Ptáci
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Soustava rozmnožovací) |
|||
Řádka 100: | Řádka 100: | ||
* u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu | * u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu | ||
* relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi | * relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi | ||
+ | |||
+ | == Rozdělení == | ||
+ | === Běžci === | ||
+ | * jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci | ||
+ | * pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg | ||
+ | * emu hnědý - Austrálie, 30kg | ||
+ | * nandu pampový - Argentina (jižní Amerika) | ||
+ | * kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg | ||
+ | * žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí | ||
+ | * kasuár přilbový - Austrálie | ||
+ | |||
+ | === Letci === | ||
+ | ==== Dravci ==== | ||
+ | * velikost těla od 14cm po 1,3m | ||
+ | * hmotnost těla od 28g po 15kg | ||
+ | * hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny) | ||
+ | * každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí | ||
+ | * všichni dravci jsou chráněni | ||
+ | * kondor andský - největší, mrchožrout | ||
+ | * sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout | ||
+ | * krahujec obecný | ||
+ | * jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce | ||
+ | * káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši | ||
+ | * sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h) | ||
+ | * orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata | ||
+ | |||
+ | ==== Sovy ==== | ||
+ | * vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké | ||
+ | * zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy | ||
+ | * bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší) | ||
+ | * trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků | ||
+ | * všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená) | ||
+ | * menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...) | ||
+ | * užitečné - živí se hlodavci | ||
+ | * výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí | ||
+ | * zástupci | ||
+ | ** výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm | ||
+ | ** kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg | ||
+ | ** sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm | ||
+ | ** kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on | ||
+ | ** sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova | ||
+ | ** puštík obecný - naše nejběžnější sova | ||
+ | ** sýček obecný - 150g | ||
+ | |||
+ | ==== Kukačky ==== | ||
+ | * kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm | ||
+ | * stěhovaví ptáci | ||
+ | * zvuky "kukukuku" vydávají jen samci | ||
+ | * samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách | ||
+ | * klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda | ||
+ | * prospěšné - požírají chlupaté housenky | ||
+ | * adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas) | ||
+ | * vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů | ||
+ | * za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče | ||
+ | * mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je) | ||
+ | |||
+ | === Brodiví === | ||
+ | * ptáci střední až větší velikosti | ||
+ | * mají vyvinutou kostrční žlázu | ||
+ | * ve většině stěhovaví ptáci | ||
+ | * potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci | ||
+ | * zástupci | ||
+ | ** čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy | ||
+ | ** čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry | ||
+ | ** volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm | ||
+ | ** ibis posvátný | ||
+ | ** čáp marabu | ||
+ | |||
+ | === Měkkozobí === | ||
+ | * název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá | ||
+ | * výborní rychlí letci | ||
+ | * bez pohlavního dimorfismu | ||
+ | * krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích | ||
+ | * na hnízdě se střídá samec i samice | ||
+ | * holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů | ||
+ | * původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře | ||
+ | * holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh | ||
+ | * holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků | ||
+ | * hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá | ||
+ | * hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá | ||
+ | * stepokurové | ||
+ | * blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg | ||
+ | |||
+ | === Srostloprstí === | ||
+ | * ledňáček říční - 50g, 17cm | ||
+ | * krásná zbarvení | ||
+ | * dlouhý šídlovitý zobák | ||
+ | * vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata | ||
+ | * nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava) | ||
+ | * hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka | ||
+ | * velká hlava a krátký krk | ||
+ | |||
+ | === Šplhavci === | ||
+ | * datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku | ||
+ | * strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku | ||
+ | * žluna zelená - sameček červená čepička | ||
+ | * mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu | ||
+ | * nidikolní ptáci | ||
+ | * funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy | ||
+ | |||
+ | === Papoušci === | ||
+ | * kakadu růžový - Austrálie | ||
+ | * andulka vlnkovaná - Austrálie | ||
+ | * arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech | ||
+ | |||
+ | === Hrabaví === | ||
+ | * jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy | ||
+ | * jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti | ||
+ | * chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce | ||
+ | * leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok | ||
+ | * kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena | ||
+ | * mláďata jsou nidifugní - nekrmivá | ||
+ | * zástupci | ||
+ | ** bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus | ||
+ | ** koroptev polní | ||
+ | ** tetřev hlušec - velmi plachý | ||
+ | ** tetřívek obecný | ||
+ | ** jeřábek lesní | ||
+ | ** křepelka obecná | ||
+ | ** páv korunkatý - pohlavní dimorfismus | ||
+ | ** bělokur horský | ||
+ | * dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním | ||
+ | * častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný | ||
+ | |||
+ | === Kolibříci === | ||
+ | * Amerika | ||
+ | * dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar | ||
+ | * mají obrovskou frekvenci křídel | ||
+ | * jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie | ||
+ | * v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10% | ||
+ | * patří mezi nejmenší ptáky, 2g | ||
+ | |||
+ | === Trubkonosí === | ||
+ | * specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem | ||
+ | * název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky | ||
+ | * albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m | ||
+ | * žijí v monogamii | ||
+ | * kladou jediné vejce - málo plodní | ||
+ | |||
+ | === Vrubozobí === | ||
+ | * labutě, husy, kachny | ||
+ | * střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m | ||
+ | * jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu | ||
+ | * mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří | ||
+ | * kvalitní prachové peří | ||
+ | * samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození | ||
+ | * mláďata nidifugní | ||
+ | * husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra | ||
+ | |||
+ | === Veslonozí === | ||
+ | * kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí | ||
+ | * pelikán bílý - až 15kg | ||
+ | * terejové (terej modronohý) | ||
+ | * vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána | ||
+ | * mládata nidikolní - krmivá | ||
+ | * pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě | ||
+ | * kormorán - u nás přemnožen | ||
[[Kategorie:Zápisy z biologie]] | [[Kategorie:Zápisy z biologie]] |
Aktuální verze z 7. 5. 2010, 19:27
- první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
- velikost dnešního holuba, 30dkg
- v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
- znaky ptačí
- přední končetiny přeměněny v křídla
- zadní končetina opatřena běhákem
- přítomnost peří
- chyběl hřeben prsní kosti
- přítomnost jednoduchých žeber
- plachtivý let
- znaky plazí
- prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
- dlouhý ocas složený z obratlů
- "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
- ptáků je asi 9000 druhů
Obsah |
Stavba těla
- na povrchu těla je peří, které dělíme na
- obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
- hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
- pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
- peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
- pernice - peří vyrůstá
- nažiny - peří nevyrůstá
- výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
- zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
- nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
