|
|
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| - | = Asie =
| + | {{Zápis|Afrika}} |
| - | [http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf Odkaz]na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)
| + | {{Zápis|Austrálie}} |
| - | | + | |
| - | === Poloha, rozloha, členitost ===
| + | |
| - | ==== Poloha ====
| + | |
| - | *severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
| + | |
| - | *obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
| + | |
| - | *východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
| + | |
| - | *nejzazší body Asie:
| + | |
| - | **S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
| + | |
| - | **V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
| + | |
| - | **J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
| + | |
| - | **Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.
| + | |
| - | ==== Rozloha ====
| + | |
| - | *44,5 mil. km2 - největší světadíl
| + | |
| - | ==== Členitost ====
| + | |
| - | *ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | | + | |
| - | === Geologie, geomorfologie ===
| + | |
| - | ==== Geologie ====
| + | |
| - | *Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
| + | |
| - | *Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
| + | |
| - | *nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie
| + | |
| - | ==== Reliéf (geomorfologie) ====
| + | |
| - | *pohoří
| + | |
| - | **Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | [[Soubor:strechasveta.jpg]]
| + | |
| - | *nížiny
| + | |
| - | **Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); ''atd, viz atlas''
| + | |
| - | *plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská
| + | |
| - | | + | |
| - | === Vodstvo ===
| + | |
| - | ==== Řeky ====
| + | |
| - | *5 základních typů podle vodního režimu
| + | |
| - | **řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
| + | |
| - | **řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
| + | |
| - | **monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
| + | |
| - | **tropické řeky - ''kdyžtak prezentace''
| + | |
| - | **subtropické řeky - např. Jordán
| + | |
| - | ==== Jezera ====
| + | |
| - | *reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
| + | |
| - | *tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
| + | |
| - | *ledovcového původu
| + | |
| - | *jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu
| + | |
| - | | + | |
| - | === Klima ===
| + | |
| - | [[Soubor:Klim.JPG]]
| + | |
| - | [[Soubor:monzun.gif]]
| + | |
| - | *klimadiagramy..
| + | |
| - | | + | |
| - | === Obyvatelstvo ===
| + | |
| - | *4,2 mld. obyvatel
| + | |
| - | *nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko
| + | |
| - | *nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy
| + | |
| - | *rasy:
| + | |
| - | **bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie
| + | |
| - | **žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ...
| + | |
| - | **černá - některé ostrovy
| + | |
| - | *náboženství:
| + | |
| - | **křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství
| + | |
| - | **islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie
| + | |
| - | **hinduismus - Indie
| + | |
| - | **buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř
| + | |
| - | **filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko
| + | |
| - | **judaismus - Izrael
| + | |
| - | | + | |
| - | === Zemědělství ===
| + | |
| - | | + | |
| - | === Průmysl ===
| + | |
| - | *Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství
| + | |
| - | *Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství
| + | |
| - | *Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou
| + | |
| - | *významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael
| + | |
| - | *problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR
| + | |
| - | | + | |
| - | == Japonsko ==
| + | |
| - | *370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2
| + | |
| - | *poloha: ostrovy - Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů
| + | |
| - | *povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin
| + | |
| - | *vodstvo: hydroelektrárny
| + | |
| - | *podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio
| + | |
| - | [[Soubor:Japanclimate.gif]]
| + | |
