Soustava krevního oběhu

Z 8.B8 wiki

Verze z 28. 11. 2010, 10:09

• srdce
• cévy
  • tepny (vedou krev okysličenou)
  • žíly (vedou krev odkysličenou)
  • vlásečnice - kapiláry (spojky mezi tepnami a žílami)
• tekutiny
  • krev (5 litrů)
  • tkáňový mok (10,5 litru)
  • krevní plasma
  • míza (lymfa)

Krev

• množství (ženy 4,5l, muži 5,5l)
• krev je nejcennější tekutina
• funkce
  • transportní - přenos dýchacích plynů, živin, hormonů, ...
  • termoregulační (udržování stálé tělesné teploty)
  • ochranná - krev obsahuje bílé krvinky - ničí choroboplodné zárodky (fagocytóza)
• složení krve
  • složka kapalná - krevni plasma
  • krevní tělíska (červené a bílé krvinky a krevní destičky)
• složení krevní plasmy
  • voda 91%
  • organické látky 8% - bílkoviny - albumin, globulin, prothrombin, fibrinogen
  • anorganické 1% - NaCl, CHCO₃ - udržují stálé ph krevní plasmy 7,4 a stálou osmotickou hodnotu, která odpovídá 0,9% roztoku NaCl

Červené krvinky

• erytrocyty
• v 1mm³ krve jich má muž 5,5 milionů, žena 4,5 milionu a kojenec 7 milionů
• lidé ve vysokém horském prostředí 7 milionů
• vznik červených krvinek
  • v embryonálním vývoji se krvinky tvoří v játrech a slezině
  • po narození se jejich vznik soustřeďuje do červené kostní dřeně
  • brzy ztrácejí jádro - životnost 90 - 120 dnů, pohřebištěm je slezina
• hemoglobin - 4% hem - barvivo, 96% globin - obsahuje Fe²⁺
  • váže na sebe kyslík - oxyhemoglobin, pevné, váže se na železnaté částice
  • i oxid uhličitý - karbaminohemoglobin, křehké, váže se na amino skupinu hemoglobinu
  • oxid uhelnatý - karboxyhemoglobin, smrtelnéá koncentrace 0,1%, váže se 210krát snáz než kyslík
• z rozpadlých červených krvinek se uvolňuje barvivo - bilirubin a Fe²⁺ opět slouží ke stavbě nových červených krvinek

Bílé krvinky

• vznik v červené kostní dřeni
• mnohem větší než červené
• mají po celou dobu života zachováno buněčné jádro
• v 1mm³ je zhruba 4-10000 bílých krvinek
• rozdělení
  • granulocyty - v cytoplasmě se nachází zrníčka - grana
    • eosinofilní - 1-9%, schopnost fagocytózy, barví se kyselými barvivy
    • neutrofilní - 70%, schopnost fagocytózy, barví se neutrálními barvivy
    • lazofilní - 0,5%, nepodílejí se na fagocytóze, tvoří heparin, barví se zásaditými barvivy
    • jádra granulocytů jsou nepravidelně laločnatá, nebo jako podkova
  • agranulocyty - v cytoplasmě jim chybí zrníčka
    • monocyty - 5%, schopnost fagocytózy, největší bílé krvinky, mají okrouhlá buněčná jádra
    • lymfocyty - 20-40%
    • a) T lymfocyty - zodpovídají za buněčnou imunitu - ta je namířena proti buňkám transportovaných tkání, napadených viry, nádorovým
    • b) B lymfocyty - zodpovídají za imunitu humorální - na receptory váže antigeny,
    • nákres
    • mezi antigeny patří: viry, bakterie, prvoci, cizopasné houby, cizorodé bílkoviny, cizorodý polysacharid
    • po navázání antigenu na receptor se paměťová buňka rozdělí na menší buňku paměťovou (ta si zapamatovává antigen při dalším napadení buňky) a na větší buňku plasmatickou (začne produkovat protilátky proti příslušnému antigenu)
    • protilátky mohou zůstat v krvi různě dlouho; vůči chřipce rok až tři, proti tetanu deset let, proti některým chorobám na celý život (obrna)
    • schopnosti těla tvořit protilátky je využíváno při tzv. imunizaci organismu

