Prvoci
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(systematika) |
|||
| Řádka 80: | Řádka 80: | ||
*** měňavka zemní (v mechu), měňavka úplavičná, měňavka velká, panoženka měňavkovitá | *** měňavka zemní (v mechu), měňavka úplavičná, měňavka velká, panoženka měňavkovitá | ||
** krytenky | ** krytenky | ||
| - | *** rozlitka hruškovitá (vytváří na povrchu schránky ze zrníček písku),štítovka obecná | + | *** rozlitka hruškovitá (vytváří na povrchu schránky ze zrníček písku), štítovka obecná |
| - | * | + | * kmen dírkonožci |
| - | + | ** mořští živočichové, mají hodně otvorů z nichž vychází panožky | |
| - | ** kmen paprskovci | + | * slunivky, mřížovci - sladká voda, schránky z SiO<sub>2</sub> |
| - | + | * kmen paprskovci | |
| - | + | ** sladkovodní i mořští živočichové | |
| - | + | ** vytvářejí dlouhé niťovité panožky | |
| - | + | ** mají vnější schránky | |
* kmen výtrusovci | * kmen výtrusovci | ||
** osmotrofní endoparazité | ** osmotrofní endoparazité | ||
Aktuální verze z 29. 9. 2009, 18:19
- jsou nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové
- prvoky považujeme za základ veškerého rostlinstva a živočišstva naší planety
- některé z prvoků považujeme za první obyvatele naší planety
- prvoci jsou jednobuněční živočichové, většinou mikroskopických rozměrů
- největší prvoci (plazivenka – 3 mm, mrskavka – 2 mm, trepka velká – 0,2 mm)
- tělo prvoků je složeno z organel = ústroječků
- nejdůležitější organely: buněčné jádro, cytoplazma, mitochondrie, ribozomy, chromatofory
Obsah |
Buněčné jádro
- ve většině těl prvoků se nachází pouze jedno buněčné jádro
- někteří prvoci obsahují dvě buněčná jádra (makronukleus – velké jádro - řídí pochody spojené s výživou buňky, mikronukleus – řídí pochody spojené s rozmnožováním buňky, ...)
- existují prvoci s velkým množstvím jader (měňavka bahenní)
Organely
- slouží k pohybu a přijmu potravy
- organely pohybové
- bičíky (krásnoočko zelené)
- undulující membrány (trypanozoma spavičná)
- brvy = cílie (trepka velká)
- panožky – orgány pohybu,které vznikají přeléváním cytoplazmy - slouží k pohybu a k fagocytóza = trávení potravy (měňavka velká)
- organely trávící
- někteří prvoci mohou přijímat potravu celým povrchem těla (osmotrofně) – Krásnoočko zelené
- u jiných prvoků se vytvářejí specifická místa = buněčná ústa, za kterými se vytváří potravní vakuola – v potravních vakuolách se potrava stráví a živiny přejdou do cytoplazmy
- organely vylučovací
- slouží k odstraňování přebytečné vody z těla
- chrání prvoka před zničením
- skládá se z přívodních kanálků a ze středové dutiny
Rozmnožování
Pohlavní
- kopulace
- může se uskutečnit kopulací (výtrusovci, bičíkovci, kořenonožci)
- při tomto spolu splynou dva jedinci, kteří zároveň představují dvě pohlavní buňky (gamety)
- mohou spolu splývat jedinci, kteří jsou tvarově stejní (izogamety - izogamie)
- jedinci, kteří nejsou tvarově stejní (anizogamety - anizogamie)
- oogamie - samčí buňka malá pohyblivá, samičí obrovská
- konjugace (spájení) – nálevníci (trepka)
- při tomto způsobu pohlavního rozmnožování se dva jedinci (konjuganti) přiloží k sobě svými buněčnými ústy a zůstanou po určitou dobu spojeni (toto spojení trvá u trepky 12-15 hodin)
- při konjugaci si kopulující jedinci vymění části svých malých jader, načež se od sebe oddálí
- po oddálení jedinců proběhne řada změn, které končí vznikem čtyř nových jedinců z každého jedince původního
- celá konjugace trvá až 60 hodin
Nepohlavní
- pučení
- na mateřské buňce vypučí nový jedinec, který postupně doroste do původní velikosti
- buněčné dělení
- nejdříve se mitózou rozdělí buněčné jádro na dvě jádra dceřiná
- mezi jádry se vytvoří přepážka a vzniknou tak dvě dceřiné buňky, které postupně dorostou do původní velikosti
- schizogonie
- nepohlavní rozmnožování, které se vyskytuje u prvoka s názvem plazmodium malárie
- plazmodium proniká do červené krvinky, kde se rozpadne na velký počet nových jedinců (schizontů), kteří později napadnou nové červené krvinky
- sporogonie
- vyskytuje se rovněž u plazmodia malárie
- spóra je výsledkem předchozího pohlavního rozmnožování
