Z 8.B8 wiki

---

Aktuální verze z 21. 6. 2011, 12:04

Francouzská revoluce

• konec 18. století
• velký přelom v historii Evropy
• konec feudealismu v celé Evropě
• strašně krvavá
• "revoluce požírá své děti" - nakonec likviduje i ty, co v ni věřili, co s ní souhlasili (Robspiere)
• 1789 - 1799 - králem Ludvík XVI.
• příčiny: hospodářské - počátek ekonomického bankrotu - finančního - pomáhali Ameeričanům při revoluci; způsob života králů (plesy, slavnosti), hlavně manželka Marie Antoanetta (rakouská princezna), neúrody, nakonec i hladomor
  • daně platil pouze třetí stav (řemeslníci, rolníci), církev a šlechta vůbec nebyli zdaněni
  • Necker - finanční ministr - navrhl zdanit šlechtu a církev - králi se to nelíbilo - odpor šlechty a rozdělení společnosti
• problém v absolutistické vládě Ludvíka XVI.
  • nebyly svolány generální stavy
  • 1. 5. 1789 svolány generální stavy králem do Versailles - potřeboval vypsat úplně nové daně, aby naplnil státní pokladnu - byly tři stavy, každý stav jeden hlas, stavy odmítky hlasovat o daních, ale nejdíve jednali o tom, aby každý poslanec měl jeden hlas - král na to nechce pistoupit - třetí stav se odtrhl, prohlásil se za Národní shromáždění - jednali v míčovně - velký ohlas ve Francii, nakonec se všichni přidali (i privilegované stavy, protože se cítily odtrženy)
  • král povolal do Versailles švýcarskou gardu
  • Camille Desmoulines - radikální novinář, vyvolal útok na Bastilu, brání ji švýcarská garda - vyjednávali - lid Bastilu dobyl, garda pobita, Bastila později zbourána - 14. 7. 1789 začíná 1. fáze

1. fáze

• 14. 7. 1789 - srpen 1792
• září 1791 přijata ústava - Francie je konstituční monarchií, ústava umožnila rozdělení moci
  • výkonná - král má právo veta
  • zákonodárná - zákonodárná shromáždění (vůle lidu - jím volení zástupci)
  • soudní - nezávislé soudy
• ústava - volební cenzus - volit a být voleni mohli jen muži od 25 let, museli mít majetek, platili daně, zbytek pasivní občané
• v čele národní gardy La Fayette
• Dekret o zrušení šlechtických výsad a privilegií - srpen 1789 - po pádu Bastily
  • šlechta ztrácí své výsadní postavení - lid na ni útočí - hlavně rolníci zabírají šlechtickou půdu - řada šlechticů emigruje (jejich odpor je totiž mnohdy násilím potlačen)
• Deklarace práv člověka a občana - srpen 1789
  • vychází z osvícenských zásad (volnost, rovnost, bratrství)
  • lidé se rodí rovni a svobodní, se stejnými právy (vlastnické)
  • vše co není zákonem zakázáno je povoleno, všichni občané jsou si před zákonem rovni
  • úvod k ústavě
• Národní shromáždění se změnilo na Ústavodárné shromáždění - fungují zde politické (diskuzní) kluby
  • jakobíni - v čele Maxmilián Robespierre (Neúplatný) advokát, scházeli se v kostele sv. Jakuba
    • vyhodnocovali vše tak, aby to bylo dobré pro revoluci, ne pro lidi, byli velmi radikální
  • cordellieři - radikální, ale více dbali na právo, v čele Georges Jacques Danton
    • Camille Desmoulins - mluvčí, který dokázal lid pozvednout, advokát
  • Jean Paul Marat - novinář, osobnost revoluce, asi nejradikálnější politik, byl zabit - atentát 1793 - utopen ve vaně Charlottou Cordeyovou
• byl zkonfiskován církevní majetek, církev zbavována svých privilegií - podřízena státu (stávali se z nich státní úředníci)
• král odmítl Deklaraci práv
• mnohé revoluční názory - hladové ženy a tak - povstání pařížanů - do Versailles - král s rodinou se přestěhovali do Paříže do Tuilerie
• 1791 se královská rodina pokouší o útěk z Francie do Rakouska - zajat ve Varennes - zajatec, později vrácen zpět do země (Francie byla v době revoluce rozdělena na departmany)
• protifrancouzská koalice - Prusové, Rusové, Angličané
• Francie zahájila válku - vtrhli do Svaté říše římské - vráceni zpět
• srpen 1792 vyprovokoval Danton Revoluční masakr
  • hledání viníků všeho špatného, shromáždění chudiny - Danton k nim promluvil - chudina vtrhla do pařížského vězení a zavraždila několik set vězňů
  • La Fayette na poslední chvíli odvedl královskou rodinu
  • Paříž obležená protifrancouzskou koalicí - Paříži jdou na pomoc dobrovolníci z Marseille - píseň "Marseillaisa"

2. fáze

• 22. září 1792 - vyhlášení republiky, před ním Francouzi vyhráli bitvu u Vallmy nad koalicí (20. 9.)
• Konvent - republikánský parlament
• první vláda republiky - girondisté (září 1792 - červen 1793), hájili zájmy bohatých podnikatelských a obchodnických vrstev
• opozice - jakobíni a cordellieři - opírali se o lidové vrstvy a prosazovali další revoluční změny
• střed - přikláněli se jednou tam a jednou jinam
• girondisté - řídili republiku ve svůj prospěch - to se nelíbí venkovanům - přikláněli se k royálům - povstání ve Vendeé (1793-4), ozbrojení vesničané vedeni katolickými kněžími
  • velmi krvavé z obou stran, krutě poraženo republikánskými vojsky za vlády jakobínů
  • soud krále - vyčítali mu, že se paktoval s Prusi - zrada na francouzském národě, odsouzen k trestu smrti - sťat (Ludvík XVI.) gilotinou na náměstí Revoluce v lednu 1793 (za vlády girondistů)
  • za vlády jakobínů (září 1793) popravena královna Marie Antoanetta - obviněna z vlastizrady, stejná poprava
• symboly revoluce
  • Marseillaisa - píseň
  • frygická čapka svobody (červená)
  • Sansculoti
  • trikolára
  • trojbarevná kokarda
  • gilotina - sestavil Dr. Joseph Ignace Guillotine
  • revoluční heslo: volnost, rovnost, bratrství
• jakobínská diktatura (červen 1793 - červenec 1794)
  • Morat vyprovokoval 1793 povstání - v červnu girondisté smeteni, většina popravena
  • vytvořili vlastní politické orgány
    • Výbor veřejného blaha - Roberspierre v čele, obrana země, zahraniční politika, válečná výroba a zásobování
    • Výbor pro veřejnou bezpečnost - vedl boje s vnitřními nepřáteli revoluce a dohlížel na policii - Antoine de Saint-Just v čele
• 1793 - jakobínská ústava - zrušen volební cenzus, volební právo - muži od 17 let, zahájení boje proti nepřátelům revoluce
• změny v ekonomice, chudina jich chce mnohem víc - jakobíni nemohou vyhovět - lidé je kritizují - jakobíni nastolili teror (popravovali své kritiky, boj proti nepřátelům revoluce) - lidé z nic mají strach a víc je nesnáší
• jakobíni útočí i na další vedoucí šleny revoluce - na cordelliery
• Danton popraven (revoluce požírá své děti) + Desmoulins
• Saint-Just připravuje další útoky na členy konventu - ti se ale začali bránit - červenec 1794 povstání proti jakobínům - byli poraženi a většina popravena, červenec = thermidor

3. fáze

• tzv. thermidorské období (červenec 1794 - listopad 1799)
• stále je Francie republika, toto období vede thermidorská buržoazie (zbohatlíci, postavili se proti jakobínům), začali se chovat jako šlechta předtím (plesy), dovolili vrátit se šlechticům do Francie
• 1795 - přijata ústava - obnovila volební cenzus, ale je to republikánská republika - zachována občanská práva
• vládu Francie má v ruko pětičlenné Direktorium - jsou kontrolováni tehdejším parlamentem - dvě sněmovny (Rada pěti set, Rada starších - od 40 let)
• odpůrci - chudina, bývalí jakobíni, royalisté (přívrženci království - sem patří i šlechta co se vrátila zpět), situaci uklidňuje armáda - v čele Napoleon Bonaparte - pocházel z Korsikym navštěvoval vojenskou akademii - důstojníkem za revoluci

Napoleon Bonaparte

• • 1793 odrazil Angličany od přístavu Toulon - první velký úspěch - generálem, dobrá taktika, nejmladší generál
  • direktorium ho propustilo z vězení a postavili ho jako velitele do čela armády (byl jakobín, proto do vězení, direktorium vytušilo jeho schopnosti)
• Napoleon vítězí proti Rakousku a Rusku v Itálii (1795 - 1797) - mír v Campo Formio - ovládl podstatnou část Itálie (ruský generál Suvorov tažení přes Alpy v zimě - druhý pokus o takové tažení, první Hannibal, ale opačnou stranou)
• Napoleon velice ctěn - direktorium se ho chce zbavit - posílají ho do Egypta
  • 1798-9 egyptské tažení proti Anglii (porážka francouzského loďstva u Abu-Kiru - porazil ho admirál Nelson) - Napoleon ale dál táhne do pouště - objevili pyramidy
• 9. 11. 1799 se účastní povstání proti direktoriu a stává se jedním ze tří konzulů - je prvním konzulem
  • prosazuje reformy školství, státní správy, poráží Rakousko u Marenga
  • dohoda s papežem Piem VII., obnovuje katolictví ve Francii (konkordát), vydává občanský zákoník - Code Civil
  • za své zásluhy jmenován jediným doživotním konzulem
• 2. 12. 1804 se korunuje císařem - papež Pius VII. je donucen přijet do Paříže, ale nakonec sebe a Josefínu korunuje sám
  • Francie je císařstvím, ale dál funguje občanská společnost
  • syn Napoleon II. (Orlík) vychován v Rakousku
• zahraniční politika: nadále válka s Anglií, plánuje se invaze, na severu Francie se formuje Velká armáda
  • Anglie se spojí s Rakouskem (zaútočí z východu)
• 1805 bitva u Slavkova (2. 12.) - bitva tří císařů (Rakousko - František II., Rusko - Alexandr I., Francie)
• 1805 bitva u Trafalgaru (Nelson vítězí)
  • vyhlášení Kontinentální blokády (1806) - zákaz dovozu zboží z Anglie do Evropy, francouzský průmysl nestačí zásobovat, proto rozvoj průmyslu v celé Evropě
  • 1806 zrušil Svatou říši římskou, vzniká rýnský spolek, římský císař František II. se stává císařem rakouským jako František I.
  • 1807 - vytvoření Varšavského velkovévodství - závislé na Francii (brzy zrušen) - částečná obnova Polska
• Prusové vyhlašují válku, porážka u Jeny a Auerstädtu (1806)
• Prusko zdrceno, uzavírá postupný mír - porušování
• Napoleon vítězem celého kontinentu, neporažena je Anglie
• 1808 Napoleon okupuje Španělsko, které nedodržuje kontinentální blokádu
  • králem bratr Josef - partyzánská válka proti Francii až do roku 1814
  • Rakousko poraženo
  • sňatek s rakouskou princeznou
• ruské tažení - Rusko je velké, neukončil ho tak, jak chtěl, narazil na generála Kutuzova (stejně schopný jako on) - ustupoval, Napoleona táhl za sebou
  • 1812 bitva u Borodina - velké ztráty na francouzské straně, Kutuzov opět ustupuje
  • Napoleon postupuje dál za ním, Kutuzov mu vydal Moskvu (neopevněné město, stáhlo se i obyvatelstvo, zapálili Moskvu), čekal nabídky k míru
  • zima - nebyli připraveni, hlad, čekal v Moskvě - návrat bez vítězství, vraceli se stejnou cestou - nic nemohli sehnat, už to bylo pryč
  • vesničané měli odpor - partyzánské hnutí proti francouzům
  • v noci je přepadávali, část vojáků se utopila u řeky
  • Napoleon opustil armádu - odjel do Francie (1813) - nová armáda (nováčci)
  • všichni proti Napoleonovi (i neutrální státy)
  • 1813 bitva u Lipska - bitva národů - Prusko, Rusko, Rakousko, Švédsko
    • Napoleon poražen - do Paříže - zajat, vzdal se vlády, vítězové s ním jednali mírně - ostrov Elba - guvernérem, nemohl se vrátit zpět
• Francie - obnova monarchie, Ludvík XVIII. - synovec Ludvíka XVI.
  • Vídeňský kongres - má rozhodnout co s Evropou po Napoleonovi (1814-5), nejprve oslavy - jednání
  • Napoleon se vrátil tajně do Francie, přidávali se k němu lidé, posádky, vojáci - Ludvík uprchl - 1815 Stodenní císařství - Napoleon ho obnovil
  • armády proti Napoleonovi, i angličané
  • 1815 bitva u Waterloo (červenec) - Belgie
  • vítězí anglický generál Welington a pruský generál Blücher
  • Napoleon definitivně poražen - zatčen angličany - ostrov Svaté Heleny u Afriky - šest let vězněn (1815-21) - umírá
  • ostatky původně na ostrově - synovec je nechal převézt do Paříže do invalidovny (muzeum)
• dodnes vyvolává kritiku i obdiv
• tři hlediska
  • osobní kvality - schopný taktik a vojevůdce
  • morální - má právo přivodit smrt?
  • historické - Evropě přinest rozvrat ale i rozvoj, konec feudealismu, modernizace

