Savci
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Založena nová stránka: * jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C * pokožka obsahuje mnoho žláz ** potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot **…) |
|||
Řádka 78: | Řádka 78: | ||
** mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací) | ** mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací) | ||
** přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup | ** přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup | ||
+ | ** samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat | ||
+ | * hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití | ||
+ | ** malé tělesné rozměry | ||
+ | ** mají úplný chrup (zuby jsou stejné) | ||
+ | ** živí se hmyzem | ||
+ | ** ježek evropský - východní a západní | ||
+ | ** krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život | ||
+ | ** rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g | ||
+ | * letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí | ||
+ | * netopýři - letouni | ||
+ | ** protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa) | ||
+ | ** živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni | ||
+ | ** žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém | ||
+ | ** echolokace - ultrazvukové vlny | ||
+ | ** netopýr ušatý | ||
+ | ** vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší) | ||
+ | ** kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg) | ||
+ | ** vampíři - živí se nektarem tropických květů | ||
+ | ** upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu | ||
+ | * tany | ||
+ | ** hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie | ||
+ | ** komunikace pózováním těla a ježením srsti | ||
+ | * hlodavci | ||
+ | ** nejpočetnější savčí řád (1800) | ||
+ | ** malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky) | ||
+ | ** schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata | ||
+ | ** převážně býložraví (někteří všežraví) | ||
+ | ** obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie | ||
+ | ** žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie | ||
+ | ** vyvíjí se koncem druhohor | ||
+ | ** výzkum savců (hlodavců) v Brně | ||
+ | ** u nás 26 druhů hlodavců | ||
+ | ** veverkovití - veverka obecná | ||
+ | *** přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb | ||
+ | *** ročně asi čtyři holá a slepá mláďata | ||
+ | *** přítomnost klíční kosti | ||
+ | ** svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy) | ||
+ | *** typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek | ||
+ | ** syslové - sysel obecný | ||
+ | *** nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav | ||
+ | *** poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus | ||
+ | * sudokopytníci | ||
+ | ** sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů | ||
+ | ** prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem | ||
+ | ** sudokopytníky dělíme na dvě skupiny: | ||
+ | *** přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo | ||
+ | **** tři předžaludky a žaludek slez | ||
+ | **** předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec | ||
+ | **** obrázek: mechanismus příjmu potravy :) | ||
+ | **** patří sem | ||
+ | ***** jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují | ||
+ | ****** jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý | ||
+ | ***** turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec) | ||
+ | ****** tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva | ||
+ | ***** žirafovití - patří sem dva druhy | ||
+ | ****** okapi pruhovaná | ||
+ | ****** žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve | ||
+ | *** nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek | ||
+ | **** mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg) | ||
+ | **** prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka) | ||
+ | ***** prase bradavičnaté, pekari páskovaný | ||
+ | **** hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry) | ||
+ | ***** dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže | ||
+ | **** mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol) | ||
+ | ***** velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika | ||
+ | ***** velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár | ||
+ | ***** v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody) | ||
+ | ***** vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst | ||
+ | ***** lamy - vikuňa, guanako | ||
[[Kategorie:Zápisy z biologie]] | [[Kategorie:Zápisy z biologie]] |
Aktuální verze z 2. 6. 2010, 17:56
- jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C
- pokožka obsahuje mnoho žláz
- potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot
- mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy
- přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná
- většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura)
- embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací
- tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány)
- bránice je významným dýchacím svalem
- krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora)
- pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená
- jsou vytvořeny dva krevní oběhy
- malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi
- velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem
- zachován pouze levý oblouk aorty
- tělní kryt - srst, dva typy chlupů
- jemná a husta podsada (termoregulační funkce)
- pesíky
- vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase
- mají největší význam u savců žijících v norách
- vydra 50000 chlupů na centimetr
- sedm krčních obratlů
- ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
- spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem
- lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly
- vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv)
- evolučně nejvyspělejší živí tvorové
- savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice
- samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru
- monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek)
- polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji)
- po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice)
- utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek
- utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky
- gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h
- mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek
- chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky)
- délka střev (trávícího traktu)
- nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla
- šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla
Obsah |
Nervová soustava
- tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha
- obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy
- nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou
- počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá)
Trávící soustava
- nejdelší střevo mají velcí býložraví savci
- u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha
Rozmnožovací soustava
- gonochoristé
- častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů
- mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá
Rozdělení
- vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm)
- noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé
- samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují
- potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů
- ježura australská - 4-6kg, 50cm
- má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země)
- vačnatci
- název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve)
- vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy
- obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu
- masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m)
- koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku
- ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg
- vakoveverka
- vakokrt
- mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců
- placentálové
- jsou býložraví i masožraví
- různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové
- obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda)
- mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací)
- přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup
- samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat
- hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití
- malé tělesné rozměry
- mají úplný chrup (zuby jsou stejné)
- živí se hmyzem
- ježek evropský - východní a západní
- krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život
- rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g
- letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí
- netopýři - letouni
- protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa)
- živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni
- žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém
- echolokace - ultrazvukové vlny
- netopýr ušatý
- vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší)
- kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg)
- vampíři - živí se nektarem tropických květů
- upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu
- tany
- hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie
- komunikace pózováním těla a ježením srsti
- hlodavci
- nejpočetnější savčí řád (1800)
- malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky)
- schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata
- převážně býložraví (někteří všežraví)
- obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie
- žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie
- vyvíjí se koncem druhohor
- výzkum savců (hlodavců) v Brně
- u nás 26 druhů hlodavců
- veverkovití - veverka obecná
- přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb
- ročně asi čtyři holá a slepá mláďata
- přítomnost klíční kosti
- svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy)
- typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek
- syslové - sysel obecný
- nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav
- poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus
- sudokopytníci
- sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů
- prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem
- sudokopytníky dělíme na dvě skupiny:
- přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo
- tři předžaludky a žaludek slez
- předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec
- obrázek: mechanismus příjmu potravy :)
- patří sem
- jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují
- jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý
- turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec)
- tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva
- žirafovití - patří sem dva druhy
- okapi pruhovaná
- žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve
- jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují
- nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek
- mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg)
- prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka)
- prase bradavičnaté, pekari páskovaný
- hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry)
- dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže
- mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol)
- velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika
- velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár
- v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody)
- vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst
- lamy - vikuňa, guanako
- přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo