Lucemburkové na českém trůně
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
* 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety | * 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety | ||
** daně vybírat jen se souhlasem stavů | ** daně vybírat jen se souhlasem stavů | ||
- | ** do úřadů | + | ** do úřadů nesmějí nastupovat cizinci |
- | ** král smí použít vojsko | + | ** král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu |
- | ** | + | ** menší vliv krále |
* české země směřovaly ke stavovské monarchii | * české země směřovaly ke stavovské monarchii | ||
* 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus | * 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus | ||
- | * 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy | + | * 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé |
* pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili | * pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili | ||
* vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko | * vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko |
Verze z 6. 1. 2010, 18:35
- první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský
- 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře)
- oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel
- na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané
- nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař
- jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem
Jan Lucemburský
- roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou
- vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund)
- 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety
- daně vybírat jen se souhlasem stavů
- do úřadů nesmějí nastupovat cizinci
- král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu
- menší vliv krále
- české země směřovaly ke stavovské monarchii
- 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus
- 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé
- pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili
- vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko
- usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano)
- zahynul v bitvě u Kresčaku
- zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou)
Karel IV.
- byl českým králem a zároveň římským císařem
- byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka)
- jeho pravé jméno - Václav
- od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad)
- matka žila na Mělníku
- v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois
- ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům
- při biřmování získal Václav jméno Karel IV.
- učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština)
- v 15 letech byl povolán do Itálie
- svůj život popisuje v životopise Vita Caroli
- v Itálii založil město Monte Carlo
- 1333 - získal titul Markrabě Moravský
- poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu
- 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup)
- 1346 - korunovace na českého krále
- zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit)
- snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí)
- 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice
- 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem)
- 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký)