Poslední dějepis

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

Verze z 10. 11. 2010, 07:06

1848/1849
Německo - snaha o sjednocení
Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
Itálie - snaha o sjednocení
Francie - snaha o liberalismus
důvody:
- odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
- lid požaduje konstituci (ústavu)
- v některých zemích národní požadavky
- hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
společné cíle:
- odstranění feudalismu a absolutismu
- občané požadují podíl na politickém dění

risorgimento = vzkříšení
leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků
Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
celkově měla italská revoluce 2 křídla:
1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
Risorgimento nemělo úspěch

politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda
cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů

cíle: liberalizace, sjednocení
březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa:
- 1) pangermanismus - myšlenka sjednotit všechny Němce do jednoho státu

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-{{Zápis | Vídeňský kongres}}
-{{Zápis | Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století}}
-{{Zápis | Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu}}
-{{Zápis | České země v době národního obrození}}
 == "Jaro národů" ==
 *1848/1849