Sociologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
* sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost | * sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost | ||
* sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem | * sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem | ||
- | * vznik sociologie v 1. polovině 19. | + | * vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt |
* předmět sociologie | * předmět sociologie | ||
- | ** Emile Dürkheim - sociologický realismus, věda o sociologických faktech | + | ** Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech |
- | ** Max Weber - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání | + | ** Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání |
* sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí | * sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí | ||
* sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují | * sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují | ||
Řádka 20: | Řádka 20: | ||
* začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce | * začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce | ||
* August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie | * August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie | ||
- | ** rozdělil sociologii na sociální statiku a | + | ** rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku |
- | * Herbert Spencer - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu | + | * Herbert Spencer (2. polovina 19. století - počátek 20. století) - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu |
- | + | ** Durkheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření | |
- | ** | + | |
** Marx + Engels - kapitalismus - problémy | ** Marx + Engels - kapitalismus - problémy | ||
*** upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami | *** upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami | ||
Řádka 104: | Řádka 103: | ||
* sankce - pozitivní, negativní | * sankce - pozitivní, negativní | ||
* sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti | * sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti | ||
- | * inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, | + | * inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse |
* ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie | * ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie | ||
* vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur | * vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur | ||
Řádka 147: | Řádka 146: | ||
== Sociální vztahy a sociální struktura == | == Sociální vztahy a sociální struktura == | ||
* osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život | * osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život | ||
- | * sociální struktura - | + | * sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti |
** základem sociální struktury je sociální postavení | ** základem sociální struktury je sociální postavení | ||
* sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti | * sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti | ||
Řádka 160: | Řádka 159: | ||
** krátkodobé, nebo dlouhodobé | ** krátkodobé, nebo dlouhodobé | ||
- | |||
[[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | [[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] |
Aktuální verze z 26. 10. 2009, 15:28
- společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti
- societas - společnost
- věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci, předmětem zkoumání je společnost a její struktura
- společnost se vyznačuje svoji kulturou, institucemi, organizací a strukturou
- sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozi, rolí, uspořádání vztahů
- sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost
- sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem
- vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt
- předmět sociologie
- Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech
- Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání
- sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí
- sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují
- metody sociologického výzkumu
- kvantitativní výzkum - testování pravdivosti hypotéz na velkém vzorku tázaných, metody: rozhovor, dotazník, analýza dokummentů
- kvalitativní výzkum - netestuje hypotézy, ale hledá motivy, které vedly někoho k jednání, hledá významy, jež lidé přisuzují nějakým věcem
- metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardní rozhovor
Obsah |
Dějiny sociologie
- začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce
- August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie
- rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku
- Herbert Spencer (2. polovina 19. století - počátek 20. století) - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu
- Durkheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření
- Marx + Engels - kapitalismus - problémy
- upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami
- společnost není charakterizována spoluprácí, ale konfliktem (třídním bojem)
- problém vykořisťování, sociální stratifikace
- konflikt majitelů výrobních prostředků a pracujících
- vývoj společnosti
- prvobytně pospolná společnost - beztřídní
- otrokářská společnost
- feudeální společnost
- kapitalistická společnost
- komunistická spoelčnost - beztřídní
- cestou ke komunismu je revoluce
- Max Weber - socíální jednání
- porozumět smyslu a významu jednání, sociální realitě
- instituce - suma jednání individuálních aktérů (můžeme chápat jako kategorie jednání)
