaledněné území, ostrovy v S. l. oceánu
| + | |
| - | **Subarktický podnebný pás - sever Ruska, léta velmi krátká, malá vrstva půdy, omezená vegetace - TUNDRA
| + | |
| - | **Mírný podnebný pás - TAJGA - rozsáhlé jehličnaté lesy, až potud permafrost; LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY - spíš v oceánském a přechodném klimatu, jsou v evropské části a úplně na východě, zemědělské využití; STEPI A LESOSTEPI - nejjižnější oblast povodí Volhy a jihozápadní Sibiř, zemědělské využití - černozemě
| + | |
| - | **pojmy: PERMAFROST - trvale zmrzlá půdy, v létě horní vrstva roztaje (umožňuje vývoj kořenového systému rostlin včetně stromů); ZIMNÍ SIBIŘSKÁ TLAKOVÁ VÝŠE - obrovská pevnina - v zimě se ochladí - málo srážek - kontinentální klima - promrzání - až -70°C a bezvětří
| + | |
| - | *Chráněná území: "zapovědnik" - nejvyšší stupeň ochrany, vstup zakázán; "zakaznik" - něco jako náš NP, vstup podle pravidel; oblasti chráněné Unescem: tajga v republice Komi, Altaj, Bajkal, severní svahy Kavkazu, sopky na Kamčatce, Dálný východ - unikátní vlhké listnaté lesy (nějaký vliv monzunu)
| + | |
| - | | + | |
| - | === Obyvatelstvo ===
| + | |
| - | *rozmístění nerovnoměrné, většina v Evropě; celkový i přirozený přírustek záporný, nekontrovatelná migrace Číňanů na Dálný východ; zastaralé zdravotnictví a sociální péče - tuberkulóza a další dřív potlačené nemoci, extrémní nárůst alkoholismu a sebevražd, bezdomovců, uprchlíků, nezaměstnaných
| + | |
| - | *mnoho národů a etnických menšin (kolem 100):
| + | |
| - | **v Povolží: Tatarstán - Tataři - hl. m. Kazaň - turkotatarská jazyková skupina - mnoho pravomocí např. k mezinárodním obchodům apod. - ropa, zemní plyn; Baškorstán - Baškirci a mnoho dalších národů, některé mají v rámci federace republiku, některé ne
| + | |
| - | **na Kavkaze: např. Čečenci
| + | |
| - | **na Sibiři: Altaj - Altajci; Sakha - Jakuti; Evenci, Burjaté, atd.
| + | |
| - | | + | |
| - | === Zemědělství ===
| + | |
| - | *hlavní zemědělské oblasti:
| + | |
| - | **širší okolí Moskvy - žito, brambory, dobytek; málo kvalitní půdy, podzoly
| + | |
| - | **jih - kolem Volhy - Kubáňská nížina - JZ Sibiř - stepní černozemě, pšenice
| + | |
| - | *na Sibiři až po jižní hranice s Mongolskem permafrost - zemědělsky nevyužitelné; celkově nízká produktivita zemědělství
| + | |
| - | | + | |
| - | === Nerostné suroviny ===
| + | |
| - | *ropa: střední tok Obu, město Surgut; ropovody do bývalého socialistického bloku; Volha - Tatarstán
| + | |
| - | *zemní plyn: dolní tok Obu, poloostrov Jamal; jih Uralu
| + | |
| - | *černé uhlí: oblast Pečory a Vorkuty - vede tam železnice "postavená na lidských kostech" (Alexandr Solženicyn - Souostroví Gulag); jih Sibiře - Novosibirsk - oblast Kuzbas
| + | |
| - | *hnědé uhlí: Kansk-Ačinsk - těžký průmysl
| + | |
| - | *rudy: Kursk - "Kurská magnetická anomálie" - tolik železné rudy, že způsobuje největší magnetickou anomálii na Zemi, hutě, uhlí dovoz od Pečory; jižní Ural - železná ruda - kyvadlová železnice - hutě, zbrojní závody
| + | |
| - | | + | |
| - | === Průmysl ===
| + | |
| - | *páteří ruského hospodářství je těžký průmysl
| + | |
| - | *strojírenské obory: všechna velká města
| + | |
| - | *chemický průmysl: Povolží
| + | |
| - | *spotřební průmysl (textilní, potravinářský, lehké strojírenství): evropská část - okolí Moskvy, Povolží
| + | |
| - | *oblasti Evropy:
| + | |
| - | **1)Moskevská oblast: spotřební průmysl (lehké strojírenství, potravinářský a textilní průmysl), hnědé uhlí - tepelné elektrárny; zemědělství - žito, brambory, dobytek; města: Vladimir - historické, Ivanovo, Jaroslavl
| + | |