Vídeňský kongres

• Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko
• předseda - rakouský kancléř kníže Metternich (uprchl do Anglie, musel abdikovat)
• výrazná pozice i francouzský diplomat Maurice de Talleyrand
• diplomaté se dohodli na několika východiscích pro poválečné uspořádání Evropy
• cíl - vypořádání se s důsledky napoleonských válek
• hlavní body jednání
  • restaurace starých dynastií
    • Bourboni do Francie, Španělska a jižní Itálie
    • savojská dynastie na Sardínii, obnovena portugalská monarchie
  • uzavření míru s Francií
  • hranice se vrátily do roku 1792 (Francie obsadila území na východě, musela se vrátit do původních hranic)
    • vysoké reparace (válečné náhrady), návrat Bourbonů - Ludvík XVIII.
  • Svatá aliance - spojenectví panovníků většiny evropských zemí kromě skandinávských, papežského státu a Osmanské říše
    • "četník Evropy" - snaha zamezit šíření revolucí v Evropě, zachování starých pořádků (status quo)
  • územní změny - Francie se vrací k původním hranicím
    • Rusko získalo Finsko a Kongresovku (Varšavské království)
    • Švédsko připojilo Norsko, Prusko posunulo své hranice až k Rýnu
    • Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - 36 států a 4 svobodná města
    • nebyla obnovena moc císaře, nejvyšší orgán spolkový sněm - neměl žádné mocenské prostředky - výsledky jednání se většinou neprosadily
    • Rakousko obnovilo vládu nad svým původním územím a získalo Benátsko a Lombardii
    • Savojská dynastie připojila Savojsko, Piemont, Nizzu
    • obnoveno samostatné Švýcarsko
    • Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (do 1830)
    • Velká Británie ovládla moře - zisk Malty, Antil, Jónských ostrovů, mysu Dobré naděje, Helgolandu
  • situaci v Evropě má v rukou Svatá aliance - pořádali kongresy
  • 1818 v Opavě - Francie přijata do Svaté aliance
  • zásady rovnováhy sil - aby žádný stát nebyl příliš silný, aby nemohl ohrozit ostatní (např. Velká Británie, Rusko, Rakousko)
  • funguje do 1848, Evropa začíná nově uvažovat

Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století

• vyvoláno změnami
  • politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky
  • ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé)
  • společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost
  • náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti

Liberalismus

• nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii
• libertas - svoboda (myšlení a podnikání)
• politický liberalismus
  • prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní
  • prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus
  • prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací
  • oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté)
  • vůle státu vykonávána úřady (úředníky)
• hospodářský (ekonomický)
  • žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší
  • u nás tu myšlenku propaguje Klaus

Demokratismus

• demos - lid
• zásady
  • všichni jsou si rovni a mají stejná práva
  • rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census)
  • snaha řešit i sociální problémy
• radikálnější postup
• střední vzdělaná vrstva

Národní hnutí

• vede k formování novodobých národů
• vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu
• dříve (středověk) - zemské vlastenectví
  • důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství
• 19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí)
  • národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem
• jazykové vlastenectví (německé pojetí)
  • národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí

Nacionalismus vládnoucího národa

• velkomocenský, vede ke sjednocení státu, rozšíření území
• utlačování ostatních zemí
• v mnohonárodních státech - Německo, Rakousko, Osmanská říše
• velký vliv v 19. století

Nacionalismus utlačovaného národa

• boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký
• Polsko, české země, Norsko
• vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození
• šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo)
• rasismus - holocaust

Konzervatismus

• převládající v Evropě - zachování stávajícího stavu (šlechta, církev)

Počátky dělnického hnutí

• těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren
• sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů
• živelné bouře - rozbíjení strojů
• podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly)
• chartismus - odborové hnutí v Anglii
• zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba
• systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat
• úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné
• živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů
• vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky
• Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní
• Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup
  • požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma)
• 1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat
• 1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století
• anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové

Utopický socialismus

• teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství)
• plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou
• T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven
• hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost)
• Charles Fourier - falangy (společná práce)
• Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval

Revoluční socialismus

• Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels
• teorie marxismu - kritika utopického socialismu
• vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie
• společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou
• pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii
• nastolení - diktatura proletariátu
• po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky
• komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly
• 1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři)
• 1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament
  • chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín)
  • vraceji se do Anglie
• 1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran
  • 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická
• 1870 - prusko-francouzská válka
  • francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály
  • 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad

Anarchismus

• vzniká v dělnickém prostředí
• má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti
• zabít panovníka
• anarchií proslulí Irové
• vede k terorismu
• Michal Bakunin (známý ruský anarchista)

Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu

• 1820 - 1847
• vzniká v místech utlačovaného národa - národně osvobozenecký boj (Balkán)
• dále nespokojenost s absolutistickou politikou - dosáhnout ústavy - liberalizace (Francie)
• sjednocení (cíle:)
  • liberalizace - Francie
  • národní osvobozenecké hnutí (Balkán x Turci)
  • sjednocení (Itálie, Německo)

Španělsko

• svobodomyslní důstojníci odmítli odplout do jižní Ameriky pokořit národně osvobozenecké hnutí španělských kolonií
• v jižní Americe boj kolonií vede Simon Bolívar a kolonie vyhlásily samostatnost - Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie
• boj proti absolutismu (krále Ferdinanda IV.) a vyhlášení ústavy 1820
• porážka vojsky Svaté aliance z Francie 1823

Itálie

• 1820 - hnutí karbonářů - šlechtičtí revolucionáři - tajné spolky
• cíl - ústava - 1823 zrušena
• sjednocení, vyhnání habsburků
• Špilberk - vězení karbonářů

Rusko

• 1828 - povstání děkabristů
• jeden z vítězů nad Napoleonem
• šlechtičtí důstojníci (vliv myšlenek Francie) usilovali o změnu režimu v Rusku, zakládali tajné spolky
• prosinec (děkabr) - 1825 - nástup nového cara Mikuláše I.
• v den přísahy v Petrohradě - vzpoura, pokus špatně připraven a rozprášen, Petrohrad - Senátní náměstí
• tvrdé potrestání kvůli potencionální nebezpečnosti
• pět povstalců popraveno, ostatní posláni na Sibiř
• A. S. Puškin - Na Sibiř - báseň, oslava děkabristů

Turecko

• od 18. století vnitřně rozvráceno
• vojensko-feudeální stát, zaostalé
• na jeho území zasahovaly velmoci (Francie, Rusko, Anglie)
• balkánsko národy - závislé na Turecku a Rakousku
• proti Turecku vedou národně osvobozenecký boj

Srbsko

• podpora Ruska (samostatnost, někdo na ně dohlíží)
• 1830 - autonomie pod tureckou svrchovaností, snaha o sjednocení všech Srbů do jednoho státu

Rumunsko

• vzniklo sjednocením Moldavského a Valašského knížectví 19. století (do 1851 obsazeno vojskem Ruska a Turecka) - samostatnost

Bulharsko

• pomalejší vývoj, patří Turkům do 1878

Řecko

• hospodářsky nejrozvinutější balkánský stát
• obchodní styky se státy celé Evropy
• povstání proti Turecku (1821 - 1829) - Turci se dopouštějí ukrutností proti Řekům (E. Delacroixe - Vraždění na ostrově Chiu)
• vlna solidarity s Řeckem po celé Evropě - lord George Byron
• Svatá aliance (Metternich) poskytla pomoc Řecku
• 1829 - zisk autonomie
• 1830 - samostatný stát
• 1832 - na řecký trůn dosazen bavorský princ Otto

Francie

• červencová revoluce 1830
• liberální vláda Ludvíka XVIII.
• 1824 - nástup jeho bratra Karla X. - pokus o návrat k reakčnímu absolutismu
• červenec 1830 - rozpuštěna sněmovna, cenzura a policejní dozor
• vypukla revoluce - barikády v Paříži, studenti, řemeslníci
• nový král - Ludvík Filip Orleánský
• vznik buržoazní "červencové" monarchie (konstituční)

Belgie

• po 1815 součást Nizozemska
• 1830 lidové povstání v Bruselu - samostatnost, ústava, neutrální monarchi (nemůže vyhlásit stát, musí okolí)
• Listopadové povstání v Polsku
• 1815 - vznik Kongresovky - patří k Rusku
• 1830 - povstání ve Varšavě - šlechta, sejm, po porážce tvrdé tresty - Sibiř, emigrace, v čele šlechta, chce být samostatná - svolala sejm, rustifikace
• hnutí - sjednotit revolucionáře - 30. léta - Mladá Evropa
  • sjednotit národní osvobozenecký boj, založil ho 1834 Giuseppe Mazzini (italský revolucionář) - Mladá Itálie - podle toho Mladé Německo, Polsko - dohromady Mladá Evropa

