Počátky českého státu
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Vladislav II.) |
(→Vladislav II.) |
||
| Řádka 123: | Řádka 123: | ||
* statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu | * statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu | ||
* Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě | * Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě | ||
| - | * po Vladislavově smrti je panovníkem Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) | + | * po Vladislavově smrti je panovníkem (Bedřich, Soběslav II, o5 Bedřich a až pak) Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) |
== Konrád II. Otta == | == Konrád II. Otta == | ||
Verze z 18. 10. 2009, 17:25
- knížecí doba
- předtím na území jsou Keltové (Bojové)
- 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat
- 2 teorie sjednocení
- kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim
- teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie
- nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice
- praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců
- po něm 7 knížat
- sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno
- Hukvaldy - správní centrum biskupství
- 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889)
- Svatopluk - ovládl české země - dosadil Bořivoje do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství
- Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci)
- Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži
- Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje)
- Vratislav + Drahomíra - manželé
- Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí
- spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor
- Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.)
- spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí
Obsah |
Kníže Václav
- svatý Václav
- horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný a asketický
- založil v Praze kostel sv. Víta
- žil velmi skromně - oddán křesťanské víře
- platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut pacis (mírová daň, za rok 500 hřiven stříbra a 120 volů), aby Jindřich znovu nenapadl českou zemi
- zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu)
Svatováclavská tradice
- svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila
- patron českých zemí
- chorál "sv. Václave" - hymna českého středověkého státu
- zobrazován na pečetích, mincích, korouhvích
- vůdce Blanických rytířů
- je mu zasvěcena svatováclavská koruna
- zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem
Boleslav I. Ukrutný
- 935 - 972
- zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis)
- poté ohrožováni Maďary - 955 společná bitva na řece Lechu - Maďaři poraženi
- Boleslav obnovil placení Tributu pacis
- "sjednotitel" českých kmenů
- zakládá hradskou soustavu
- razí první mince (stříbrné denáry)
- je zavedena pravidelná daň (berně) pro svobodné obyvatele
- snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu)
- pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada (dcera Boleslava) - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří
- dceru Doubravku provdal za Měška
Boleslav II. Pobožný
- 972 - 999
- 973 - Praha - založeno 1. české biskupství
- 1. biskup - Dětmar
- 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil
- 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu
- 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035
Boleslav III. Ryšavý
- 999 - 1002, 1003
- spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich
- spory s Polskem a Uhrami
- útěk knížat do Německa
- polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý)
Vladivoj
- nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok
- poté se vrací Boleslav III. - vyvraždil Vršovce (1003)
- Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004)
- 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací
- 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter
Jaromír
- skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem
Oldřich
- upevnil svou moc
- definitivně připojena Morava
- 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie
- 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí)
- poslední opat slovanských mnichů - Božetěch, dle legendy syn Kosmy (klášter fungoval až do roku 1785)
- žena němka - princezna Guta
- Božena - legendární pradlena, která bohužel ještě neměla pračku
- měl s ní syna Břetislava - původ problémů
Břetislav I.
- 1034 - 1055
- své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Svinibrodského kláštera)
- "český Achilles" - fešný + hrdinské činy
- výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík
- zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty
- Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován)
- rozdělení Moravy na údělná knížectví (olomoucké, brněnské, znojemské)
- nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel)
- další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů)
Vratislav II.
- 1061 - 1092; druhý syn Břetislava
- spojenec Jindřicha IV. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný)
- 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic)
- spory s bratrem - biskupem Jaromírem
- Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl
- 1063 - založil v Olomouci biskupství
- po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád
- 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice
Soběslav I.
- nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád
- Otto II. (starší bratr) žádá o pomoc němce
- do Čech jde výprava s německým králem
- 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo
- Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí
- na památku rotunda sv. Jiří na Řípu
Vladislav II.
- 1140 - 1172
- získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej
- bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava)
- pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158
- statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu
- Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě
- po Vladislavově smrti je panovníkem (Bedřich, Soběslav II, o5 Bedřich a až pak) Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské)
Konrád II. Otta
- 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty
Přemysl Otakar I.
- 1197 se stává českým panovníkem
- usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále
- 1204 získává od papeže Zlatou bulu sicilskou
