Z 8.B8 wiki

Verze z 18. 2. 2011, 11:24 (zobrazit zdroj) 78.80.204.17 (diskuse) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 15. 3. 2011, 17:10 (zobrazit zdroj) 78.102.37.54 (diskuse) Porovnání s novější verzí →
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{{Zápis|2. polovina 19. století}}
	{{Zápis|Velká válka}}		{{Zápis|Velká válka}}
	[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]		[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]

---

Verze z 15. 3. 2011, 17:10

Velká válka

Mezinárodní vztahy před první světovou válkou

• ohniska napětí
  • Balkán - "sud se střelným prachem"
    • spory o území slovanských zemí mezi Tureckem a Ruskem (později Rakouskem)
    • Srbové - první autonomní a poté samostatnost, začali se chovat jako balkánská velmoc, chtěli spojit Srby
    • vymanilo se Řecko a nejpozději Bulhaři
    • 1884 - Berlínský kongres - sešli se zástupci velmocí, jednání o koloniích, určitá dohoda (ale porušována)
    • Rakousko-Uhersko získalo protektorát nad Bosnou a Hercegovinou
    • 1908 - Anexe Bosny a Hercegoviny (násilné připojení)
    • svobodné země chtěly osvobodit i zbytek
    • 1912-13 - Balkánské války
      • Srbsko + Černá hora + Bulharsko + Rumunsko proti Turecku (Osmani) - 1912, Turci poraženi
      • vznikla Albánie a Turecko vzdát balkánského území
      • rozdělení zemí - nespokojenost Bulharů
      • 1913 - Srbsko + Černá hora + Rumunsko x Bulharsko = druhá Balkánská válka, Bulhaři poraženi
  • Dálný východ - Čína slabá (pozn. 1911 zaniká čínské císařství)
    • těží z ní Angličané, Francouzi, Rusové a Japonci (zde nerostné suroviny - v podstatě rozkrádali)
    • 1900 povstání boxerů - ničení majetku - potlačeno velmocemi (přivádí i vojska)
    • 1904-5 Rusko-Japonská válka
  • Blízký východ - těža ropy a strategická území - místa sporu
    • Persie, Irák, Írán, Afgánistán
    • Velká Británie x Rusko
    • Afgánistán - protektorát Británie
  • Afrika - zájmy evropských velmocí a zisk kolonií
    • Etiopie - měla o ni zájem Británie - Italové na ni koncem 19. století zaútočili
    • sever - spor o Lýbii
    • nakonec urovnáno

Příčiny

• boj o nové rozdělení světa, kolonie
• Trojdohoda (Francie, Velká Británie, Rusko) - 1907 proti Trojspolku (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Itálie)
• militarismus Německa, růst nacionalismu a s ním spojené územní požadavky (Německé a Italské kolonie, Německo - Mitteleuropa)
  • dlouhodobé - doutnalo
  • boj demokratických a monarchistických režimů
• záminky
  • Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou)
    • při příležitosti manévrů rakouské armády - inspekce
    • atentátník Gavrilo Princip - on střílel, 17 let, byl zajat, souzen a odsouzen na doživotí (v Čechách na Terezíně, před koncem války zemřel na TBC0
    • většina zajatců ale utekla do Srbska - rakouská policie chtěla, aby je Srbsko vydalo - nestalo se - 18. 7. 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku

Charakteristika války

• světovost válečného konfliktu - zapojeno 34 států světa z tehdejších 54 + všechny kolonie bojujících zemí
• válka zasáhla téměř 1,5 miliardy obyvatel
• Evropa zpustošena, oslabena
• podpora
• totální charakter války - změna postavení žen - začaly pracovat (nahradily muže, kteří byli na frontě)
• militarizace ekonomiky - veškerý průmysl přeměněn na válečnou zbrojní výrobu - potřeby civilistů až na druhém místě
• státní zásahy do ekonomiky - řízené hospodářství - usměrňování výroby odbytu, preference těžkého průmyslu (nařizuje co vyrábět)
• nová vojenská technika a zbraně - tanky, ponorky, letadla, plynové masky
• morální devastace - zejména vojáků v zákopech - otupěli, ztráta lidskosti = "ztracená generace"
  • šok ze zneužití pokroku k válečným hrůzám
  • lidé přestávají věřit v Boha [Janeba tvrdí že netvrdí že to není pravda]
• kontrast s dobou před válkou - zrození pověsti "belle époque" - doba před válkou
• po válce vznik komunismu, fašismu
• bojovalo se na pěti frontách
  • východní a západní nejdůležitější
  • západ - Německo proti Francii a Británii
  • východ - Rakousko-Uhersko proti Rusku
  • Balkánská (srbská) - Rakousko-Uhersko proti Srbsku - brzy konec
  • Italská
  • Blízkovýchodní - Británie a Francie proto Turecku
  • +kolonie na moři