Habsburská monarchie

• Rakousko - František II. - císař (1792-1835)
• vystřídal Leopolda II. (před ním Josef II., synovec osvícených panovníků - František II.)
• zrušena Svatá říše římská, František její poslední císař a první rakouský císař - 1804 - titul rakouského císaře
• symbol zpátečnictví, konzervativní, kancléř Metternich
• jeho kancléřem od 1810 do 1848 kníže Klement
• Matternich - v čele Vídeňského kongresu
  • politika Evropy 1. poloviny 19. století
  • ministerský předseda
  • velmi reakční politika - proti veškerým reformám, chce zrušit i stávající reformy
  • zavádí tajnou policii, cenzuru
  • zachování starých pořádků (status quo)
  • vůdce Svaté aliance
• 1835 umírá František II., na trůn se dostává Ferdinand V. (Dobrotivý) - rozumu mdlého, ve všem důvěřoval svým rádcům
• prosinec 1848 se musel vzdát trůnu, nezvládl Rakousko ukočírovat

České země v době národního obrození

• národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou
• je umožněno díky
  • revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny
  • nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami
  • osvícenstvím
• národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny
• hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu
• dělí se na tři etapy

1. etapa

• konec 18. století - 20. léta 19. století
• první obrozenecká generace
• hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu
• hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci
  • Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy
• Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie
• buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci
  • Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány

2. etapa

• 20. - 30. léta 19. století
• druhá obrozenecká generace
• hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá
• Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo")
• počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle
• Bouda
• první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her
• na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký
• myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států
• František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských
• rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ
• Jan Kolár - Slávy dcera
• Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie)
• vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka
• na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století)
• nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla
• měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané

3. etapa

• od 30. let 1848
• vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy
  • první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum
  • 1817 - Moravské muzeum v Brně
  • 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul)
    • sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně)
    • určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců
    • tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska

Jaro národů

"Jaro národů"

• 1848/1849
• Německo - snaha o sjednocení
• Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
• Itálie - snaha o sjednocení
• Francie - snaha o liberalismus
• důvody:
  • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
  • lid požaduje konstituci (ústavu)
  • v některých zemích národní požadavky
  • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
• společné cíle:
  • odstranění feudalismu a absolutismu
  • občané požadují podíl na politickém dění

Revoluce v Itálii - Risorgimento

• risorgimento = vzkříšení
• leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
• cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání Habsburků
• Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
• celkově měla italská revoluce 2 křídla:
• 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mazzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mazzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
• 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
• Risorgimento nemělo úspěch

Únorová revoluce ve Francii

• politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
• právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatímní vláda
• cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
• socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
• 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů

Revoluce v Německu 1848

• cíle: liberalizace, sjednocení
• březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
• Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
  • 1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
  • 2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
  • 3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
  • poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
• Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
• v Německu probíhala revoluce zdola

Revoluce v Rakousku 1848-1849

• cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
• revoluce vypukla postupně v hlavních městech
  • 11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
  • 13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
  • 15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
• Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
• do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmout; nástup občanské společnosti v Rakousku
• podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokojenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
• mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
• 4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
• 7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)

Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849

• 29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
• 11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
  • a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
  • b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
  • c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
• -> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
• v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
• 2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklaraci slovanských národů (Šafařík)
• sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
• bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
• radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku

Revoluce v Maďarsku

• 15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ...
• v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće
• revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava
• Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách
• srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt Svaté aliance) - definitivně končí revoluce
• Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi

Shrnutí "Jara národů"

• politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament)
• následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu

1. polovina 19. století

• revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
• vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji)
• v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky
• v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny)
• zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví)
• Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA
• u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha
• Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice
• Mendělejeev - tabulka prvků
• první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny
• obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce
• Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti
• začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie..

Nástup kolonialismu

• kolonie je území řízené, obsazené jinout zemí, evropskou velmocí; vlastnictví kolonií je důležité pro tehdejší ekonomický rozvoj - dovoz surovin z kolonií, stavěly se tam továrny; nejdříve se z kolonií suroviny vyváželi, potom přišli na to, že je výhodnější do kolonie dovézt kapitál, postavit továrnu, zaměstnat domorodce - levnou pracovní sílu
• kolonialismus = zabírání a vykořisťování cizíko území
• kolonialismus je předpokladem pro rozvoj velmocí
• kolonialismus znamenal propad ekonomiky Anglie (do té doby dílna světa) vzhledem ke Francii a dalším státům (ekonomika sice rostla, ale míň než francouzská)
• kolonie byly zakládány především v Africe, Asii
• Afrika - "kořist bílého muže" - do té doby nám bylo známé jen pobřeží, exotické nemoci, exotická zvířata, exotická kultura - Afrika budila hrůzu
• ještě v první polovině 19. století byla většina Afriky bez kolonií, jen Britové na jihu, Egypt a Súdán turecký, Alžír francouzský; několik dalších malých kolonií
• začínají objevné cesty do Afriky - britské výpravy k pramenům Nilu
  • David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe
  • Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace
  • Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou
• expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci
• evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu
• nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie,
• 1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky:
  • zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu
• po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko
• snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové

Britské impérium 2. pol. 19. stol.

• "Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie
• největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.)
• britské kolonie dělíme do tří skupin
  • dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva
  • kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo
  • strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar
• imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové
• Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ
  • 1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii
  • pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem
• jižní Afrika
  • Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium)
  • zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes
• Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové
  • 1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko
  • 1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna
  • Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu
  • 1885 - Indický národní kongres
• Asie - Barma, Malajsie
• Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald
• Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě

Francie v 2. pol. 19. stol.

• evropská velmoc
• 1852-1870 - "druhé císařství" - podpora bohaté buržoazie a vojáků; Napoleon 3. a jeho vládychtivá manželka Evženie
• bonapartismus - forma autokrativní vlády, zavedená císařem Napoleonem 3., opírá se mocensky o vojsko, birokratický aparát a konzervativní rolnictvo, politika "cukru a biče" vůči dělníkům, zneužití státní moci proti politickým odpůrcům, tato forma vlády využívána jako vzor pro ostatní státy (Prusko)
• zahraniční politika Napoleona 3.; většinou neúspěšná
  • účast na Krymské válce (1853-56), spojenectví s Anglií, kompenzace za Vídeňský kongres, konflikt o Bospor a Dardanely a vliv na Balkáně mezi Tureckem a Ruskem; Rusko napadlo Turecko a zpočátku vyhrávalo, Anglie a Francie potřebovali výhru Turecka -> podpořili Turecko; Rusové úžiny chtěli, aby mohli plout z Černého moře do Středozemí, Anglie s Francií porazili rusko Černomořsko flotilu a 11 měsíců obléhali Sevastopol; Florence Nightgalová - zdravotní sestra, poprvé využit systém červeného kříže, Tolstoj - Sevastopolské povídky, Nachimov - velitel poraženého ruského loďstva; Rusko přiznalo porážku, 1856 uzavřen Pařížský mír - Bospor a Dardanely neutrálními vodami pod kontrolou Anglie a Francie
  • vojenská podpora při sjednocování Itálie (bitva u Solferina 1859 - Francie podpořila Sardinské království proti Rakousku), zisk Savojska a Nizzy pro Francii
  • pokus získat vliv v Mexiku - podpora vojenského tažení bratra rakouského císaře Maxmiliána Habsburského 1864 -> korunován mexickým císařem, po odvolání francouzských vojsk byl popraven revolucionářem Benutem Juarezem -> veliký krach, v Mexiku nadále republika, Francie ztratila spoustu peněz a trhla ostudu v celém světě
  • prohrou války s Pruskem končí jeho vláda
• vnitřní politika Napoleona 3. - bonapartismus; podpora ekonomiky - výstavba železnic, splavňování řek, zakládání peněžních ústavů, výstavba moderní Paříže - bulváry - champs Elyseés, ústřední tržnice - "břicho paříže" - už nestojí, architekt Haussman, 1855 uspořádání světové výstavy
• Koloniální výboje - Afrika - snaha propojit kolonie of východu k západu (Alžír, Guinea, Pobřeží slonoviny, Gabun, Francouzská rovníková Afrika), střety s VB - 1898 pevnost Fašoda - francouzský armáda slabší, poručíka Marchanda odvolali ještě před bojem - rozhodlo se, kdo bude v Africe pokračovat na jih => Anglie => 1904 Srdečná dohoda - mezi Anglií a Francií kvůli společné hrozbě od Pruska; Asie - Indočína (Kambodža, Barma, Siam), pokus o Sýrii; Oceánie - tichomořské ostrovy, Tahiti
• Pruskofrancouzská válka - záminkou tzv. Emžská depeše (Emž - lázně v Německu, došlo tam k diplomatickým jednáním mezi Francií a Pruskem, týkaly se území Španělska, nedošlo se k výsledku a Bismarck o tom referoval tisku a vylíčil tam v depeši Francii špatně a vztahovačný Napoleon to bral jako zesměšnění své osoby a nechal se vyprovokovat k vyhlášení války, ikdyž Francie měla slabší armádu); Francie zahájila útok, Prusové zahnali Francouze hned zpátky do Francie -> bitvy - porážky fr. armády - U Méty a U Sedanu - Napoleon padl do zajetí => 9.1870 vzniká republika; Prusové táhnou dál, obklíčili Paříž, v Paříži vyhlášena vláda republiky pod vedením kontervatorika Tierse - Tiersova vláda, vyhlášeno příměří, Francie jedná o mír, mezitím se Prusové zabydlují u Paříže a 19. 1. 1871 vyhlašují ve Versailles císařství - Vilém 1. -> pruský král se stal německým císařem, 2.1871 uzavřena mírová smlouva, pro Francii pokořující ztráta Alsaska-Lotrinska (průmysl), reparace, pevnosti Fr. na východě mají být nějakou dobu pod kontrolou Němců; Francouzi nesouhlasí, vyčítali Tiersovi, že to podepsal
• -> povstání - Pařížská komuna - 90 dní (březen - květen) 1871, jako reakce na uzavření potupného míru - společenství rovných, většina bohatých i s vládou utekli - vláda do Versailles, komuna si brala jako politiku nápravu sociálních křivd - povinná školní docházka, konec těžké práce žen, zvyšování platů, stanovení pevných cen, dělníci byli stěhování do bytů a paláců po bohatých; v radě komuny začly neshody -> toho využila Tiersova vláda (Paříž furt oblklíčená Prusi), Tiers se domluvil s Němci, ti pustili Tiersovy vojáky do Paříže, začíná krvavý týden - 21. - 28.5. komuna nakonec poražena, její vojáci zatlačení na hřbitov Pere-Lachaise, rozstříleni u Zdi komunardů -> rozpadá se první internacionála, předtím se stěhuje do USA
• Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji

Sjednocení Itálie

• sjednocovací pokusy, tři etapy

Revoluce shora

• 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben
  • Banátsko a Lombardie - původně rakouská území
  • Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie)
    • dynastie - odsud začíná sjednocení
• jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat
• 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour
• sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie
• Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo
• důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie
• Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus
• Napoleon získal Savojsko, Nizzu

Revoluce zdola

• 1860
• hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky
  • plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol
  • Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král)
• server a jih Itálie se sjednotil
• 1861 sjednocena Itálie
• Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát

Další revoluce shora

• 1861 - 1870
• využila spojenectví s Německem
• 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové
• Italové podpořili Prusy - vyhráli
• Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii
• Prusko-Francouzská válka
• hlavní město do Říma 1870
• papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení)
• 1929 - zakončen spory
• Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné
• Itálie - učení náboženství na školách

Německo

• 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska
• 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I.
• junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie
  • z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie)

Válka proti Dánsku

• Prusko se spojilo s Rakouskem
• Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu
• zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území
• Prusové zabrali obě území

Rakousko x Prusko

• válka 1866
• Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové
• Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně
• 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání
• jeden vládce, společná měna, armáda
• zahraniční politika, jiné zákony a ústava
• uherská - zemědělství
• vyřazení Rakouska z Německého spolku

Vznik severoněmeckého spolku

• 1867 - převaha Pruska
• Bavorsko nejsilnější
• jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie

Prusko-francouzská válka

• 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše
• 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa
  • II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské)
  • II. říše - fašistické Německo 1936
  • I. říše římská - zrušil Napoleon
• II. císařství - Vilémovské Německo
• 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II.