Aktivní imunizace

• lékař vpraví do těla příjemce, pacienta
  • mrtvou kulturu bakterie
  • oslabenou kulturu bakterie
  • jed bakterie = toxoid
• každý z těchto způsobů obrany podnítí B-lymfocyty k produkci protilátek

Pasivní imunizace

• provádí se v době, kdy je člověk danou chorobou nakažený
• pacientovi je vpravena do těla hotová protilátka, která se získává z krve hospodářských zvířat - člověk pak obdrží průkaz, ve kterém je uvedený druh zvířete - při dalším onemocnění stejným antigenem musí dostat protilátky z jiného zvířete - jinak propukne sériová, život ohrožující nemoc

Nespecifická imunizace

• lidský pot - obsahuje vodu, NaCl, močovinu, organické kyseliny; zabraňuje pronikání choroboplodných zárodků do těla
• lidské sliny - enzym lysozym - ničí bakterie už v dutině ústní
• v žaludku se pak tvoří silná HCL pH1 - žaludeční šťáva ničí choroboplodné zárodky
• bílé krvinky - granulocyty, monocyty - mají schopnost fagocytózy - pohlcují zárodky
• interferony - bílkoviny produkované buňkami napadenými viry
• pyrogeny - látky, které jsou uvolňovány některými typy bílých krvinek a způsobují horečku, potlačují metabolismus antigenu

Sedimentace krve

• nespecifická zkouška, která informuje lékaře o vzniku nebo ústupu onemocnění
• zabráníme - li srážení krve přidáním kyseliny citronové, krev se nám ve zkumavce rozvrství dle hmotnosti,
• nákres
• rychlost sedimentace (usazování) je následující: zdravý muž 5 mm červených krvinek za hodinu, zdravá žena 3-8 mm červených krvinek za hodinu, při onemocnění se rychlost usazování zvětšuje

Krevní skupiny

• u člověka se vyskytují 4 krevní skupiny (Jan Jánský, počátek 20. století)
• při transfuzi se nikdy nesmí setkat stejný antigen se stejným aglutininem,
• tabulka:
• krevní skupiny představují imunologickou individualitu jedince
• aglutinogen D (Rh faktor) - v lidské populacije 85% lidí, kteří mají Rh+ a 15% lidí ho nemá -> Rh-
• za normálních okolností se aglutinin proti Rh faktoru v krvi člověka nevyskytuje, může se však vyskytovat v těchto případech:
  • když opakovaně Rh- daruje krev Rh+
  • těhotenství - matka Rh-, dítě Rh+ -> dítě trpí silnou novorozeneckou žloutenkou, i poškození mozku, v krvi matky se začnou tvořit protilátky - ty pronikají přes placentu do krve plodu, ženám je podávána protilátka - anti Rh+

Krevní cévy

• různé stavby a různého průsvitu, trubičky 3 skupiny

tepny - arterie

• vedou okysličenou krev ze srdce do těla, mají tři vrstvy
• vnitřní vrstva - tvořená plochými endotelovými buňkami - endotel - vystýlka
• střední vrstva - nejtlustější kruhovitě uspořádaná vrstva svaloviny - velmi silná, obsahuje elastická vlákna (je pružná, kontraktilní), umět nakreslit příšný řez tepnou i žílou
• vnější vrstva - vazivový obal + síť nervových vláken

žíly - veny

• stejná stavba jako tepny, ale střední vrstva je nízká (hodně tenká)
• vedou krev do srdce

vlásečnice - kapiláry

• jsou tvořené jedinou vrstvou - ploché endotelové buňky
• délka 0,5 mm; průměr 5-20 mikrometrů
• tenkou stěnou kapilár prostupují živiny a kyslík k jednotlivým buňám těla, z kapilár mohou vystupovat volně bílé krvinky = diapedeza

Srdce

• je dutý sval o hmotnosti 280 - 320 g
• je uloženo v dutině hrudní ve vazivovém obalu - perikard
• srdeční povrch se nazývá epikard, srdeční svalovina myokard, vnitřek srdce endokard
• srdce je rozděleno přepážkou na pravou a levou polovinu, každá polovina je rozdělena příčnou přepážkou na síň a komoru
• pravou polovinou protéká krev odkysličená, levou pak protéká krev okysličená - proto je mnohem více namáhána a proto teké svalovina této levé poloviny je mnohem silnější