ZSV 1. ročník
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
FroxDev (diskuse | příspěvky)
(Založena nová stránka: {{Zápis|Psychologie}} {{Zápis|Obecná psychologie}} {{Zápis|Psychologie osobnosti}} {{Zápis|Sociální psychologie}} {{Zápis|Sociologie}} Kategorie:Zápisy ze ZSV)
(Založena nová stránka: {{Zápis|Psychologie}} {{Zápis|Obecná psychologie}} {{Zápis|Psychologie osobnosti}} {{Zápis|Sociální psychologie}} {{Zápis|Sociologie}} Kategorie:Zápisy ze ZSV)
Aktuální verze z 25. 10. 2009, 10:52
Psychologie
Psychologie jako věda
- společenská věda
- 19. století
- interdisciplinární charakter, spolupracuje s poznatky přírodních věd
- psýché - duše
- logos - původně rozum, řád - věda
Předmět psychologie
- starověk - duše
- Platón - rozum, vůle, žádostivost
- Aristoteles - entelechie
- středověk - tělo <-> duše
- Tomáš Akvintský
- novověk - 17. století
- vědomí
- René Descartes - racionalismus (zdroj poznání je rozum)
- John Locke - empirismus (zkušenost, metoda introspekce, sebepoznávání)
- nevědomé procesy a stavy - 19. století
- prožívání - vnitřní psychické procesy a stavy
- chování - vnější projevy člověka
- expresivní (odraz prožívání), adaptivní (přizpůsobení)
- jednání (záměrné), výraz (mimika, gesta), řeč
- současná psychologie chce porozumět prožívání a chování člověka, předvídat je a pomoci je formovat
Psychologické disciplíny
- teoretické - základní
- obecná psychologie (vnímání, přemýšlení, pozornost, paměť, učení)
- psychologie osobnosti (povaha, temperament, charakter, inteligence, schopnosti)
- vývojová psychologie (periodizace vývoje)
- sociální psychologie (socializace - začleňování člověka do společnosti)
- psychopatologie (duševní poruchy)
- aplikované (praktické, využití psychologie v praxi)
- klinická psychologie (problematika chování, psychosomatické nemoci)
- soudní (forenzní) psychologie (kriminální chování, delikvence)
- psychologie práce (motivace, doba, vztahy)
- psychologie sportu (trénink, rozložení, koncentrace)
- psychologie dopravy (stresové situace, značení)
- pedagogická psychologie (metody učení, vztahy)
- psychologie reklamy (podvědomí, nalákání, nasvícení reklamy)
- speciální
- zoopsychologie
- farmakopsychologie
- psycholingvistika (myšlení a řeč)
- psychofyzika (problematika vnímání)
Přístupy k lidské psychice
Experimentální psychologie
- 1879 - Wilhelm Wundt - vznik psychologie jako samostatná věda, první psychologická laboratoř na univerzitě v Lipsku
- dráždění smyslových orgánů - psychická reakce (např. vnímání)
Behaviorismus
- chování (stimul -> black box (prožívání) -> reakce)
- John Watson - vývoj probíhá tak, že se učímé reagovat na podnět, přeceňují vývoj a vzdělávání
- I. P. Pavlov
Kognitivní psychologie
- kognice - poznávání
- lidská mysl - počítač
- prožívání, problematika chování, myšlení
- Jean Piaget - vývoj poznávacích schopností u dětí
Hlubinná psychologie
- nevědomí, podvědomí
- psychoanalýza - Sikmund Freud
- analytická psychologie - Carl Gustav Jung
- individuální psychologie - Alfred Adler
- neopsychoanalýza - Erich Fromm
Sikmund Freud
- narozen v Příboře 1856 v rodině židovského obchodníka, poté se rodina přestěhovala do Vídně, kde vystudoval medicínu a věnoval se psychiatrii
- v roce 1939 zemřel v Londýně
- musel uprchnout před nacismem
- psychoanalýza - nevědomé procesy
- psychický determinismus
- pudy (sexuální a agresivní)
- psychodynamický konflikt (uvnitř každého člověka)
- stádia vývoje na základě vývoje pudů
Teorie osobnosti
- id - nevědomé, iraionální (zásobárna pudů)
- ego - já - obranné mechanismy, částečně vědomé, částečně nevědomé (přizpůsobuje pudové přání realitě)
- potlačování (přeřeknutí, sny), projekce (podle sebe vnímám tebe), identifikace (vzor), racionalizace (rozumové zdůvodnění, obhájení sama před sebou), somatizace (psychický konflikt se přenese na tělesné příznaky - hysterie, motorika), sublimace (skryté pudové přání, vyjádření přání společensky přijatelnou formou)
- superego - svědomí - částečně vědomé/nevědomé
- prosazuje aktivitu ega
Vědomí / nevědomí
- vznik psychických onemocnění je podle Freuda dán vytěsněním traumatizujících zážitků z vědomí do nevědomí
- psychoterapie psychoanalytická - spočívá ve snaze přinést skryté obsahy nevědomí zpět do vědomí
- sny mohou manifestovat skryté obsahy nevědomí
- Freud napsal knihu Výklad snů - 1900
- sny jsou pouze v části spánku REM
Carl Gustav Jung
- švýcarský psycholog - 1875-1961
- žák Freuda, nejdříve s ním spolupracoval, později vyvíjel vlastní systém
- hlubinná psychologie (komplexní)
- odmítal striktní dělení psychiky na vědomí a nevědomí, pojímá lidskou psychiku v celistvosti
- kritizoval Freudovo zdůrazňování významu sexuality v lidské psychice
- individuální vědomí
- kolektivní nevědomí - reprezentuje zbytky archaického a prehistorického vývoje člověka
- část Psýché předávající společné dědictví lidstva
- strukturováno pomocí archetypů (pravzor) - motivy vyskytující se opakovaně v mýtech, pohádkách, snech, fantaziích různých kultur
- archetyp Animus a Anima (duše, muž a žena)
- archeytické obrazy opačného pohlaví přítomné v každém člověku
- mýty o Androgynech - muž+žena
- Tirésias
- Persona - osoba, archetyp identity, pravzor (jáství, self)
- stín - souhrn vlastností z vitálně animální oblasti (pudovosti), nejsou plně uvědomovány
- rozdělení psychologických typů
- extroverze/introverze (otevřenost, uzavřenost)
- testovatelnost projektivními testy
Alfred Adler
- individuální psychologie
- finalita - konečnost (latinsky finus - konec, cíl)
- zaměřenost lidského jednání k nějakému cíli
- člověk usiluje o určitou dokonalost
- tato snaha většinou ztroskotává - komplex méněcennosti
- pozitivní kompenzace komplexu méněcennosti je principem osobního růstu (např. Démosthénes)
Erich Fromm
- 1900 - 1980
- "Mít či být", "Umění milovat"
- dialektický humanismus
- dialektika - boj protikladů, jednota protikladů
- zásadní izolace člověka - člověk jako přírodní bytost byl vyvržen ze svého prostředí, ze svých přirozených souvislostí
- vznik potřeb
- dvě roviny potřeb:
- potřeby fyziologicko-instinktivní (potřeba nasycení, spánku)
- potřeby lidské - lidské druhy zážitků (něžnost, láska, odpovědnost)
- potřeba vztaženosti - potřeba přirozeného kontaktu s prostředím
- potřeba transcendence (přesah) - potřeba překročit náš lidský svět (např. směrem k božství), umožňuje člověku kreativitu (tvořivost)
- potřeba zakořenění
- potřeba identity - být sám sebou
- potřeba orientačního rámce
- orientace člověka ve světě
- produktivní - člověk zdokonaluje sám sebe, je tvůrčí
- neproduktivní
- receptivní orientace - přijímání "bere a nedává"
- vykořisťovatelská orientace - psychicky, duševně zneužívat
- křečkovská orientace - nedám, nepůjčím
- tržní orientace
- v neproduktivních orientacích je člověk proměněn ve věc, život je podřízen vlastnictví, "být" je ovládáno "mít"
Transpersonální psychologie
- zabývá se mezními stavy vědomí
- Stanislav Grof - pokusy s LSD - halucinogenní droga
- nahrazeny holotropním dýcháním
Gestaltismus
- gestalt - tvar -> tvarová psychologie
- celek (psychiky) je více než pouhá suma částí
- změna jedné části ovlivní celek (psychiky)
Viktor Emanuel Frankl
- existenciální analýza
- lidská existence
- kladení otázky po smyslu
- logoterapie
- logos - rozum, slovo, smysl
Obecná psychologie
Psychické jevy
- vnímání
- představy
- paměť
- myšlení
- chtění (vůle)
- cítění
- vědomí
- jáství
Vnímání
- vjem (počitek) - psychický obraz předmětu existujícího mimo naší mysl a působící v dané chvíli na naše smysly
- vnímání je základní kognitivní (poznávací) proces
- Kant: 2 nazírací formy - prostor, čas
- figura a pozadí
- dvě složky: senzorická, syntetická
- vnímání je podmíněno kulturně, emocionalitou
Zpracování senzorického materiálu
- zákon blízkosti v prostoru
- zákon uzavřenosti
- zákon podobnosti
- zákon plynulého poračování
- zákon společného osudu
- zákon obeznámenosti
- zákon doplnění správného tvaru
Představy
- představou rozumíme obraz předmětu, který není přítomen, pokud vůbec existuje
- mají vzpomínkový charakter
- lze ovládat vůlí, manipulovat
- představy: spontánní, navozené vlastním úsilím