Občanská válka v USA

• válka severu proti jihu, 1861 - 1865
• S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence
• USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost
• měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství
• vznik dvou rozdílných hospodářských systémů
  • sever - tržně orientované podnikání
    • konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda
    • svobodná námezní síla - dělníci
    • odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu
  • jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci)
    • bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii
    • větší autonomie států
    • otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni
    • životní závislost na otroctví
• na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody"
• 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln
• 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln
• spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví
• do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil
• 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států
• vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis
• hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii
• vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí)
• unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln
• jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant
• hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu)
• počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort
• Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861
• oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků
• 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz
• zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům
• první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu
  • bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly
• v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie
• 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865)
• od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci
• 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu
• 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout
• 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky
• důsledky
  • 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth
  • plánovali zabít i jiné - Grant
  • tím jihu spíše uškodil
• 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce
• vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové)
• na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy
• z větší části negramotní otroci bývalí - úřady
• vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan
• vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena
• správa svěřena místním vládám
• občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky
• i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané

Rusko

• 19. století - 1914
• zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie
• samoděržaví - absolutistická vláda
• velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán
• silná pozice pravoslavné církve
• nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní
• car Mikuláš I. (1825 - 1855)
• zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu
• podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825)
• obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska
• opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci
• Krymská válka 1853 - 56
• Alexandr II. (1855 - 1881)
• musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva
• 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty)
  • svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský
• reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem
• zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy
• 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti)
• chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky
• práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění
• hnutí za radikalizaci rolníků
• "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích
• neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara
• 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin
  • Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek
  • Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec
    • kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku
    • absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála
    • zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí
    • velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost
    • 1917 přinucen k abdikaci
    • v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého
• sociálně demokratická strana: marxismus
  • 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni
  • kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě
  • 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin)
• 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku)
• 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze
  • bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci
  • munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali
• zahraniční politika ruska
  • upevnění ruské nadvlády na Kavkazu
  • proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou
  • dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě
  • až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska
  • 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko)
  • Japonsko zaostalé do poloviny 19. století
    • USA je přinutilo otevřít se světu
    • Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě
  • 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur
  • 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska
  • asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc
  • důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska
  • Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907)
  • prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin
  • 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem)
    • snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní
    • krvavě potlačeno, 1000 mrtvých
  • 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu
  • 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin
    • posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni
  • září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno
  • říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno
  • 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce
  • říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi
  • ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky

2. polovina 19. století

Rakouská monarchie a české země 2. poloviny 19. století

• revoluce 1848 politicky poražena
  • nejdřív v Čechách, potom Rakousko, nakonec Maďarsko
• vydána Oktrojovaná ústava 1849 - nedílnost Rakouska - nikdy nezačala platit
• 31. 12. 1850 - Silvestrovské dekrety - ústava zrušena
• vládne císař František Josef I.
• Bachův absolutismus (obecně neoabsolutismus) 1850-9
  • Alexandr Bach - ministr vnitra
    • silná cenzura, reorganizace policie, stálý dohled
    • prosazuje reformy, ale pouze v ekonomické oblasti
    • císař se opírá také o bohaté (německá a rakouská buržoasie)
    • reformy shora
    • nefungují spolky, noviny, zákaz vystupování politiků a umělců (Karel Havlíček Borovský, ...)
• 2. polovina 19. století - Bachův absolutismus slábne - vůdcové radikálů osvobozeni 1848 (Sabina, Frič)
• 1859 - bitva u Solferina (Itálie), Rakousko poraženo - ztráta Lombardie
• Bach odstupuje z funkce
• říjen 1860 - říjnový diplom, oficiální slib konce absolutismu, slib ústavy
• 1861 - ústava (únorová ústava)
  • Rakousko - konstituční monarchie
  • základní občanská práva
  • zřízen parlament - říšská rada ve Vídni - volení zástupci ze všech částí monarchie, volební cenzus existuje pořád
  • stále prosazována jednota a nedílnost říše
  • 1863 pozastavena její platnost - pro odpor Maďarů
• postupný rozvoj národního života - spolky kulturního života (Sokol, Hlahol)
• Rakousko bojuje s Pruskem o prvenství v nově vzniklé Německé říši
• 1864 - Rakousko + Prusko X Dánsko
  • důvod - německy mluvící oblasti na území Dánska
  • Prusko zabírá všecha území bez ohledu na Rakousko
• 1866 - Prusko rakouská válka
  • bitva u Sadové - rakušané na hlavu poražení
  • Prusko ovládlo ale severní Německo
• 1867 - Rakousko-uherský dualismus
  • společný: panovník, měna, armáda, zahraniční politika
  • konfederace
  • rozdílné: (ekonomika), ústava
• Rakousko - 67' Prosincová ústava - lidská práva
• Uhry - předělaná ústava 48'
• monarchie rozdělena na dvě části
  • země zalitavské (Uhry, Slovensko, Sedmihradsko)
  • předlitavské (Čechy, Morava, Rakousko, Halič)

Rozvoj českých zemí

• dokončena první průmyslová revoluce
• růst těžkého průmyslu - hutnické závody a pod. + železniční síť + rostoucí mechanizace
• např.: Ringhofferova - Daňkova strojírna v Praze
  • závody Emila Škody, Plzeň
  • Ostravsko - černé uhlí
  • severní Čechy - hnědé uhlí
  • Brno - textil
• České země - nejprůmyslovější oblasti Rakouska-Uherska
• 50. léta - minimální politická činnost (spolky i časopisy zakázány)
• liberální politikové - Palacký, Rieger
• politický život oživen - politické spolky - zárodky budoucích stran, obnovuje se politická žurnalistika
• 1862 - zahájena představení v Prozatimním divadle
• 1868 - základní kámen Národního divadla
• Bedřich Smetana, Němcová, Hálek, Mánes
• 1862 - Sokol - Tyrš, 1861 - Hlahol
• Čechové jsou nespokojeni s dualismem
  • pořádají se "Tábory lidu" od 1868 - politická shromáždění na památných místech (Blaník, Říp)
• rusofilství obnoveno (panslavismus) na výstavě v Moskvě
• 1870 - čeští politikové požadují stejnou samostatnost jako Maďaři
  • popud - Francouzsko-Pruská válka + vytvoření německého císařství (což bylo nebezpečné pro Rakousko - nevěděli nic o politice Pruska)
  • fundamentálky - fund. články - pokus o získání autonomie, úřadů v češtině, požadavky na císaře
  • císař s nimi jedná, ale po smlouvě Pruska s Rakouskem už jednání ochabuje (1871)
  • protest Maďarů a Rakouských Němců
  • krach české politiky
• 1872 - česká politika - politika pasivní rezistence - státoprávní ohrazení - projev s vysvětlením neúčasti na jednáních říšské rady
• Národní strana (založena 1848)
  • část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874
    • staročeši - konzervativní, Palacký + Rieger
    • mladočeši - liberálové, bratři Grégrové (Eduard a Julius) "Národní strana svobodomyslná"
• 80. léta - drobečková politika
  • Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska
    • rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část
    • do vlády přijat Alois Pražák, první český ministr
• 1880 - vydána Stremayerova jazyková nařízení, v Čechách povinná dvojjazyčnost úředníků
• 1890 - končí staročeši (rozpadli se)
  • domluvili se s Němci na tzv. Punktacích (rozdělení jazykových okresů, podle převahy obyvatelstva určen úřední jazyk) - neprošlo to
  • propadli ve volbách
• 90. léta - aféry (rozhýbaly českou politickou scénu
  • první proves s omladinou 1894
    • "omladina" - radikální studenti, novináři, umělci
    • ve skutečnosti nevytvořili spolek, spojoval je časopis Omladina
    • Rudolf Mrva - odmítali ho přijmout mezi ně - udal je (údajně přípravy atentátů na císaře - nebyla to pravda)
    • zatýkání - odsouzení (76 - obžalovaných - Kramář, Rašín, Neumann)
    • Mrva zavražděn během procesu, o rok později amnestováni
  • druhý 1899 Hilsneriáda
    • žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné
      • odsouzen, později omilostněn
• 1907 - zrušen volební cenzus, volit nesmějí ženy, vojáci, sezónní pracovníci
• od 80. let vznikají politické strany
  • 1874 - Rakouská sociálně demokratická strana, pro všechny národy - nepůsobí to dobře
  • 1878 - Československá sociálně demokratická strana (Praha - Břevnov, hostinec "U Kaštanu")

Velká válka

Mezinárodní vztahy před první světovou válkou

• ohniska napětí
  • Balkán - "sud se střelným prachem"
    • spory o území slovanských zemí mezi Tureckem a Ruskem (později Rakouskem)
    • Srbové - první autonomní a poté samostatnost, začali se chovat jako balkánská velmoc, chtěli spojit Srby
    • vymanilo se Řecko a nejpozději Bulhaři
    • 1884 - Berlínský kongres - sešli se zástupci velmocí, jednání o koloniích, určitá dohoda (ale porušována)
    • Rakousko-Uhersko získalo protektorát nad Bosnou a Hercegovinou
    • 1908 - Anexe Bosny a Hercegoviny (násilné připojení)
    • svobodné země chtěly osvobodit i zbytek
    • 1912-13 - Balkánské války
      • Srbsko + Černá hora + Bulharsko + Rumunsko proti Turecku (Osmani) - 1912, Turci poraženi
      • vznikla Albánie a Turecko vzdát balkánského území
      • rozdělení zemí - nespokojenost Bulharů
      • 1913 - Srbsko + Černá hora + Rumunsko x Bulharsko = druhá Balkánská válka, Bulhaři poraženi
  • Dálný východ - Čína slabá (pozn. 1911 zaniká čínské císařství)
    • těží z ní Angličané, Francouzi, Rusové a Japonci (zde nerostné suroviny - v podstatě rozkrádali)
    • 1900 povstání boxerů - ničení majetku - potlačeno velmocemi (přivádí i vojska)
    • 1904-5 Rusko-Japonská válka
  • Blízký východ - těža ropy a strategická území - místa sporu
    • Persie, Irák, Írán, Afgánistán
    • Velká Británie x Rusko
    • Afgánistán - protektorát Británie
  • Afrika - zájmy evropských velmocí a zisk kolonií
    • Etiopie - měla o ni zájem Británie - Italové na ni koncem 19. století zaútočili
    • sever - spor o Lýbii
    • nakonec urovnáno