Kdo proti komu

• Trojspolek - střední Evropa: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (do války na konci 1914), Bulharsko (vstup 1915 - k útokům na Srbsko)
• Dohoda (bývalá Trojdohoda): Francie, Velká Británie, Rusko, Japonsko, balkánské státy (od 1915 za slib územních celků proti Rakousku-Uhersku, Německu)
• neutrální: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Dánsko, Belgie, USA (prodej válečného materiálu oběma, vstup do války 1917)

Západní fronta

• Němci a Francouzi proti Velké Británii
• Němci zahájili Bleskovou válku - vpádem do Francie (podle zzv. von Schlieffenova plánu
  • rychl útok nečekaným směrem (z Belgie - sever)
  • poté rychlý postup na Paříž a chtěli obsadit
• před Paříží s pomocí Britů zastaveni na řece Marně (Němci měli část jednotek na východní frontě)
• Francouzi přesunuli co nejvíce vojáků na frontu
• poziční - zákopová válka
• obě strany zákopy, mezi nimi země nikoho, v zákopech žijí
• 1915 - Francie, Británie začaly blokovat německé přístavy - aby se nedovážel materiál
  • ponorková válka
  • zpočátku Němci topili francouzské a britské válečné lodě
  • 1915 květen - potopena britská loď (parník) Lusitania (přes 100 Američanů), 1917 záminka pro vstup USA do války
  • 1915 - první použití otravných plynů - město Ypry
  • 1916 - nejdelší a nejkrvavější bitva - u Verdun (systém opevnění bránící přístup do Paříže) - boje asi 3/4 roku (ztráty obou stran přes milion lidí) - "verdunský mlýnek na maso"
• Angličané zahájili vlastní ofenzivu
• 1916 - bitva na řece Sommě - poprvé použity tanky, velmi krvavá
• USA - prezident Woodrow Wilson - diplomat, aktivita
  • vyzval válčící země, aby prezentovaly své válečné cíle, mělo dojít k dohodě
• 1917 - duben - USA vyhlásili válku ústředním mocnostem (byly v tom peníze - podpora státu s větším dluhem)
• 1918 - jaro - příjezd amerických vojáků
• italská fronta - 1918 - boj na řece Piavě - pomáhaly československé legie
• 8. 1. 1918 - Wilson formuloval válečné cíle USA (14. bodů prezidenta Wilsona)
  • 10. bod - autonomie pro země Rakouska-Uherska (u nás už dva roky snaha o samostatnost) při zachování Rakouska-Uherska
  • mocnosti Československo nechtěly podpořit (nechtěli roztříštit středoevropský prostor - jednodušší jednání), Masaryk, Beneš atd. to nakonec ujednali

Východní fronta

• Rakousko-Uhersko proti Rusku
• zpočátku ofenziva ruských vojsk - zatlačili rakouská vojska do Haliče - vítězství Rusů (generál Brusilov)
  • Němci nuceni přesunout část vojska na západní frontu
• 1914 - bitva u Tannenbergu (východní Prusko) - Rusové utrpěli první velkou porážku - Němci v čele s generálem von Hindenburgem (zničil druhou ruskou armádu)
• stabilizace fronty, zákopová válka
• 1916 - reorganizace ruské armády (Alexej Brusilov)
• Rusko připravuje ofenzivu - neuskutečněna
• 1917 - vlna revolucí - změna režimu v Rusku

Únorová revoluce

• dle našeho kalendáře v březnu
• Rusko válkou vyčerpáno, obyvatelstvo nespokojeno, hladomor
• 27. 2. 1917 - demonstrace v Petrohradě - stávkující dělníci Putilovských závodů
  • je tam poslána armáda - připojili se k nim
• buržoázně-demokratická revoluce
• končí carismus v Rusku, vzniká republika
• car Mikuláš II. - abdikace
• únor 1917 - listopad 1917 - Rusko republikou
• dvojvládí
  • prozatimní (oficiální) vláda - složená ze šlechty a buržoasie - v čele kníže Lvov, cílem uklidnění lidu, např. uznána autonomie Finska a Estonska
  • stínová vláda - Petrohradský sovět - řídí dělníky, vojáky, továrníky
    • sovět = rada, pod vlivem Bolševiků
• do Petrohradu - Vladimír Iljič Lenin
• Lenin - Dubnové teze - dokazuje, že revoluce, kterou připravuje, bude výhodná - změní systém Ruska - vidí ji jako nekrvavou, nenásilnou
  • hesla: Všechna moc sovětům, žádnou podporu prozatimní vládě
• léto 1917 - Dohodové státy nutily prozatimní vládu, aby pokračovala ve válce - chtěly slib
• Prozatimní vláda proti Bolševikům - ti pronásledováni
• Lenin do Finska - v ilegalitě začali připravovat revoluci

