Evropa ve středověku 2. část

Z 8.B8 wiki

Verze z 28. 9. 2009, 12:07

Normané

• národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou
• jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko
• Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii
• říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové
• divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci
• hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov
• kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci
• staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek)

Dánští Normané

• nájezdy na Anglii, Francouzskou říši a Lamanšský průliv
• 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne
• 911 - v západofranské říši
  • vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého
  • Normandie - vládnou zde vévodové norského původu
  • po řekách se dostali až do Paříže

Norští Normané

• směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island)
• 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000)
• na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy)
• mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky

Švédští Normané

• do východní Evropy, žijí zde Rusové
• na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře)
• přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují
• Rurik - 822 - zmocnil se města Novgor - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda

Vznik Anglie

• původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech
• ve Středověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství
• v obodbí stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané
• křesťanství sem opět z Irska
• kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů
• zpočátku Británie rozdrobena
• v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu)
• útoky dánských Normanů
  • 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok)
  • několikrát vypálili Londýn
• první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století
• král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo)
  • u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo (Dánsko) - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (Londýn <-> Chester)
• Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost)
  • po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla
• Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice
  • trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie
  • proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic
  • bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen
• Vilém - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem
  • tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě
  • přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let)
  • za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085
  • soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení

Vznik Francie

• 843 - Verdenská smlouva
• ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže)
• 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rolovi usadit se v severní Francii - Normandii
• polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců)
• 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě)
• zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans)
• jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města
• církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy
  • návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec
• Boží mír - církevní pacifistické hnutí, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči.
• zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály
• Interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích)
• Církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali

Svatá říše Římská

• středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého
• vzniká z Východofranské říše
• je soupeřem Velké Moravy, partikularismus po celou dobu
• nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení
• římský císař - volená, ne dědičná funkce
• původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů
  • kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - mohužský, trevilský, korýnský)
• volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu
• Interregnum - období bezvládí
  • Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu
    • stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nerozhoduje český král
    • korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách)
• území: ne jen čistě německé státy (české země neměli vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně)
• trvá 919 - 1806
• říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem

Jindřich Ptáčník

• dynastie Saská (Ottonská)
• 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství"
• zavedl Hradskou soustavu - dosazeni kastelánové
• boj proti polabským a pobaltským Slovanům

Otto I.

• syn Jindřicha Ptáčníka
• boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955
• 962 - obnovil titul římského císaře
  • odjel do Říma a nechal se korunovat

Otto II.

• oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky
• renovatio impérií - obnova římského impéria

Otto III.

• rozvíjí renovatio impérií
• sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru
• římské zvyky u dvora
• pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry
• jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec
• před dokončením plánu zemřel
• po jeho smrti postupný rozpad

Jindřich IV.

• dynastie Sálská
• spor s papežem Řehořem VII.
• zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů)
• církevní mocnost měla být řízena světskou
• Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů
  • Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného
  • Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc
  • Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil
  • když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil
  • konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví
  • papež vybírá osobu, císař potvrdí
• další konflikt papeže a světské moci
  • 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů
  • Filip IV. (francouzský král), Kliment V.
  • 1377 papežské schizma
    • koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže
  • definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu

Fridrich I. Barbarossa

• dynastie Štaufská (12. - 13. století)
• "rudovous"
• pokusil se ovládnout s. Itálii
• 6 válečných výprav, účast českých králů
• 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král)
• v Itálii vznikají dvě strany
  • ghibellini (císař)
  • guelfové (papež)
• 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi
  • skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie
• zásahy do českých záležitostí
  • snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské
• neřekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat

Fridrich II.

• původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou papeže - účast Přemysla Otakara I.
• Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou
• znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii

Polský stát

• vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané
• zakládají Hnězdno (arcibiskupství)
• Vislané - Krakow
• legendární kníže Piast (dynastie Piastovců)

Měšek I. Piastovec

• první doložený kníže
• připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko
• přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou
• křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz Polského panovníka)

Boleslav I. Chrabrý

• 1002 - 1003 - ovládal české země
• 1025 se jmenoval polským králem
• moc Piastovců postupně slábne

Uherský stát

• počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů
• rozbili Velkou Moravu
• legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ustřihom)

Gejza I.

• výboje do střední Evropy
• na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry
• položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství

Štěpán I.

• 1. uherský král
• 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty I.
• rozdělení na správní oblasti - župy
  • správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský)
• Uhry
  • Slovensko - horní země Uherská
  • Maďarsko - dolní země Uherská
  • Bosna
  • Rumunsko

Vznik Kyjevské Rusi

• první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem)
• ze západu sousedí s civilizovanou Evropou
• z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje
• námořní cesta - iz Varjag v Greki
  • Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře
  • obchodovali zde s Řeky
• normanský vévoda Rurig (dynastie Ruríkovci)
• 822 - kníže Oleg
  • ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodskou nížinu s Kyjevskou a vytvořil Kyjevskou Rus
• boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté)
• 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství
  • syn vladimíra Velikého = Vladimír Moudrý
  • první psaný ruský zakoník - Ruská moudra
• Vladimír Monomach - po jeho vládě rozpad

Křížové výpravy

• byla vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem
• 1095 - 1291
• asi 7
• =kruciáty
• nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob
• nejznámější směřují do Palestiny
• cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků
• příčiny náboženské, politické, hospodářské
• výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094
• 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě
• 1. křížová výprava - 1096 - 1099
  • jediná úspěšná
  • 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití
  • vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví
• křižácké rytířské řády - Johanité (raltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád)
  • ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers
• 2. křižácká výprava (1147 - 1149)
  • pád Edessy do rukou muslimů
  • účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže)
  • neúspěšná
• 3. křížová výprava (1189 - 1193)
  • bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém
  • Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se)
  • neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu
• 4. křížová výprava
  • útok na Jeruzalém a Byzantskou říši
  • dobyli Konstantinopol
  • vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše
  • 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky