Dějepis 3. ročník
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
FroxDev (diskuse | příspěvky)
(Založena nová stránka: {{Zápis | Francouzská revoluce }} {{Zápis | Vídeňský kongres }} {{Zápis | Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století }} {{Zápis | Revoluce v Evropě po víd...)
(Založena nová stránka: {{Zápis | Francouzská revoluce }} {{Zápis | Vídeňský kongres }} {{Zápis | Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století }} {{Zápis | Revoluce v Evropě po víd...)
Aktuální verze z 21. 6. 2011, 12:04
Francouzská revoluce
- konec 18. století
- velký přelom v historii Evropy
- konec feudealismu v celé Evropě
- strašně krvavá
- "revoluce požírá své děti" - nakonec likviduje i ty, co v ni věřili, co s ní souhlasili (Robspiere)
- 1789 - 1799 - králem Ludvík XVI.
- příčiny: hospodářské - počátek ekonomického bankrotu - finančního - pomáhali Ameeričanům při revoluci; způsob života králů (plesy, slavnosti), hlavně manželka Marie Antoanetta (rakouská princezna), neúrody, nakonec i hladomor
- daně platil pouze třetí stav (řemeslníci, rolníci), církev a šlechta vůbec nebyli zdaněni
- Necker - finanční ministr - navrhl zdanit šlechtu a církev - králi se to nelíbilo - odpor šlechty a rozdělení společnosti
- problém v absolutistické vládě Ludvíka XVI.
- nebyly svolány generální stavy
- 1. 5. 1789 svolány generální stavy králem do Versailles - potřeboval vypsat úplně nové daně, aby naplnil státní pokladnu - byly tři stavy, každý stav jeden hlas, stavy odmítky hlasovat o daních, ale nejdíve jednali o tom, aby každý poslanec měl jeden hlas - král na to nechce pistoupit - třetí stav se odtrhl, prohlásil se za Národní shromáždění - jednali v míčovně - velký ohlas ve Francii, nakonec se všichni přidali (i privilegované stavy, protože se cítily odtrženy)
- král povolal do Versailles švýcarskou gardu
- Camille Desmoulines - radikální novinář, vyvolal útok na Bastilu, brání ji švýcarská garda - vyjednávali - lid Bastilu dobyl, garda pobita, Bastila později zbourána - 14. 7. 1789 začíná 1. fáze
1. fáze
- 14. 7. 1789 - srpen 1792
- září 1791 přijata ústava - Francie je konstituční monarchií, ústava umožnila rozdělení moci
- výkonná - král má právo veta
- zákonodárná - zákonodárná shromáždění (vůle lidu - jím volení zástupci)
- soudní - nezávislé soudy
- ústava - volební cenzus - volit a být voleni mohli jen muži od 25 let, museli mít majetek, platili daně, zbytek pasivní občané
- v čele národní gardy La Fayette
- Dekret o zrušení šlechtických výsad a privilegií - srpen 1789 - po pádu Bastily
- šlechta ztrácí své výsadní postavení - lid na ni útočí - hlavně rolníci zabírají šlechtickou půdu - řada šlechticů emigruje (jejich odpor je totiž mnohdy násilím potlačen)
- Deklarace práv člověka a občana - srpen 1789
- vychází z osvícenských zásad (volnost, rovnost, bratrství)
- lidé se rodí rovni a svobodní, se stejnými právy (vlastnické)
- vše co není zákonem zakázáno je povoleno, všichni občané jsou si před zákonem rovni
- úvod k ústavě
- Národní shromáždění se změnilo na Ústavodárné shromáždění - fungují zde politické (diskuzní) kluby
- jakobíni - v čele Maxmilián Robespierre (Neúplatný) advokát, scházeli se v kostele sv. Jakuba
- vyhodnocovali vše tak, aby to bylo dobré pro revoluci, ne pro lidi, byli velmi radikální
- cordellieři - radikální, ale více dbali na právo, v čele Georges Jacques Danton
- Camille Desmoulins - mluvčí, který dokázal lid pozvednout, advokát
- Jean Paul Marat - novinář, osobnost revoluce, asi nejradikálnější politik, byl zabit - atentát 1793 - utopen ve vaně Charlottou Cordeyovou
- jakobíni - v čele Maxmilián Robespierre (Neúplatný) advokát, scházeli se v kostele sv. Jakuba
- byl zkonfiskován církevní majetek, církev zbavována svých privilegií - podřízena státu (stávali se z nich státní úředníci)
- král odmítl Deklaraci práv
- mnohé revoluční názory - hladové ženy a tak - povstání pařížanů - do Versailles - král s rodinou se přestěhovali do Paříže do Tuilerie
- 1791 se královská rodina pokouší o útěk z Francie do Rakouska - zajat ve Varennes - zajatec, později vrácen zpět do země (Francie byla v době revoluce rozdělena na departmany)
- protifrancouzská koalice - Prusové, Rusové, Angličané
- Francie zahájila válku - vtrhli do Svaté říše římské - vráceni zpět
- srpen 1792 vyprovokoval Danton Revoluční masakr
- hledání viníků všeho špatného, shromáždění chudiny - Danton k nim promluvil - chudina vtrhla do pařížského vězení a zavraždila několik set vězňů
- La Fayette na poslední chvíli odvedl královskou rodinu
- Paříž obležená protifrancouzskou koalicí - Paříži jdou na pomoc dobrovolníci z Marseille - píseň "Marseillaisa"
2. fáze
- 22. září 1792 - vyhlášení republiky, před ním Francouzi vyhráli bitvu u Vallmy nad koalicí (20. 9.)
- Konvent - republikánský parlament
- první vláda republiky - girondisté (září 1792 - červen 1793), hájili zájmy bohatých podnikatelských a obchodnických vrstev
- opozice - jakobíni a cordellieři - opírali se o lidové vrstvy a prosazovali další revoluční změny
- střed - přikláněli se jednou tam a jednou jinam
- girondisté - řídili republiku ve svůj prospěch - to se nelíbí venkovanům - přikláněli se k royálům - povstání ve Vendeé (1793-4), ozbrojení vesničané vedeni katolickými kněžími
- velmi krvavé z obou stran, krutě poraženo republikánskými vojsky za vlády jakobínů
- soud krále - vyčítali mu, že se paktoval s Prusi - zrada na francouzském národě, odsouzen k trestu smrti - sťat (Ludvík XVI.) gilotinou na náměstí Revoluce v lednu 1793 (za vlády girondistů)
- za vlády jakobínů (září 1793) popravena královna Marie Antoanetta - obviněna z vlastizrady, stejná poprava
- symboly revoluce
- Marseillaisa - píseň
- frygická čapka svobody (červená)
- Sansculoti
- trikolára
- trojbarevná kokarda
- gilotina - sestavil Dr. Joseph Ignace Guillotine
- revoluční heslo: volnost, rovnost, bratrství
- jakobínská diktatura (červen 1793 - červenec 1794)
- Morat vyprovokoval 1793 povstání - v červnu girondisté smeteni, většina popravena
- vytvořili vlastní politické orgány
- Výbor veřejného blaha - Roberspierre v čele, obrana země, zahraniční politika, válečná výroba a zásobování
- Výbor pro veřejnou bezpečnost - vedl boje s vnitřními nepřáteli revoluce a dohlížel na policii - Antoine de Saint-Just v čele
- 1793 - jakobínská ústava - zrušen volební cenzus, volební právo - muži od 17 let, zahájení boje proti nepřátelům revoluce
- změny v ekonomice, chudina jich chce mnohem víc - jakobíni nemohou vyhovět - lidé je kritizují - jakobíni nastolili teror (popravovali své kritiky, boj proti nepřátelům revoluce) - lidé z nic mají strach a víc je nesnáší
- jakobíni útočí i na další vedoucí šleny revoluce - na cordelliery
- Danton popraven (revoluce požírá své děti) + Desmoulins
- Saint-Just připravuje další útoky na členy konventu - ti se ale začali bránit - červenec 1794 povstání proti jakobínům - byli poraženi a většina popravena, červenec = thermidor
3. fáze
- tzv. thermidorské období (červenec 1794 - listopad 1799)
- stále je Francie republika, toto období vede thermidorská buržoazie (zbohatlíci, postavili se proti jakobínům), začali se chovat jako šlechta předtím (plesy), dovolili vrátit se šlechticům do Francie
- 1795 - přijata ústava - obnovila volební cenzus, ale je to republikánská republika - zachována občanská práva
- vládu Francie má v ruko pětičlenné Direktorium - jsou kontrolováni tehdejším parlamentem - dvě sněmovny (Rada pěti set, Rada starších - od 40 let)
- odpůrci - chudina, bývalí jakobíni, royalisté (přívrženci království - sem patří i šlechta co se vrátila zpět), situaci uklidňuje armáda - v čele Napoleon Bonaparte - pocházel z Korsikym navštěvoval vojenskou akademii - důstojníkem za revoluci
Napoleon Bonaparte
- 1793 odrazil Angličany od přístavu Toulon - první velký úspěch - generálem, dobrá taktika, nejmladší generál
- direktorium ho propustilo z vězení a postavili ho jako velitele do čela armády (byl jakobín, proto do vězení, direktorium vytušilo jeho schopnosti)
- Napoleon vítězí proti Rakousku a Rusku v Itálii (1795 - 1797) - mír v Campo Formio - ovládl podstatnou část Itálie (ruský generál Suvorov tažení přes Alpy v zimě - druhý pokus o takové tažení, první Hannibal, ale opačnou stranou)
- Napoleon velice ctěn - direktorium se ho chce zbavit - posílají ho do Egypta
- 1798-9 egyptské tažení proti Anglii (porážka francouzského loďstva u Abu-Kiru - porazil ho admirál Nelson) - Napoleon ale dál táhne do pouště - objevili pyramidy
- 9. 11. 1799 se účastní povstání proti direktoriu a stává se jedním ze tří konzulů - je prvním konzulem
- prosazuje reformy školství, státní správy, poráží Rakousko u Marenga
- dohoda s papežem Piem VII., obnovuje katolictví ve Francii (konkordát), vydává občanský zákoník - Code Civil
- za své zásluhy jmenován jediným doživotním konzulem
- 2. 12. 1804 se korunuje císařem - papež Pius VII. je donucen přijet do Paříže, ale nakonec sebe a Josefínu korunuje sám
- Francie je císařstvím, ale dál funguje občanská společnost
- syn Napoleon II. (Orlík) vychován v Rakousku
- zahraniční politika: nadále válka s Anglií, plánuje se invaze, na severu Francie se formuje Velká armáda
- Anglie se spojí s Rakouskem (zaútočí z východu)
- 1805 bitva u Slavkova (2. 12.) - bitva tří císařů (Rakousko - František II., Rusko - Alexandr I., Francie)
- 1805 bitva u Trafalgaru (Nelson vítězí)
- vyhlášení Kontinentální blokády (1806) - zákaz dovozu zboží z Anglie do Evropy, francouzský průmysl nestačí zásobovat, proto rozvoj průmyslu v celé Evropě
- 1806 zrušil Svatou říši římskou, vzniká rýnský spolek, římský císař František II. se stává císařem rakouským jako František I.
- 1807 - vytvoření Varšavského velkovévodství - závislé na Francii (brzy zrušen) - částečná obnova Polska
- Prusové vyhlašují válku, porážka u Jeny a Auerstädtu (1806)
- Prusko zdrceno, uzavírá postupný mír - porušování
- Napoleon vítězem celého kontinentu, neporažena je Anglie
- 1808 Napoleon okupuje Španělsko, které nedodržuje kontinentální blokádu
- králem bratr Josef - partyzánská válka proti Francii až do roku 1814
- Rakousko poraženo
- sňatek s rakouskou princeznou
- ruské tažení - Rusko je velké, neukončil ho tak, jak chtěl, narazil na generála Kutuzova (stejně schopný jako on) - ustupoval, Napoleona táhl za sebou
- 1812 bitva u Borodina - velké ztráty na francouzské straně, Kutuzov opět ustupuje
- Napoleon postupuje dál za ním, Kutuzov mu vydal Moskvu (neopevněné město, stáhlo se i obyvatelstvo, zapálili Moskvu), čekal nabídky k míru
- zima - nebyli připraveni, hlad, čekal v Moskvě - návrat bez vítězství, vraceli se stejnou cestou - nic nemohli sehnat, už to bylo pryč
- vesničané měli odpor - partyzánské hnutí proti francouzům
- v noci je přepadávali, část vojáků se utopila u řeky
- Napoleon opustil armádu - odjel do Francie (1813) - nová armáda (nováčci)
- všichni proti Napoleonovi (i neutrální státy)
- 1813 bitva u Lipska - bitva národů - Prusko, Rusko, Rakousko, Švédsko
- Napoleon poražen - do Paříže - zajat, vzdal se vlády, vítězové s ním jednali mírně - ostrov Elba - guvernérem, nemohl se vrátit zpět
- Francie - obnova monarchie, Ludvík XVIII. - synovec Ludvíka XVI.
- Vídeňský kongres - má rozhodnout co s Evropou po Napoleonovi (1814-5), nejprve oslavy - jednání
- Napoleon se vrátil tajně do Francie, přidávali se k němu lidé, posádky, vojáci - Ludvík uprchl - 1815 Stodenní císařství - Napoleon ho obnovil
- armády proti Napoleonovi, i angličané
- 1815 bitva u Waterloo (červenec) - Belgie
- vítězí anglický generál Welington a pruský generál Blücher
- Napoleon definitivně poražen - zatčen angličany - ostrov Svaté Heleny u Afriky - šest let vězněn (1815-21) - umírá
- ostatky původně na ostrově - synovec je nechal převézt do Paříže do invalidovny (muzeum)
- dodnes vyvolává kritiku i obdiv
- tři hlediska
- osobní kvality - schopný taktik a vojevůdce
- morální - má právo přivodit smrt?
- historické - Evropě přinest rozvrat ale i rozvoj, konec feudealismu, modernizace
Vídeňský kongres
- Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko
- předseda - rakouský kancléř kníže Metternich (uprchl do Anglie, musel abdikovat)
- výrazná pozice i francouzský diplomat Maurice de Talleyrand
- diplomaté se dohodli na několika východiscích pro poválečné uspořádání Evropy
- cíl - vypořádání se s důsledky napoleonských válek
- hlavní body jednání
- restaurace starých dynastií
- Bourboni do Francie, Španělska a jižní Itálie
- savojská dynastie na Sardínii, obnovena portugalská monarchie
- uzavření míru s Francií
- hranice se vrátily do roku 1792 (Francie obsadila území na východě, musela se vrátit do původních hranic)
- vysoké reparace (válečné náhrady), návrat Bourbonů - Ludvík XVIII.
- Svatá aliance - spojenectví panovníků většiny evropských zemí kromě skandinávských, papežského státu a Osmanské říše
- "četník Evropy" - snaha zamezit šíření revolucí v Evropě, zachování starých pořádků (status quo)
- územní změny - Francie se vrací k původním hranicím
- Rusko získalo Finsko a Kongresovku (Varšavské království)
- Švédsko připojilo Norsko, Prusko posunulo své hranice až k Rýnu
- Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - 36 států a 4 svobodná města
- nebyla obnovena moc císaře, nejvyšší orgán spolkový sněm - neměl žádné mocenské prostředky - výsledky jednání se většinou neprosadily
- Rakousko obnovilo vládu nad svým původním územím a získalo Benátsko a Lombardii
- Savojská dynastie připojila Savojsko, Piemont, Nizzu
- obnoveno samostatné Švýcarsko
- Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (do 1830)
- Velká Británie ovládla moře - zisk Malty, Antil, Jónských ostrovů, mysu Dobré naděje, Helgolandu
- situaci v Evropě má v rukou Svatá aliance - pořádali kongresy
- 1818 v Opavě - Francie přijata do Svaté aliance
- zásady rovnováhy sil - aby žádný stát nebyl příliš silný, aby nemohl ohrozit ostatní (např. Velká Británie, Rusko, Rakousko)
- funguje do 1848, Evropa začíná nově uvažovat
- restaurace starých dynastií
Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století
- vyvoláno změnami
- politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky
- ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé)
- společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost
- náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti
Liberalismus
- nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii
- libertas - svoboda (myšlení a podnikání)
- politický liberalismus
- prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní
- prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus
- prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací
- oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté)
- vůle státu vykonávána úřady (úředníky)
- hospodářský (ekonomický)
- žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší
- u nás tu myšlenku propaguje Klaus
Demokratismus
- demos - lid
- zásady
- všichni jsou si rovni a mají stejná práva
- rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census)
- snaha řešit i sociální problémy
- radikálnější postup
- střední vzdělaná vrstva
Národní hnutí
- vede k formování novodobých národů
- vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu
- dříve (středověk) - zemské vlastenectví
- důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství
- 19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí)
- národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem
- jazykové vlastenectví (německé pojetí)
- národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí
Nacionalismus vládnoucího národa
- velkomocenský, vede ke sjednocení státu, rozšíření území
- utlačování ostatních zemí
- v mnohonárodních státech - Německo, Rakousko, Osmanská říše
- velký vliv v 19. století
Nacionalismus utlačovaného národa
- boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký
- Polsko, české země, Norsko
- vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození
- šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo)
- rasismus - holocaust
Konzervatismus
- převládající v Evropě - zachování stávajícího stavu (šlechta, církev)
Počátky dělnického hnutí
- těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren
- sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů
- živelné bouře - rozbíjení strojů
- podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly)
- chartismus - odborové hnutí v Anglii
- zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba
- systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat
- úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné
- živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů
- vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky
- Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní
- Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup
- požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma)
- 1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat
- 1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století
- anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové
Utopický socialismus
- teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství)
- plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou
- T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven
- hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost)
- Charles Fourier - falangy (společná práce)
- Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval
Revoluční socialismus
- Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels
- teorie marxismu - kritika utopického socialismu
- vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie
- společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou
- pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii
- nastolení - diktatura proletariátu
- po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky
- komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly
- 1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři)
- 1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament
- chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín)
- vraceji se do Anglie
- 1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran
- 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická
- 1870 - prusko-francouzská válka
- francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály
- 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad
Anarchismus
- vzniká v dělnickém prostředí
- má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti
- zabít panovníka
- anarchií proslulí Irové
- vede k terorismu
- Michal Bakunin (známý ruský anarchista)
Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu
- 1820 - 1847
- vzniká v místech utlačovaného národa - národně osvobozenecký boj (Balkán)
- dále nespokojenost s absolutistickou politikou - dosáhnout ústavy - liberalizace (Francie)
- sjednocení (cíle:)
- liberalizace - Francie
- národní osvobozenecké hnutí (Balkán x Turci)
- sjednocení (Itálie, Německo)
Španělsko
- svobodomyslní důstojníci odmítli odplout do jižní Ameriky pokořit národně osvobozenecké hnutí španělských kolonií
- v jižní Americe boj kolonií vede Simon Bolívar a kolonie vyhlásily samostatnost - Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie
- boj proti absolutismu (krále Ferdinanda IV.) a vyhlášení ústavy 1820
- porážka vojsky Svaté aliance z Francie 1823
Itálie
- 1820 - hnutí karbonářů - šlechtičtí revolucionáři - tajné spolky
- cíl - ústava - 1823 zrušena
- sjednocení, vyhnání habsburků
- Špilberk - vězení karbonářů
Rusko
- 1828 - povstání děkabristů
- jeden z vítězů nad Napoleonem
- šlechtičtí důstojníci (vliv myšlenek Francie) usilovali o změnu režimu v Rusku, zakládali tajné spolky
- prosinec (děkabr) - 1825 - nástup nového cara Mikuláše I.
- v den přísahy v Petrohradě - vzpoura, pokus špatně připraven a rozprášen, Petrohrad - Senátní náměstí
- tvrdé potrestání kvůli potencionální nebezpečnosti
- pět povstalců popraveno, ostatní posláni na Sibiř
- A. S. Puškin - Na Sibiř - báseň, oslava děkabristů
Turecko
- od 18. století vnitřně rozvráceno
- vojensko-feudeální stát, zaostalé
- na jeho území zasahovaly velmoci (Francie, Rusko, Anglie)
- balkánsko národy - závislé na Turecku a Rakousku
- proti Turecku vedou národně osvobozenecký boj
Srbsko
- podpora Ruska (samostatnost, někdo na ně dohlíží)
- 1830 - autonomie pod tureckou svrchovaností, snaha o sjednocení všech Srbů do jednoho státu
Rumunsko
- vzniklo sjednocením Moldavského a Valašského knížectví 19. století (do 1851 obsazeno vojskem Ruska a Turecka) - samostatnost
Bulharsko
- pomalejší vývoj, patří Turkům do 1878
Řecko
- hospodářsky nejrozvinutější balkánský stát
- obchodní styky se státy celé Evropy
- povstání proti Turecku (1821 - 1829) - Turci se dopouštějí ukrutností proti Řekům (E. Delacroixe - Vraždění na ostrově Chiu)
- vlna solidarity s Řeckem po celé Evropě - lord George Byron
- Svatá aliance (Metternich) poskytla pomoc Řecku
- 1829 - zisk autonomie
- 1830 - samostatný stát
- 1832 - na řecký trůn dosazen bavorský princ Otto
Francie
- červencová revoluce 1830
- liberální vláda Ludvíka XVIII.
- 1824 - nástup jeho bratra Karla X. - pokus o návrat k reakčnímu absolutismu
- červenec 1830 - rozpuštěna sněmovna, cenzura a policejní dozor
- vypukla revoluce - barikády v Paříži, studenti, řemeslníci
- nový král - Ludvík Filip Orleánský
- vznik buržoazní "červencové" monarchie (konstituční)
Belgie
- po 1815 součást Nizozemska
- 1830 lidové povstání v Bruselu - samostatnost, ústava, neutrální monarchi (nemůže vyhlásit stát, musí okolí)
- Listopadové povstání v Polsku
- 1815 - vznik Kongresovky - patří k Rusku
- 1830 - povstání ve Varšavě - šlechta, sejm, po porážce tvrdé tresty - Sibiř, emigrace, v čele šlechta, chce být samostatná - svolala sejm, rustifikace
- hnutí - sjednotit revolucionáře - 30. léta - Mladá Evropa
- sjednotit národní osvobozenecký boj, založil ho 1834 Giuseppe Mazzini (italský revolucionář) - Mladá Itálie - podle toho Mladé Německo, Polsko - dohromady Mladá Evropa
Habsburská monarchie
- Rakousko - František II. - císař (1792-1835)
- vystřídal Leopolda II. (před ním Josef II., synovec osvícených panovníků - František II.)
- zrušena Svatá říše římská, František její poslední císař a první rakouský císař - 1804 - titul rakouského císaře
- symbol zpátečnictví, konzervativní, kancléř Metternich
- jeho kancléřem od 1810 do 1848 kníže Klement
- Matternich - v čele Vídeňského kongresu
- politika Evropy 1. poloviny 19. století
- ministerský předseda
- velmi reakční politika - proti veškerým reformám, chce zrušit i stávající reformy
- zavádí tajnou policii, cenzuru
- zachování starých pořádků (status quo)
- vůdce Svaté aliance
- 1835 umírá František II., na trůn se dostává Ferdinand V. (Dobrotivý) - rozumu mdlého, ve všem důvěřoval svým rádcům
- prosinec 1848 se musel vzdát trůnu, nezvládl Rakousko ukočírovat
České země v době národního obrození
- národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou
- je umožněno díky
- revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny
- nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami
- osvícenstvím
- národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny
- hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu
- dělí se na tři etapy
1. etapa
- konec 18. století - 20. léta 19. století
- první obrozenecká generace
- hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu
- hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci
- Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy
- Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie
- buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci
- Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány
2. etapa
- 20. - 30. léta 19. století
- druhá obrozenecká generace
- hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá
- Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo")
- počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle
- Bouda
- první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her
- na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký
- myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států
- František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských
- rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ
- Jan Kolár - Slávy dcera
- Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie)
- vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka
- na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století)
- nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla
- měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané
3. etapa
- od 30. let 1848
- vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy
- první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum
- 1817 - Moravské muzeum v Brně
- 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul)
- sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně)
- určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců
- tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska
Jaro národů
"Jaro národů"
- 1848/1849
- Německo - snaha o sjednocení
- Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
- Itálie - snaha o sjednocení
- Francie - snaha o liberalismus
- důvody:
- odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
- lid požaduje konstituci (ústavu)
- v některých zemích národní požadavky
- hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
- společné cíle:
- odstranění feudalismu a absolutismu
- občané požadují podíl na politickém dění
Revoluce v Itálii - Risorgimento
- risorgimento = vzkříšení
- leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
- cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání Habsburků
- Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
- celkově měla italská revoluce 2 křídla:
- 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mazzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mazzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
- 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
- Risorgimento nemělo úspěch
Únorová revoluce ve Francii
- politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
- právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatímní vláda
- cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
- socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
- 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů
Revoluce v Německu 1848
- cíle: liberalizace, sjednocení
- březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
- Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
- 1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
- 2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
- 3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
- poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
- Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
- v Německu probíhala revoluce zdola
Revoluce v Rakousku 1848-1849
- cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
- revoluce vypukla postupně v hlavních městech
- 11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
- 13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
- 15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
- Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
- do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmout; nástup občanské společnosti v Rakousku
- podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokojenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
- mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
- 4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
- 7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)
Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849
- 29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
- 11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
- a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
- b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
- c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
- -> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
- v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
- 2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklaraci slovanských národů (Šafařík)
- sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
- bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
- radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku
Revoluce v Maďarsku
- 15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ...
- v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće
- revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava
- Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách
- srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt Svaté aliance) - definitivně končí revoluce
- Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi
Shrnutí "Jara národů"
- politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament)
- následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu
1. polovina 19. století
- revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
- vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji)
- v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky
- v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny)
- zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví)
- Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA
- u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha
- Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice
- Mendělejeev - tabulka prvků
- první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny
- obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce
- Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti
- začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie..
Nástup kolonialismu
- kolonie je území řízené, obsazené jinout zemí, evropskou velmocí; vlastnictví kolonií je důležité pro tehdejší ekonomický rozvoj - dovoz surovin z kolonií, stavěly se tam továrny; nejdříve se z kolonií suroviny vyváželi, potom přišli na to, že je výhodnější do kolonie dovézt kapitál, postavit továrnu, zaměstnat domorodce - levnou pracovní sílu
- kolonialismus = zabírání a vykořisťování cizíko území
- kolonialismus je předpokladem pro rozvoj velmocí
- kolonialismus znamenal propad ekonomiky Anglie (do té doby dílna světa) vzhledem ke Francii a dalším státům (ekonomika sice rostla, ale míň než francouzská)
- kolonie byly zakládány především v Africe, Asii
- Afrika - "kořist bílého muže" - do té doby nám bylo známé jen pobřeží, exotické nemoci, exotická zvířata, exotická kultura - Afrika budila hrůzu
- ještě v první polovině 19. století byla většina Afriky bez kolonií, jen Britové na jihu, Egypt a Súdán turecký, Alžír francouzský; několik dalších malých kolonií
- začínají objevné cesty do Afriky - britské výpravy k pramenům Nilu
- David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe
- Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace
- Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou
- expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci
- evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu
- nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie,
- 1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky:
- zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu
- po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko
- snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové
Britské impérium 2. pol. 19. stol.
- "Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie
- největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.)
- britské kolonie dělíme do tří skupin
- dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva
- kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo
- strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar
- imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové
- Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ
- 1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii
- pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem
- jižní Afrika
- Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium)
- zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes
- Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové
- 1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko
- 1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna
- Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu
- 1885 - Indický národní kongres
- Asie - Barma, Malajsie
- Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald
- Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě
Francie v 2. pol. 19. stol.
- evropská velmoc
- 1852-1870 - "druhé císařství" - podpora bohaté buržoazie a vojáků; Napoleon 3. a jeho vládychtivá manželka Evženie
- bonapartismus - forma autokrativní vlády, zavedená císařem Napoleonem 3., opírá se mocensky o vojsko, birokratický aparát a konzervativní rolnictvo, politika "cukru a biče" vůči dělníkům, zneužití státní moci proti politickým odpůrcům, tato forma vlády využívána jako vzor pro ostatní státy (Prusko)
- zahraniční politika Napoleona 3.; většinou neúspěšná
- účast na Krymské válce (1853-56), spojenectví s Anglií, kompenzace za Vídeňský kongres, konflikt o Bospor a Dardanely a vliv na Balkáně mezi Tureckem a Ruskem; Rusko napadlo Turecko a zpočátku vyhrávalo, Anglie a Francie potřebovali výhru Turecka -> podpořili Turecko; Rusové úžiny chtěli, aby mohli plout z Černého moře do Středozemí, Anglie s Francií porazili rusko Černomořsko flotilu a 11 měsíců obléhali Sevastopol; Florence Nightgalová - zdravotní sestra, poprvé využit systém červeného kříže, Tolstoj - Sevastopolské povídky, Nachimov - velitel poraženého ruského loďstva; Rusko přiznalo porážku, 1856 uzavřen Pařížský mír - Bospor a Dardanely neutrálními vodami pod kontrolou Anglie a Francie
- vojenská podpora při sjednocování Itálie (bitva u Solferina 1859 - Francie podpořila Sardinské království proti Rakousku), zisk Savojska a Nizzy pro Francii
- pokus získat vliv v Mexiku - podpora vojenského tažení bratra rakouského císaře Maxmiliána Habsburského 1864 -> korunován mexickým císařem, po odvolání francouzských vojsk byl popraven revolucionářem Benutem Juarezem -> veliký krach, v Mexiku nadále republika, Francie ztratila spoustu peněz a trhla ostudu v celém světě
- prohrou války s Pruskem končí jeho vláda
- vnitřní politika Napoleona 3. - bonapartismus; podpora ekonomiky - výstavba železnic, splavňování řek, zakládání peněžních ústavů, výstavba moderní Paříže - bulváry - champs Elyseés, ústřední tržnice - "břicho paříže" - už nestojí, architekt Haussman, 1855 uspořádání světové výstavy
- Koloniální výboje - Afrika - snaha propojit kolonie of východu k západu (Alžír, Guinea, Pobřeží slonoviny, Gabun, Francouzská rovníková Afrika), střety s VB - 1898 pevnost Fašoda - francouzský armáda slabší, poručíka Marchanda odvolali ještě před bojem - rozhodlo se, kdo bude v Africe pokračovat na jih => Anglie => 1904 Srdečná dohoda - mezi Anglií a Francií kvůli společné hrozbě od Pruska; Asie - Indočína (Kambodža, Barma, Siam), pokus o Sýrii; Oceánie - tichomořské ostrovy, Tahiti
- Pruskofrancouzská válka - záminkou tzv. Emžská depeše (Emž - lázně v Německu, došlo tam k diplomatickým jednáním mezi Francií a Pruskem, týkaly se území Španělska, nedošlo se k výsledku a Bismarck o tom referoval tisku a vylíčil tam v depeši Francii špatně a vztahovačný Napoleon to bral jako zesměšnění své osoby a nechal se vyprovokovat k vyhlášení války, ikdyž Francie měla slabší armádu); Francie zahájila útok, Prusové zahnali Francouze hned zpátky do Francie -> bitvy - porážky fr. armády - U Méty a U Sedanu - Napoleon padl do zajetí => 9.1870 vzniká republika; Prusové táhnou dál, obklíčili Paříž, v Paříži vyhlášena vláda republiky pod vedením kontervatorika Tierse - Tiersova vláda, vyhlášeno příměří, Francie jedná o mír, mezitím se Prusové zabydlují u Paříže a 19. 1. 1871 vyhlašují ve Versailles císařství - Vilém 1. -> pruský král se stal německým císařem, 2.1871 uzavřena mírová smlouva, pro Francii pokořující ztráta Alsaska-Lotrinska (průmysl), reparace, pevnosti Fr. na východě mají být nějakou dobu pod kontrolou Němců; Francouzi nesouhlasí, vyčítali Tiersovi, že to podepsal
- -> povstání - Pařížská komuna - 90 dní (březen - květen) 1871, jako reakce na uzavření potupného míru - společenství rovných, většina bohatých i s vládou utekli - vláda do Versailles, komuna si brala jako politiku nápravu sociálních křivd - povinná školní docházka, konec těžké práce žen, zvyšování platů, stanovení pevných cen, dělníci byli stěhování do bytů a paláců po bohatých; v radě komuny začly neshody -> toho využila Tiersova vláda (Paříž furt oblklíčená Prusi), Tiers se domluvil s Němci, ti pustili Tiersovy vojáky do Paříže, začíná krvavý týden - 21. - 28.5. komuna nakonec poražena, její vojáci zatlačení na hřbitov Pere-Lachaise, rozstříleni u Zdi komunardů -> rozpadá se první internacionála, předtím se stěhuje do USA
- Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji
Sjednocení Itálie
- sjednocovací pokusy, tři etapy
Revoluce shora
- 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben
- Banátsko a Lombardie - původně rakouská území
- Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie)
- dynastie - odsud začíná sjednocení
- jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat
- 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour
- sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie
- Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo
- důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie
- Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus
- Napoleon získal Savojsko, Nizzu
Revoluce zdola
- 1860
- hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky
- plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol
- Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král)
- server a jih Itálie se sjednotil
- 1861 sjednocena Itálie
- Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát
Další revoluce shora
- 1861 - 1870
- využila spojenectví s Německem
- 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové
- Italové podpořili Prusy - vyhráli
- Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii
- Prusko-Francouzská válka
- hlavní město do Říma 1870
- papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení)
- 1929 - zakončen spory
- Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné
- Itálie - učení náboženství na školách
Německo
- 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska
- 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I.
- junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie
- z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie)
Válka proti Dánsku
- Prusko se spojilo s Rakouskem
- Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu
- zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území
- Prusové zabrali obě území
Rakousko x Prusko
- válka 1866
- Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové
- Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně
- 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání
- jeden vládce, společná měna, armáda
- zahraniční politika, jiné zákony a ústava
- uherská - zemědělství
- vyřazení Rakouska z Německého spolku
Vznik severoněmeckého spolku
- 1867 - převaha Pruska
- Bavorsko nejsilnější
- jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie
Prusko-francouzská válka
- 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše
- 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa
- II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské)
- II. říše - fašistické Německo 1936
- I. říše římská - zrušil Napoleon
- II. císařství - Vilémovské Německo
- 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II.
Občanská válka v USA
- válka severu proti jihu, 1861 - 1865
- S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence
- USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost
- měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství
- vznik dvou rozdílných hospodářských systémů
- sever - tržně orientované podnikání
- konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda
- svobodná námezní síla - dělníci
- odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu
- jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci)
- bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii
- větší autonomie států
- otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni
- životní závislost na otroctví
- sever - tržně orientované podnikání
- na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody"
- 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln
- 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln
- spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví
- do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil
- 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států
- vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis
- hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii
- vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí)
- unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln
- jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant
- hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu)
- počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort
- Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861
- oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků
- 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz
- zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům
- první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu
- bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly
- v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie
- 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865)
- od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci
- 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu
- 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout
- 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky
- důsledky
- 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth
- plánovali zabít i jiné - Grant
- tím jihu spíše uškodil
- 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce
- vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové)
- na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy
- z větší části negramotní otroci bývalí - úřady
- vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan
- vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena
- správa svěřena místním vládám
- občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky
- i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané
Rusko
- 19. století - 1914
- zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie
- samoděržaví - absolutistická vláda
- velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán
- silná pozice pravoslavné církve
- nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní
- car Mikuláš I. (1825 - 1855)
- zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu
- podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825)
- obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska
- opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci
- Krymská válka 1853 - 56
- Alexandr II. (1855 - 1881)
- musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva
- 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty)
- svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský
- reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem
- zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy
- 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti)
- chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky
- práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění
- hnutí za radikalizaci rolníků
- "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích
- neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara
- 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin
- Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek
- Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec
- kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku
- absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála
- zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí
- velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost
- 1917 přinucen k abdikaci
- v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého
- sociálně demokratická strana: marxismus
- 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni
- kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě
- 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin)
- 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku)
- 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze
- bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci
- munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali
- zahraniční politika ruska
- upevnění ruské nadvlády na Kavkazu
- proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou
- dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě
- až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska
- 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko)
- Japonsko zaostalé do poloviny 19. století
- USA je přinutilo otevřít se světu
- Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě
- 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur
- 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska
- asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc
- důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska
- Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907)
- prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin
- 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem)
- snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní
- krvavě potlačeno, 1000 mrtvých
- 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu
- 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin
- posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni
- září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno
- říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno
- 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce
- říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi
- ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky
2. polovina 19. století
Rakouská monarchie a české země 2. poloviny 19. století
- revoluce 1848 politicky poražena
- nejdřív v Čechách, potom Rakousko, nakonec Maďarsko
- vydána Oktrojovaná ústava 1849 - nedílnost Rakouska - nikdy nezačala platit
- 31. 12. 1850 - Silvestrovské dekrety - ústava zrušena
- vládne císař František Josef I.
- Bachův absolutismus (obecně neoabsolutismus) 1850-9
- Alexandr Bach - ministr vnitra
- silná cenzura, reorganizace policie, stálý dohled
- prosazuje reformy, ale pouze v ekonomické oblasti
- císař se opírá také o bohaté (německá a rakouská buržoasie)
- reformy shora
- nefungují spolky, noviny, zákaz vystupování politiků a umělců (Karel Havlíček Borovský, ...)
- Alexandr Bach - ministr vnitra
- 2. polovina 19. století - Bachův absolutismus slábne - vůdcové radikálů osvobozeni 1848 (Sabina, Frič)
- 1859 - bitva u Solferina (Itálie), Rakousko poraženo - ztráta Lombardie
- Bach odstupuje z funkce
- říjen 1860 - říjnový diplom, oficiální slib konce absolutismu, slib ústavy
- 1861 - ústava (únorová ústava)
- Rakousko - konstituční monarchie
- základní občanská práva
- zřízen parlament - říšská rada ve Vídni - volení zástupci ze všech částí monarchie, volební cenzus existuje pořád
- stále prosazována jednota a nedílnost říše
- 1863 pozastavena její platnost - pro odpor Maďarů
- postupný rozvoj národního života - spolky kulturního života (Sokol, Hlahol)
- Rakousko bojuje s Pruskem o prvenství v nově vzniklé Německé říši
- 1864 - Rakousko + Prusko X Dánsko
- důvod - německy mluvící oblasti na území Dánska
- Prusko zabírá všecha území bez ohledu na Rakousko
- 1866 - Prusko rakouská válka
- bitva u Sadové - rakušané na hlavu poražení
- Prusko ovládlo ale severní Německo
- 1867 - Rakousko-uherský dualismus
- společný: panovník, měna, armáda, zahraniční politika
- konfederace
- rozdílné: (ekonomika), ústava
- Rakousko - 67' Prosincová ústava - lidská práva
- Uhry - předělaná ústava 48'
- monarchie rozdělena na dvě části
- země zalitavské (Uhry, Slovensko, Sedmihradsko)
- předlitavské (Čechy, Morava, Rakousko, Halič)
Rozvoj českých zemí
- dokončena první průmyslová revoluce
- růst těžkého průmyslu - hutnické závody a pod. + železniční síť + rostoucí mechanizace
- např.: Ringhofferova - Daňkova strojírna v Praze
- závody Emila Škody, Plzeň
- Ostravsko - černé uhlí
- severní Čechy - hnědé uhlí
- Brno - textil
- České země - nejprůmyslovější oblasti Rakouska-Uherska
- 50. léta - minimální politická činnost (spolky i časopisy zakázány)
- liberální politikové - Palacký, Rieger
- politický život oživen - politické spolky - zárodky budoucích stran, obnovuje se politická žurnalistika
- 1862 - zahájena představení v Prozatimním divadle
- 1868 - základní kámen Národního divadla
- Bedřich Smetana, Němcová, Hálek, Mánes
- 1862 - Sokol - Tyrš, 1861 - Hlahol
- Čechové jsou nespokojeni s dualismem
- pořádají se "Tábory lidu" od 1868 - politická shromáždění na památných místech (Blaník, Říp)
- rusofilství obnoveno (panslavismus) na výstavě v Moskvě
- 1870 - čeští politikové požadují stejnou samostatnost jako Maďaři
- popud - Francouzsko-Pruská válka + vytvoření německého císařství (což bylo nebezpečné pro Rakousko - nevěděli nic o politice Pruska)
- fundamentálky - fund. články - pokus o získání autonomie, úřadů v češtině, požadavky na císaře
- císař s nimi jedná, ale po smlouvě Pruska s Rakouskem už jednání ochabuje (1871)
- protest Maďarů a Rakouských Němců
- krach české politiky
- 1872 - česká politika - politika pasivní rezistence - státoprávní ohrazení - projev s vysvětlením neúčasti na jednáních říšské rady
- Národní strana (založena 1848)
- část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874
- staročeši - konzervativní, Palacký + Rieger
- mladočeši - liberálové, bratři Grégrové (Eduard a Julius) "Národní strana svobodomyslná"
- část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874
- 80. léta - drobečková politika
- Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska
- rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část
- do vlády přijat Alois Pražák, první český ministr
- Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska
- 1880 - vydána Stremayerova jazyková nařízení, v Čechách povinná dvojjazyčnost úředníků
- 1890 - končí staročeši (rozpadli se)
- domluvili se s Němci na tzv. Punktacích (rozdělení jazykových okresů, podle převahy obyvatelstva určen úřední jazyk) - neprošlo to
- propadli ve volbách
- 90. léta - aféry (rozhýbaly českou politickou scénu
- první proves s omladinou 1894
- "omladina" - radikální studenti, novináři, umělci
- ve skutečnosti nevytvořili spolek, spojoval je časopis Omladina
- Rudolf Mrva - odmítali ho přijmout mezi ně - udal je (údajně přípravy atentátů na císaře - nebyla to pravda)
- zatýkání - odsouzení (76 - obžalovaných - Kramář, Rašín, Neumann)
- Mrva zavražděn během procesu, o rok později amnestováni
- druhý 1899 Hilsneriáda
- žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné
- odsouzen, později omilostněn
- žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné
- první proves s omladinou 1894
- 1907 - zrušen volební cenzus, volit nesmějí ženy, vojáci, sezónní pracovníci
- od 80. let vznikají politické strany
- 1874 - Rakouská sociálně demokratická strana, pro všechny národy - nepůsobí to dobře
- 1878 - Československá sociálně demokratická strana (Praha - Břevnov, hostinec "U Kaštanu")
Velká válka
Mezinárodní vztahy před první světovou válkou
- ohniska napětí
- Balkán - "sud se střelným prachem"
- spory o území slovanských zemí mezi Tureckem a Ruskem (později Rakouskem)
- Srbové - první autonomní a poté samostatnost, začali se chovat jako balkánská velmoc, chtěli spojit Srby
- vymanilo se Řecko a nejpozději Bulhaři
- 1884 - Berlínský kongres - sešli se zástupci velmocí, jednání o koloniích, určitá dohoda (ale porušována)
- Rakousko-Uhersko získalo protektorát nad Bosnou a Hercegovinou
- 1908 - Anexe Bosny a Hercegoviny (násilné připojení)
- svobodné země chtěly osvobodit i zbytek
- 1912-13 - Balkánské války
- Srbsko + Černá hora + Bulharsko + Rumunsko proti Turecku (Osmani) - 1912, Turci poraženi
- vznikla Albánie a Turecko vzdát balkánského území
- rozdělení zemí - nespokojenost Bulharů
- 1913 - Srbsko + Černá hora + Rumunsko x Bulharsko = druhá Balkánská válka, Bulhaři poraženi
- Dálný východ - Čína slabá (pozn. 1911 zaniká čínské císařství)
- těží z ní Angličané, Francouzi, Rusové a Japonci (zde nerostné suroviny - v podstatě rozkrádali)
- 1900 povstání boxerů - ničení majetku - potlačeno velmocemi (přivádí i vojska)
- 1904-5 Rusko-Japonská válka
- Blízký východ - těža ropy a strategická území - místa sporu
- Persie, Irák, Írán, Afgánistán
- Velká Británie x Rusko
- Afgánistán - protektorát Británie
- Afrika - zájmy evropských velmocí a zisk kolonií
- Etiopie - měla o ni zájem Británie - Italové na ni koncem 19. století zaútočili
- sever - spor o Lýbii
- nakonec urovnáno
- Balkán - "sud se střelným prachem"
Příčiny
- boj o nové rozdělení světa, kolonie
- Trojdohoda (Francie, Velká Británie, Rusko) - 1907 proti Trojspolku (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Itálie)
- militarismus Německa, růst nacionalismu a s ním spojené územní požadavky (Německé a Italské kolonie, Německo - Mitteleuropa)
- dlouhodobé - doutnalo
- boj demokratických a monarchistických režimů
- záminky
- Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou)
- při příležitosti manévrů rakouské armády - inspekce
- atentátník Gavrilo Princip - on střílel, 17 let, byl zajat, souzen a odsouzen na doživotí (v Čechách na Terezíně, před koncem války zemřel na TBC0
- většina zajatců ale utekla do Srbska - rakouská policie chtěla, aby je Srbsko vydalo - nestalo se - 18. 7. 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku
- Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou)
Charakteristika války
- světovost válečného konfliktu - zapojeno 34 států světa z tehdejších 54 + všechny kolonie bojujících zemí
- válka zasáhla téměř 1,5 miliardy obyvatel
- Evropa zpustošena, oslabena
- podpora
- totální charakter války - změna postavení žen - začaly pracovat (nahradily muže, kteří byli na frontě)
- militarizace ekonomiky - veškerý průmysl přeměněn na válečnou zbrojní výrobu - potřeby civilistů až na druhém místě
- státní zásahy do ekonomiky - řízené hospodářství - usměrňování výroby odbytu, preference těžkého průmyslu (nařizuje co vyrábět)
- nová vojenská technika a zbraně - tanky, ponorky, letadla, plynové masky
- morální devastace - zejména vojáků v zákopech - otupěli, ztráta lidskosti = "ztracená generace"
- šok ze zneužití pokroku k válečným hrůzám
- lidé přestávají věřit v Boha [Janeba tvrdí že netvrdí že to není pravda]
- kontrast s dobou před válkou - zrození pověsti "belle époque" - doba před válkou
- po válce vznik komunismu, fašismu
- bojovalo se na pěti frontách
- východní a západní nejdůležitější
- západ - Německo proti Francii a Británii
- východ - Rakousko-Uhersko proti Rusku
- Balkánská (srbská) - Rakousko-Uhersko proti Srbsku - brzy konec
- Italská
- Blízkovýchodní - Británie a Francie proto Turecku
- +kolonie na moři
Kdo proti komu
- Trojspolek - střední Evropa: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (do války na konci 1914), Bulharsko (vstup 1915 - k útokům na Srbsko)
- Dohoda (bývalá Trojdohoda): Francie, Velká Británie, Rusko, Japonsko, balkánské státy (od 1915 za slib územních celků proti Rakousku-Uhersku, Německu)
- neutrální: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Dánsko, Belgie, USA (prodej válečného materiálu oběma, vstup do války 1917)
Západní fronta
- Němci a Francouzi proti Velké Británii
- Němci zahájili Bleskovou válku - vpádem do Francie (podle zzv. von Schlieffenova plánu
- rychl útok nečekaným směrem (z Belgie - sever)
- poté rychlý postup na Paříž a chtěli obsadit
- před Paříží s pomocí Britů zastaveni na řece Marně (Němci měli část jednotek na východní frontě)
- Francouzi přesunuli co nejvíce vojáků na frontu
- poziční - zákopová válka
- obě strany zákopy, mezi nimi země nikoho, v zákopech žijí
- 1915 - Francie, Británie začaly blokovat německé přístavy - aby se nedovážel materiál
- ponorková válka
- zpočátku Němci topili francouzské a britské válečné lodě
- 1915 květen - potopena britská loď (parník) Lusitania (přes 100 Američanů), 1917 záminka pro vstup USA do války
- 1915 - první použití otravných plynů - město Ypry
- 1916 - nejdelší a nejkrvavější bitva - u Verdun (systém opevnění bránící přístup do Paříže) - boje asi 3/4 roku (ztráty obou stran přes milion lidí) - "verdunský mlýnek na maso"
- Angličané zahájili vlastní ofenzivu
- 1916 - bitva na řece Sommě - poprvé použity tanky, velmi krvavá
- USA - prezident Woodrow Wilson - diplomat, aktivita
- vyzval válčící země, aby prezentovaly své válečné cíle, mělo dojít k dohodě
- 1917 - duben - USA vyhlásili válku ústředním mocnostem (byly v tom peníze - podpora státu s větším dluhem)
- 1918 - jaro - příjezd amerických vojáků
- italská fronta - 1918 - boj na řece Piavě - pomáhaly československé legie
- 8. 1. 1918 - Wilson formuloval válečné cíle USA (14. bodů prezidenta Wilsona)
- 10. bod - autonomie pro země Rakouska-Uherska (u nás už dva roky snaha o samostatnost) při zachování Rakouska-Uherska
- mocnosti Československo nechtěly podpořit (nechtěli roztříštit středoevropský prostor - jednodušší jednání), Masaryk, Beneš atd. to nakonec ujednali
Východní fronta
- Rakousko-Uhersko proti Rusku
- zpočátku ofenziva ruských vojsk - zatlačili rakouská vojska do Haliče - vítězství Rusů (generál Brusilov)
- Němci nuceni přesunout část vojska na západní frontu
- 1914 - bitva u Tannenbergu (východní Prusko) - Rusové utrpěli první velkou porážku - Němci v čele s generálem von Hindenburgem (zničil druhou ruskou armádu)
- stabilizace fronty, zákopová válka
- 1916 - reorganizace ruské armády (Alexej Brusilov)
- Rusko připravuje ofenzivu - neuskutečněna
- 1917 - vlna revolucí - změna režimu v Rusku
Únorová revoluce
- dle našeho kalendáře v březnu
- Rusko válkou vyčerpáno, obyvatelstvo nespokojeno, hladomor
- 27. 2. 1917 - demonstrace v Petrohradě - stávkující dělníci Putilovských závodů
- je tam poslána armáda - připojili se k nim
- buržoázně-demokratická revoluce
- končí carismus v Rusku, vzniká republika
- car Mikuláš II. - abdikace
- únor 1917 - listopad 1917 - Rusko republikou
- dvojvládí
- prozatimní (oficiální) vláda - složená ze šlechty a buržoasie - v čele kníže Lvov, cílem uklidnění lidu, např. uznána autonomie Finska a Estonska
- stínová vláda - Petrohradský sovět - řídí dělníky, vojáky, továrníky
- sovět = rada, pod vlivem Bolševiků
- do Petrohradu - Vladimír Iljič Lenin
- Lenin - Dubnové teze - dokazuje, že revoluce, kterou připravuje, bude výhodná - změní systém Ruska - vidí ji jako nekrvavou, nenásilnou
- hesla: Všechna moc sovětům, žádnou podporu prozatimní vládě
- léto 1917 - Dohodové státy nutily prozatimní vládu, aby pokračovala ve válce - chtěly slib
- Prozatimní vláda proti Bolševikům - ti pronásledováni
- Lenin do Finska - v ilegalitě začali připravovat revoluci
Říjnová revoluce
- Bolševici zaútočili na významná centra, zpočátku pouze v Petrohradu
- Petrohrad, útok na Zimní palác (poslední místo, které měla prozatimní vláda v rukou) - sídlo prozatimní vlády (od léta vedena Alexandrem Fjodorovičem Kerenskijim) - signál k útoku - vystřelení z křižníku Aurora - Kerenskij uprchl v přestrojení za jeptišku
- vzniká diktatura Bolševiků
- Rada lidových komisařů - první bolševická vláda - Lenin předseda, Lev Trocký nejbližší Leninův spolupracovník, lidový komisař pro zahraniční politiku a vojsko
- Stalin - lidový komisař pro národnosti
- 7. listopadu vítězství nad prozatimní vládou (dobyt Zimní palác) + druhá všeruský sjezd sovětů, zde vyhlášeny tři důležité dekrety
- o půdě - zabrána půda carské rodiny, šlechty a církve - rozdělena mezi rolníky
- o míru - výzva k okamžitému ukončení války bez anexí a kontribucí (anexie = násilné připojení cizího území, kontribuce = válečné náhrady)
- deklarace práv národů Ruska - národy se mohou odtrhnout a vytvořit vlastní stát (Ukrajinská republika, Sibiřská republika), 1922 byly nuceny se opět spojit a bylo SSSR
- dekret o míru - ruští vojáci pocholipi jako konec války - odchází z front - zhroucení východní fronty - Rakousko a Německo zůstávají a postupují dál do Ruska