Příčiny

• boj o nové rozdělení světa, kolonie
• Trojdohoda (Francie, Velká Británie, Rusko) - 1907 proti Trojspolku (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Itálie)
• militarismus Německa, růst nacionalismu a s ním spojené územní požadavky (Německé a Italské kolonie, Německo - Mitteleuropa)
  • dlouhodobé - doutnalo
  • boj demokratických a monarchistických režimů
• záminky
  • Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou)
    • při příležitosti manévrů rakouské armády - inspekce
    • atentátník Gavrilo Princip - on střílel, 17 let, byl zajat, souzen a odsouzen na doživotí (v Čechách na Terezíně, před koncem války zemřel na TBC0
    • většina zajatců ale utekla do Srbska - rakouská policie chtěla, aby je Srbsko vydalo - nestalo se - 18. 7. 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku

Charakteristika války

• světovost válečného konfliktu - zapojeno 34 států světa z tehdejších 54 + všechny kolonie bojujících zemí
• válka zasáhla téměř 1,5 miliardy obyvatel
• Evropa zpustošena, oslabena
• podpora
• totální charakter války - změna postavení žen - začaly pracovat (nahradily muže, kteří byli na frontě)
• militarizace ekonomiky - veškerý průmysl přeměněn na válečnou zbrojní výrobu - potřeby civilistů až na druhém místě
• státní zásahy do ekonomiky - řízené hospodářství - usměrňování výroby odbytu, preference těžkého průmyslu (nařizuje co vyrábět)
• nová vojenská technika a zbraně - tanky, ponorky, letadla, plynové masky
• morální devastace - zejména vojáků v zákopech - otupěli, ztráta lidskosti = "ztracená generace"
  • šok ze zneužití pokroku k válečným hrůzám
  • lidé přestávají věřit v Boha [Janeba tvrdí že netvrdí že to není pravda]
• kontrast s dobou před válkou - zrození pověsti "belle époque" - doba před válkou
• po válce vznik komunismu, fašismu
• bojovalo se na pěti frontách
  • východní a západní nejdůležitější
  • západ - Německo proti Francii a Británii
  • východ - Rakousko-Uhersko proti Rusku
  • Balkánská (srbská) - Rakousko-Uhersko proti Srbsku - brzy konec
  • Italská
  • Blízkovýchodní - Británie a Francie proto Turecku
  • +kolonie na moři

Kdo proti komu

• Trojspolek - střední Evropa: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (do války na konci 1914), Bulharsko (vstup 1915 - k útokům na Srbsko)
• Dohoda (bývalá Trojdohoda): Francie, Velká Británie, Rusko, Japonsko, balkánské státy (od 1915 za slib územních celků proti Rakousku-Uhersku, Německu)
• neutrální: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Dánsko, Belgie, USA (prodej válečného materiálu oběma, vstup do války 1917)

Západní fronta

• Němci a Francouzi proti Velké Británii
• Němci zahájili Bleskovou válku - vpádem do Francie (podle zzv. von Schlieffenova plánu
  • rychl útok nečekaným směrem (z Belgie - sever)
  • poté rychlý postup na Paříž a chtěli obsadit
• před Paříží s pomocí Britů zastaveni na řece Marně (Němci měli část jednotek na východní frontě)
• Francouzi přesunuli co nejvíce vojáků na frontu
• poziční - zákopová válka
• obě strany zákopy, mezi nimi země nikoho, v zákopech žijí
• 1915 - Francie, Británie začaly blokovat německé přístavy - aby se nedovážel materiál
  • ponorková válka
  • zpočátku Němci topili francouzské a britské válečné lodě
  • 1915 květen - potopena britská loď (parník) Lusitania (přes 100 Američanů), 1917 záminka pro vstup USA do války
  • 1915 - první použití otravných plynů - město Ypry
  • 1916 - nejdelší a nejkrvavější bitva - u Verdun (systém opevnění bránící přístup do Paříže) - boje asi 3/4 roku (ztráty obou stran přes milion lidí) - "verdunský mlýnek na maso"
• Angličané zahájili vlastní ofenzivu
• 1916 - bitva na řece Sommě - poprvé použity tanky, velmi krvavá
• USA - prezident Woodrow Wilson - diplomat, aktivita
  • vyzval válčící země, aby prezentovaly své válečné cíle, mělo dojít k dohodě
• 1917 - duben - USA vyhlásili válku ústředním mocnostem (byly v tom peníze - podpora státu s větším dluhem)
• 1918 - jaro - příjezd amerických vojáků
• italská fronta - 1918 - boj na řece Piavě - pomáhaly československé legie
• 8. 1. 1918 - Wilson formuloval válečné cíle USA (14. bodů prezidenta Wilsona)
  • 10. bod - autonomie pro země Rakouska-Uherska (u nás už dva roky snaha o samostatnost) při zachování Rakouska-Uherska
  • mocnosti Československo nechtěly podpořit (nechtěli roztříštit středoevropský prostor - jednodušší jednání), Masaryk, Beneš atd. to nakonec ujednali

Východní fronta

• Rakousko-Uhersko proti Rusku
• zpočátku ofenziva ruských vojsk - zatlačili rakouská vojska do Haliče - vítězství Rusů (generál Brusilov)
  • Němci nuceni přesunout část vojska na západní frontu
• 1914 - bitva u Tannenbergu (východní Prusko) - Rusové utrpěli první velkou porážku - Němci v čele s generálem von Hindenburgem (zničil druhou ruskou armádu)
• stabilizace fronty, zákopová válka
• 1916 - reorganizace ruské armády (Alexej Brusilov)
• Rusko připravuje ofenzivu - neuskutečněna
• 1917 - vlna revolucí - změna režimu v Rusku

Únorová revoluce

• dle našeho kalendáře v březnu
• Rusko válkou vyčerpáno, obyvatelstvo nespokojeno, hladomor
• 27. 2. 1917 - demonstrace v Petrohradě - stávkující dělníci Putilovských závodů
  • je tam poslána armáda - připojili se k nim
• buržoázně-demokratická revoluce
• končí carismus v Rusku, vzniká republika
• car Mikuláš II. - abdikace
• únor 1917 - listopad 1917 - Rusko republikou
• dvojvládí
  • prozatimní (oficiální) vláda - složená ze šlechty a buržoasie - v čele kníže Lvov, cílem uklidnění lidu, např. uznána autonomie Finska a Estonska
  • stínová vláda - Petrohradský sovět - řídí dělníky, vojáky, továrníky
    • sovět = rada, pod vlivem Bolševiků
• do Petrohradu - Vladimír Iljič Lenin
• Lenin - Dubnové teze - dokazuje, že revoluce, kterou připravuje, bude výhodná - změní systém Ruska - vidí ji jako nekrvavou, nenásilnou
  • hesla: Všechna moc sovětům, žádnou podporu prozatimní vládě
• léto 1917 - Dohodové státy nutily prozatimní vládu, aby pokračovala ve válce - chtěly slib
• Prozatimní vláda proti Bolševikům - ti pronásledováni
• Lenin do Finska - v ilegalitě začali připravovat revoluci

Říjnová revoluce

• Bolševici zaútočili na významná centra, zpočátku pouze v Petrohradu
• Petrohrad, útok na Zimní palác (poslední místo, které měla prozatimní vláda v rukou) - sídlo prozatimní vlády (od léta vedena Alexandrem Fjodorovičem Kerenskijim) - signál k útoku - vystřelení z křižníku Aurora - Kerenskij uprchl v přestrojení za jeptišku
• vzniká diktatura Bolševiků
• Rada lidových komisařů - první bolševická vláda - Lenin předseda, Lev Trocký nejbližší Leninův spolupracovník, lidový komisař pro zahraniční politiku a vojsko
• Stalin - lidový komisař pro národnosti
• 7. listopadu vítězství nad prozatimní vládou (dobyt Zimní palác) + druhá všeruský sjezd sovětů, zde vyhlášeny tři důležité dekrety
  • o půdě - zabrána půda carské rodiny, šlechty a církve - rozdělena mezi rolníky
  • o míru - výzva k okamžitému ukončení války bez anexí a kontribucí (anexie = násilné připojení cizího území, kontribuce = válečné náhrady)
• deklarace práv národů Ruska - národy se mohou odtrhnout a vytvořit vlastní stát (Ukrajinská republika, Sibiřská republika), 1922 byly nuceny se opět spojit a bylo SSSR
• dekret o míru - ruští vojáci pocholipi jako konec války - odchází z front - zhroucení východní fronty - Rakousko a Německo zůstávají a postupují dál do Ruska
• Lenin pověřil Lva Trockého, aby zahájil mírová jednání s Rakouskem-Uherskem a Německem
  • ve městě Brest-Litovsk (únor 1918) - zpočátku jednání neúspěšná - jednání přerušena, pro nepřijetí německých podmínek
  • vzniká Rudá armáda - 23. 2. 1918 zastavila Německo
• 3. 3. 1918 - uzavřen separátní mír - pro Rusko nevýhodný
  • mír uzavřený s nepřítelem bez ohledu na vlastní spojence
  • ztráta významných území na východě (průmyslové oblasti, železnice, zemědělská půda)
  • německá zůstala většina území, která zabrali

Italská fronta

• do 1917 ustálená, ne moc velký význam
• 1917 - úspěch německých a rakouských vojsk na Piavě
  • odstoupení italské vlády, do čela nacionalista Vittorio Orlando, pomoc Francie a Británie - stabilizace fronty až do podzimu 1918
• na Piavě zasáhly do bojů Československé legie

Závěrečná fáze války

• 1918
• jaro - poslední ofenziva Němců - druhí bitva na Marně, ofenziva Dohody proti Německu
• léto - obrana Němců na Siegfriedově linii - boje se částečně přesunuly na území Německa (hranice)
• podzim - postupná kapitulace spojenců Německa
• 27. 10. - Andrassyho nóta - žádost Rakouska-Uherska jednat o příměří s USA (prezident Wilson) - vyvolala spontánní vyhlášení Československé republiky
• v Německém císařství vystřídala vláda sociální demokracie, císař abdikoval
• 11. 11. - podepsalo Německo příměří a kapitulaci v Compiegne (v železničním vagoně)