| - | *obyvatelstvo: mongoloidní rasa, nejhomogennější stát na světě (98% Japonci, minimum menšin a přísné imigrační zákony), vysoká míra urbanizace (80%), nízká porodnost, protipopulační opatření, vysoká průměrná délka života
| + | |
| - | *hospodářství:
| + | |
| - | **nemají: nerostné suroviny, zemědělskou půdu (nutný dovoz potravin - málo nížin - v nich ale kvalitní půda)
| + | |
| - | **mají: kvalitní a relativně levné výrobky (moderní výrobky spotřebitelského průmyslu, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, investice do vzdělání, nenáročné na energii a suroviny)
| + | |
| - | **příččina vzestupu: materiální a finanční pomoc USA
| + | |
| - | *zemědělství: 12% orné půdy (málo), 70% lesa (jako Finsko), hlavní plodinou je rýže - skoro soběstační v její produkci, převažuje rostlinná výroba (čím by ty zvířata krmili), obrovský tlak na pozemky - drahá půda
| + | |
| - | *průmysl:
| + | |
| - | **hutnický: v přístavech, politika více obchodních partnerů - Austrálie, Čína, Rusko
| + | |
| - | **strojírenský a chemický: hlavní obory
| + | |
| - | **dřevozpracující: založený na dovozu u Indonesie, Ruska
| + | |
| - | **"hlavní průmyslový pás" - Tokio, Ósaka, Nagoja, Kóbe, Kjóto
| + | |
| - | **aktivní obchodní bilance, více obchodních partnerů
| + | |
| - | *doprava: kvalitní silnice, špičkové vlaky (Shinkansen), doprava mezi ostrovy - trajekty, mosty, tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, námořní doprava - téměř všechna velkoměsta jsou přístavy
| + | |
| - | *města: konurbace - spojení aglomerací - souměstí: Tokio-Jokohama, Osaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu, Saporo-Hakodate, Fukuoka-Kitakjúšů
| + | |
| - | | + | |
| - | == Čína ==
| + | |
| - | * [http://geo-asie.upol.cz/ regiony Asie]
| + | |
| - | * Čínská lidová republika; 9 596 960 km2 (4. na světě po Rusku, Kanadě a USA); 1300000000 obyvatel (zhruba každý pátý ze světové populace); 137 obyvatel na km2 (srovnatelé s naší republikou, ale nerovnoměrně rozložené - většina ve Velké čínské nížině, v Sečuánské pánvi a západní a střední část země osídlená velmi řídce)
| + | |
| - | *povrch: Ťan-Šan, Tarimská pánev - poušť Taklamakan, Kunlun, Karákoram, Tibetská náhorní plošina, Himaláj, poušť Gobi, Velká čínská nížina, Sečuánská pánev
| + | |
| - | *vodstvo: Huang He (hranice mírného a subtropického klimatu), Xi Jiang (už tropický vlhký pás), Chang Jiang; význam řek: zavlažování, průmysl, energetika, doprava - po Chang Jang můžou námořní lodě až do Wuhanu; významná pramenná oblast veletoků Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Salwin
| + | |
| - | *klima: mírný, subtropický a tropický vlhký pás; vliv monzunu -> režim odtoku řek monzunový
| + | |
| - | *obyvatelstvo: 56 národů a národností - Tibeťané, Mongolci (Vnitřní Mongolsko - početně víc Mongolů než v Mongolsku), Ujgurové, 92% Chanové; čínská diaspora - Číňané mimo Čínu - zhruba 55 mil.; 28% populace ve městech; protipopulační politika se týká jen Chanů, protože žijí v nejpřelidněnějších oblastech
| + | |
| - | *hospodářství: kolem poloviny obyvatel pracuje v zemědělství, orná půda jen 10%, desertifikace na severu - projekt Zelená čínská zeď
| + | |
| - | **zemědělství: mírný p. pás - pšenice atd., subtropický rýže; významná i živočišná výroba
| + | |
| - | **průmysl: postavený na těžkém průmyslu, severovýchod - uhlí - jádro těžkého průmyslu, znečištění celosvětového významu, centra Shenyang (hutě), Harbin; spotřební průmysl (jih mírného pásu a subtropy) - Shanghai, Wuhan, Kanton (Guangzhou)
| + | |
| - | *ekonomické osy: pomyslné spojnice největších center ekonomiky
| + | |
| - | **severojižní ekonomická osa - starší, slouží k přepravě zboží, surovin, pracovních sil, kapitálu; Beijing - Wuhan - Kanton
| + | |
| - | **východozápadní e. o. - novější, za cíl má industrializovat některé oblasti centrální číny, předpokládá navázání obchodní spolupráce se státy Střední Asie; Urumči - Wuhan (návaznost na severojižní osu)
| + | |
| - | *zvláštní ekonomické zóny - "státy ve státě", kde platí tržní kapitalismus v socialistickém státě - u pobřeží
| + | |
| - | *problémy s životním prostředím - eroze zemědělské půdy, dezertifikace, nedostatek pitné vody
| + | |
| - | | + | |
| - | == Indie ==
| + | |
| - | * 3 287 590 km2, 1,2 mld obyvatel (nejzalidněnější Indoganžská nížina a úplný jih), 324 obyvatel na km2
| + | |
| - | *republika, hl. m. Nové Dillí
| + | |
| - | *povrch: podhůří Himaláje, Indoganžská nížina, Dekánská plošina lemovaná Východním a Západním Ghátem
| + | |
| - | *klima: nejdeštivější Indoganžská nížina, subekvatoriální podnebný pás - období dešťů (léto) a sucha
| + | |
| - | *vegetace: polopouště a pouště - Thár, Dekánská plošina - savany, východ střídavě vlhké lesy; důvod - monzuny z jihovýchodu
| + | |
| - | *vodstvo: Ganga, Brahmaputra
| + | |
| - | *historie: východoindická společnost, hinduismus a islám, poté oddělení Pákistánu (podle převahy toho kterého náboženství), v sedmdesátých letech se z Bengálska - východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš; do dneška spor Pákistánu a Indie o území Kašmíru; Balúčistán - Pákistánská provincie bojující za nezávislost
| + | |
| - | *národnosti a jazyky: Indové, Hindština, hinduismus; 11 hlavních národností a 11 úředních jazyků (celkově je v Indii asi 720 národností a etnických skupin), jedním z 11 hlavních jazyků je angličtina - sjednocující jazyk (od dob kolonie)
| + | |
| - | *zemědělství: plantážnictví - na vývoz (bavlna, konopí, koření, rýže, kukuřice, pšenice) nebo pro vlastní spotřebu (luštěniny - čočka, fazol, sója, cizrna)
| + | |
| - | *průmysl: hutní průmysl - západní bengálsko - rudy, černé uhlí, zázemí Kalkaty - vývozní přístav; chemický průmysl - přesouvá se sem z evropy (neexistují dobré ekologické zákony), katastrofa Bhópál
| + | |
| - | *špičková odvětví strojírenství - obrovské investice do výzkumu X nezvládnutá sociální politika - země obrovských kontrastů podobně jako Čína
| + | |
| - | *města: Nové Dillí, přístavy - Kalkata (zbudovaná Brity), Bombai, Mádras
| + | |
| - | | + | |
| - | == Střední Asie ==
| + | |
| - | *Kazachstán (největší, zasahuje do Evropy), Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán
| + | |
| - | *přírodní podmínky: Turanská nížina (pouště Karakum, Kyzylkum), Kazašská plošina (světová naleziště surovin), Pamír, Ťan - Šan, [http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=26148&title=Fergansk%E1%20kotlina Ferganská kotlina]
| + | |
| - | *vodstvo: Aralské jezero (problém), Amudarja, Karakumský kanál, Syrdarja, horní tok Irtyše, jezera Balkaš a Ysyk-Kol
| + | |
| - | *podnebí: mírný p. p., na jihu subtropické vlivy, velmi suché - vnitrozemské klima, vegetace - stepi, polopouště, zásoby vody v horských oblastech z ledovců (hory až 7000 m n. m.) - lesy v Ťan - Šanu; celina - step, dosud neobdělaná půda
| + | |
| - | *obyvatelstvo, hospodářství: Turkotatarská skupina národů kromě Tádžikistánu; potravinářský průmysl - obiloviny, polopouště bavlník, horské oblasti - dobytek
| + | |
| - | *průmysl: Kazachstán - vývoz černého uhlí - Karaganda, Ekibastuz, barevných kovů, železné rudy, hutní a chemický průmysl - stěhují se sem Rusové; zemní plyn a ropa - Turkmenistán - zájem napojit se na ropovod a dostat se na evropské trhy; cestovní ruch, Kazachstán Astana, Kyrgyzstán Biškek
| + | |
| - | | + | |
| - | == Zakavkazsko ==
| + | |
| - | *Arménie - vnitrozemí - Jerevan, Gruzie - Černé moře - Tbilisi, Azerbajdžán - Kaspické moře - Baku
| + | |
| - | *pohoří Kavkaz - Velký, Malý, Kochida - nížina mezi nimi na území Gruzie; Kuro-arakská nížina - suchá, stepi, polopouště, závlaha - bavlník, ovce - nížina mezi V a M Kavkazem v Ázerbajdžánu
| + | |
| - | *Kolchida - subtropy, zemědělské plodiny, obiloviny, čaj, víno
| + | |
| - | *vodstvo: Araks, Kura
| + | |
| - | *Arménie - křesťanství, indoevropský jazyk, půdy nic moc (Malý kavkaz), potravinářský průmysl
| + | |
| - | *Gruzie - křesťanství, indoevropský jazyk, měď, hutě, strojírenství a průmysl dnes v troskách
| + | |
| - | *Ázerbajdžán - islám, turkický jazyk, ropa, zemní plyn, textilní průmysl
| + | |
| - | *státy na Zakavkazsku se liší jazykově, náboženstvím, kulturně, historicky
| + | |
| - | *A X A spor o [http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach Náhorní Karabach]
| + | |
| - | *Gruzie - problémy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Abch%C3%A1zie Abcházie] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie Jižní Osetie]
| + | |
| - | | + | |
| - | == Jihozápadní Asie ==
| + | |
| - | | + | |
| - | | + | |
| - |
| + | |
| | | | |
| | [[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] | | [[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] |