- jakmile se spóra dostane do příznivých podmínek, dochází v ní k dělení, jehož výsledkem je vznik většího počtu nových jedinců (sporozoitů)
- tyto sporozoity vypustí komár rodu anopheles do lidské krve
Organely obrany a ochrany
- pelikula je tužší vnější část cytoplazmy, která udává tvar prvoka (krásnoočko zelené)
- trny a výběžky (prvoci obrněnky)
- schránky s SiO2 mají mřížovci, paprskovci
- chitinózní schránky – štítovka
- celulózní destičky – na povrchu těl bičíkovců rostlinných
- axostyl – tyčinka, která zpevňuje tělo
Systém - rozdělení prvoků
- kmen bičíkovci
- tripanosomova spavičná - prvok, který parazituje v míze, mozkomíšním moku a krevní plazmě, vyvolává spavou nemoc, která neléčená končí po třech až 12 měsících smrtí, přenašečem tripanozom je moucha Tse-Tse
- bičenka (martínka) poševní - způsobuje trichomoniózu (záněty močových cest, hnisový výtok z pochvy), šíří se pohlavním stykem, přenašeči jsou muži
- lamblie střevní - způsobuje záněty tenkého střeva
- trubénka heckelova - tvoří kolonie, živý se organickými zbytky u dna vodních nádrží, ukazuje přechod od jednobuněčných organismů k organismům mnohobuněčným
- kmen kořenonožci
- vlastnosti :
- proměnlivý povrch těla – umožňuje tvořit panožky
- pomocí panožek se pohybují a přijímají potravu
- potrava se tráví pomocí potravních vakuol
- obvykle mají jedno jádro, rozmnožují se dělením
- některé druhy vytvářejí na povrchu schránku
- měňavky
- měňavka zemní (v mechu), měňavka úplavičná, měňavka velká, panoženka měňavkovitá
- krytenky
- rozlitka hruškovitá (vytváří na povrchu schránky ze zrníček písku), štítovka obecná
- vlastnosti :
- kmen dírkonožci
- mořští živočichové, mají hodně otvorů z nichž vychází panožky
- slunivky, mřížovci - sladká voda, schránky z SiO2
- kmen paprskovci
- sladkovodní i mořští živočichové
- vytvářejí dlouhé niťovité panožky
- mají vnější schránky
- kmen výtrusovci
- osmotrofní endoparazité
- pronikají do buněk hostitelů
- střídají hostitele pohlavní a nepohlavní
- původci těžkých onemocnění lidí a hospodářských zvířat
- hromadinky, krvinkovky, kokcidie, piroplazmy
- kokcidie jaterní – ke splývání gamet (pohlavních orgánů dochází ve žlučovodech králíků - vtíná cysta, která trávícím ústrojím opouští tělo králíka - infikuje potravu - zdroj infekce, nutnost očkování)
- taxoplazma goudii – nebezpečné pro těhotné ženy, parazituje v bílých krvinkách (dlouhodobé teploty, únava, zduření mízních uzlin)
- krvinkovky – plasmodium malárie
- cizopasnící červených krvinek, kde probíhá schizogonie (nepohlavní rozmnožování prvoka)
- způsobují malárii (1 000 000 mrtvých/rok)
- pohlavně se krvinkovky rozmnožují ve slinných žlazách samiček komárů rodu amopheles
- kmen nádorovky
- parazitické organismy napadající brukvovité rostliny
- na jejich kořenech vytvářejí nádory (hálky) v nichž nádorovky přežívají
- kmen nálevníci
- vyskytují se v seném nálevu
- prvoci se dvěma buněčnými jádry (velké jádro – proces výživy, malé jádro – proces rozmnožování)
- zástupci: trepka velká, chobotěnka husí, slávinka obecná, mrskavka modrá, bachořci, rournatky
- bachořci – žijí v bachoru krav, kde pomáhají trávit celulózu nebo-li buničinu
- výřenka – schopnost kontrakce
- kmen krásnoočka
- mají velký fylogenetický (vývojový) význam
- mohou se vyživovat jak autotrofně (může probíhat fotosyntéza – ve vodě s dostatkem světla) nebo prvok začne živiny přijímat osmoticky celým povrchem těla
- pravděpodobně podobné organismy jako je krásnoočko dalo vzniknout jak rostlinám, tak živočichům
- stavba těla
- název dostalo podle červené skvrny (stigma) – světločivý aparát (rozlišuje pouze světlo a tmu - pluje vždy za světlem, aby mohla probíhat fotosyntéza)
- vylučovací vakuola
- chloroplasty
- pelikula – tužší povrchová cytoplazma, která udává tvar prvoka
- zásobní látky
- dva bičíky, ale jeden je velmi krátký (orgán pohybu)
- kmen obrněnky
- jejich tělo je opatřeno dvěma bičíky
- výživa je mixotrofní (mohou se vyživovat autotrofně i heterotrofně)
- povrch obrněnek je tvořen vrstvou plochých měchýřků pod plazmatickou membránou, které jsou vyplněné tekutinou nebo pevnou látkou, která zpevňuje jejich těla
- většina druhů žije v moři, způsobují světélkování hladiny, jsou toxické