Odboj Čechů a Slováků

• cílem bylo rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného státu - cíl zahraničního odboje
• domácí odboj
• zahraniční + vojenský odboj (politická reprezentace + legie)
  • cíl - vznik samostatného Československa
  • přimět dohodu k podpoře budoucího Československa - podpora rozbití Rakouska-Uherska
  • představitelé
    • T. G. Masaryk - od 1914 v emigraci, bylo mu 64 let, dokázal přinutit Dohodu k podpoře svých plánů, hlavní organizátor, dokázal stmelit zahraniční odboj - usměrnit všechny jeho směry pro republikánskou formu budoucího státu
    • E. Beneš - do Francie 1915, podporuje Masaryka v jeho práci, dobrý diplomat
    • Milan Rastislav Štefánik - dlouho žil ve Francii, měl tam konexe, dobré vztahy, polot, přidal se k odboji a formoval ho zejména z vojenské stránky - legie, propagátor Československa
  • 1915 - vzniká Český ??komitét?? zahraniční - první orgán - program napsal Masaryk
    • hovoří o vzniku nezávislého Československa - Independent Bohemia
  • 1916 - Československá národní rada v Paříži - vznik z komitétu, řídila zahraniční odboj do konce války
  • 1917 - zakládán československých legií - velká jednání, o jejich vzniku, v Rusku a jejich zapojení do války - obtížné, vystřídali se tam téměř všichni naši politici
    • Masaryk - jednání s Bolševiky o našich legiích
  • 1918 - Masaryk z Ruska do USA - jednání s Wilsonem
  • květen 1918 - Pittsburská dohoda v USA - T. G. Masaryk + am. Slováci o společném státě ČSR - slib autonomie slovenska (Masaryk jednal i s Čechy a Slováky co tam žili a finnancoval odboj - domluvil s nimi vznik Československa - výsledkem Pittsburská dohoda)
  • 18. 10. 1918 - Washingtonská deklarace - předběhla plán Karla I. vyhlásit federaci Rakousko-Uhersko - proklamace ČSR v zahraničí, reakce na snahu Karla I. (císař R-U) udělat z R-U federaci
  • 25. 10. 1918 - Ženeva - schůze představitelů domácího odboje (Karel Kramář) + zahraničního odboje (E. Beneš) - společné jednání o Československu - že prezident bude Masaryk, ...
• Československé legie v zahraničí
  • vojenské jednotky, vznikly v zahraničí
  • české a slovenské jednotky - tvoří je emigranti, vojenští zběhové a váleční zajatci
  • v Rusku, Itálii a Francii
  • Francie - asi 10000 legionářů, první útvar Rota "Nazdar!"
    • všechny jednotky spadaly pod francouzský generální štáb (i ty v Rusku a Itálii), místa bojů - Terron, Arras
  • Itálie - až roku 1918
    • nejvíce zasáhli do bojů na Piavě
  • v Rusku - největší důraz, nejvíc legionářů, asi 70000
    • první útvar - "Česká družina"
    • víceméně zajatci z východní fronty, velká základna pro naše legie
    • postupně přijíždí Beneš, Masaryk, ... - jednání o legiích
    • červenec 1917 - bitva u Zborova
    • 1918 - bitva u Bachmače - Ukrajina
    • 3. 3. 1918 - separátní mír - Rusko a Německo musí řešit situace legií (proti Německu) v Rusku
      • nakonec přesunutí legií do Francie - přes Sibiř - začíná tzv. Sibiřská anabáze našich legionářů (anabáze = dlouhý pochod) (přes Sibiřskou magistrálu)
      • legionáři se nesmí plést do ruských vwcí - dohoda Masaryka s Bolševiky
    • Čeljabinský incident - zastávka vlaků legionářů a Maďarů - jeden Maďar hodil kámen, zranil jednoho Čecha - Češi obsadili Čeljabinsk (a zabili toho Maďara)

Domácí odboj

• oficiálně neexistoval - zezačátku
• většina politiků loajální Rakousku-Uhersku + katolická církev
• odboje spíš individuálně (špiclovský systém - těžké tresty)
• problém se zásobováním - vydávání lístků - lístkový systém (keťasi - obchodníci)
  • 1917 - bouře, hladové demostrance - Prostějov
• za národ - autoři, herci, umělci (Dyk, Bezruč)
• silná cenzura, germanizace
• represe a perzekuce vlastenců
• odbojová organizace v Čechách Maffie (Edvard Beneš) proti Rakousku-Uhersku
• oficiální protirakouskou politiku pak vedl Karel Kramař (posílali zprávy do zahraničí)
• 1916 - prorakouskou politiku - Český svaz (čeští poslanci Říšské rady), Národní výbor (1918)
  • K. Kramař, Soukup, Rašín - odsouzeni z velezrady - 1917 amnestie
• Karel I. - chtěl nastolit novou vládu (amnestie)
• Kramař pokračuje v odboji
• růst odporu proti válce - stávky a demonstrace
• 5/1917 - Manifest 222 českých spisovatelů - veřejná výzva (poslancům říšské rady, aby hájili české zájmy)
• dezerce na frontě
• vojenské vzpoury - 1918 (na lodích - Boka Katorská, Rumburk)
• zběhlí vojáci v Čechách - "zelené kádry"
• generální stávka
• tříkrálová deklarace - 6.1.1918
  • změna oficiální české domácí politiky, definitivní obrat
  • sešli se všichni politici
  • prohlášení - požadavek práva na sebeurčení národů a samostatnost
• červenec 1918 - nový národní výbor, v čele Karel Kramář, čeští politikové (zástupci stran)
• podzim 1918 - socialistická rada
  • zástupci dvou dělnických stran - Sociální demokracie, Národní socialisté
  • připravili se na 14.10. generální stávku proti vývozu potravin do Rakouska

Důsledky

• velmi ničivá - 10 milionů padlých, raněných
• dotkla se i civilního obyvatelstva
• závažné politické změny - rozpad Rakouska-Uherska, Ruska, Osmanské říše, Německa
• zničené hospodářství - především Francie, Rusko
• Evropa ztrácí vedoucí postavení ve světě ve prospěch USA (monarchie x republika)
• rozbití patriarchálních vztahů - rodina, postavení ženy
• ideologické důsledky - volání po lepším světě
  • ledání něčeho, co by lidi uspokojilo
  • komunismus, fašismus
• "lidská tragédie"

Vývoj po první válce

Versailleský mírový systém

• Pařížská mírová konference
• vítězové první světové války - jednání
• 18. 1. 1919 - symbolické datum (18. 1. 1871 vyhlášení německého císařství ve Versailles - potupa Francie, historické mindráky)
• vítězové se snaží prosadit co největší výhody pro své země
• poražení: Německo, Rakouso, Maďarsko, Turecko, Bulharsko
• zahajovací projev - francouzský prezident, označil za viníky Ústřední mocnosti
• státy se všeobecnými zájmy - účastní se všech jednání
  • USA - prezident Woodrow Wilson
  • Francie - Georges Clemenceau - předsedal celé konferenci
  • Velká Británie - David Lloyd George
  • Itálie - Vittorie Emanuell Orlando (později odstupují od jednání kvůli území co nedostali)
  • Japonsko - markýz Sainozi (později odstupují od jednání, neměli zájmy v Evropě)
• státy s omezenými zájmy - ČSR a podobně
• celkem 27 států Dohod a pěti britských dominií
• Německo - rozporuplný bod jednání - Francie chce co největší potrestání, Anglie a USA mírnější, rovnováha sil, strach z růstu Francie
• orgán mírové konference - Nejvyšší rada - "Rada deseti"
  • zástupci zemí + ministři zahraničí
  • po odchodu Itálie a Japonska - Rada tří (Wilson, Lloyd George, Clemenseau)
• Rusko - nepřizváno k jednání, změna režimu
• mírová smlouva s Německem - "Versalleská smlouva" červen 1919
  • územní změny - ztráta všech kolonií ve prospěch Britů
  • ve prospěch Francie - Alsasko, Lotrinsko
  • ČSR - Hlučínsko
  • Polsko - Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko
  • Gdaňsk - svobodné město
  • Dánsko
  • Belgie
  • ztráta Sárska - na 15 let pod správou Společnosti národů, hlavně Francie a Belgie, po 15 letech plebiscit, jestli připojit k Německu nebo k Francii
• vojenské podmínky
  • zrušena všeobecná braná povinnost (profesionální armáda maximálně 100000 lidí)
  • ztráta loďstva a ponorek
  • zákaz modernizace zbraní a cvičení jednotek s novými zbraněmi
  • v Porýní vtvořeno 50km demilitarizované pásmo - pravý břeh (levý břeh - vojska Dohody)
• hospodářské podmínky
  • vysoké reparace vítězným státům (ve zlatě, ve zboží, v nerostech, v cenných papírech), pro Německo nesplnitelné
  • několikrát revidovány, snižovány
  • uhlí ze Sárska po dobu 15 let do Francie
• smlouva nezajistila stabilitu Evropy, příliš tvrdé podmínky
• vyvolala potřebu revanče od Německa Francii
• nezamezila německé agresi v budoucnosti
• Versaillský systém - systém založený na mírových smlouvách, měl zajistit mír a stabilitu v Evropě
• mírová smlouva s Rakouskem (září 1919)
  • podtvrdila rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států
  • vojenská omezení a reparace
  • přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
• mírová smlouva s Bulharskem (1919)
  • ztráta území ve prospěch států na Balkáně
• s Tureckem (1920)
  • v platnost vstoupila až 1922 po válce s Řeckem - vítězství Turků
  • rozpat Osmanské říše, ztráta 4/5 úyemí
• smlouva s Maďarskem (1920)
  • ztráta 70% území - Slovensko, Podkarpatská Rus, Balkán
• úprava hranic, vznik nástupnických států
  • Rusko - Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko
  • Rakousko-Uhersko - ČSR, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (= Jugoslávie)
  • Turecko - Afrika, Asie apod.
• Malá dohoda (1920)
  • společenství tří nástupnických států: ČSR, Rumunsko, "Jugoslávie"; pod patronací Francie
  • důvod - strach z návratu Habsburků
  • politická, hospodářská a vojenská spolupráce
• Sanitní kordon
  • pás států oddělující Rusko od Evropy (Finsko atd.)

Založení společnosti národů

• 1919
• aby zabránila válečným konfliktům
• omezení zbrojení, ochrana slabších států před velmocemi - všechny státy stejná práva
• rozpad 1939
• ČSR členem od začátku do konce
• vzniká z popudu prezidenta Wilsona (USA ale nebyly členem)
• SSSR nebylo přijato na začátku, vstup až 1934, 1939 vyloučeno kvůli útoku na Finsko
• Německo přijato 1926, vystoupili 1933 - nástup Hitlera
• Maďarsko členem nebylo
• Japonsko 1919-1933 - na protest proti nepřijetí svého satelitního státu Mandžukuo
• sídlo v Ženevě (budova dnes patří OSN), nejvyšší soud v Haagu
• hlavní problém - neuplatňovala řádně sankce proti jejím rozhodnutím

Česká účast na pařížské mírove konferenci

• stát s omezenými zájmy - možnost mít podle velikosti země dvoučlennou delegaci
• Beneš, Kramář
• jednání o hranicích ČSR - přijaty československé požadavky na hranice v Čechách a na Moravě v původní historické podobě
• hranice s Maďarskem
• Podkarpatská Rus - domluvil to Masaryk v USA s Rusíny v Americe
• jednání s Polskem problematická - nově vytvořený stát, dva vítězové
  • sporná oblast Těšínsko (průmysl, černé uhlí)
  • Poláci vypisují na Těšínsko volby do sejmu (leden 1919)
    • ČSR obsadila Těšínsko vojensky
  • uklidnění situace - dohodnuto, že situace se vzřeší mimo pařížskou konferenci
  • 1920 arbitráž - dvoustranná smlouva za přítomnosti třetího člena - Těšínsko rozdělené

Washingtonská mírová konference

• doplňovala pařížskou
• uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě
• posílila vliv USA v daných oblastech
• hlavní velmoci (9) - USA, Japonsko, Francie, Británie, Itálie, ...
• uzavřeny tři smlouvy
  • nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
  • stanoveny zásady ohledně válečných lodí (velikost, tonáž), které tam mocnosti směly udržovat
  • princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
    • každá mocnost můž s povolení čínské vlády (slabá) na jejím území těžit
    • v Číně je republika

