Z 8.B8 wiki

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

Verze z 2. 6. 2010, 17:56

Ptáci

první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
velikost dnešního holuba, 30dkg
v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
znaky ptačí
- přední končetiny přeměněny v křídla
- zadní končetina opatřena běhákem
- přítomnost peří
- chyběl hřeben prsní kosti
- přítomnost jednoduchých žeber
- plachtivý let
znaky plazí
- prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
- dlouhý ocas složený z obratlů
- "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
ptáků je asi 9000 druhů

Stavba těla

na povrchu těla je peří, které dělíme na
- obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
- hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
- pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
- pernice - peří vyrůstá
- nažiny - peří nevyrůstá
výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
stavba pera (velkého)
- dutá část - brk
- osten (plný)
- prapor (po stranách), bývá asymetrický
kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
- prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)

Soustava rozmnožovací

gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
páření (kopulace) ptáků
- ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
- samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
- ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
- mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
- mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
- mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)

Soustava vylučovací

tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal

Soustava cévní

stálá tělesná teplota (38-43°C)
srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)

Soustava trávící

má obdobné části jako předchozí skupiny
přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
střevo ústí do kloaky
někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří

Soustava svalová

tvořena dvěma typy svaloviny
- červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
  - vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
  - mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
- bílá - spaluje cukry
  - vysoký výkon, krátká výdrž
  - kurovití ptáci
dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá

Kostra

je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst

Soustava dýchací

tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky

Smyslové orgány

zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)

Soustava nervová

centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi

Rozdělení

Běžci

jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
emu hnědý - Austrálie, 30kg
nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
kasuár přilbový - Austrálie

Letci

Dravci

velikost těla od 14cm po 1,3m
hmotnost těla od 28g po 15kg
hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
všichni dravci jsou chráněni
kondor andský - největší, mrchožrout
sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
krahujec obecný
jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata

Sovy

vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
užitečné - živí se hlodavci
výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
zástupci
- výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
- kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
- sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
- kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
- sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
- puštík obecný - naše nejběžnější sova
- sýček obecný - 150g

Kukačky

kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
stěhovaví ptáci
zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
prospěšné - požírají chlupaté housenky
adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)

Brodiví

ptáci střední až větší velikosti
mají vyvinutou kostrční žlázu
ve většině stěhovaví ptáci
potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
zástupci
- čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
- čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
- volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
- ibis posvátný
- čáp marabu

Měkkozobí

název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
výborní rychlí letci
bez pohlavního dimorfismu
krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
na hnízdě se střídá samec i samice
holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
stepokurové
blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg

Srostloprstí

ledňáček říční - 50g, 17cm
krásná zbarvení
dlouhý šídlovitý zobák
vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
velká hlava a krátký krk

Šplhavci

datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
žluna zelená - sameček červená čepička
mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
nidikolní ptáci
funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy

Papoušci

kakadu růžový - Austrálie
andulka vlnkovaná - Austrálie
arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech

Hrabaví

jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
zástupci
- bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
- koroptev polní
- tetřev hlušec - velmi plachý
- tetřívek obecný
- jeřábek lesní
- křepelka obecná
- páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
- bělokur horský
dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný

Kolibříci

Amerika
dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
mají obrovskou frekvenci křídel
jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
patří mezi nejmenší ptáky, 2g

Trubkonosí

specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
žijí v monogamii
kladou jediné vejce - málo plodní

Vrubozobí

labutě, husy, kachny
střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
kvalitní prachové peří
samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
mláďata nidifugní
husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra

Veslonozí

kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
pelikán bílý - až 15kg
terejové (terej modronohý)
vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
mládata nidikolní - krmivá
pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
kormorán - u nás přemnožen

Savci

jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C
pokožka obsahuje mnoho žláz
- potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot
- mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy
přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná
většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura)
embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací
tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány)
bránice je významným dýchacím svalem
krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora)
- pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená
- jsou vytvořeny dva krevní oběhy
  - malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi
  - velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem
- zachován pouze levý oblouk aorty
tělní kryt - srst, dva typy chlupů
- jemná a husta podsada (termoregulační funkce)
- pesíky
- vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase
- mají největší význam u savců žijících v norách
- vydra 50000 chlupů na centimetr
sedm krčních obratlů
ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem
lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly
vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv)
evolučně nejvyspělejší živí tvorové
savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice
samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru
- monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek)
- polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji)
po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice)
utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek
utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky
gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h
mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek
chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky)
délka střev (trávícího traktu)
- nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla
- šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla

Nervová soustava

tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha
obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy
nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou
počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá)

Trávící soustava

nejdelší střevo mají velcí býložraví savci
u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha

Rozmnožovací soustava

gonochoristé
častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů
mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá

Rozdělení

vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm)
- noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé
- samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují
- potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů
- ježura australská - 4-6kg, 50cm
  - má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země)
vačnatci
- název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve)
- vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy
- obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu
- masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m)
- koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku
- ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg
- vakoveverka
- vakokrt
- mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců
placentálové
- jsou býložraví i masožraví
- různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové
- obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda)
- mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací)
- přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup
- samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat
hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití
- malé tělesné rozměry
- mají úplný chrup (zuby jsou stejné)
- živí se hmyzem
- ježek evropský - východní a západní
- krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život
- rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g
letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí
netopýři - letouni
- protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa)
- živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni
- žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém
- echolokace - ultrazvukové vlny
- netopýr ušatý
- vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší)
- kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg)
- vampíři - živí se nektarem tropických květů
- upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu
tany
- hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie
- komunikace pózováním těla a ježením srsti
hlodavci
- nejpočetnější savčí řád (1800)
- malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky)
- schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata
- převážně býložraví (někteří všežraví)
- obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie
- žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie
- vyvíjí se koncem druhohor
- výzkum savců (hlodavců) v Brně
- u nás 26 druhů hlodavců
- veverkovití - veverka obecná
  - přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb
  - ročně asi čtyři holá a slepá mláďata
  - přítomnost klíční kosti
- svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy)
  - typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek
- syslové - sysel obecný
  - nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav
  - poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus
sudokopytníci
- sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů
- prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem
- sudokopytníky dělíme na dvě skupiny:
  - přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo
    - tři předžaludky a žaludek slez
    - předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec
    - obrázek: mechanismus příjmu potravy :)
    - patří sem
      - jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují
        jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý
      - turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec)
        tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva
      - žirafovití - patří sem dva druhy
        okapi pruhovaná
        žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve
  - nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek
    - mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg)
    - prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka)
      - prase bradavičnaté, pekari páskovaný
    - hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry)
      - dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže
    - mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol)
      - velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika
      - velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár
      - v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody)
      - vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst
      - lamy - vikuňa, guanako

Etologie

věda o chování živočichů
Oskar Heinroth - autor pojmu
tato věda se začíná tvořit počátkem 20. století
1904 - Ivan Petrovič Pavlov - Nobelova cena - za studium podmíněných reflexů u psů
američtí behavioristé - Watson, Skinner, Thorndike
- zabývali se studiem chování v laboratorních podmínkách, metody jejich výzkumu jsou například používání elektrošoků, metoda bludišť
evropská škola
- studuje chování živočichů v přírodních podmínkách
- Konrad Lorenz - rakušan zabývající se studiem chování hus (opět Nobelova cena, pro skupinu)
- Karl von Frisch - rakušan studující chování včely medonosné
- Niko Tinbergen - holanďan studující chování vosy kutilky, 1973 společně Nobelova cena
rozdělení chování
- vrozené - se kterým přichází živočich na svět
  - typickým příkladem jsou pudy - instinkty (pavouk nedovede opravit poškozenou síť, tká pořád dál)
- získané - získává se zkušeností - učením
typy chování
- sexuální
  - monogamie - samec a samice po celý život tvoří trvalé páry, typická u labutí
  - promiskuita - v tomto systému se samec páří s větším početm samic, ochotných k páření nebo samice vyhledává větší počet samců, kukačka - promiskuitní samice
  - polygamie - systém, v němž se samec páří s větším počtem samic ale samice jen s jedním, kurník s kohoutem
  - když samec zabije mláďata předchůdce - infanticidní - je prokázáno u lvů (nový dominantní samec) - samice přejdou v krátké době do estru (říje) a jsou ochotné se s novým samcem pářit
- komfortní - cílem úprava zevnějšku a navození libých pocitů
  - kočka se olizuje, olizování srsti u šelem a masírování kůže
  - u psů škrabání zadní končetinou
  - popelení kurovitých a hrabavých - zbavení parazitů
  - zívání u šelem, protahování těla u šelem
  - koupání - tygr, kondor
  - probírání peří (holubi)

Není to celé!

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 {{Zápis|Ptáci}}
 {{Zápis|Savci}}
+{{Zápis|Etologie}}
 [[Kategorie:Zápisy z biologie]]

Poslední biologie

Z 8.B8 wiki

Verze z 2. 6. 2010, 17:56

Ptáci

Stavba těla

Soustava rozmnožovací

Soustava vylučovací

Soustava cévní

Soustava trávící

Soustava svalová

Kostra

Soustava dýchací

Smyslové orgány

Soustava nervová

Rozdělení

Běžci

Letci

Dravci

Sovy

Kukačky

Brodiví

Měkkozobí

Srostloprstí

Šplhavci

Papoušci

Hrabaví

Kolibříci

Trubkonosí

Vrubozobí

Veslonozí

Savci

Nervová soustava

Trávící soustava

Rozmnožovací soustava

Rozdělení

Etologie

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Akce

Hledat

Navigace

Nástroje