Říjnová revoluce

• Bolševici zaútočili na významná centra, zpočátku pouze v Petrohradu
• Petrohrad, útok na Zimní palác (poslední místo, které měla prozatimní vláda v rukou) - sídlo prozatimní vlády (od léta vedena Alexandrem Fjodorovičem Kerenskijim) - signál k útoku - vystřelení z křižníku Aurora - Kerenskij uprchl v přestrojení za jeptišku
• vzniká diktatura Bolševiků
• Rada lidových komisařů - první bolševická vláda - Lenin předseda, Lev Trocký nejbližší Leninův spolupracovník, lidový komisař pro zahraniční politiku a vojsko
• Stalin - lidový komisař pro národnosti
• 7. listopadu vítězství nad prozatimní vládou (dobyt Zimní palác) + druhá všeruský sjezd sovětů, zde vyhlášeny tři důležité dekrety
  • o půdě - zabrána půda carské rodiny, šlechty a církve - rozdělena mezi rolníky
  • o míru - výzva k okamžitému ukončení války bez anexí a kontribucí (anexie = násilné připojení cizího území, kontribuce = válečné náhrady)
• deklarace práv národů Ruska - národy se mohou odtrhnout a vytvořit vlastní stát (Ukrajinská republika, Sibiřská republika), 1922 byly nuceny se opět spojit a bylo SSSR
• dekret o míru - ruští vojáci pocholipi jako konec války - odchází z front - zhroucení východní fronty - Rakousko a Německo zůstávají a postupují dál do Ruska
• Lenin pověřil Lva Trockého, aby zahájil mírová jednání s Rakouskem-Uherskem a Německem
  • ve městě Brest-Litovsk (únor 1918) - zpočátku jednání neúspěšná - jednání přerušena, pro nepřijetí německých podmínek
  • vzniká Rudá armáda - 23. 2. 1918 zastavila Německo
• 3. 3. 1918 - uzavřen separátní mír - pro Rusko nevýhodný
  • mír uzavřený s nepřítelem bez ohledu na vlastní spojence
  • ztráta významných území na východě (průmyslové oblasti, železnice, zemědělská půda)
  • německá zůstala většina území, která zabrali

Italská fronta

• do 1917 ustálená, ne moc velký význam
• 1917 - úspěch německých a rakouských vojsk na Piavě
  • odstoupení italské vlády, do čela nacionalista Vittorio Orlando, pomoc Francie a Británie - stabilizace fronty až do podzimu 1918
• na Piavě zasáhly do bojů Československé legie

Závěrečná fáze války

• 1918
• jaro - poslední ofenziva Němců - druhí bitva na Marně, ofenziva Dohody proti Německu
• léto - obrana Němců na Siegfriedově linii - boje se částečně přesunuly na území Německa (hranice)
• podzim - postupná kapitulace spojenců Německa
• 27. 10. - Andrassyho nóta - žádost Rakouska-Uherska jednat o příměří s USA (prezident Wilson) - vyvolala spontánní vyhlášení Československé republiky
• v Německém císařství vystřídala vláda sociální demokracie, císař abdikoval
• 11. 11. - podepsalo Německo příměří a kapitulaci v Compiegne (v železničním vagoně)

