Poslední biologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {{Zápis| | + | {{Zápis|Antropologie}} |
- | {{Zápis| | + | {{Zápis|Tkáně}} |
- | {{Zápis| | + | {{Zápis|Kostra}} |
+ | {{Zápis|Soustava svalová}} | ||
[[Kategorie:Zápisy z biologie]] | [[Kategorie:Zápisy z biologie]] |
Verze z 22. 9. 2010, 17:32
Antropologie
- věda o člověku
- antropogeneze - fylogenetický vývoj člověka - od hmyzožravých savců po současného člověka (75 milionů let)
- v průběhu antropogeneze došlo ve vývoji lidského rodu ke dvěma důležitým procesům
- hominizace - polidštění (dryopitheca - homo habilis)
- sapientace - zmoudřování (neandrtálec - homo sapiens sapiens)
- hominizace jsou změny, které se odehrály na kostře našich předků
- dokonalá rotace v kloubu ramenním a kyčelním
- bipedie - chození po dvou končetinách
- změny ve tvaru lebky - zmenšuje se část obličejová, zvětšuje se část mozková
- sdružování do společenstev
- změny týkající se stavby ruky - velká pohyblivost prstů, manuální zručnost, palec je v opozici proti ostatním prstům
- týlní otvor směřuje svisle dolů
- hrudník je širší než hluboký
- zubní oblouk - parabolický tvar, zuby bez mezer (diastemat), špičáky nejsou delší než ostatní zuby, stoličky jsou dryopithecového typu (pět hrbolků)
- zkrácení nosních dutin - zmenšení čichového ústrojí
- jeden pár mléčných žláz
- dlouhá doba gravidity
- přítomnost bradového výběžku
- evoluce primátů začala zhruba před 75 miliony lety v severní Americe
- tito primitivní primáti se vyvinuli ze stromových hmyzožravých savců
- další vývoj primátů však probíhá v Africe
- v severní Africe u místa Fayum byla objevena kostra Aegypthopithecus zeuxis (5-6kg, před 30 miliony lety), žil v korunách stromů pralesů
- změnou klimatu se primáti stěhují do jižní a východní Afriky a do jihovýchodní Asie
- Proconsul africanus (před 22 - 14 miliony lety) - lidoop, který se pohyboval po zemi po čtyřech
- Dryopithecus fontani - 35kg, obývá Afriku, Evropu, Asii - pohyb jako u šimpanze (konec třetihor, před 12 - 4 miliony let)
Hominidi
- lidi
- ramapithecus (100-110cm) - východní Asie (Čína, Indie), sběr potravy, spojoval v sobě znaky primitivní (ubíhající čelo, velké nadočincové oblouky, malá mozkovna) a progresivní (lidský chrup, rotace v kloubech atd.)
- australopithecus (před 5 - 0,6 miliony lety), jižní a jihovýchodní Afrika - skupina australopithecus afarensis - jižní opice africká
- existovali ve dvou formách
- štíhlá (gracilní) - australopithecus afarensis - přechodná forma mezi lidoopem a člověkem, australopithecus africanus
- robustní (60-70kg, 160-170cm) - australopithecus boisei/robustus/aethiopithecus
- výška cca. 140-145cm, 35-45kg, obsah mozkovny 440cm3, chůze po dvou končetinách, tato větev končí slepě
- existovali ve dvou formách
Homo habilis
- člověk zruný
- naleziště kostry východní Afrika - Tanzánie, rokle Alduvai, břeh řeky Omo
- 2 - 1,4 milionu let
- obsah mozkovny 650cm3
- bipedie, lovec, sběrač, všežravec
- primitivní kamenné nástroje
Opočlověk
- objeven 1890-2 - ostrov Jáva, břeh řeky Solo, městečko Trinil, profesor Duboise
- 160-170cm, 60-70kg
- zná oheň, primitivní nástroje
- 1935-9 - Čína, několik koster čínských pračlověků, Dračí jeskyně
- člověk čínský - nižší postavy
Neandrtálec
- časný - stáří 150-120 tisíc let, spojovací článek mezi ostatními neandrtálci a vyspělými formami člověka
- klasický - prakticky neměl žádný význam
- 100-30 tisíc let, forma, která se dokonale přizpůsobila tehdejším drsným klimatickým podmínkám
- mozkovna až 1700cm3, 170cm, 100kg, šavlovité stehenní kosti
Homo sapiens fosilis
- člověk moudrý vyhynulý
- lovec mamutů, stáří 40-10 tisíc let
- rozvoj uměleckých schopností, jeskyně Lasco, Altamira
- malby, sošky - Věstonická venuše, kult pohřbívání, primitivní obydlí
- naleziště Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Brno
Lidské rasy
- rasa - skupina lidí obývající určité území a odlišující se od jiných skupin určitými znaky
- europoidní - chladnější podnebí, světlá kůže, variabilita (proměnlivost v barvě očí, vlasů), menší nos, užší rty
- mongoloidní - žluto nebo zlatohnědá pleť (indiáni, eskymáci, číňané), tmavé rovné vlasy, ochlupené šikmé oči
- negroidní - tropické oblasti, intenzivní UV záření, černá pleť, tmavé černé kudrnaté vlasy, široký velký nos, velké rty, tmavé oči
- všechny rasy jsou mezi sebou plodné
- rasismus - nadřazenost jedné rasy nad druhou
Tkáně
- buňka - základní stavební a funkční jednotka těla
- tkáně - soubory buněk stejného tvaru, původu a funkce
- rozdělení: epitely, pojiva, svalové, nervové
Epitely
- soubory buněk hustě k sobě přiřazených (bez mezibuněčných prostor)
- výskyt: kryjí povrch těla, vystýlají duté orgány (žaludek, střeva)
- rozdělení epitelů podle počtu vrstev
- jednovrstvé - buňky krychlové (kubické), válcové, ploché
- vícevrstevné (lidská pokožka z pěti vrstev)
- rozdělení podle funkce
- krycí - pokožka, kryje povrch těla, vystýlá duté orgány
- smyslová - buňky, které se vyznačují dráždivostí, např. tyčinky a čípky v sítnici
- sekreční - buňky tohoto epitelu jsou schopny vyprodukovat nějaké látky (enzymy, tenké střevo, žaludek)
- resorbční - mají schopnost absorbovat určité látky (např. buňky v tenkém střevě)
Pojiva
- tkáně složené z buněk a z mezibuněčné hmoty
- vazivo, chrupavka, kost
Vazivo
- měkká tkáň složená z nepravidelných vřetenovitých nebo cípatých buněk, které jsou uložené v polotekuté až rosolovité základní hmotě, součástí vaziva jsou pružná elastická vlákna, která se označují jako vazivové fibrily (kolagenní - varem se rozpustí a vzniká klih, elastické - varem se nezmění - odolávají varu)
- rozdělení podle funkce:
- některé buňky vaziva mohou být přeměněny v buňky pigmentové, žírné - obsahují v sobě látku heparin (proti srážení krve), nebo některé v buňky tukové
- některé buňky jsou schopné fagocytózy (požírat co tam nemá být)
- rozdělení vaziva dle množství fibril
- řídké - obsahuje málo fibril a mnoho mezibuněčné hmoty, toto vazivo je měkké, poddajné a tvoří výplň jiných tkání, nazývá se vmezeřené (interticiální) a je součástí kostí
- tuhé - obsahuje mnoho vazivových fibril, které jsou zhuštěné do svazků (šlachy, kloubní pouzdra)
- lymfoidní - síťovité - vypadá jako síť a v ní jsou zachyceny bílé krvinky
Chrupavky
- je pevná, bílá nebo nažloutlá hmota, která se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty
- buňky chrupavky jsou uloženy ve zvláštních komůrkách po 1 nebo po 2
- rozdělení
- sklovitá - kryje kloubní plochy, kontraktilní vlákénka (fibrily), nejsou vidět
- vazivová - fibrily viditelné
- elastické - fibrily mají schopnost se zkracovat a prodlužovat
- výskyt - kryje kloubní plochy, ušní boltec, špička nosu, boky nosu, hrtan, průdušnice, průdušky, konce žeber
Kost
- trvdé pojivo, jehož základní hmota je tvořena látkou CaCO3 a Ca3PO4 (anorganická složka kosti)
- organická látka - ossein
- v mládí je kost pružná a poddajná - obsahuje mnoho osseinu
- ve stáří se zvyšuje podíl složky anorganické, kost se stává tvrdou ale zároveň křehkou
- tvrdost, pevnost, pružnost
- lidská kostra (skelet) je tvořena asi 200 kostmi
- kostra tvoří pasivní pohybov aparát