| - | **2)Severozápad - od Uralu po Petrohrad: černé uhlí, dřevozpracující a strojírenský průmysl; města: přístavy Murmansk - nezamrzá, Archangelsk - zamrzá, Petrohrad - proevropský ráz
| + | |
| - | **3)Povolží - zemědělství - pšenice, žito; těžba nerostných surovin - ropa; různé národnosti; chemický a strojírenský průmysl; města: Kazaň, Samara, Volgograd (dřívější Stalingrad), Astrachaň (v ústí Volhy)
| + | |
| - | **4)Ural - hercynské vrásnění - prvohory, železná ruda, barevné kovy, zemní plyn; těžký průmysl; města: Jekatěrinburg - zbrojní závody, Perm, Ufa, Čeljabinsk - zbrojovky, Magnitogorsk - težba železné rudy
| + | |
| - | **5)Předkavkazsko a Černé moře - nejkvalitnější půdy, pestré národnostní složení, pobřeží Černého moře je turistické a rekreační centurm Ruska, průmysl potravinářský a lehký, centra Soči, Novorossijsk, Rostov na Donu - přístav; Předkavkazsko - ropa, chemický průmysl
| + | |
| - | *oblasti Asie:
| + | |
| - | **1) Západní Sibiř (od Uralu po Jenisej)- obrovské množství nerostných surovin, ropa a zemní plyn - střední Ob, na jihu naleziště uhlí, Novosibirsk, Surgut, průmysl těžební, těžký, na severu dřevařský
| + | |
| - | **2) Východní Sibiř (od Jenseje po Lenu) - drahé a barevné kovy, diamanty, hydroelektrárny - Bratská, Krasnojarská - Jenisej; Irkutsk - město na Bajkalu, Krasnojarsk, Norilsk - železnice k Jenseji, těžba niklu
| + | |
| - | **3) Dálný východ - černé uhlí, drahé a barevné kovy - za totality pracovní tábory, vězni se zabývali např. právě těžbou kovů; dřevařský průmysl, rybolov - Kamčatka - Petropavlovsk - vojenský přístav na Kamčatce, vojenský přístav Vladivostok, Jakutsk - extrémní teploty, Nachodka - obchodní, osobní a nákladní přístav, migrace Číňanů, vývoz surovin do Japonska
| + | |
| - | *doprava - evropská část silnic a železnic poměrně kvalitní, pozemní komunikace na Sibiři neexistují, jen Moskva - Irkutsk - nezpevněná cesta, nejvýznamnější je železnice: Transsibiřská magistrála - na pobřeží Bajkalu narušení životního prostředí
| + | |
| - | | + | |
| - | = Asie =
| + | |
| - | odkaz na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) [http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf]
| + | |
| - | === Poloha, rozloha, členitost ===
| + | |
| - | ==== Poloha ====
| + | |
| - | *severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
| + | |
| - | *obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
| + | |
| - | *východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
| + | |
| - | *nejzazší body Asie:
| + | |
| - | **S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
| + | |
| - | **V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
| + | |
| - | **J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
| + | |
| - | **Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.
| + | |
| - | ==== Rozloha ====
| + | |
| - | *44,5 mil. km2 - největší světadíl
| + | |
| - | ==== Členitost ====
| + | |
| - | *ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | === Geologie, geomorfologie ===
| + | |
| - | ==== Geologie ====
| + | |
| - | *Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
| + | |
| - | *Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
| + | |
| - | *nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie
| + | |
| - | ==== Reliéf (geomorfologie) ====
| + | |
| - | *pohoří
| + | |
| - | **Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany
| + | |
| - | [[Soubor:strechasveta.jpg]]
| + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - |
| + | |
| | | | |
| | [[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] | | [[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] |