Odboj Čechů a Slováků

• cílem bylo rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného státu - cíl zahraničního odboje
• domácí odboj
• zahraniční + vojenský odboj (politická reprezentace + legie)
  • cíl - vznik samostatného Československa
  • přimět dohodu k podpoře budoucího Československa - podpora rozbití Rakouska-Uherska
  • představitelé
    • T. G. Masaryk - od 1914 v emigraci, bylo mu 64 let, dokázal přinutit Dohodu k podpoře svých plánů, hlavní organizátor, dokázal stmelit zahraniční odboj - usměrnit všechny jeho směry pro republikánskou formu budoucího státu
    • E. Beneš - do Francie 1915, podporuje Masaryka v jeho práci, dobrý diplomat
    • Milan Rastislav Štefánik - dlouho žil ve Francii, měl tam konexe, dobré vztahy, polot, přidal se k odboji a formoval ho zejména z vojenské stránky - legie, propagátor Československa
  • 1915 - vzniká Český ??komitét?? zahraniční - první orgán - program napsal Masaryk
    • hovoří o vzniku nezávislého Československa - Independent Bohemia
  • 1916 - Československá národní rada v Paříži - vznik z komitétu, řídila zahraniční odboj do konce války
  • 1917 - zakládán československých legií - velká jednání, o jejich vzniku, v Rusku a jejich zapojení do války - obtížné, vystřídali se tam téměř všichni naši politici
    • Masaryk - jednání s Bolševiky o našich legiích
  • 1918 - Masaryk z Ruska do USA - jednání s Wilsonem
  • květen 1918 - Pittsburská dohoda v USA - T. G. Masaryk + am. Slováci o společném státě ČSR - slib autonomie slovenska (Masaryk jednal i s Čechy a Slováky co tam žili a finnancoval odboj - domluvil s nimi vznik Československa - výsledkem Pittsburská dohoda)
  • 18. 10. 1918 - Washingtonská deklarace - předběhla plán Karla I. vyhlásit federaci Rakousko-Uhersko - proklamace ČSR v zahraničí, reakce na snahu Karla I. (císař R-U) udělat z R-U federaci
  • 25. 10. 1918 - Ženeva - schůze představitelů domácího odboje (Karel Kramář) + zahraničního odboje (E. Beneš) - společné jednání o Československu - že prezident bude Masaryk, ...
• Československé legie v zahraničí
  • vojenské jednotky, vznikly v zahraničí
  • české a slovenské jednotky - tvoří je emigranti, vojenští zběhové a váleční zajatci
  • v Rusku, Itálii a Francii
  • Francie - asi 10000 legionářů, první útvar Rota "Nazdar!"
    • všechny jednotky spadaly pod francouzský generální štáb (i ty v Rusku a Itálii), místa bojů - Terron, Arras
  • Itálie - až roku 1918
    • nejvíce zasáhli do bojů na Piavě
  • v Rusku - největší důraz, nejvíc legionářů, asi 70000
    • první útvar - "Česká družina"
    • víceméně zajatci z východní fronty, velká základna pro naše legie
    • postupně přijíždí Beneš, Masaryk, ... - jednání o legiích
    • červenec 1917 - bitva u Zborova
    • 1918 - bitva u Bachmače - Ukrajina
    • 3. 3. 1918 - separátní mír - Rusko a Německo musí řešit situace legií (proti Německu) v Rusku
      • nakonec přesunutí legií do Francie - přes Sibiř - začíná tzv. Sibiřská anabáze našich legionářů (anabáze = dlouhý pochod) (přes Sibiřskou magistrálu)
      • legionáři se nesmí plést do ruských vwcí - dohoda Masaryka s Bolševiky
    • Čeljabinský incident - zastávka vlaků legionářů a Maďarů - jeden Maďar hodil kámen, zranil jednoho Čecha - Češi obsadili Čeljabinsk (a zabili toho Maďara)

Domácí odboj

• oficiálně neexistoval - zezačátku
• většina politiků loajální Rakousku-Uhersku + katolická církev
• odboje spíš individuálně (špiclovský systém - těžké tresty)
• problém se zásobováním - vydávání lístků - lístkový systém (keťasi - obchodníci)
  • 1917 - bouře, hladové demostrance - Prostějov
• za národ - autoři, herci, umělci (Dyk, Bezruč)
• silná cenzura, germanizace
• represe a perzekuce vlastenců
• odbojová organizace v Čechách Maffie (Edvard Beneš) proti Rakousku-Uhersku
• oficiální protirakouskou politiku pak vedl Karel Kramař (posílali zprávy do zahraničí)
• 1916 - prorakouskou politiku - Český svaz (čeští poslanci Říšské rady), Národní výbor (1918)
  • K. Kramař, Soukup, Rašín - odsouzeni z velezrady - 1917 amnestie
• Karel I. - chtěl nastolit novou vládu (amnestie)
• Kramař pokračuje v odboji
• růst odporu proti válce - stávky a demonstrace
• 5/1917 - Manifest 222 českých spisovatelů - veřejná výzva (poslancům říšské rady, aby hájili české zájmy)
• dezerce na frontě
• vojenské vzpoury - 1918 (na lodích - Boka Katorská, Rumburk)
• zběhlí vojáci v Čechách - "zelené kádry"
• generální stávka
• tříkrálová deklarace - 6.1.1918
  • změna oficiální české domácí politiky, definitivní obrat
  • sešli se všichni politici
  • prohlášení - požadavek práva na sebeurčení národů a samostatnost
• červenec 1918 - nový národní výbor, v čele Karel Kramář, čeští politikové (zástupci stran)
• podzim 1918 - socialistická rada
  • zástupci dvou dělnických stran - Sociální demokracie, Národní socialisté
  • připravili se na 14.10. generální stávku proti vývozu potravin do Rakouska

Důsledky

• velmi ničivá - 10 milionů padlých, raněných
• dotkla se i civilního obyvatelstva
• závažné politické změny - rozpad Rakouska-Uherska, Ruska, Osmanské říše, Německa
• zničené hospodářství - především Francie, Rusko
• Evropa ztrácí vedoucí postavení ve světě ve prospěch USA (monarchie x republika)
• rozbití patriarchálních vztahů - rodina, postavení ženy
• ideologické důsledky - volání po lepším světě
  • ledání něčeho, co by lidi uspokojilo
  • komunismus, fašismus
• "lidská tragédie"