SSSR 20.-30. léta

• intervence Dohodových států (léto 1918 - léto 1919)
• vylodění 14 států, obsazení pobřeží, obavy z bolševismu
• ruská otázka - hodnocení situace v Rusku po válce
• podpora bělogvardějců
• obsazení Odesy, Murmansku, Vladivostoku, do vnitrozemí nepronikli
• občanská válka (1918-1921)
  • bílí - bělogvardějci
    • koalice demokratů, monarchistů, socialistů
    • podpora Dohody
    • generálové Děnikin (kozácká armáda na jihu) a Wrangel (útoky na Petrohrad), admirál Kolčak (armády na Sibiři)
  • rudí - rudogvardějci
    • bolševici s podporou rolníků a dělníků
    • Rudá armáda - Trockij
    • Frunze, Budonyj - velitel jízdní armády
  • obě strany velmi kruté, teror
• vyvraždění carské rodiny
  • po převzetí moci prozatimní vládou car v domácím vězení
  • za moci bolševiů převezení na Sibiř - Jekatěrinburg
  • v noci z 16. na 17. 1918 v Jekatěrinburgu carská rodina vyvražděna (Ipatjerův dům)
• tažení bílých
  • 1. jaro 1919 - útok admirála Kolčaka ze Sibiře, generála Děnikina u Donu, generála Juděniče na Petrohrad
    • útoky potlačeny, Kolačak zajat
  • 2. léto 1919 - útok na Moskvu, vítězství bolševiků, odchod Dohody
  • 3. léto 1920 - sovětsko-polská válka, časté zvraty, vítězství Polska
• 1921 - Rižský mír - posun Cursonovy linie o 200km na východ - Polsko zvětšilo svoje území
• bílí ovládají větší území, přesto vítězství bolševiků
  • lepší armáda, politický dohled (ideologické hecování)
  • lepší organizace
• válečný komunismus
  • ekonomika a politika v době občanské války
  • zestátnění průmyslu a jeho převedení na válečné účely
  • povinné odvody v zemědělství
  • stanovena pracovní povinnost pro všechny
  • přídělový systém na potraviny a životní potřeby
    • čtyři skupiny - důstojníci a funkcionáři, vojáci a děti, dělníci, nepracující bohatí
  • rudý teror x bílý teror
• období po válce
  • v moci Lenin
  • politika NEPu
    • umožňuje drobné soukromé podnikání
    • rozvoj zemědělství
    • vstup zahraničního kapitálu
  • třífázová ekonomika
    • státní ekonomika (podniky, těžký průmysl, banky)
    • družstva (zemědělská + řemeslné dílny)
    • soukromá ekonomika (cizí podnikatelé, bohatí)
  • plán Goelro - elektrifikace Ruska
  • likvidace negramotnosti (90%)
    • školy - ve dne děti, večer dospělí
  • 30. 12. 1922 - vznik SSSR (federace)
    • autonomie federativních států
    • komisařem pro národnostní politiku
• SSSR izolována od zbytku Evropy - prolomena mírovou konferencí
  • 1922 - konečně dořešena výše reparací (Janovská konference)
  • přizváno i Německo a SSSR - špatné jednání ostatních států s nimi
  • Rusko a Německo - sešli se v Rapallu (u Janova)
    • Rapallská smlouva
      • Německo a Rusko si odpustili reparace
      • obchodní smlouvy
      • Rusko umožňuje Německu zkoušet nové zbraně v Rusku
• Lenin zakládá Gulagy, + popravy (pod vedením Felixe Džeržinského ("železný")
• 1922 - "Závěť" - otevřený dopis Lenina (dva kandidáti na komisaře - Stalin x Trocký)
• 1924 - smrt Lenina v Gorkém

Stalinské Rusko

• industrializace - od 1928
  • zánik NEPu (1926)
  • podpora těžkého průmyslu, aby bylo Rusko nezávislé - dřív agrární země
  • orientace na energetiku, těžký průmysl a dopravu
  • Dněprogess - elektrárna na Dněpru
    • rozvoj těžkého průmyslu
    • úspěch za cenu lidských obětí, ztráty v zemědělství - nebyly peníze, a devastace životního prostředí
• pětiletky - ekonomické plány
• "úderníci" - plní plán na víc než 100%
  • Stachanovci (Stachanov)
• kolektivizace - od 1929
  • združstevňování soukromého zemědělského vlastnictví
  • kolchozy - družstva
  • sovchozy - státní statky
  • pronásledování středních rolníků - Kulaci - transporty na Sibiř
  • totální krach, hladomor, de facto nevolnictví
  • silný systém direktivně řízeného hospodářství
• domácí politika
  • Stalin nesnese odpor
  • tajné policie (ČEKA, GPU, NKVD)
  • 20. léta - Moskevské procesy
    • odstraněna staré osazenstvo (Leninovo)
    • Trockij - zbaveni vlivu, vyhnanství
• velký teror - 30. léta
  • období velkých monster - procesů - Moskevské
  • záminka - vražda Sergeje Mironoviče Kirova - 1934 v Leningradě
• Dekret na ochranu proti teroru (západnímu) - velký teror
  • obviněn může být každý
  • hromadné zatýkání na základě absurdních obvinění (spolupráce se západem)
  • bez soudů rychlé odsouzení - tzv. trojky (právník + 2 komunisti -> obyčejní lidé)
• Ježovština (1936-8)
  • ministr vnitra Ježov - následně odstraněn
  • období největších procesů
  • dopad na všechny skupiny obyvatelstva - obyčejní - nejvyšší představitelé
  • proti bývalé buržoasii - krach ekonomiky
  • procesy s Rudou armádou
    • tři mařšálové, polovina generálů, 60% důstojníků
    • velká ztráta před Druhou světovou válkou (bez velitelů)
  • odstranění Trockého, Zinověva
• vnější tvář
  • spravedlivá "socialistická" demokracie
  • velký vliv na západní levicové obyvatelstvo, intelektuály a umělce (Breton, Argon, Shaw)
  • 1936 - Nová ústava - teoreticky nejdemokratičtější, pouze zakrývá totalitní představu
• kult osobnosti
  • nepřiměřené zveličování významu vůdčí osobnosti
  • 1929 - Stalinovi je 50 let - posun od "oligarchie" k diktatuře
  • silná propaganda
  • Stalin - neomylný, symbol vzestupu Ruska
  • stalinismus - dovršení marxismu - leninismu

Německo 1918 - 1933

• 1918 - příměří a zároveň kapitulace Německa
• 9. 11. 1918 - abdikace císaře Viléma II.
• v Berlíně vyhlášena republika
  • Sociální demokraté pravice - Fridrich Ebert, podepsali kapitulaci
  • Sociální demokracie levice - prosinec 1918 - Komunistická strana Německa - v čele Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
• po celém Německu vznikají dělnické a vojenské rady
• nepřehledná situace, revoluční nálady + císařská armáda se odmítá rozpustit
• povstátní Spartakovců (5. 1. - 12. 1. 1919)
  • Spartakovci - radikálové KSN
  • protivládní povstání + generální stávka v Berlíně
  • sociální demomratická vláda povolává Freikorpsy - neodzbrojení vojáci z 1. světové, krajně pravicové polovojenské skupiny
    • krveprolití, popravy bez soudů - Rosa Luxemburgová, Karl Liebknecht
• Výmarská republika (1918 - 1933)
  • 1919 - Výmarská ústava - přijata na Národním shromáždění Německa ve Výmaru, velmi demokratická, fakt
  • prezidentem Friedrich Ebert
  • demokratické - vláda, parlament
  • monarchistické - armáda, justice
• Versailleská mírová konference
  • nesplatitelné reparace
  • Německo označeno za viníka války
  • odstupy území - "Horní Slezsko" - vyhlášen plebiscit Polsku
  • anglické ultimatum - Německo přijímá mírovou smlouvu pod nátlakem
• Kappův puč (březen 1920)
  • reakce na Versailleskou smlouvu, propuštění armády
  • vůdce wolfgang Kapp - pochod armády na Berlín
  • končí neúspěchem - není podporován
• německá politika
  • spolek "černá říšská armáda" - přechovávají zbraně, odmítají mírovou smlouvu
  • atentát na politika Rantheau - politik "plnění", žid
  • konec politiky plnění
  • Německo žádá moratorium (odložení splátek) - 1922
    • Francie odmítá, hrozí válkou
  • 1922 - Rapallská smlouva mezi Německem a Ruskem
• Rúrská krize - 1923
  • nedodána reparace (dřevo, uhlí)
  • vstup francouzského vojska do Porúří (Francie i Belgie)
• Německo - pasivní odpor
• Stresseman - kancléř vlády, přerušuje pasivní odpor - odpor levice
• hyperinflace, generální stávka
  • krach německé měny, cený stoupají, zatímco hodnota peněz klesá
• vznikají "revoluce", prosazování levice
• výsledkem je pokus o komunistický převrat v září 1923
• ekonomická krize, hrozí rozpad Německa
• Pivní puč
  • odehrál se v pivnici, schůze NSDAP
  • nejednoty Německa využívá Hitler a 8. 11. 1923 se pokouší o první nacistický převrat s generálem Ludendorfem
  • 9. 11. pochod na Berlín, končí neúspěchem
  • Hitler a další vůdci odsouzeni na 5 let vězení, po 9 měsících propuštěn; ve vězení píše "Mein Kampf"
• Stressemanova éra
  • 1924-28
  • Dawesův plán - finanční půjčka USA Německu
    • ekonomické zakotvení Německa, půjčka na obnovení německého průmyslu
  • 1924 - nová měna - "říšská marka"
  • vyřešení vytahů Francie-Německo, krom splácení reparací
  • 1925 - umírá Ebert, nastupuje Paul von Hindenburg
• světová hospodářská krize (1929)
  • Němci krizi podceňují
  • USA chce splatit půjčku - Němci nemají na splacení
  • 1930 úspěch NSDAP - odpor vůči Veraillské smlouvě, vzestup hitlerovy moci
  • 30. 1. 1933 - nástup Hitlera, zakázány všechny ostatní strany - konec demokratického Německa
    • "Führer" - nejvyšší funkce

Maďarská republika Rad

• 21. 3. - 1. 8. 1919
• nespokojenost - ztráty území
• Karolyiho vláda
  • liberálové + sociální demokraté
  • slibují reformy (pozemková, průmyslová, ...)
• ze sociální demokracie - Komunistická strana Maďarska, v čele Béla Kun
• komunisté svrhli Karolyiho vládu, vyhlášena MRR
• revoluční vláda - Béla Kun - ministr zahraničí
• reformy po vzoru Ruska
  • znárodnění průmyslu
  • přidání peněz dělníkům
  • bytová výstavba
  • zabrání půdy, státní družstva - ztráta podpory rolníků
• do Maďarska vtrhly vojska Malé Dohody (ČSR, Rumunsko) - porážka
• Maďaři na Slovensku - Slovenská republika Rad (3 týdny)
  • Prešov, Antonín Janoušek
• ČS armáda na Slovensko, Slovensko řídí Vavro Šrobár (ministr se zvláštní pravomocí), vyhlášen vyjímečný stav (vojenské zákony)
• Maďaři zatlačeni zpět, do Maďarska prchá i vedení SRR
• druhá intervence československé armády do Maďarska - konec republiky rad
• v Maďarsku se dostává k moci admirál Miklos Horthy (pravice)
  • zakládá fašistickou stran, (organizace) Šípové kříže
• spojenci Itálie a později Německa
• Miklos Horthy - "regent" Maďarska - ve skutečnosti diktátor
• Maďarsko fašistické 1920 - 1944

