Láčkovci
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Založena nová stránka: * dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka * tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym) * zdokonale…) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
+ | [[Soubor:Knidoblast.png|frame|Knidoblast]] | ||
* dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka | * dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka | ||
* tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym) | * tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym) | ||
Řádka 18: | Řádka 19: | ||
== Polypovci == | == Polypovci == | ||
+ | [[Soubor:Nezmar.png|frame|Nezmar]] | ||
* nezmaři, medúzovci, korálnatci | * nezmaři, medúzovci, korálnatci | ||
* zástupci: | * zástupci: |
Aktuální verze z 15. 10. 2009, 16:25
- dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka
- tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym)
- zdokonalení v několika směrech
- vytvoření první nervové soustavy – síťovitá (rozptýlená/difúzní) tato soustava je tvořena nervovými buňkami, které jsou svými výběžky vzájemně pospojovány
- vznik svalové soustavy
- vznik trávící dutiny (láčky)
- vznik specializovaných smyslových buněk (knidoblasty) - tyto žahavé buňky jsou umístěny na ramenech, nebo chapadlech živočicha
- knidocyl – citlivý výběžek na knidoblastu
- tělní souměrnost je paprsčitá, neboli radiální
- jeden tělní otvor – příjímací i vylučovací
- převážná většina láčkovců jsou mořští živočichové, často životu nebezpeční, jen malá část pronikla do vod sladkých a brakických
- u láčkovců dochází k metagenezi (rodozměně) – dochází ke střídání generace pohlavní a nepohlavní
- ve vývoji láčkovců se střídá stádium polipa – pohlavně nedospělý jedinec a stádium medúzy - pohlavně dospělý jedinec
Obsah |
Rozmnožování nepohlavní
- pučení, nebo regenerace
- gamety – po jejich splynutí vzniká diploidní zygota, která se neustále dělí - larva planula – je tvořena z jedné vrstvy buněk, z níž vzniká gastrula procesem invaginace (vchlípení), nebo imigrace (vcestováním), larva se volně vznáší a po určité době klesne ke dnu, otvor po vchlípení zaroste a na druhé straně těla se vytvoří otvor nový
Polypovci
- nezmaři, medúzovci, korálnatci
- zástupci:
- nezmar zelený (bývají přichyceni nožním terčem v podkladu, tělo, chapadla, 8 ramen a jediný otvor)
- nezmar obecný – 6 nebo 7 ramen; bioindikátor
- medúzka sladkovodní – Vltava od Prahy po Mělník
- 405 – učebnice; jewofihudůsakjhv
- trubíši – tvoří polymorfní kolonie – členové kolonie plní různou funkci
- stavba těla: nad hladinu vyčnívá pneumatofor (vakovitý útvar naplněný plynem) – „plachta“, pod ním jsou medúzou se silnou svalovinou - aktivní pohyb
- daktilozoidi – mají žahavé buňky – chytají potravu, gastrozoidi ji stráví
- gonozoidi – tvoří gamety, spermie, vajíčka – pohlavní buňky
Medúzkovci
- mořští živočichové
- průběh metageneze – střídá se stádium polypa (nepohlavní) a skyfomedúzy (pohlavní)
- obrvená larva (planula), která vznikla pohlavním způsobem rozmnožováním, po určité době pohybu ve vodě klesá ke dnu a postupně se mění v nepohyblivého polypa (vytváří se mu otvor ústní a vylučovací, chapadla a postupně se celé jeho tělo začne prstovitě rýhovat)
- poslední stádium polypa se nazývá strobila, z něj se začnou postupně nepohlavně oddělovat malé medúsky, které se nazývají efýry, ty se postupně mění v dospělé medúzy – skyfomedúzy, které jsou odděleného pohlaví – gonochorista - spermie se uvolňují do okolní vody, jsou zaneseny k vajíčkům, vzniká zygota, která sa postupným dělením opět mění v larvu a cyklus se opakuje
- zástupci:
- talířovka
- čtyřhranka smrtelná / Flekerova
- průměr zvonu 25cm, chapadla 10m
- žije u pobřeží Austrálie, smrt nastává během 2-3 min. pomůže jedině alkohol
Korálnatci
- mořští živočichové
- musí mít stálou teplotu, proto žijí v tropických a subtropických mořích
- dochází k potlačení stadia medúzy
- často vytváří kolonie, které jsou propojené společnou trávící dutinou
- jsou to hermafrodité
- jejich trávící dutina je rozdělena svislými přepážkami (septami)
- tělo je chráněno kostrou z vápence (CaCO3) či koralinu
- výjimkou jsou sasanky
- podílejí se na stavbě zemské kůry a na koloběhu oxidu uhličitého
- osmičetní korálnatci
- mají 8 přepážek, 8 chapadel
- tvoří kolonie
- korál červený
- šestičetní korálnatci
- mají 6 chapadel
- patří sem:
- sasanky – netvoří kosterní útvary
- sasanka koňská
- sasanka plášťová – symbióza s poustevníčkem mořským
- větevníci – mají vápencový exoskelet, pučením vzniká velká kolonie
- větevník mozkový
- houbovník obecný
- sasanky – netvoří kosterní útvary