Živočišné houby
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
m |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
+ | [[Soubor:Živočišné houby.png|frame|Nákres]] | ||
* jsou nejprimitivnější mnohobuněční živočichové, až na výjimky žijí pouze v moři. Žijí samostatně (solitérně), nebo tvoří kolonie | * jsou nejprimitivnější mnohobuněční živočichové, až na výjimky žijí pouze v moři. Žijí samostatně (solitérně), nebo tvoří kolonie | ||
* typ těla se odborně nazývá gastrula: má na povrchu ektoderm (zárodečný list), pod ním mezenchymatické pojivo a uvnitř je entoderm (zárodečný list) | * typ těla se odborně nazývá gastrula: má na povrchu ektoderm (zárodečný list), pod ním mezenchymatické pojivo a uvnitř je entoderm (zárodečný list) | ||
Řádka 15: | Řádka 16: | ||
== Rozmnožování hub == | == Rozmnožování hub == | ||
+ | [[Soubor:Gemule.png|frame|Gemule]] | ||
* pohlavní – dochází ke spojení pohlavních buněk (gamet – spermie, vajíčko), vznikne zygota, ta se dělí a vznikne amfiblastula (larva tvořená z jedné vrstvy buněk) –> glastrula buňky větší bez bičíku dávají vzniknout ektodermu, pod nimy choanocyty (límečkové buňky) s bičíkem dávají vzniknout entodermu | * pohlavní – dochází ke spojení pohlavních buněk (gamet – spermie, vajíčko), vznikne zygota, ta se dělí a vznikne amfiblastula (larva tvořená z jedné vrstvy buněk) –> glastrula buňky větší bez bičíku dávají vzniknout ektodermu, pod nimy choanocyty (límečkové buňky) s bičíkem dávají vzniknout entodermu | ||
** jsou to hermafrodité | ** jsou to hermafrodité |
Aktuální verze z 15. 10. 2009, 16:26
- jsou nejprimitivnější mnohobuněční živočichové, až na výjimky žijí pouze v moři. Žijí samostatně (solitérně), nebo tvoří kolonie
- typ těla se odborně nazývá gastrula: má na povrchu ektoderm (zárodečný list), pod ním mezenchymatické pojivo a uvnitř je entoderm (zárodečný list)
- v mezenchymatickém pojivu se nachází:
- archeocyty - později se přeměňují v pohlavní buňky (spermatozoidy, vajíčka)
- skleroblasty - tvoří se v nich tuhé částice – sklerity
- amébocyty - buňky schopné fagocytózy a slouží k přijímání částeček potravy
- choanocyty - buňky límečkové, které kmitáním bičíku přihánějí do těla houby potravu
- porocyty - buňky, které protínají celou tělní stěnu houby a jsou uzaviratelné
- houby jsou primitivní mnohobuněční živočichové, kterým chybí soustava nervová, cévní, dýchací a svalová
Rozdělení hub podle typů tělních dutin
- askonní - límečkové buňky vystýlají vnitřní stěnu těla buňky
- sykonní – límečkové buňky (choanocyty) vystýlají náprstkovité útvary v tělní stěně
- leukonní – nejsilnější tělní stěna, ve které jsou okrouhlé komůrky vyplněné límečkovými buňkami (choanocyty)
Rozmnožování hub
- pohlavní – dochází ke spojení pohlavních buněk (gamet – spermie, vajíčko), vznikne zygota, ta se dělí a vznikne amfiblastula (larva tvořená z jedné vrstvy buněk) –> glastrula buňky větší bez bičíku dávají vzniknout ektodermu, pod nimy choanocyty (límečkové buňky) s bičíkem dávají vzniknout entodermu
- jsou to hermafrodité
- nepohlavní – pučení
- vnější - kolonie
- vnitřní - gemule
Zástupci hub
- houby vápenaté – jsou houby mořské, jejichž jehlice jsou z CaCO3, žijí samostatně (soliterně) – houba voštinová
- houby křemičité – mohou žít ve vodě sladké i slané jejich jehlice jsou z SiO2 – houba pletená (asi 30cm, Tichý oceán – filipíny), Houba rybniční (kolonie prstovitého tvaru, až jeden metr), houba říční (tvoří ploché korovité útvary, několik dm)
- houby rohovité – nemají pevná tělíska (sklerity), mají pouze pružná sponginová vlákna – houba mycí (Středozemní moře – Itálie, Afrika), houba koňská (průměr několik dm)