Fašismus

• myšlenkové, extrémě pravicové hnutí
• vzniká po 1. světové válce, reakce na nespokojenost a výsledky války + obavy z komunismu a Sovětského Ruska
• poprvé v Itálii (jako vládní politika)
• vzniká po celé Evropě + Japonsko, Jižní Amerika
• demokraticé systémy jsou slabé, lidé "potřebují" vedení - fašismus
• vláda jedné strany, ostatní jsou zakázány (strana vybudována hierarchicky)
• v čele charismatický vůdce
  • Německo - Führer
  • Itálie - duce
  • Španělsko - caudillo
• demagogie - schopnost získat lidi na svou stranu pomocí velkých slibů
• odmítá všechny jiné ideologie
• přívrženci jsou ze středních vrstev
  • po válce se cítili ohrožení - oslovuje je fašismus a sliby + podnikatelé, bankéři - vidí ve fašismu oporu proti vzpourám a stávkám a nebezpečí z východu
• Benito Mussolini
  • původně učitel
  • aby se vyhnul vojenské službě, prchá do Švýcarska - styk s ruskými emigranty
  • člen socialistické strany v Itálii 1902
  • publicistika, pojednání o Janu Husovi, noviny Avanti ("vpřed")
  • zastánce vstupu do války na straně Dohody
  • oslavuje československé legie
  • jako dobrovolník bojuje ve válce
  • politika
    • 1919 bojové svazky - oddíly prvních fašistů, co chtějí dělnické schůze apod.
    • změna od socialismu k fašismu
    • "Fasci di Combattimento" - později první fašistická strana
    • 1921 - bojové svazky změněny na fašistickou stranu
    • volen do italského parlamentu
    • pochod na Řím - vyhrožoval, že svrhne ládu, chtěl zvýšit své pravomoci
    • 1925 - vládne jako diktátor (duce)
    • 1935 - obsazena Habeš
    • 1940 - pakt tří, zapojení do bojů 2. světové války
    • 1943 - vláda vyslovuje Mussolinimu nedůvěru - vězněn, poslán do kláštera, osvobozen až později německými výsadkáři
  • podpora Hitlera
  • 1945 - prchá do Milána, Coma, Švýcarska
  • prchá, zatčen a uvězněn italskými partyzány
  • znovu prchá ...
  • soukromý život - manželka Rachel Guidi, dcera provdána za ministra zahraničí - Galleazzo Ciano
    • slabost pro mladé milenky - Clara Petacci - s tou zemřel

Itálie

• nespokojenost s výsledky 1. světové války - území východního pobřeží Jadranu
• D'Annuzio - nacionalistický politik - 1919 - útok italské armády na město Rieka (obsazeno)
• nesouhlas Pařížské mírové konference - vojska stažena
• Itálie odchází z Pařížské konference
• vzestup Mussoliniho
• Itálie - králoství - Viktor Emanuel III.
• vznik fašistické strany - teror (fašisté x socialisté) "hnědokošiláči"
• vzorem je Mussolinimu Římské impérium - ovládnout Středozemní moře
• nacionalistická politika
• volby 1921 - pouze 7% hlasů
• Mussolini poslancem, chce se stát ministerským předsedou
• 1922 - pochod na Řím
  • 26000 fašistů na povel přichází z různých stran na Řím
  • Viktor Emanuel III. ustupuje Mussolinimu - ministerský předseda
• prosazování idejí - boháči i dělníci - získává spojence
• likvidace odpůrců - komunisti a socialisti
  • zavraždění levicového poslance Matteotiho 1924
  • Mussolini se přiznává k vraždě, ale neohrozilo to jeho post
• rozehnán parlament, funguje Velká fašistická rada - pozice vlády
• vláda pomocí dekretů
• 1929 - Lateránské dohody - končí špatné vztahy s Vatikánem (Pius XI.)

Meziválečné období

Československo ve 20. letech

• vznik 28. října 1918 - spontánně jako reakce na Andrássyho nótu (snaha Rakouska o příměří s dohodovými státy)
• v čele 5 mužů 28 října (Stříbrný, Soukup, Rašín, Švehla, Šrobár)
  • 30. října - Martinská deklarace - stvrzuje připojení Slovenska
• počáteční problémy
  • hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku)
    • povolány legie
    • na Slovensku Maďaři - radikalizace
    • Těšínsko
    • klid na Podkarpatské Rusi
  • národnostní problémy
    • ČSR - mnohonárodnostní stát, silné národnostní menšiny
    • 51% Čechů, 23% Němců, 16% Slováků, Maďaři, Rusíni, Poláci
    • Pitsburská dohoda slibovala Slovákům autonomii (chtěli by ji i Němci)
    • později problém - Hlinkova lidová slovenská strana - představitel Andrej Hlinka
    • oficiální národnostní politika - Čechoslovakismus (Češi a Slováci jeden národ s určitými jazykovými odlištnostmi - tvůrci Masaryk, Beneš - Slováci nesouhlasili)
• zahraniční politika
  • orientace na Francii (1924 dohoda)
  • 1920 - Malá dohoda
  • se SSSR dlouho nic - diplomatické zastoupení ne
    • 30. léta - lepší vztahy (kvůli obavě z Německa)
    • 1935 - třístranná smlouva - ČSR, Francie, SSSR o vzájemné pomoci i v napadení
  • hranice s Německem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem
  • s Němci zpočátku dobré vztahy, později Hitler
  • s Rakouskem velmi korektní vztahy, s Maďary problémy, Rumunsko spřátelené, s Polskem napjaté vztahy
  • 1925-9 - roztržka s Vatikánem
    • 1925 vzpomínáno na úmrtí Husa (účastní se i Masaryk)
    • Vatikán to vytýká
    • 1929 - Beneš - diplomatická návštěva do Vatikánu
    • probíhá Modus Vivendi - urovnání (pro Beneše dobré do budoucna)
• ekonomika
  • průmyslově agrární
  • vyspělý průmysl (10. místo)
  • průmysl nerovnoměrně rozdělen (Čechy a Morava průmysl, Slovensko zemědělství, Podkarpatská Rus zaostalá)
  • lukrativní lehký průmysl - sklářský, textilní, potravinářský (hlavně v Sudetech - při ekonomické krizi krachovalo)
• finance
  • po válce kolkování peněz - aby se nezhroutila ekonomika
  • 1920 - měnová reforma (vlastní koruna) - A. Rašín
  • první ministr financí - A. Rašín
    • zahajuje politiku deflace - snižování hodnoty peněz (silná koruna bránila vývozu)
    • Rašín postřelen - zemřel - poté přijata opatření na ochranu
  • druhý ministr financí - Karel Engliš - také úspěšný
• poválečná krize - 1918-23 - nezaměstnanost
• 2. polovina 20. let - zlatá dvacátá léta
  • 1929 krize
  • firmy - Tatra Kopřivnice, Škoda Mladá Boleslav, Baťa, pivovary, Prostějov
  • Baťa
    • původně Valašský papučář
    • vedoucí museli odspodu - postupně projít vším
    • školy, obchody, ...
    • nestrpěl odbory, výzvy k odporu, ... (propouštěl)
    • zavedl ceny s 9 na konci
    • staví stejné prodejny, prodavači normy na prodej
  • bankovní systém - silný
    • Živnostenská banka - v čele Jaroslav Preiss (podlehl fašistické ideologii)
• pozemková reforma - 1919-20
  • nad 250ha obecné a 150ha orné půdy zabráno (šlechtické, duchovní a velkostatkářské)
  • zabraná půda rozdělena mezi bezzemky nebo si ji mohli znovu koupit
  • v rukou ji měli agrárníci (půda prodávána - zbylá rozdělena na zbytkové statky - disponovala jimi agrární strana)
• politický vývoj
  • 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění
    • projednáno definitivní sesazení Habsburků
    • proklamace ČSR
    • slavnostně zvolen T. G. Masaryk prezidentem
    • národní shromáždění jmenovalo první vládu - vláda všenárodní koalice (zastoupeny všechny politické srany) - v čele K. Kramář
    • vláda pověřena prováděním reforem (pomalu - ztrácí oblibu)
  • 1919 první volby do obecního zastupitelstva
    • nejsilnější - Soc-dem (spolu s národními socialisty a agrárníky sestavuje vládu) - vláda rudozelené koalice, v čele Vlastimil Tusar
    • potvrzena vláda dvěma volbami (1920)
  • 1920 - problém v Soc-dem - vrací se legionáři z Ruska - radikální
    • rozdělení - pravice - Vlastimil Tusar - provládní politika; marxistická levice - legionáři + radikál - Bohumil Šmeral
    • vliv i na vládu
  • vládní krize - vláda podává demisi - místo ní úřednická vláda vedená Janem Černým (vládu jmenoval TGM)
  • Soc-dem - 1920 - třináctý sjezd - levice - převaha, prohašuje se za reprezentanta a zabírá hlavní majetek (Lidový dům a tiskárnu) - pravice se brání - levice to odmítá
    • prosinec 1920 - policií obsazen lidový dům - rozneslo se po Praze a dělníci zastavují práci - generální stávka
    • boj o budoucí charakter republiky (přidávala se i další města)
    • leden - stávky utichly, dál demokratická cesta (hnutí poraženo)
• politický systém
  • ze tří komponentů (součástí)
  • "Hrad" - představovaný TGM a jeho příznivci (z hlediska politiky, kultury, hospodářství)
    • např. E. Beneš, K. Čapek, T. Baťa
  • politické strany - vládní koalice
    • 14 hlavních politických stran
    • pluralita politického systému
    • ve volbách žádná nedosáhla nadpoloviční většiny - nutné koalice
    • rudozelená koalice (1919-20) - agrárníci, sociální demokraté, národní shromáždění
    • na počátku všenárodní koalice (zástupci všech)
    • panská koalice (1926-29) - tzn. dělnických stran (poprvé se účastní Hlinkova slovenská lidová strana)
  • politické strany
    • agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí)
      • předseda A. Švehla (masarykův člověk), po jeho smrti M. Hodža
    • lidová strana - římskokatoličtí věřící
      • také bez ohledu na sociální zařazení, po válce členové odpadali (kvůli válce, husitská církev, podporovala ve válce Rakousko)
      • předseda - Monsieur Jan Šrámek
    • národní demokracie - Karel Kramář
      • pravice (ve 30. letech k fašistům)
    • sociální demokracie - Tukar
    • národní socialisté - Beneš (na pobídku TGM)
    • KSČ - květen 1921, vznikla z Marxistické levice
      • původně v pohraničí Německa, Slovenska - sloučili se
      • 1925 ve volbách 2. místo
      • 1929 - rozkol na pravici (vyloučení z KSČ) a levici ("Bolševizace" strany a do čela Klement Gotwald, od teď pod vlivem SSSR) - pátý sjezd KSČ
  • bankovně-ekonomické centrály
    • banky a velké průmyslové podniky, které lobovaly za své zájmy
    • neformální sestavení
    • díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ...

Není to celé!

Druhá světová válka

Není to celé!