Vývoj po první válce

Z 8.B8 wiki

---

Verze z 1. 4. 2011, 16:56

Obsah 1 Versailleský mírový systém 2 Založení společnosti národů 3 Česká účast na pařížské mírove konferenci 4 Washingtonská mírová konference 5 SSSR 20.-30. léta

Versailleský mírový systém

• Pařížská mírová konference
• vítězové první světové války - jednání
• 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky)
• vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země
• poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko
• zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti
• státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání
  • USA - prezident Woodrow Wilson
  • Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci
  • Velká Británie - David Lloyd George
  • Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali)
  • Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě)
• státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně
• celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií
• Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie
• orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti"
  • zástupci zemí + ministři zahraničí
  • po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau)
• Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu
• mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919
  • územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů
  • ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko
  • ČSR - Hlučínsko
  • Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko
  • Gdaňsk - svobodné město
  • Dánsko
  • Belgie
  • ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii
• vojenské podmínky
  • zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí)
  • ztráta loďstva a ponorek
  • zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi
  • v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody)
• hospodářské podmínky
  • vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné
  • několikrát revidovány, snižovány
  • uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie
• smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky
• vyvolala potřebu revanče od Německa Francii
• nezamezila německé agresi v budoucnosti
• Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě
• mírová smlouva s Rakouskem (září 1919)
  • podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států
  • vojenská omezení a reparace
  • přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
• mírová smlouva s Bulharskem (1919)
  • ztráta území ve prospěch států na Balkáně
• s Tureckem (1920)
  • v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků
  • rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí
• smlouva s Maďarskem (1920)
  • ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán
• úprava hranic, vznik nástupnických států
  • Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko
  • Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie)
  • Turecko - Afrika, Asie apod.
• Malá dohoda (1920)
  • společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie
  • důvod - strach z návratu Habsburků
  • politická, hospodářská a vojenská spolupráce
• Sanitní kordon
  • pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.)

Založení společnosti národů

• 1919
• aby zabránila válečným konfliktům
• omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva
• rozpad 1939
• ČSR členem od začátku do konce
• vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem)
• SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko
• Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera
• Maďarsko členem nebylo
• Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo
• sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu
• hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím

Česká účast na pařížské mírove konferenci

• stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci
• Beneš, Kramář
• jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě
• hranice s Maďarskem
• Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe
• jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové
  • sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí)
  • Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919)
    • ČSR obsadila Těšínsko vojensky
  • uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci
  • 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené

Washingtonská mírová konference

• doplňovala pařížskou
• uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě
• posílila vliv USA v daných oblastech
• hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ...
• uzavřeny tři smlouvy
  • nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
  • stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat
  • princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
    • každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit
    • v Číně je republika

SSSR 20.-30. léta

• intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919)
• vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu
• ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce
• podpora bělogvardějců
• obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli
• občanská válka (1918-1921)
  • bílí - bělogvardějci
    • koalice demokratů, monarchistů, socialistů
    • podpora Dohody
    • generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři)
  • rudí - rudogvardějci
    • bolševici s podporou rolníků a dělníků
    • Rudá armáda - Trockij
    • Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády
  • obě strany velmi kruté, teror
• vyvraždění carské rodiny
  • po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení
  • za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg
  • v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům)
• tažení bílých
  • 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
    • útoky potlačeny, Kolačak zajat
  • 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody
  • 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska
• 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území
• bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků
  • lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování)
  • lepší organizace
• válečný komunismus
  • ekonomika a politika v době občanské války
  • zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely
  • povinné odvody v zemědělství
  • stanovena pracovní povinnost pro všechny
  • přídělový systém na potraviny a životní potřeby
    • čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí
  • rudý teror x bílý teror

Není to celé!