Ptáci

Z 8.B8 wiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na:navigace, hledání
(Založena nová stránka: * první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx * velikost dnešního holuba, 30dkg * v sobě sp…)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 44: Řádka 44:
* při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
* při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
* z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
* z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
-
** mláďata nidikolní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
+
** mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
-
** mláďata nidifugní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
+
** mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
** mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)
** mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)
Řádka 100: Řádka 100:
* u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
* u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
* relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi
* relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi
 +
 +
== Rozdělení ==
 +
=== Běžci ===
 +
* jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
 +
* pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
 +
* emu hnědý - Austrálie, 30kg
 +
* nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
 +
* kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
 +
* žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
 +
* kasuár přilbový - Austrálie
 +
 +
=== Letci ===
 +
==== Dravci ====
 +
* velikost těla od 14cm po 1,3m
 +
* hmotnost těla od 28g po 15kg
 +
* hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
 +
* každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
 +
* všichni dravci jsou chráněni
 +
* kondor andský - největší, mrchožrout
 +
* sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
 +
* krahujec obecný
 +
* jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
 +
* káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
 +
* sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
 +
* orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata
 +
 +
==== Sovy ====
 +
* vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
 +
* zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
 +
* bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
 +
* trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
 +
* všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
 +
* menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
 +
* užitečné - živí se hlodavci
 +
* výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
 +
* zástupci
 +
** výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
 +
** kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
 +
** sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
 +
** kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
 +
** sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
 +
** puštík obecný - naše nejběžnější sova
 +
** sýček obecný - 150g
 +
 +
==== Kukačky ====
 +
* kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
 +
* stěhovaví ptáci
 +
* zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
 +
* samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
 +
* klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
 +
* prospěšné - požírají chlupaté housenky
 +
* adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
 +
* vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
 +
* za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
 +
* mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)
 +
 +
=== Brodiví ===
 +
* ptáci střední až větší velikosti
 +
* mají vyvinutou kostrční žlázu
 +
* ve většině stěhovaví ptáci
 +
* potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
 +
* zástupci
 +
** čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
 +
** čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
 +
** volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
 +
** ibis posvátný
 +
** čáp marabu
 +
 +
=== Měkkozobí ===
 +
* název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
 +
* výborní rychlí letci
 +
* bez pohlavního dimorfismu
 +
* krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
 +
* na hnízdě se střídá samec i samice
 +
* holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
 +
* původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
 +
* holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
 +
* holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
 +
* hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
 +
* hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
 +
* stepokurové
 +
* blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg
 +
 +
=== Srostloprstí ===
 +
* ledňáček říční - 50g, 17cm
 +
* krásná zbarvení
 +
* dlouhý šídlovitý zobák
 +
* vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
 +
* nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
 +
* hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
 +
* velká hlava a krátký krk
 +
 +
=== Šplhavci ===
 +
* datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
 +
* strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
 +
* žluna zelená - sameček červená čepička
 +
* mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
 +
* nidikolní ptáci
 +
* funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy
 +
 +
=== Papoušci ===
 +
* kakadu růžový - Austrálie
 +
* andulka vlnkovaná - Austrálie
 +
* arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech
 +
 +
=== Hrabaví ===
 +
* jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
 +
* jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
 +
* chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
 +
* leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
 +
* kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
 +
* mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
 +
* zástupci
 +
** bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
 +
** koroptev polní
 +
** tetřev hlušec - velmi plachý
 +
** tetřívek obecný
 +
** jeřábek lesní
 +
** křepelka obecná
 +
** páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
 +
** bělokur horský
 +
* dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
 +
* častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný
 +
 +
=== Kolibříci ===
 +
* Amerika
 +
* dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
 +
* mají obrovskou frekvenci křídel
 +
* jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
 +
* v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
 +
* patří mezi nejmenší ptáky, 2g
 +
 +
=== Trubkonosí ===
 +
* specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
 +
* název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
 +
* albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
 +
* žijí v monogamii
 +
* kladou jediné vejce - málo plodní
 +
 +
=== Vrubozobí ===
 +
* labutě, husy, kachny
 +
* střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
 +
* jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
 +
* mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
 +
* kvalitní prachové peří
 +
* samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
 +
* mláďata nidifugní
 +
* husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra
 +
 +
=== Veslonozí ===
 +
* kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
 +
* pelikán bílý - až 15kg
 +
* terejové (terej modronohý)
 +
* vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
 +
* mládata nidikolní - krmivá
 +
* pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
 +
* kormorán - u nás přemnožen
[[Kategorie:Zápisy z biologie]]
[[Kategorie:Zápisy z biologie]]

Aktuální verze z 7. 5. 2010, 19:27

Obsah

Stavba těla

Soustava rozmnožovací

Soustava vylučovací

Soustava cévní

Soustava trávící

Soustava svalová

Kostra

Soustava dýchací

Smyslové orgány

Soustava nervová

Rozdělení

Běžci

Letci

Dravci

Sovy

Kukačky

Brodiví

Měkkozobí

Srostloprstí

Šplhavci

Papoušci

Hrabaví

Kolibříci

Trubkonosí

Vrubozobí

Veslonozí

Citováno z „https://jahudky.jirik.us/wiki/Pt%C3%A1ci“
Navigace
Nástroje