- halucinace - falešné vjemy o nichž se domníváme, že odpovídají skutečnosti
- pseudohalucinace - spontánní představy, dokážeme je odlišit od skutečnosti
- mohou se lišit životností
- funkce
- příprava na budoucí činnost
- náhradní uspokojení potřeb
- tvoří náš vlastní svět, bez představ není kreativita
Paměť
- vzpomínka - zpřítomnění psychického jevu nebo komplexu psychických jevů z minulosti
- paměť
- krátkodobá - 5-9 prvků, několik sekund, mžikové zásobníky paměti - smyslové
- dlouhodobá - paměť pro fakta, pro dovednosti (procedurální)
- pro fakta - pro obecné informace (sémantika - znaky), pro události (epizodická)
- paměť - mechanická, logická (utřídění poznatků)
- stádia paměťového procesu
- uložení - vštípení
- podržení
- vybavení
Myšlení
- vnitřní, psychická manipulace se symboly, představami, vjemy jakéhokoliv druhu
- umožňuje analyzovat jevy, účelně jednat, předvídat
- způsob poznávání typický pro člověka
- způsob zpracovávání informací
- funkcí je řešení problému
- "cogito" - myslím
- kognice- myslet, poznávat
- myšlenkové postupy
- kategorizace (třídění) - kategorie je třída objektů, které spadají pod jeden pojem
- dedukce - vyvozování pravdivých výroků z jiných výroků (např. Aristotelovy sylogismy - úsudky)
- indukce - zobecňuje soudy, které se týkají nečeho individuálního, dosahuje pouze pravděpodobnosti
Myšlení v celku osobnosti
- myšlení nelze oddělit od osobnosti toho kdo myslí
- subjektivní, svobodné
- souvisí s cítěním
- subjekt (podnět), objekt (osoba)
- těžkomyslnost (špatná nálada), lehkomyslnost
- suicidum = sebevražda
- poruchy myšlení - neurózy (deprese, úzkosti)
- myšlení se drží naučených, zdánlivě osvědčených shémat
- neurotik má problém tato schémata změnit
- mentální anorexie, bulimie - neschopnost rozpoznat vlastní chování jako nenormální, patologické
- blud - paranoidní blud při psychózách
- způsoby myšlení jsou kulturně podmíněny
Cítění
- cit je prožitek týkající se subjektivního stavu osoby, která tento prožitek prožívá
- "cítím jak mi je" - sdělení citu je obtížné
- libost x nelibost - způsob kategorizace
- žádoucí jsou libé pocity
- citový vztah
- emoce - pojem širší než cit
- zahrnuje také chování a mimické či fyziologické procesy
- afekt - silná, bouřlivě probíhající krátkodobá emoce
- city jsou předmětné
- vyjímkou jsou nálady (nejsou příliš intenzivní, ale dlouho trvají), ovlivňují veškeré prožívání
- zacházení s city - spontaneita a sebekontrola v rovnováze zaručuje zdravé nakládání s city
- svoboda, upřímnost
- nemoci citů - neurózy (úzkost, deprese)
Vůle a pozornost
- psychická funkce usnadňující dosažení cíle v obtížné situaci, umožňující dosažení nějakého cíle
- charakterizuje ji cílevědomé úsilí
- rozhodovací proces - je spjat s vůlí, volné rozhodování
- akt odvahy, prožitek svobody
- rozhodovací proces by měl být vždy spjat se svobodou
Vědomí
- celkový způsob, kterým si uvědomujeme sami sebe a svět, ve kterém žijeme
- vědomí jako existenciální prožitek - uvědomujeme si svou vlastní existenci (své bytí)
- vědomí jako stav bdělosti
- maximální bdělost, střeh
- běžná bdělost
- ospalost
- mělký spánek
- hluboký spánek
- bezvědomí, kóma
- vědomí ve snu - REM - spánek
- lucidní sny - sny, při kterých snící ví, že sní
- vědomí v hypnóze, stav hypnózy = "hypnotický spánek"
- hypnotizovaný člověk je sugestibilní; posthypnotická sugesce
- mění se v souvislosti s meditací nebo náboženskou zkušeností
- může být ovlivněno také užíváním drog
Jáství
- zpodstatnějé já - Já, substancializované
- pojem Já v psychologii, filosofii
- Descart - ego cogito, ergo, ego sum
- Freud - ego, superego, id
- já - integrující, jednotící složka celé osobnosti
- jáství - vědomí já
- tělové já a ne-já - prožívaná tělová hranice "je" hranicí našeho já
- tělové schéma
- psychické já, ne-já -> já jako souhrn myšlenek, citů, přání, které považujeme za své vlastní
- kontinuita a integrita já
- soudržnost a harmoničnost já
- poruchy já - vícenásobná osobnost, depersonalizace
Psychologie osobnosti