- stavba pera (velkého)
- dutá část - brk
- osten (plný)
- prapor (po stranách), bývá asymetrický
- kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
- prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)
Soustava rozmnožovací
- gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
- páření (kopulace) ptáků
- ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
- samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
- ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
- nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
- pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
- kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
- při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
- z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
- mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
- mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
- mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)
Soustava vylučovací
- tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
- chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal
Soustava cévní
- stálá tělesná teplota (38-43°C)
- srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
- je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
- velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
- s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
- ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)
Soustava trávící
- má obdobné části jako předchozí skupiny
- přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
- žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
- slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
- střevo ústí do kloaky
- někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří
Soustava svalová
- tvořena dvěma typy svaloviny
- červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
- vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
- mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
- bílá - spaluje cukry
- vysoký výkon, krátká výdrž
- kurovití ptáci
- červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
- dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá
Kostra
- je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
- lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
- ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
- druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
- zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
- běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst
Soustava dýchací
- tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
- z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
- mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky
Smyslové orgány
- zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
- někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)
Soustava nervová
- centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
- největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
- u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
- relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi
Rozdělení
Běžci
- jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
- pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
- emu hnědý - Austrálie, 30kg
- nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
- kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
- žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
- kasuár přilbový - Austrálie
Letci
Dravci
- velikost těla od 14cm po 1,3m
- hmotnost těla od 28g po 15kg
- hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
- každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
- všichni dravci jsou chráněni
- kondor andský - největší, mrchožrout
- sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
- krahujec obecný
- jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
- káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
- sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
- orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata
Sovy
- vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
- zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
- bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
- trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
- všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
- menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
- užitečné - živí se hlodavci
- výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
- zástupci
- výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
- kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
- sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
- kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
- sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
- puštík obecný - naše nejběžnější sova
- sýček obecný - 150g
Kukačky
- kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
- stěhovaví ptáci
- zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
- samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
- klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
- prospěšné - požírají chlupaté housenky
- adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
- vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
- za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
- mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)
Brodiví
- ptáci střední až větší velikosti
- mají vyvinutou kostrční žlázu
- ve většině stěhovaví ptáci
- potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
- zástupci
- čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
- čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
- volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
- ibis posvátný
- čáp marabu
Měkkozobí
- název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
- výborní rychlí letci
- bez pohlavního dimorfismu
- krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
- na hnízdě se střídá samec i samice
- holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
- původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
- holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
- holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
- hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
- hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
- stepokurové
- blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg
Srostloprstí
- ledňáček říční - 50g, 17cm
- krásná zbarvení
- dlouhý šídlovitý zobák
- vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
- nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
- hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
- velká hlava a krátký krk
Šplhavci
- datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
- strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
- žluna zelená - sameček červená čepička
- mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
- nidikolní ptáci
- funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy
Papoušci
- kakadu růžový - Austrálie
- andulka vlnkovaná - Austrálie
- arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech
Hrabaví
- jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
- jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
- chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
- leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
- kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
- mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
- zástupci
- bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
- koroptev polní
- tetřev hlušec - velmi plachý
- tetřívek obecný
- jeřábek lesní
- křepelka obecná
- páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
- bělokur horský
- dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
- častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný
Kolibříci
- Amerika
- dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
- mají obrovskou frekvenci křídel
- jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
- v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
- patří mezi nejmenší ptáky, 2g
Trubkonosí
- specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
- název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
- albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
- žijí v monogamii
- kladou jediné vejce - málo plodní
Vrubozobí
- labutě, husy, kachny
- střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
- jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
- mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
- kvalitní prachové peří
- samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
- mláďata nidifugní
- husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra
Veslonozí
- kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
- pelikán bílý - až 15kg
- terejové (terej modronohý)
- vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
- mládata nidikolní - krmivá
- pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
- kormorán - u nás přemnožen