- význam kostry: k pohybu těla a jeho částí, opora měkkým orgánům (pánev jako opor střevům), ochrana životně důležitých orgánů (lebka), obratle (mícha), je zásobárnou minerálních látek (Ca a P)
- rozdělení podle tvaru
- dlouhé - kost stehenní
- ploché - lopatka, hrudní, střecha mozkovny
- krátké - články prstů, zápěstí, zánártí, obratle
- kost je nejvíce diferencovaný typ pojiva, vyznačující se pevností a tvrdostí (pružnost)
Kostra
Stavba dlouhé kosti
- střední část - tělo (diafýza)
- je k oběma koncům rozšířené - epifýza
- má dvě části - kloubní jamka, kloubní hlavice
- tělo - na povrchu těla je tuhá vazivová blána, která je prostoupena cévami a nervy - okostice (periost)
- okostice umožňuje růst kosti do šířky - vyživuje kost, tvoří kostní buňky - osteoblasty (umožňuje regeneraci)
- pod okosticí se nacházejí kostní lamely (zevní, vnitřní) - kompaktní kost
- mezi těmito lamelami se nachází haversův systém mající uprostřed haversův kanálek, kterým pronikají do kosti mízní, krevní cévy a nervy
- výskyt kompaktní kosti, tvoří těla dlouhých kostí, tvoří povrch krátkých a plochých kostí
- složení
- chrupavka, kost kompaktní, kost houbová - je tvořena z trámců kostní hmoty, které se vzájemně kříží - architektura kosti
- odpovídá hmotnosti těla a tahům svalů
- růst dlouhé kosti do délky se uskutečňuje z růstových chrupavek umístěných mezi epifýzou a diafýzou
- růstové chrupavky se uzavírají kolem 18 let
- tělo dlouhé kosti je duté a je vyplněno kostní dření - z počátku byla v kostech červená kostní dřeň (schopnost tvořit červené a bílé krvinky), s postupujícím věkem se do kostní dřeně ukládá tuk a červená kostní dřeň se mění na žlutou kostní dřeň (postrádá krvetvorbu)
- krvetvorbu si zachovala hrudní kost, těla obratlů a žebra
- původ kostí
- vazivový původ - ploché kosti lebky, líční kost
- chrupavčitý původ
- proces vzniku kosti - kostnatění (osifikace)
- u dlouhé kosti začíná kostnatění ve středu diafýzy a to současně jak na povrchu tak uvnitř
- ostifikace postupuje k oběma koncům
- u krátkých a plochých kostí začíná uprostřed a šíří se k okrajům
- průběh kostnatění: do chrupavky vrůstají krevní cévy a s nimi se stěhují kostní buňky - osteoblasty - kostní hmota
- spojení kostí
- v dotyku - spojení kloubní
- tvořeno hlavicí jedné kosti a kloubní jamkou druhé kosti
- kloubní hlavice i jamka jsou kryty kloubní chrupavkou - jsou obaleny kloubním pouzdrem z vaziva - v něm je síť krevních vlásečnic a nervů
- nervy nás informují o napětí v kloubním pouzdru a poloze kloubu
- v souvislosti - může se dít vazivem, chrupavkou nebo kostí - velmi pevné, nepohyblivé
- může se dít vazivem (na švech lebky: věncový - spojuje kost čelní se dvěma tylními, šípový - spojuje dvě kosti temenní, lambdový - spojuje tylní se dvěma temenními)
- nebo chrupavkou - konce žeber jsou opatřeny chrupavkou, která přirůstá ke kosti hrudní, spona stydká - spojení dvou pánevních kostí (srůstem) - kost kýčení, sedací, stydká
- v dotyku - spojení kloubní
- uvnitř kloubů je sinoviální blanka, která produkuje kloubní maz - slouží k výživě chrupavky a zvyšuje pevnost kloubů
Kostra člověka
- asi 206 kostí
- 3 celky - kostra lebky, trupu (páteř, hrudní kost, žebra), horní a dolní končetiny
Kostra lebky
- dvě části - mozková, obličejová
- mozková část
- klenba - kosti jsou vazivového původu
- spodina - chrupavkový původ
- kosti klenby lební: kest čelní (1), kosti temenní (2), kost tylní (1), kosti spánkové (2)
- lebeční spodina je tvořena částí kosti čelní, částí kosti týlní a spánkové
- hlavní kost je klínová, jejíž tělo patří vedlejším dutinám nosním
- uprostřed těla kosti klínové je prohlubeň, ve které leží hypofýza
