|
|
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| - | == "Jaro národů" ==
| + | {{Zápis|Meziválečné období 2}} |
| - | *1848/1849
| + | |
| - | *Německo - snaha o sjednocení
| + | |
| - | *Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
| + | |
| - | *Itálie - snaha o sjednocení
| + | |
| - | *Francie - snaha o liberalismus
| + | |
| - | *důvody:
| + | |
| - | **odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
| + | |
| - | **lid požaduje konstituci (ústavu)
| + | |
| - | **v některých zemích národní požadavky
| + | |
| - | **hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
| + | |
| - | *společné cíle:
| + | |
| - | **odstranění feudalismu a absolutismu
| + | |
| - | **občané požadují podíl na politickém dění
| + | |
| - | | + | |
| - | === Revoluce v Itálii - Risorgimento ===
| + | |
| - | *risorgimento = vzkříšení
| + | |
| - | *leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
| + | |
| - | *cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání Habsburků
| + | |
| - | *Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
| + | |
| - | *celkově měla italská revoluce 2 křídla:
| + | |
| - | *1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mazzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mazzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
| + | |
| - | *2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
| + | |
| - | *Risorgimento nemělo úspěch
| + | |
| - | | + | |
| - | === Únorová revoluce ve Francii ===
| + | |
| - | *politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
| + | |
| - | *právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatímní vláda
| + | |
| - | *cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
| + | |
| - | *socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
| + | |
| - | *1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů
| + | |
| - | | + | |
| - | === Revoluce v Německu 1848 ===
| + | |
| - | *cíle: liberalizace, sjednocení
| + | |
| - | *březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
| + | |
| - | *Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
| + | |
| - | **1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
| + | |
| - | **2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
| + | |
| - | **3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
| + | |
| - | **poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
| + | |
| - | *Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
| + | |
| - | *v Německu probíhala revoluce zdola
| + | |
| - | | + | |
| - | === Revoluce v Rakousku 1848-1849 ===
| + | |
| - | *cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
| + | |
| - | *revoluce vypukla postupně v hlavních městech
| + | |
| - | **11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
| + | |
| - | **13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
| + | |
| - | **15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
| + | |
| - | *Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
| + | |
| - | *do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmout; nástup občanské společnosti v Rakousku
| + | |
| - | *podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokojenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
| + | |
| - | *mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
| + | |
| - | *4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
| + | |
| - | *7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)
| + | |
| - | | + | |
| - | === Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 ===
| + | |
| - | *29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
| + | |
| - | *11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
| + | |
| - | **a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
| + | |
| - | **b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
| + | |
| - | **c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
| + | |
| - | *-> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
| + | |
| - | *v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
| + | |
| - | *2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklaraci slovanských národů (Šafařík)
| + | |
| - | *sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
| + | |
| - | *bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
| + | |
| - | *radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku
| + | |
| - | | + | |
| - | === Revoluce v Maďarsku ===
| + | |
| - | *15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ...
| + | |
| - | *v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće
| + | |
| - | *revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava
| + | |
| - | *Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách
| + | |
| - | *srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt Svaté aliance) - definitivně končí revoluce
| + | |
| - | *Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi
| + | |
| - | | + | |
| - | === Shrnutí "Jara národů" ===
| + | |
| - | *politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament)
| + | |
| - | *následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu
| + | |
| - | | + | |
| - | == 2. polovina 19. století ==
| + | |
| - | *revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
| + | |
| - | *vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji)
| + | |
| - | *v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky
| + | |
| - | *v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny)
| + | |
| - | *zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví)
| + | |
| - | *Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA
| + | |
| - | *u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha
| + | |
| - | *Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice
| + | |
| - | *Mendělejeev - tabulka prvků
| + | |
| - | *první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny
| + | |
| - | *obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce
| + | |
| - | *Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti
| + | |
| - | *začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie..
| + | |
| - | | + | |
| - | === Nástup kolonialismu ===
| + | |
| - | *kolonie je území řízené, obsazené jinout zemí, evropskou velmocí; vlastnictví kolonií je důležité pro tehdejší ekonomický rozvoj - dovoz surovin z kolonií, stavěly se tam továrny; nejdříve se z kolonií suroviny vyváželi, potom přišli na to, že je výhodnější do kolonie dovézt kapitál, postavit továrnu, zaměstnat domorodce - levnou pracovní sílu
| + | |
| - | *kolonialismus = zabírání a vykořisťování cizíko území
| + | |
| - | *kolonialismus je předpokladem pro rozvoj velmocí
| + | |
| - | *kolonialismus znamenal propad ekonomiky Anglie (do té doby dílna světa) vzhledem ke Francii a dalším státům (ekonomika sice rostla, ale míň než francouzská)
| + | |
| - | *kolonie byly zakládány především v Africe, Asii
| + | |
| - | *Afrika - "kořist bílého muže" - do té doby nám bylo známé jen pobřeží, exotické nemoci, exotická zvířata, exotická kultura - Afrika budila hrůzu
| + | |
| - | *ještě v první polovině 19. století byla většina Afriky bez kolonií, jen Britové na jihu, Egypt a Súdán turecký, Alžír francouzský; několik dalších malých kolonií
| + | |
| - | *začínají objevné cesty do Afriky - britské výpravy k pramenům Nilu
| + | |
| - | **David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe
| + | |
| - | **Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace
| + | |
| - | **Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou
| + | |
| - | *expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci
| + | |
| - | *evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu
| + | |
| - | *nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie,
| + | |
| - | *1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky:
| + | |
| - | **zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu
| + | |
| - | *po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko
| + | |
| - | *snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové
| + | |
| - | | + | |
| - | === Britské impérium 2. pol. 19. stol. ===
| + | |
| - | *"Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie
| + | |
| - | *největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.)
| + | |
| - | *britské kolonie dělíme do tří skupin
| + | |
| - | **dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva
| + | |
| - | **kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo
| + | |
| - | **strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar
| + | |
| - | *imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové
| + | |
| - | *Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ
| + | |
| - | **1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii
| + | |
| - | **pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem
| + | |
| - | *jižní Afrika
| + | |
| - | **Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium)
| + | |
| - | **zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes
| + | |
| - | *Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové
| + | |
| - | **1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko
| + | |
| - | **1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna
| + | |
| - | **Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu
| + | |
| - | **1885 - Indický národní kongres
| + | |
| - | *Asie - Barma, Malajsie
| + | |
| - | *Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald
| + | |
| - | *Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě
| + | |
| - | | + | |
| - | === Francie v 2. pol. 19. stol. ===
| + | |
| - | *
| + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| | | | |
| | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] |