- Lenin pověřil Lva Trockého, aby zahájil mírová jednání s Rakouskem-Uherskem a Německem
- ve městě Brest-Litovsk (únor 1918) - zpočátku jednání neúspěšná - jednání přerušena, pro nepřijetí německých podmínek
- vzniká Rudá armáda - 23. 2. 1918 zastavila Německo
- 3. 3. 1918 - uzavřen separátní mír - pro Rusko nevýhodný
- mír uzavřený s nepřítelem bez ohledu na vlastní spojence
- ztráta významných území na východě (průmyslové oblasti, železnice, zemědělská půda)
- německá zůstala většina území, která zabrali
Italská fronta
- do 1917 ustálená, ne moc velký význam
- 1917 - úspěch německých a rakouských vojsk na Piavě
- odstoupení italské vlády, do čela nacionalista Vittorio Orlando, pomoc Francie a Británie - stabilizace fronty až do podzimu 1918
- na Piavě zasáhly do bojů Československé legie
Závěrečná fáze války
- 1918
- jaro - poslední ofenziva Němců - druhí bitva na Marně, ofenziva Dohody proti Německu
- léto - obrana Němců na Siegfriedově linii - boje se částečně přesunuly na území Německa (hranice)
- podzim - postupná kapitulace spojenců Německa
- 27. 10. - Andrassyho nóta - žádost Rakouska-Uherska jednat o příměří s USA (prezident Wilson) - vyvolala spontánní vyhlášení Československé republiky
- v Německém císařství vystřídala vláda sociální demokracie, císař abdikoval
- 11. 11. - podepsalo Německo příměří a kapitulaci v Compiegne (v železničním vagoně)
Odboj Čechů a Slováků
- cílem bylo rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného státu - cíl zahraničního odboje
- domácí odboj
- zahraniční + vojenský odboj (politická reprezentace + legie)
- cíl - vznik samostatného Československa
- přimět dohodu k podpoře budoucího Československa - podpora rozbití Rakouska-Uherska
- představitelé
- T. G. Masaryk - od 1914 v emigraci, bylo mu 64 let, dokázal přinutit Dohodu k podpoře svých plánů, hlavní organizátor, dokázal stmelit zahraniční odboj - usměrnit všechny jeho směry pro republikánskou formu budoucího státu
- E. Beneš - do Francie 1915, podporuje Masaryka v jeho práci, dobrý diplomat
- Milan Rastislav Štefánik - dlouho žil ve Francii, měl tam konexe, dobré vztahy, polot, přidal se k odboji a formoval ho zejména z vojenské stránky - legie, propagátor Československa
- 1915 - vzniká Český ??komitét?? zahraniční - první orgán - program napsal Masaryk
- hovoří o vzniku nezávislého Československa - Independent Bohemia
- 1916 - Československá národní rada v Paříži - vznik z komitétu, řídila zahraniční odboj do konce války
- 1917 - zakládán československých legií - velká jednání, o jejich vzniku, v Rusku a jejich zapojení do války - obtížné, vystřídali se tam téměř všichni naši politici
- Masaryk - jednání s Bolševiky o našich legiích
- 1918 - Masaryk z Ruska do USA - jednání s Wilsonem
- květen 1918 - Pittsburská dohoda v USA - T. G. Masaryk + am. Slováci o společném státě ČSR - slib autonomie slovenska (Masaryk jednal i s Čechy a Slováky co tam žili a finnancoval odboj - domluvil s nimi vznik Československa - výsledkem Pittsburská dohoda)
- 18. 10. 1918 - Washingtonská deklarace - předběhla plán Karla I. vyhlásit federaci Rakousko-Uhersko - proklamace ČSR v zahraničí, reakce na snahu Karla I. (císař R-U) udělat z R-U federaci
- 25. 10. 1918 - Ženeva - schůze představitelů domácího odboje (Karel Kramář) + zahraničního odboje (E. Beneš) - společné jednání o Československu - že prezident bude Masaryk, ...
- Československé legie v zahraničí
- vojenské jednotky, vznikly v zahraničí
- české a slovenské jednotky - tvoří je emigranti, vojenští zběhové a váleční zajatci
- v Rusku, Itálii a Francii
- Francie - asi 10000 legionářů, první útvar Rota "Nazdar!"
- všechny jednotky spadaly pod francouzský generální štáb (i ty v Rusku a Itálii), místa bojů - Terron, Arras
- Itálie - až roku 1918
- nejvíce zasáhli do bojů na Piavě
- v Rusku - největší důraz, nejvíc legionářů, asi 70000
- první útvar - "Česká družina"
- víceméně zajatci z východní fronty, velká základna pro naše legie
- postupně přijíždí Beneš, Masaryk, ... - jednání o legiích
- červenec 1917 - bitva u Zborova
- 1918 - bitva u Bachmače - Ukrajina
- 3. 3. 1918 - separátní mír - Rusko a Německo musí řešit situace legií (proti Německu) v Rusku
- nakonec přesunutí legií do Francie - přes Sibiř - začíná tzv. Sibiřská anabáze našich legionářů (anabáze = dlouhý pochod) (přes Sibiřskou magistrálu)
- legionáři se nesmí plést do ruských vwcí - dohoda Masaryka s Bolševiky
- Čeljabinský incident - zastávka vlaků legionářů a Maďarů - jeden Maďar hodil kámen, zranil jednoho Čecha - Češi obsadili Čeljabinsk (a zabili toho Maďara)
Domácí odboj
- oficiálně neexistoval - zezačátku
- většina politiků loajální Rakousku-Uhersku + katolická církev
- odboje spíš individuálně (špiclovský systém - těžké tresty)
- problém se zásobováním - vydávání lístků - lístkový systém (keťasi - obchodníci)
- 1917 - bouře, hladové demostrance - Prostějov
- za národ - autoři, herci, umělci (Dyk, Bezruč)
- silná cenzura, germanizace
- represe a perzekuce vlastenců
- odbojová organizace v Čechách Maffie (Edvard Beneš) proti Rakousku-Uhersku
- oficiální protirakouskou politiku pak vedl Karel Kramař (posílali zprávy do zahraničí)
- 1916 - prorakouskou politiku - Český svaz (čeští poslanci Říšské rady), Národní výbor (1918)
- K. Kramař, Soukup, Rašín - odsouzeni z velezrady - 1917 amnestie
- Karel I. - chtěl nastolit novou vládu (amnestie)
- Kramař pokračuje v odboji
- růst odporu proti válce - stávky a demonstrace
- 5/1917 - Manifest 222 českých spisovatelů - veřejná výzva (poslancům říšské rady, aby hájili české zájmy)
- dezerce na frontě
- vojenské vzpoury - 1918 (na lodích - Boka Katorská, Rumburk)
- zběhlí vojáci v Čechách - "zelené kádry"
- generální stávka
- tříkrálová deklarace - 6.1.1918
- změna oficiální české domácí politiky, definitivní obrat
- sešli se všichni politici
- prohlášení - požadavek práva na sebeurčení národů a samostatnost
- červenec 1918 - nový národní výbor, v čele Karel Kramář, čeští politikové (zástupci stran)
- podzim 1918 - socialistická rada
- zástupci dvou dělnických stran - Sociální demokracie, Národní socialisté
- připravili se na 14.10. generální stávku proti vývozu potravin do Rakouska
Důsledky
- velmi ničivá - 10 milionů padlých, raněných
- dotkla se i civilního obyvatelstva
- závažné politické změny - rozpad Rakouska-Uherska, Ruska, Osmanské říše, Německa
- zničené hospodářství - především Francie, Rusko
- Evropa ztrácí vedoucí postavení ve světě ve prospěch USA (monarchie x republika)
- rozbití patriarchálních vztahů - rodina, postavení ženy
- ideologické důsledky - volání po lepším světě
- ledání něčeho, co by lidi uspokojilo
- komunismus, fašismus
- "lidská tragédie"
Vývoj po první válce
Versailleský mírový systém
- Pařížská mírová konference
- vítězové první světové války - jednání
- 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky)
- vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země
- poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko
- zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti
- státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání
- USA - prezident Woodrow Wilson
- Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci
- Velká Británie - David Lloyd George
- Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali)
- Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě)
- státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně
- celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií
- Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie
- orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti"
- zástupci zemí + ministři zahraničí
- po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau)
- Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu
- mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919
- územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů
- ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko
- ČSR - Hlučínsko
- Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko
- Gdaňsk - svobodné město
- Dánsko
- Belgie
- ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii
- vojenské podmínky
- zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí)
- ztráta loďstva a ponorek
- zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi
- v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody)
- hospodářské podmínky
- vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné
- několikrát revidovány, snižovány
- uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie
- smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky
- vyvolala potřebu revanče od Německa Francii
- nezamezila německé agresi v budoucnosti
- Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě
- mírová smlouva s Rakouskem (září 1919)
- podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států
- vojenská omezení a reparace
- přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
- mírová smlouva s Bulharskem (1919)
- ztráta území ve prospěch států na Balkáně
- s Tureckem (1920)
- v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků
- rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí
- smlouva s Maďarskem (1920)
- ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán
- úprava hranic, vznik nástupnických států
- Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko
- Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie)
- Turecko - Afrika, Asie apod.
- Malá dohoda (1920)
- společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie
- důvod - strach z návratu Habsburků
- politická, hospodářská a vojenská spolupráce
- Sanitní kordon
- pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.)
Založení společnosti národů
- 1919
- aby zabránila válečným konfliktům
- omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva
- rozpad 1939
- ČSR členem od začátku do konce
- vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem)
- SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko
- Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera
- Maďarsko členem nebylo
- Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo
- sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu
- hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím
Česká účast na pařížské mírove konferenci
- stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci
- Beneš, Kramář
- jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě
- hranice s Maďarskem
- Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe
- jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové
- sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí)
- Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919)
- ČSR obsadila Těšínsko vojensky
- uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci
- 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené
Washingtonská mírová konference
- doplňovala pařížskou
- uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě
- posílila vliv USA v daných oblastech
- hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ...