- z těla se rozbíhají čtyři křídla
- hlavní kost je klínová, jejíž tělo patří vedlejším dutinám nosním
- dírková ploténka kosti čichové - jí procházejí vlákna číchového nervu z dutiny nosní do mozku
Obličejová část
- část kosti čelní s nadočincovými oblouky
- kost lícní (2), jařmový oblouk kosti lícní, kost nosní (2), kost slzní (2), kost radličná (2)
- horní čelist s výběžkem lícním, patrovým a dásňovým (s dírami pro zuby)
- dolní čelist - jediná obličejová kost, která je kloubně spojená s horní čelistí, vybíhá v dásňový výběžek (opatřen jamkami pro zuby), přítomnost bradového výběžku
Kostra trupu
- páteř je složena z obratlů
- obratle krční - 7
- první - atlas = nosič - napojuje se na kloubní hrboly lebky a umožňuje pohyb hlavy nahoru a dolů - postrádá tělo obratle)
- druhý - čepovec = epistrofeus - nese tělo atlasu, pohyb do stran
- zbývající krční obratle mají rozčísnutý trnový výběžek
- sedmý krční obratel (prominentní) je při předkloněné hlavě hmatný - dlouhý trnový výběžek
- obratle hrudní - středně velká těla, dlouhý špičatý trnový výběžek
- obratle bederní - 5 - největší těla, trnový výběžek má tvar čtyřhranné destičky
- obratle křížové - 5 - srostlé do jednoho celku v kost křížovou
- obratle kostrční - 5 - srostlé v kost kostrční
- mezi obratli se nacházejí meziobratlové chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy na páteř - pružná chůze
- naše páteř je dvakrát esovitě prohnutá
- dopředu: lordóza (krční, bederní), dozadu: kyfóza (hrudní, křížová)
- stavba obratle: tělo, trnový výběžek, příčné výběžky, čtyři kloubní plochy pro připojení obratlů předcházejících a následujících, obratlový oblouk - prochází jím mícha
- obratle krční - 7
- hrudní kost - plochá kost
- rukojeť - dvě kloubní plochy pro připojení klíčních kostí
- tělo - spodní část je opatřena mečovitým výběžkem
- žebra - jsou ploché, obloukovitě prohnuté kosti, které se vzadu upínají na obratle hrudní (na příčné výběžky a na těla
- žebra pravá - 7 párů - připojena chrupavkami na hrudní kost
- žebra nepravá - 3 páry, chrupavkami připojena na chrupavky žeber pravých
- žebra volná - 2 páry, vpředu nejsou připojena nikam
- obratle hrudní a žebra tvoří hrudní koš
Kostra končetin
- kostra horní končetiny - připojena k trupu pletencem lopatkovým
- pletenec lopatkový
- kost klíční - 12-16cm, esovitě prohnutá, je z vaziva - snadno se láme
- lopatka - plochá trojúhelníková kost
- kostra volné končetiny (kost pažní - dlouhá kost, vřetenní - směřuje k palci, loketní - směřuje k malíčku)
- kostra ruky (27 kůstek - 8 kostí zápěstních, 5 kostí záprstních, 14 článků prstů - palec 2, ostatní 3)
- pletenec lopatkový
- kostra dolní končetiny - připojena ke kostře trupu pletencem pánevním
- pletenec pánevní - tvoří ho dvě kosti pánevní
- pánevní kost - složena z kosti kyšelní, sedací s stydké
- spona stydká - chrupavcitá, po 15. roce srůst
- pánev - kost křížová a kost pánevní; ženská pánev nižší a širší, otevřenější (význam při porodu)
- ucpaný otvor mezi kostí swedací a stydkou, vyplněn vazivovou blánou
- kostra volné končetiny
- kost stehenní - nejdelší, nejsilnější
- kost holenní - vnitřní kotník
- kost lýtková - dlouhá kost, směřuje k malíku - vnější kotník
- kostra nohy
- 7 zánártních
- 5 kostí nártních
- 14 článků prstů
- nožní klenba - podélná a příčná - při našlapování péruje - chrání při stání cévy, nervy a svaly v chodidlech, u ploché nohy není klenba vyvinuta
- pletenec pánevní - tvoří ho dvě kosti pánevní
Onemocnění kostí
- artritidy
