Poslední zeměpis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Asie) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
= Asie = | = Asie = | ||
odkaz na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) [http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf] | odkaz na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) [http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf] | ||
+ | |||
=== Poloha, rozloha, členitost === | === Poloha, rozloha, členitost === | ||
==== Poloha ==== | ==== Poloha ==== | ||
Řádka 19: | Řádka 20: | ||
*zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, ''atd, viz atlas'' | *zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, ''atd, viz atlas'' | ||
*průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, ''atd, viz atlas'' | *průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, ''atd, viz atlas'' | ||
+ | |||
=== Geologie, geomorfologie === | === Geologie, geomorfologie === | ||
==== Geologie ==== | ==== Geologie ==== | ||
Řádka 26: | Řádka 28: | ||
==== Reliéf (geomorfologie) ==== | ==== Reliéf (geomorfologie) ==== | ||
*pohoří | *pohoří | ||
- | **Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany | + | **Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, ''atd, viz atlas'' |
- | + | *nížiny | |
- | + | **Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); ''atd, viz atlas'' | |
- | + | *plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská | |
- | + | ||
+ | === Vodstvo === | ||
+ | ==== Řeky ==== | ||
+ | *5 základních typů podle vodního režimu | ||
+ | **řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..; | ||
+ | **řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou | ||
+ | **monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku | ||
+ | **tropické řeky - ''kdyžtak prezentace'' | ||
+ | **subtropické řeky - např. Jordán | ||
+ | ==== Jezera ==== | ||
+ | *reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu) | ||
+ | *tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost) | ||
+ | *ledovcového původu | ||
+ | *jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu | ||
+ | === Klima === | ||
Verze z 7. 12. 2010, 20:53
Obsah |
Asie
odkaz na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) [1]
Poloha, rozloha, členitost
Poloha
- severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
- obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
- východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
- nejzazší body Asie:
- S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
- V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
- J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
- Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.
Rozloha
- 44,5 mil. km2 - největší světadíl
Členitost
- ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, atd, viz atlas
- poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, atd, viz atlas
- moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, atd, viz atlas
- zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, atd, viz atlas
- průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, atd, viz atlas
Geologie, geomorfologie
Geologie
- Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
- Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
- nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie
Reliéf (geomorfologie)
- pohoří
- Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas
- nížiny
- Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas
- plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská
Vodstvo
Řeky
- 5 základních typů podle vodního režimu
- řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
- řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
- monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
- tropické řeky - kdyžtak prezentace
- subtropické řeky - např. Jordán
Jezera
- reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
- tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
- ledovcového původu
- jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu