Poslední biologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Zápis|Paryby}} | {{Zápis|Paryby}} | ||
{{Zápis|Ryby}} | {{Zápis|Ryby}} | ||
| + | {{Zápis|Obojživelníci}} | ||
| + | {{Zápis|Plazi}} | ||
[[Kategorie:Zápisy z biologie]] | [[Kategorie:Zápisy z biologie]] | ||
Verze z 5. 4. 2010, 10:20
Paryby
- mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu
- mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha)
- ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním
- tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě
- pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev
- vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin
- vnitřní - vitrodentin
- žraloci
- vnitřní kostra chrupavčitá
- většinou vřetenovitý tvar těla
- heterocerkní ocasní ploutev
- protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum)
- plakoidní šupiny
- vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se)
- samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve
- přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby
- pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř
- Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů
- výborné vnímání chemického složení vody
- velikost 20cm - 15m
- rozmnožování - nízký množství mláďat
- živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek
- častý vnitřní kanibalismus
- „krvavá“ milostná předehra
- zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá
- rejnoci
- typické ploché tělo
- srůst párových ploutví tvoří „plachtu“
- zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve
- žijí u dna
- obrana - jedové trny na ocase, statické výboje
- zástupci: manta birostris, trnucha divná
- chiméry - ve velkých hloubkách
- velké prsní ploutve, dlouhý ocas
- tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami
- pouze čtyři žaberní štěrbiny
- chybí kloaka
- monofiodontní chrup
- zřetelný pohlavní dimorfismus
- zástupci: chiméra hlavatá
Ryby
- 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané
- voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika)
- tvar těla
- vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh)
- hadovitý - úhoř, muréna
- jehlovitý - jehla mořská
- mořského koníčka - mořský koník
- platýzovitý - platýz
- vakovitý - mořský ježík
Stavba těla
- hlava, trup, ocas
- povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně)
- pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo
- 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři)
- základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní
- na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve
- ploutve jsou vyztuženy paprsky
- kostěné (okoun)
- vazivové (kapr)
- na povrchu těla ryb jsou šupiny
- ganoidní (skelné) - jeseteři
- elastické (pružné) - cykloidní (kapr)
- ktenoidní - okoun
- šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou
Tělní soustavy
- vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros)
- sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny
- mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou
- rozmnožovací - gonochoristé
- kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let
- bez pohlavního dimorfismu
- samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci
- samice - jikry - jikrnačka
- oplození vnější, probíhá tření ryb
- umělý výtěr ryb (je jich málo)
- nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1%
- dýchací - základem jsou žábra
- nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra
- u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů
- nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha
- z mozku vychází deset párů mozkových nervů
- trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál
- hltan - jícen - žaludek - střevo
- soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky
- cévní - uzavřená
- srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev)
- smyslová
- chuť - buňky dutiny ústní
- hmat, čich - tykadla
- zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice
- nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem
Ekologie a etologie ryb
- dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné
- rybí pásma
- pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno
- lipanové - mírnější toky
- parmové - střední tok (hlubší, pomalejší)
- cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný)
Systém ryb
- dvě skupiny
- chrupavčité
- jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár
- vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár
- kostnaté ryby - 99%
- paprskoploutví
- okoun říční
- sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb
- sardinka obecná
- šprot obecný - vyuzený v oleji
- losos obecný - anadromní ryba
- pstruh obecný (0,5kg, 50cm)
- pstruh americký duhový (4,5kg)
- lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev
- štika obecná (1m, 10kg)
- kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči
- Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický
- karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů
- plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené
- střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod
- lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve
- cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo
- hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky
- parma obecná - hmatové vousy
- sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama
- tolstolobik obecný
- amur bílý
- hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině)
- mřenka mramorovaná - horní toky řek
- pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod
- treska obecná
- úhoř říční (1,5m, 3kg)
- treska obecná (maso - filé)
- sardinka
- sardel peruánská (20cm)
- tuňák
- makrela obecná - na výrobu krmných směsí
- ryby nozdravé
- latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
- násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců
- dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí
- dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly
- latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
- ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života)
- plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice
- žijí v řekách, které vysychají
- mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku
- bahník australský (1,75m, 10kg)
- bahník americký - úzké ploutve
- západoafriký bahník (90cm)
- bahník východoafrický (210cm)
- paprskoploutví
- chrupavčité
Obojživelníci
- žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci
Charakteristika
- proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní)
- v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů
- holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku)
- jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny
- jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami)
- vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů
- obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia
- metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce
- larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou
- dospělec dýchá plícemi a živí se dravě
- na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků
Soustava dýchací
- larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní
- dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé
- nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání
Rozmnožování
- touto fází jsou vždy vázáni na vodu
- oplození
- vnější - žáby
- vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku
- z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem
- celý vývoj je zakončen metamorfozou
Kostra
- základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní
- mezi obratli je silně redukovaná chorda
- obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl
- přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány
Trávící soustava
- má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin
- dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem
- v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí
- kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové
Soustava nervová
- nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek
Cévní soustava
- základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně
Zástupci
- žáby - obojživelníci bezocasí
- ropucha obecná
- ropucha zelená
- skokan zelený
- skokan hnědý
- rosnička zelená
- kuňka obecná
- kuňka žlutobřichá
- blatnice skvrnitá
- obojživelníci ocasatí
- čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý
- čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem
- čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše
- mlok skvrnitý - žlutočerný
- axalotl mexický
- velemlok čínský - 152cm
- velemlok japonský - 120cm
- obojživelníci bez končetin
- červoři
Plazi
- jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi
Charakteristika
- živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota
- jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas
- slizové žlázy minimálně nebo vymizely
- v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky
- došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk
- jejich vývoj není vázán na vodu
- jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly
- zárodečné obaly
- amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek
- chorion
- alantois - přimyká se k chorionu
- zárodek sem odkládá odpadní látky
- přes alantois priniká vzduch k zárodku
- vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku
- zárodečné obaly
- oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle
- mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce
- samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé)
- velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm
- velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm
- výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti
Morfologie a anatomie těla
- tvar
- želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři
- karapax - horní část
- plastron - dolní část
- ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem
- hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas
- želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři
- kostra - základem je páteř složená z obratlů
- 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních
- přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů)
Soustava dýchací
- velké zdokonalení plic
- levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok
- kožní dýchání je druhořadé
Soustava cévní
- je totožná s cévní soustavou obojživelníků
- vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev)
Soustava nervová
- zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu
- stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek
- z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů
Soustasva vylučovací
- základem je vznik pravých ledvin - metanefros
- někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli)
- plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá
Soustava trávící
- obdobná jako u obojživelníků
- dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech)
- ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové)
- někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon)
- těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování
Zástupci
- hadi
- někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů
- na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb
- možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout)
- zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti)
- jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky)
- typy hadích zubů
- aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza
- opistoglyfní
- proteroglyfní
- solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije)
- kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny
- taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie
- mamba černá - kolem 3m, Afrika
- zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat)
- chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti
- typy hadích zubů
- nejedovatí - kořisti se zmocňují silou
- anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg
- krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg
- užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m
- užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech
- hroznýš královský - Argentina, Mexiko
- krokodýlové
- nejtěžší suchozemští plazi
- mají rádi vodu
- tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem
- přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána
- zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol
- zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat
- aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava
- krokodýl nilský - celá Afrika, 6m
- gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie
- kajman černý - 5m, ryby
- haterie - živoucí zkameněliny
- mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen
- samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis
- kolem 60cm
- želvy
- tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina
- nemají zuby, pouze rohovité čelisti
- býložravé a dravé formy
- kareta obrovská - 150cm - býložravá
- kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci)
- želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá
- želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě
- želva žlutohnědá
- kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá
- matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy
- ještěři
- dva páry končetin - pět prstů
- poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo)
- ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života
- přítomnost očních víček, zevního zvukovodu
- v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy
- leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm
- agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá)
- agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy
- chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály
- dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk
- končetiny chápavé
- vidí každým okem zvlášť