- DNA (choroba) - vzniká nadměrnou konzumací potravin obsahující puriny (adenin, guanin), rozpadem purinových látek je kyselina močová, která tvoří krystalky a ty se hromadí v kloubech - dochází k zánětu kloubů a k bolesti
- léčba - omezení těch potravin, které mají příliš mnoho purinových látek
- osteoartritida - vzniká následkem opotřebení kloubu věkem, týká se velkých kloubů (ramenní, kýčelní, kolenní), také páteře krční a páteře bederní
- při osteoartritidě dochází k rozpadu kloubních chrupavek, které za normálních okolností tlumí nárazy - po rozpadu chrupavek se kosti třou vzájemně o sebe, což je doprovázeno krutými bolestmi a omezením hybnosti v kloubu
- revmatická artritida - začíná zánětem synoviální membrány, která potahuje kloub
- na povrchu kloubu vznikají zánětlivá ložiska - začne produkovat enzymy, a ty natravují kloubní hlavici
- mezi kostmi vzniká zjizvená tkáň která tvrdne a srůstá s kloubem - bolesti, omezená hybnost
- příčina mohou být viry, nebo chybná imunitní reakce
Soustava svalová
- nejobjemnější tělesná soustava
- představuje asi 40% celkové hmotnosti
- tělo obsahuje asi 600 svalů
- orgán, který umožňuje aktivní pohyb živočicha nebo jeho částí
- mají schopnost přeměnit chemickou energii živin na energii kinetickou a teplo pomocí svalového třesu
- většina svalů neochabuje ani v klidu, ale udržují tzv. klidové napětí, které zajíšťuje polohu těla
Stavba svalů
- masitá část a šlachy
- základní jednotkou jsou svalová vlákna
- větší počet vláken je spojen řídkým vazivem a tvoří snopečky, ty se spojují ve snopce
- soubor všech snopců tvoří svalové bříško, na jehož povrchu je svalová povázka (tenký vazivový obal)
- sval se ke kostem připojuje šlachami
- svalová tkáň má schopnost stažení (kontrakce), ke kterému dochází na nervový podmět
- sval má dvě části
- svalové bříško
- šlacha - pojivo, které obsahuje svazky kolageních vláken
- svalový úpon - místo, kde se šlacha upíná na kost
- základní jednotkou je svalové vlákno (1-40cm, průměr 10-100um)
- svalové vlákno má uvnitř hmotu - sarkoplazma
- obsahuje velké množství kontraktilních vláken - myofibrily - tvoří 83% hmoty svalu
- vlákno obsahuje velký počet jader
- svalové vlákno příčně pruhovaného svalu (sval kosterní, sval žíhaný - synonyma) je tvořeno ze dvou základních typů bílkovin
- myosin - tvoří silná vlákna - silná filamenta
- aktin - filamenta tenká, a jsou zakotvena v tzv. zet proužku
- aktin a myosin tvoří základní částice svalového vlákna, které jsou dlouhé přibližně 2,5um - sarkomery
- sarkomery jsou umístěny jedna za druhou po celé délce svalového vlákna
- nákres a popis sarkomery :)
- při svalové kontrakci (stahu) dochází k nasouvání aktinových filament na filamenta myosinová
- podráždění ke svalovému vláknu přichází po motorickém (hybném) nervovém vláknu jež vychází z předních rohů míšních
- při svalové kontrakci (svalovém stahu) se do prostoru mezi svalovým vláknem a nervem vyleje látka - mediátor (acetylcholin)
Hlavní svaly lidského těla
- svaly hlavy
- mimické - kolem úst, tváří... vyjadřují mimiku člověka - jeho psychické stavy
- sval žvýkací, zdvihač hlavy
- svaly přední části trupu
- velký sval prsní, sval deltový, dvouhlavý sval pažní
- skupina ohýbačů a natahovačů prstů a zápěstí, tenar, hypotenar
- přímý sval břišní, zevní šikmý sval břišní, přední pilovitý sval
- svaly zadní části trupu
- sval trapézový, široký sval zádový
- trojhlavý sval pažní
- velký sval hýžďový, dvouhlavý sval stehenní, trojhlavý sval lýtkový, sval krejčovský
- čtyřhlavý sval stehenní
Rozdělení svalů podle funkce
- flexory - ohybače
- extensory - natahovače
- sfinktery - svěrače
- dilatátoty - rozevírače
- addkutory - přitahovače
- abduktory - odtahovače