Z 8.B8 wiki

Verze z 27. 11. 2009, 17:09 (zobrazit zdroj) FroxDev (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: {{Zápis|Viřníci}} {{Zápis|Hlísti}} {{Zápis|Měkkýši}} {{Zápis|Kroužkovci}} Kategorie:Zápisy z biologie) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 6. 1. 2010, 20:37 (zobrazit zdroj) FroxDev (diskuse | příspěvky) Porovnání s novější verzí →
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{{Zápis|Viřníci}}
-	{{Zápis|Hlísti}}
-	{{Zápis|Měkkýši}}
	{{Zápis|Kroužkovci}}		{{Zápis|Kroužkovci}}
		+	{{Zápis|Drápkovci}}
		+	{{Zápis|Členovci}}
	[[Kategorie:Zápisy z biologie]]		[[Kategorie:Zápisy z biologie]]

---

Verze z 6. 1. 2010, 20:37

Kroužkovci

• obývají moře, sladké vody, souš
• patří mezi prvoústé
• druhotná tělní dutina - coelom
• mají homonomní (stejnocené) článkování těla - různý počet tělních článků

Mnohoštětinatci

• výhradně mořští
• tělo rozlišeno na část hlavovou (cefalizace - smyslové orgány na hlavě), konec těla - pygidium (srůst článků)
• zástupci: nereidka hnědá, rournatec vějířovitý, palolo zelený (největší až 90cm)
• nepřímý vývoj - larva - trochofora a metatrochofora (dokonalejší)
• každý tělní článek opatřen párem panožek

Obecná charakteristika

• soustava cévní - uzavřená
  • chybí srdce - pouze dvě cévy
  • céva hřbetní - pulzuje (plní funkci srdce), vede krev od zadu dopředu
  • céva břišní - vede krev odzadu dopředu
  • okružní spojky - mezi hřbetní a břišní cévou
• nervová soustava - žebříčkovitá (gangliová)
  • ganglia - nervové zauzliny
  • z ganglia mozkového vychází až ke konci těla dva nervové pruhy (konektivy)
  • konektivy jsou v každém tělním článku spojeny komisurou (příčná spojka)
• trávící soustava
  • dravá forma - masožravci (nereidka)
  • žížala - živí se odumřelými zbytky organismů (tlející listí)
    • tyflosolis - spirálovitá řasa, urychluje postup bílkoviny střevem
    • žaludek žížaly - dvě části
      • žaludek žlaznatý - enzymy štěpí potravu, vyúsťují ze vápenaté žlázy
      • žaludek svalnatý - zde se potrava drtí
    • pijavice - má střevní laloky kde se zachytí mnoho krve hostitele
• dýchací soustava
  • mořské formy - žábra
  • máloštětinatci - dýchají celým povrchem těla
• rozmnožovací soustava
  • mořské formy jsou gonochoristé s vývojem nepřímým, přes larvární stádium (trochofora, metatrochofora)
  • suchozemské a sladkovodní - líhne se jedinec podobný dospělci
  • žížala - hermafrodit - přesto dochází mezi dvěma jedinci k páření, vyměňují si spermie
• vylučovací soustava - metanefridie
• svalová soustava - umístěna pod pokožkou
  • tři směry - okružní, podélný, šikmý

maloštětinatci

• chybí panožky - parafodia, místo nich se v každém článku nachází čtyři páry štětinek

Zástupci

• žížala obecná
• žížala hnojní (zapáchá, tmavě červená)
• žížala podhorní
• potočnice račí
• nitěnka obecná

Drápkovci

• drápkonoš kapský (str. 113) - žije v jižní Africe
• vyvinuli se z mnohoštětinatců
• přizpůsobili se životu na souši
• spojují v sobě znaky kroužkovců (homonomní segmsouvislý svalový vak) a objevují se i znaky následujícího kmene - členovců
  • přítomnost vnější kostry z chitinu - látka podobná celulóze
  • dýchají vzdušnicemi - trubičky, které prostupují celým tělem - kyslík ke všem buňkám
• gonochoristé se zvláštním vývojem - anamorfóza - nastává při svlékání vnější kostry a tělo přirůstá o několik tělních článků
• přítomnost tykadel

Členovci

• nejpočetnější živočišný kmen
• prvoústí, coelom
• jejich název je odvozen od článkovaného těla, ale především od článkovaných končetin
• tři základní rysy
  • původně homonomní segmentace těla je nahrazena segmentací heteronomní, každý tělní článek se skládá ze čtyř částí (destiček)
    • destičky nejsou spolu pevně srostlé, ale jsou spojené pružnými intersegmentálními membránami - velký příjem potravy, tvorba vajíček u samičky
    • tělo členovců je rozděleno na část, která leží vepředu - akron, a vzadu - telson, tělo je rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček
  • vznik pravých - článkovaných končetin (kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo)
    • nejdokonaleji vytvořené je má hmyz
    • končetiny mohou být různým způsobem přeměněny
      • trojlaločnatci - první pár končetin je přeměněn v tykadla
      • klepítkatci - první pár končetin je přeměněn v klepítka - chelicery
      • žabernatci - první dva páry jsou přeměněny v tykadla
      • vzdušnicovci - první pár je přeměněn v tykadla (dýchají vzdušnicemi)
    • mohou plnit ještě další funkce - nést vajíčka, přenášet potomstvo, plavání, tkaní sítí
  • vznik ochranného tělního krytu, který současně zstává funkci vnější kostry
    • tělo členovců je kryto pokožkou - hypodermis, která produkuje navenek silnou kutikulu, která je tvořena z chitinu
    • vnější kostra tělo chrání, ale také mu zabraňuje v růstu, členovci se musí této vnější kostry čas od času zbavit
      • v této době členovci rostou velmi rychle, ale pouze krátkou dobu (růst skokem)
    • rak - růst končí vytvořením nové vnější kostry, hmyz - růst spojen s larvárním stádiem, dospělci již nerostou

Obecná charakteristika

Soustava rozmnožovací

• klepítkatci - jsou odděleného pohlaví
  • častý výrazný dimorfismus, samička větší než sameček
  • samci klepety přenášejí spermatofory pomocí přeměněných končetin - makadel
  • oplozená vajíčka klade samička do zvláštního pouzdra - kokonu
  • vývoj je přímý - z vajíčka přímo pidi pavoučci
  • u pavoukovců podskupiny sekáči mají samci vyvinutý pohlavní orgán (při erekci penis větší než tělo)
• žebernatci (korýši)
  • vyšší korýši jsou odděleného pohlaví s častým pohlavním dimorfismem (samec menší)
  • raci mají vývoj přímý, z vajíčka se vyvíjí přímo malí ráčci (ti se v prvním roce až 12x svlékají)
  • mořští korýši (humr, langusta) mají vývoj nepřímý, který probíhá přes larvární stádium (larva zoea)
  • nižší korýši (perloočky) se mohou rozmnožovat partenogeneticky - nepohlavně
• vzdušnicovci (hmyz)
  • hmyz se může vyvíjet s proměnou
    • nedokonalou (vajíčko - larva - dospělec (imágo))
    • dokonalou (vajíčko - larva - kukla - imágo)
  • jsou odděleného pohlaví s častým pohlavním dimorfismem
  • samci mají vyvinutý pářící orgán - aedegus

Soustava trávící

• pavoukovci - tráví kořist mimotělně
  • do kořisti pavouk zanoří přeměněné končetiny - chelicery (čelisti, u některých sklípkanů až 20cm a ostré jako žiletky)
  • čelisti jsou duté a pomocí nich se dostává do kořisti jed, který kořist usmrtí, rozloží všechny měkké tkáně
  • po určité době kašovitou směs čelistmi vysaje
  • trávení u pavoukovců je mimotělní

Soustava dýchací

• vytvořeny plicní vaky - slíďák, snovačka, pokoutník
• vzdušnicemi - tracheje - soustava trubiček, která prostupuje celým tělem a buňkám dopravuje kyslík - roztoči, klíště, sekáč

Soustava cévní

• je otevřená - dochází k míchání krve a mízy - tvoří ji srdce ze kterého vychází tepnou, která je na konci otevřená a krev se vylévá do tělních dutin (sinů)

Soustava svalová

• tělo je kryto vnější kostrou tvořenou z chitinu (složený cukr)
• na vnější kostru se zevnitř upínají příčně pruhované svaly

Soustava vylučovací

• vylučovací ústrojí členovců se nazývá malpigické trubice
• jejich počet je u jednotlivých skupin členovců různý (2-200)
• tyto trubice jsou uloženy v tělní dutině a postupně se plní odpadními látkami
• obsah trubic se vyprazdňuje do střeva a řitním otvorem ven

Soustava nervová

• modifikací nervové soustavy žebříčkové
• v jednotlivých článcích těla nervové shluky (ganglia) splávají ve větší celky
• největší zauzlina je však v části hlavové

Zástupci

Pavoukovci

• sklípkan (tarantule) - největší pavouci a jejich domovinou je Amazonie
  • netkají sítě, kořisti se zmocňují během a mají přítomnou jedovou žlázu
• pokoutník domácí - pavučinová síť je vodorovná
• křižák obecný - až 1,5cm, tká sítě ve svislém směru
• černá vdova - snovačka jedovatá
  • silný jed, Středomoří
• solifugy - 6cm, Středomoří
  • netká sítě, kořisti se zmocňuje rychlým během
• skákavka pruhovaná - na zadečku má světlejší a tmavší pruhy, kořisti se zmocňuje během
• křižák pruhovaný - jeho kousnutí je bolestivé a nebezpečné
  • původně Středomoří - oteplování - dále na sever
• sekáči - sekáč obecný
  • všechny tělní články srostlé do jednoho celku
  • velmi dlouhé končetiny (3x - 5x delší než tělo)
  • autonomie
• roztoči - většinou velmi malých rozměrů, škodí sáním rostlinných šťáv a krve v nožičkách slepic
  • jsou všude kolem nás, mohou způsobit závažné alergie
  • klíště obecné - může být přenašečem boreliozy, zánětu mozkových blan (encefalitida)
  • čmelík kuří - ektoparazit slepic
  • svrab - zákožka svrabová
    • samička vrtá v kůži člověka chodbičky a do nich klade vajíčka, svědí - drbe se, šíří se kontaktem
  • trudník lidský - žije v mazových žlázách člověka (brada, nos)
• štíři
  • veleštíř africký - až 18cm, hodně podobný raku, poslední zadečkový článek je opatřen hrotem s jedovou žlázou
  • štír středomořský
  • štírek knihový

Žabernatci

• vyšší korýši
• desetinožci
  • typ raka, jejich karapax (krunýř) je dlouhý a mají úzký zadeček, s vyvinutou ocasní ploutvičkou
  • typ kraba, karapax je krátký a široký, zadeček slabý
  • jsou gonochoristé, vývoj nepřímý - larva se nazývá nauplius, u dokonalejších larva zöea
  • zástupci
    • kreveta baltická (8-10cm, Baltské a Severní moře)
    • garnát obecný (6% mořského rybolovu)
    • langusta obecná (50cm, až 8kg, nemají klepeta, tykadla dosahují až ke konci těla)
    • humr evropský (60cm, 5kg, dožití až 30 let, dvě klepeta, loví se do klecí na návnadu, Středozemní moře, Atlantik)