- uzavřeny tři smlouvy
- nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
- stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat
- princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
- každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit
- v Číně je republika
SSSR 20.-30. léta
- intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919)
- vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu
- ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce
- podpora bělogvardějců
- obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli
- občanská válka (1918-1921)
- bílí - bělogvardějci
- koalice demokratů, monarchistů, socialistů
- podpora Dohody
- generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři)
- rudí - rudogvardějci
- bolševici s podporou rolníků a dělníků
- Rudá armáda - Trockij
- Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády
- obě strany velmi kruté, teror
- bílí - bělogvardějci
- vyvraždění carské rodiny
- po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení
- za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg
- v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům)
- tažení bílých
- 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
- útoky potlačeny, Kolačak zajat
- 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody
- 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska
- 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
- 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území
- bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků
- lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování)
- lepší organizace
- válečný komunismus
- ekonomika a politika v době občanské války
- zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely
- povinné odvody v zemědělství
- stanovena pracovní povinnost pro všechny
- přídělový systém na potraviny a životní potřeby
- čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí
- rudý teror x bílý teror
- období po válce
- v moci Lenin
- politika NEPu
- umožňuje drobné soukromé podnikání
- rozvoj zemědělství
- vstup zahraničního kapitálu
- třífázová ekonomika
- státní ekonomika (podniky, těžký průmysl, banky)
- družstva (zemědělská + řemeslné dílny)
- soukromá ekonomika (cizí podnikatelé, bohatí)
- plán Goelro - elektrifikace Ruska
- likvidace negramotnosti (90%)
- školy - ve dne děti, večer dospělí
- 30. 12. 1922 - vznik SSSR (federace)
- autonomie federativních států
- komisařem pro národnostní politiku
- SSSR izolována od zbytku Evropy - prolomena mírovou konferencí
- 1922 - konečně dořešena výše reparací (Janovská konference)
- přizváno i Německo a SSSR - špatné jednání ostatních států s nimi
- Rusko a Německo - sešli se v Rapallu (u Janova)
- Rapallská smlouva
- Německo a Rusko si odpustili reparace
- obchodní smlouvy
- Rusko umožňuje Německu zkoušet nové zbraně v Rusku
- Rapallská smlouva
- Lenin zakládá Gulagy, + popravy (pod vedením Felixe Džeržinského ("železný")
- 1922 - "Závěť" - otevřený dopis Lenina (dva kandidáti na komisaře - Stalin x Trocký)
- 1924 - smrt Lenina v Gorkém
Stalinské Rusko
- industrializace - od 1928
- zánik NEPu (1926)
- podpora těžkého průmyslu, aby bylo Rusko nezávislé - dřív agrární země
- orientace na energetiku, těžký průmysl a dopravu
- Dněprogess - elektrárna na Dněpru
- rozvoj těžkého průmyslu
- úspěch za cenu lidských obětí, ztráty v zemědělství - nebyly peníze, a devastace životního prostředí
- pětiletky - ekonomické plány
- "úderníci" - plní plán na víc než 100%
- Stachanovci (Stachanov)
- kolektivizace - od 1929
- združstevňování soukromého zemědělského vlastnictví
- kolchozy - družstva
- sovchozy - státní statky
- pronásledování středních rolníků - Kulaci - transporty na Sibiř
- totální krach, hladomor, de facto nevolnictví
- silný systém direktivně řízeného hospodářství
- domácí politika
- Stalin nesnese odpor
- tajné policie (ČEKA, GPU, NKVD)
- 20. léta - Moskevské procesy
- odstraněna staré osazenstvo (Leninovo)
- Trockij - zbaveni vlivu, vyhnanství
- velký teror - 30. léta
- období velkých monster - procesů - Moskevské
- záminka - vražda Sergeje Mironoviče Kirova - 1934 v Leningradě
- Dekret na ochranu proti teroru (západnímu) - velký teror
- obviněn může být každý
- hromadné zatýkání na základě absurdních obvinění (spolupráce se západem)
- bez soudů rychlé odsouzení - tzv. trojky (právník + 2 komunisti -> obyčejní lidé)
- Ježovština (1936-8)
- ministr vnitra Ježov - následně odstraněn
- období největších procesů
- dopad na všechny skupiny obyvatelstva - obyčejní - nejvyšší představitelé
- proti bývalé buržoasii - krach ekonomiky
- procesy s Rudou armádou
- tři mařšálové, polovina generálů, 60% důstojníků
- velká ztráta před Druhou světovou válkou (bez velitelů)
- odstranění Trockého, Zinověva
- vnější tvář
- spravedlivá "socialistická" demokracie
- velký vliv na západní levicové obyvatelstvo, intelektuály a umělce (Breton, Argon, Shaw)
- 1936 - Nová ústava - teoreticky nejdemokratičtější, pouze zakrývá totalitní představu
- kult osobnosti
- nepřiměřené zveličování významu vůdčí osobnosti
- 1929 - Stalinovi je 50 let - posun od "oligarchie" k diktatuře
- silná propaganda
- Stalin - neomylný, symbol vzestupu Ruska
- stalinismus - dovršení marxismu - leninismu
Německo 1918 - 1933
- 1918 - příměří a zároveň kapitulace Německa
- 9. 11. 1918 - abdikace císaře Viléma II.
- v Berlíně vyhlášena republika
- Sociální demokraté pravice - Fridrich Ebert, podepsali kapitulaci
- Sociální demokracie levice - prosinec 1918 - Komunistická strana Německa - v čele Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
- po celém Německu vznikají dělnické a vojenské rady
- nepřehledná situace, revoluční nálady + císařská armáda se odmítá rozpustit
- povstátní Spartakovců (5. 1. - 12. 1. 1919)
- Spartakovci - radikálové KSN
- protivládní povstání + generální stávka v Berlíně
- sociální demomratická vláda povolává Freikorpsy - neodzbrojení vojáci z 1. světové, krajně pravicové polovojenské skupiny
- krveprolití, popravy bez soudů - Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
- Výmarská republika (1918 - 1933)
- 1919 - Výmarská ústava - přijata na Národním shromáždění Německa ve Výmaru, velmi demokratická, fakt
- prezidentem Friedrich Ebert
- demokratické - vláda, parlament
- monarchistické - armáda, justice
- Versailleská mírová konference
- nesplatitelné reparace
- Německo označeno za viníka války
- odstupy území - "Horní Slezsko" - vyhlášen plebiscit Polsku
- anglické ultimatum - Německo přijímá mírovou smlouvu pod nátlakem
- Kappův puč (březen 1920)
- reakce na Versailleskou smlouvu, propuštění armády
- vůdce wolfgang Kapp - pochod armády na Berlín
- končí neúspěchem - není podporován
- německá politika
- spolek "černá říšská armáda" - přechovávají zbraně, odmítají mírovou smlouvu
- atentát na politika Rantheau - politik "plnění", žid
- konec politiky plnění
- Německo žádá moratorium (odložení splátek) - 1922
- Francie odmítá, hrozí válkou
- 1922 - Rapallská smlouva mezi Německem a Ruskem
- Rúrská krize - 1923
- nedodána reparace (dřevo, uhlí)
- vstup francouzského vojska do Porúří (Francie i Belgie)
- Německo - pasivní odpor
- Stresseman - kancléř vlády, přerušuje pasivní odpor - odpor levice
- hyperinflace, generální stávka
- krach německé měny, cený stoupají, zatímco hodnota peněz klesá
- vznikají "revoluce", prosazování levice
- výsledkem je pokus o komunistický převrat v září 1923
- ekonomická krize, hrozí rozpad Německa
- Pivní puč
- odehrál se v pivnici, schůze NSDAP
- nejednoty Německa využívá Hitler a 8. 11. 1923 se pokouší o první nacistický převrat s generálem Ludendorfem
- 9. 11. pochod na Berlín, končí neúspěchem
- Hitler a další vůdci odsouzeni na 5 let vězení, po 9 měsících propuštěn; ve vězení píše "Mein Kampf"
- Stressemanova éra
- 1924-28
- Dawesův plán - finanční půjčka USA Německu
- ekonomické zakotvení Německa, půjčka na obnovení německého průmyslu
- 1924 - nová měna - "říšská marka"
- vyřešení vytahů Francie-Německo, krom splácení reparací
- 1925 - umírá Ebert, nastupuje Paul von Hindenburg
- světová hospodářská krize (1929)
- Němci krizi podceňují
- USA chce splatit půjčku - Němci nemají na splacení
- 1930 úspěch NSDAP - odpor vůči Veraillské smlouvě, vzestup hitlerovy moci
- 30. 1. 1933 - nástup Hitlera, zakázány všechny ostatní strany - konec demokratického Německa
- "Führer" - nejvyšší funkce
Maďarská republika Rad
- 21. 3. - 1. 8. 1919
- nespokojenost - ztráty území
- Karolyiho vláda
- liberálové + sociální demokraté
- slibují reformy (pozemková, průmyslová, ...)
- ze sociální demokracie - Komunistická strana Maďarska, v čele Béla Kun
- komunisté svrhli Karolyiho vládu, vyhlášena MRR
- revoluční vláda - Béla Kun - ministr zahraničí
- reformy po vzoru Ruska
- znárodnění průmyslu
- přidání peněz dělníkům
- bytová výstavba
- zabrání půdy, státní družstva - ztráta podpory rolníků
- do Maďarska vtrhly vojska Malé Dohody (ČSR, Rumunsko) - porážka
- Maďaři na Slovensku - Slovenská republika Rad (3 týdny)
- Prešov, Antonín Janoušek
- ČS armáda na Slovensko, Slovensko řídí Vavro Šrobár (ministr se zvláštní pravomocí), vyhlášen vyjímečný stav (vojenské zákony)
- Maďaři zatlačeni zpět, do Maďarska prchá i vedení SRR
- druhá intervence československé armády do Maďarska - konec republiky rad
- v Maďarsku se dostává k moci admirál Miklos Horthy (pravice)
- zakládá fašistickou stran, (organizace) Šípové kříže
- spojenci Itálie a později Německa
- Miklos Horthy - "regent" Maďarska - ve skutečnosti diktátor
- Maďarsko fašistické 1920 - 1944
Fašismus
- myšlenkové, extrémě pravicové hnutí
- vzniká po 1. světové válce, reakce na nespokojenost a výsledky války + obavy z komunismu a Sovětského Ruska
- poprvé v Itálii (jako vládní politika)
- vzniká po celé Evropě + Japonsko, Jižní Amerika
- demokraticé systémy jsou slabé, lidé "potřebují" vedení - fašismus
- vláda jedné strany, ostatní jsou zakázány (strana vybudována hierarchicky)
- v čele charismatický vůdce
- Německo - Führer
- Itálie - duce
- Španělsko - caudillo
- demagogie - schopnost získat lidi na svou stranu pomocí velkých slibů
- odmítá všechny jiné ideologie
- přívrženci jsou ze středních vrstev
- po válce se cítili ohrožení - oslovuje je fašismus a sliby + podnikatelé, bankéři - vidí ve fašismu oporu proti vzpourám a stávkám a nebezpečí z východu
- Benito Mussolini
- původně učitel
- aby se vyhnul vojenské službě, prchá do Švýcarska - styk s ruskými emigranty
- člen socialistické strany v Itálii 1902
- publicistika, pojednání o Janu Husovi, noviny Avanti ("vpřed")
- zastánce vstupu do války na straně Dohody
- oslavuje československé legie
- jako dobrovolník bojuje ve válce
- politika
- 1919 bojové svazky - oddíly prvních fašistů, co chtějí dělnické schůze apod.