- 20. století - 3 hlavní směry
- funkcionalistický přístup - funkce institucí ve společnosti
- konfliktivní přístup
- interpretativní přístup - jednání lidí a významy
Kultura
- společnost charakterizuje specifická kultura
- kultura = zakotvené osvojené vzorce vnímání a jednání, přetrvává z generace na generaci
- vědění + znalosti (kognitivní)
- každodenní a vědecká povaha - jak se mám e v životě chovat, co co znamená
- normy a hodnoty - označující ideje a standardy, vymezují lidské jednání, motivují lidi, ospravedlňění svého jednání
- materiální statky - materiální stránka kultury, artefakty a symboly
- jazyk - symbolická komunikace v kultuře, prostředek, jehož prostřednictvím vnímáme svět, dorozumívání s druhými lidmi, umožňuje sdílet svět s druhými
- každá země má jinou kulturu
- kultura se mění (znalosti, normy, hodnoty)
- instituce a sociální orientace
- kultury jsou rozdílné v jednání (postojích, myšlení, názorech)
- instituce - návod k jednání
- aby člověk uskutečnil své potřeby
- člověk se chová podle kultury ve které žije
- sociální organizace - způsob provázání lidí, vymezená pozicemi lidí
- proměny kultury
- vývoj technologií
- akulturace
- integrace, asimilace
Komunikace
- přenos významů prostřednictvím symbolů, předpoklad spojení účastníky - společný jazyk, význam gest
- sociální komunikace - proces ve kterém se sdělují nebo vyměňují informace, typ sociální interakce
- verbální - slovní, neverbální - mimoslovní
- primitivní - tváří v tvář, zdroj lidská paměť
- tradiční - psané texty
- moderní - masová komunikace
- jednosměrná, příjemce je anonymní
- masmédie - sdělovací prostředky, slouží k přenosu informací velkým skupinám lidí
- velký vliv na společnost
- televize, rádio, noviny, internet
- mají mimořádné postavení v politice
Socializace
- proces, ve kterém si dítě osvojuje a poznává normy a hodnoty, probíhá během celého sociálního života člověka
- porozumění kultuře společnosti, přijímání prvků této kultury, jejich hodnot a norem
- dítě si osvojuje jazyk, vidění světa, názory, postoje, přesvědčení a identitu
- identita - vědomí vlastního já
- resocializace - přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s přijetím nových postavení
- socializace zajišťuje kontinuitu společenského vývoje, umožňuje předávání duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily předchozí generace
- zprostředkovatelé socializace
- rodina
- vrstevnická skupina
- masmédia
- škola
- (církev)
Sociální deviace
- odchylka od pravidel vytvořených společností
- sociální patologie - nezdravé, obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou pro společnost nebezpečné
- vědecká disciplína, která se zaměřuje na analýzu příčin deviantního chování a důvodů jeho existence
- rasismus, drogy, prostituce, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, šikana, sekty, domácí násilí
Sociální kontrola
- konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami
- prováděna za pomocí sociálních sankcí
- sociální kontrola - vnější, vnitřní
- sankce - pozitivní, negativní
- sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti
- inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse
- ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie
- vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur
- různé formy úniku - jedinec ignoruje společenské normy
Sociologické koncepty společnosti
- archaická společnost (arche - počátek)
- prvotně pospolná společnost, kultury lovců a sběračů
- chybí sociální stratifikace
- tradiční společnost - výsledek neolytické revoluce - zemědělství
- 3500 př. n. l. - 18/19. století (někde dodnes)
- velkou roli hraje náboženství
- dělba práce - sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů, většina lidí pracuje v zemědělství
- moderní společnost - průmyslová revoluce, technika
- sekularizace
- postmoderní společnost - filosofie od počátku 20. století, krize modernity
- od 70. let 20. století postmoderní filosofie
- těžiště ekonomiky se posouvá z průmyslu do služeb, důraz na znalostní a vědomostní kulturu
- relativizace hodnot, globalizace
- propojování světa, sbližování kultur a ekonomik různých národů a států (prostředkem i Internet)
Sociální stratifikace
- rozvrstvení společnost, různé typy strukturování
- podle majetku
- podle úrovně vzdělání
- podle podílu na moci
- latinsky stratum - vrstva
- základem sociální stratifikace je nerovnost
- o sociální stratifikaci uvažoval Karl Marx, požíval pojem třída
- podle socialistických, případně komunistických teorií je cílem sociálních procesů odstranění nerovnosti, Marxovým cílem byla beztřídní společnost
- heslo francouzské revoluce: svoboda, rovnost, bratrství
- jiní sociologové tvrdí (např. Max Weber), že nerovnost je neodstranitelná, protože vyplývá z přirozenosti člověka
- dalši stratifikační kritéria - pohlaví, rasa, místo bydliště
- stratifikace
- horizontální - např. podle místa bydliště
- vertikální - nerovné rozvrstvení např. podle majetku
- sociální mobilita
- intragenerační - mezi generacemi
- intergenerační - v rámci generace
- sociální prostupnost
Sociální vztahy a sociální struktura
- osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život
- sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
- základem sociální struktury je sociální postavení
- sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti
- sociálních rolí vykonáváme současně několik (otec + manžel + vedoucí)
- sociální status - hodnota sociálního postavení
- starosta x bezdomovec
- je spjat s výkonem určité role
- výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat
- sociální role
- individuální, nebo skupinová
- nucené, nebo volitelné
- krátkodobé, nebo dlouhodobé