- změna od socialismu k fašismu
- "Fasci di Combattimento" - později první fašistická strana
- 1921 - bojové svazky změněny na fašistickou stranu
- volen do italského parlamentu
- pochod na Řím - vyhrožoval, že svrhne ládu, chtěl zvýšit své pravomoci
- 1925 - vládne jako diktátor (duce)
- 1935 - obsazena Habeš
- 1940 - pakt tří, zapojení do bojů 2. světové války
- 1943 - vláda vyslovuje Mussolinimu nedůvěru - vězněn, poslán do kláštera, osvobozen až později německými výsadkáři
- podpora Hitlera
- 1945 - prchá do Milána, Coma, Švýcarska
- prchá, zatčen a uvězněn italskými partyzány
- znovu prchá ...
- soukromý život - manželka Rachel Guidi, dcera provdána za ministra zahraničí - Galleazzo Ciano
- slabost pro mladé milenky - Clara Petacci - s tou zemřel
Itálie
- nespokojenost s výsledky 1. světové války - území východního pobřeží Jadranu
- D'Annuzio - nacionalistický politik - 1919 - útok italské armády na město Rieka (obsazeno)
- nesouhlas Pařížské mírové konference - vojska stažena
- Itálie odchází z Pařížské konference
- vzestup Mussoliniho
- Itálie - králoství - Viktor Emanuel III.
- vznik fašistické strany - teror (fašisté x socialisté) "hnědokošiláči"
- vzorem je Mussolinimu Římské impérium - ovládnout Středozemní moře
- nacionalistická politika
- volby 1921 - pouze 7% hlasů
- Mussolini poslancem, chce se stát ministerským předsedou
- 1922 - pochod na Řím
- 26000 fašistů na povel přichází z různých stran na Řím
- Viktor Emanuel III. ustupuje Mussolinimu - ministerský předseda
- prosazování idejí - boháči i dělníci - získává spojence
- likvidace odpůrců - komunisti a socialisti
- zavraždění levicového poslance Matteotiho 1924
- Mussolini se přiznává k vraždě, ale neohrozilo to jeho post
- rozehnán parlament, funguje Velká fašistická rada - pozice vlády
- vláda pomocí dekretů
- 1929 - Lateránské dohody - končí špatné vztahy s Vatikánem (Pius XI.)
Meziválečné období
Československo ve 20. letech
- vznik 28. října 1918 - spontánně jako reakce na Andrássyho nótu (snaha Rakouska o příměří s dohodovými státy)
- v čele 5 mužů 28 října (Stříbrný, Soukup, Rašín, Švehla, Šrobár)
- 30. října - Martinská deklarace - stvrzuje připojení Slovenska
- počáteční problémy
- hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku)
- povolány legie
- na Slovensku Maďaři - radikalizace
- Těšínsko
- klid na Podkarpatské Rusi
- národnostní problémy
- ČSR - mnohonárodnostní stát, silné národnostní menšiny
- 51% Čechů, 23% Němců, 16% Slováků, Maďaři, Rusíni, Poláci
- Pitsburská dohoda slibovala Slovákům autonomii (chtěli by ji i Němci)
- později problém - Hlinkova lidová slovenská strana - představitel Andrej Hlinka
- oficiální národnostní politika - Čechoslovakismus (Češi a Slováci jeden národ s určitými jazykovými odlištnostmi - tvůrci Masaryk, Beneš - Slováci nesouhlasili)
- hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku)
- zahraniční politika
- orientace na Francii (1924 dohoda)
- 1920 - Malá dohoda
- se SSSR dlouho nic - diplomatické zastoupení ne
- 30. léta - lepší vztahy (kvůli obavě z Německa)
- 1935 - třístranná smlouva - ČSR, Francie, SSSR o vzájemné pomoci i v napadení
- hranice s Německem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem
- s Němci zpočátku dobré vztahy, později Hitler
- s Rakouskem velmi korektní vztahy, s Maďary problémy, Rumunsko spřátelené, s Polskem napjaté vztahy
- 1925-9 - roztržka s Vatikánem
- 1925 vzpomínáno na úmrtí Husa (účastní se i Masaryk)
- Vatikán to vytýká
- 1929 - Beneš - diplomatická návštěva do Vatikánu
- probíhá Modus Vivendi - urovnání (pro Beneše dobré do budoucna)
- ekonomika
- průmyslově agrární
- vyspělý průmysl (10. místo)
- průmysl nerovnoměrně rozdělen (Čechy a Morava průmysl, Slovensko zemědělství, Podkarpatská Rus zaostalá)
- lukrativní lehký průmysl - sklářský, textilní, potravinářský (hlavně v Sudetech - při ekonomické krizi krachovalo)
- finance
- po válce kolkování peněz - aby se nezhroutila ekonomika
- 1920 - měnová reforma (vlastní koruna) - A. Rašín
- první ministr financí - A. Rašín
- zahajuje politiku deflace - snižování hodnoty peněz (silná koruna bránila vývozu)
- Rašín postřelen - zemřel - poté přijata opatření na ochranu
- druhý ministr financí - Karel Engliš - také úspěšný
- poválečná krize - 1918-23 - nezaměstnanost
- 2. polovina 20. let - zlatá dvacátá léta
- 1929 krize
- firmy - Tatra Kopřivnice, Škoda Mladá Boleslav, Baťa, pivovary, Prostějov
- Baťa
- původně Valašský papučář
- vedoucí museli odspodu - postupně projít vším
- školy, obchody, ...
- nestrpěl odbory, výzvy k odporu, ... (propouštěl)
- zavedl ceny s 9 na konci
- staví stejné prodejny, prodavači normy na prodej
- bankovní systém - silný
- Živnostenská banka - v čele Jaroslav Preiss (podlehl fašistické ideologii)
- pozemková reforma - 1919-20
- nad 250ha obecné a 150ha orné půdy zabráno (šlechtické, duchovní a velkostatkářské)
- zabraná půda rozdělena mezi bezzemky nebo si ji mohli znovu koupit
- v rukou ji měli agrárníci (půda prodávána - zbylá rozdělena na zbytkové statky - disponovala jimi agrární strana)
- politický vývoj
- 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění
- projednáno definitivní sesazení Habsburků
- proklamace ČSR
- slavnostně zvolen T. G. Masaryk prezidentem
- národní shromáždění jmenovalo první vládu - vláda všenárodní koalice (zastoupeny všechny politické srany) - v čele K. Kramář
- vláda pověřena prováděním reforem (pomalu - ztrácí oblibu)
- 1919 první volby do obecního zastupitelstva
- nejsilnější - Soc-dem (spolu s národními socialisty a agrárníky sestavuje vládu) - vláda rudozelené koalice, v čele Vlastimil Tusar
- potvrzena vláda dvěma volbami (1920)
- 1920 - problém v Soc-dem - vrací se legionáři z Ruska - radikální
- rozdělení - pravice - Vlastimil Tusar - provládní politika; marxistická levice - legionáři + radikál - Bohumil Šmeral
- vliv i na vládu
- vládní krize - vláda podává demisi - místo ní úřednická vláda vedená Janem Černým (vládu jmenoval TGM)
- Soc-dem - 1920 - třináctý sjezd - levice - převaha, prohašuje se za reprezentanta a zabírá hlavní majetek (Lidový dům a tiskárnu) - pravice se brání - levice to odmítá
- prosinec 1920 - policií obsazen lidový dům - rozneslo se po Praze a dělníci zastavují práci - generální stávka
- boj o budoucí charakter republiky (přidávala se i další města)
- leden - stávky utichly, dál demokratická cesta (hnutí poraženo)
- 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění
- politický systém
- ze tří komponentů (součástí)
- "Hrad" - představovaný TGM a jeho příznivci (z hlediska politiky, kultury, hospodářství)
- např. E. Beneš, K. Čapek, T. Baťa
- politické strany - vládní koalice
- 14 hlavních politických stran
- pluralita politického systému
- ve volbách žádná nedosáhla nadpoloviční většiny - nutné koalice
- rudozelená koalice (1919-20) - agrárníci, sociální demokraté, národní shromáždění
- na počátku všenárodní koalice (zástupci všech)
- panská koalice (1926-29) - tzn. dělnických stran (poprvé se účastní Hlinkova slovenská lidová strana)
- politické strany
- agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí)
- předseda A. Švehla (masarykův člověk), po jeho smrti M. Hodža
- lidová strana - římskokatoličtí věřící
- také bez ohledu na sociální zařazení, po válce členové odpadali (kvůli válce, husitská církev, podporovala ve válce Rakousko)
- předseda - Monsieur Jan Šrámek
- národní demokracie - Karel Kramář
- pravice (ve 30. letech k fašistům)
- sociální demokracie - Tukar
- národní socialisté - Beneš (na pobídku TGM)
- KSČ - květen 1921, vznikla z Marxistické levice
- původně v pohraničí Německa, Slovenska - sloučili se
- 1925 ve volbách 2. místo
- 1929 - rozkol na pravici (vyloučení z KSČ) a levici ("Bolševizace" strany a do čela Klement Gotwald, od teď pod vlivem SSSR) - pátý sjezd KSČ
- agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí)
- bankovně-ekonomické centrály
- banky a velké průmyslové podniky, které lobovaly za své zájmy
- neformální sestavení
- díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ...
Není to celé!
Druhá světová válka
Není to celé!