- osobnost je souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů, ..., které tvoří celistvou strutkru a dynamiku, individualitu konkrétního člověka
- přehled složek osobnosti
- tělesné vlastnosti
- psychické procesy
- psychické stavy
- psychické vlastnosti - temperament
- zařazení do společnosti
- psychické předpoklady (vědomosti, dovednosti)
Struktura temperamentu
- Hippokratés, Gallénos
- melancholik ("černá žluč", labilita, introverze)
- cholerik ("žluč", labilita, extroverze)
- flegmatik ("hlen", stabilita, introverze)
- sangvinik ("krev", stabilita, extroverze)
- kretschmerova teorie typů - spojuje charakter s tělesnou strukturou (pyknik, atletik, leptosom)
- temperament - soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování
Vývojová psychologie
- ontogenetický vývoj lidské psychiky
- ontogeneze - vznik a vývoj jedince
- fylogeneze - vznik a vývoj druhu
Etapy života
- prenatální období (nitroděložný vývoj plodu) - 9 měsíců
- porod - nejnebezpečnější krok v životě
- rané dětství
- novorozenec (1 měsíc)
- kojenecký věk - do 1 roku, motorický vývoj, sociální vývoj (vztahy, dítě <-> matka), vznik základní důvěry - součástí nejhlubší vrstvy osobnosti
- batole (2. - 3. rok)
- předškolní věk (3 - 6 let)
- mladší školní věk (6 - 11 let)
- střední a starší školní věk
- puberta (12 - 13 let)
- adolescence (15 - 18 let)
- dospělost
- mladší (20 - 30 let)
- střední (30 - 45 let)
- pozdní (60 - 65 let)
- stáří (65 a více let)
- smrt
Piagetova kognitivní teorie vývoje lidské psychiky
- Jean Piaget - "Psychologie dítěte"
- kognice - latinsky cognoscene (poznávat) - poznávající inteligence
- rozvrhl vývoj lidské psychiky do pěti etap
- etapa senzopotorícké inteligence (od narození do věku 1,5 - 2 let)
- rozvoj vnímání a pohybu, rozvoj záměrnéo jednání
- dítě chápe vztah mezi vlastním jednáním a efektem tohoto jednání
- etapa symbolického a předpojmového myšlení (do 4 let)
- dítě je schopno používat symboly, dokáže si hrát s panenkou jako s živým dítětem
- užívá slov jako pojmů, ale pouze v konkrétních situacích (např. tento pes)
- etapa názorného myšlení (4 - 7/8 let)
- je schopno užívat pojmové myšlení, ovšem pouze v názorných oblastech, není schopno logického myšlení
- užívá slov jako předpojmů
- etapa konkrétních operací (7/8 - 11/12 rok)
- myšlení respektuje základní pravidla logiky
- zvládají základní myšlenkové operace, ale jen ty vázané na konkrétní situaci
- etapa formálních operací a abstraktního myšlení (od 11/12 let, vrcholí během adolescence)
- intelekt dosahuje takové úrovně, že je schopen abstraktních operací
Erik Erikson
- eriksonova psychoanalytická teorie ve vývojové psychologii, navazuje na Freuda
- do 1 roku - téma základní důvěry v život
- 1. - 3. rok - téma autonomie (tvorba nových vztahů, formování autonomní osobnosti)
- 3. - 6. rok - téma vlastní iniciativy
- konflikt vlastní iniciativy s požadavky okolí, vznik pocitu viny, vznik svědomí
- 4. - 12. rok - téma vlastní snaživosti v práci, pozitivní překonání komplexu méněcennosti, vstup do života
- 12. - 19. rok - hledání vlastní identity, zvládání nejistoty př hledání životní role
- 19. - 25. rok - téma intimity
- 25. - 50. rok - téma generativity
- 50.+ rok - pozdní dospělost, stáří - téma dosažení a udržení osobní integrity, přijetí vlastního života a zároveň vyrovnání se se smrtí
Vývojové fáze dle Freuda
- orální, anální, falická fáze - perigenitální fáze
- fáze latence (útlumu) - od nástupu do školy)
- genitální fáze - dospělost
- orální fáze - do 1 roku, slast je spojena s přijímáním potravy, slast může však přinášet stimulace úst
- anální fáze - 2-4 roky
- do centra libidonózního vývoje se dostává anální oblast
- libido - souvisí s naplňováním slasti, konfrontace s vnějším světem a jeho požadavky
- falická fáze - 4-6 let
- uvědomění si rozdílu mezi pohlavími
- privace penisu - "zbavenost" penisu
- muži si uvědomují, že jsou majiteli penisu
- ženy si uvědomují, že penis nemají - závist penisu -> oidipův komplex (oidipovský), každý lidský jedinec má životní úkol tento komplex překonat
- fáze latence - útlumu, nástup do školy
- fáze genitální - dospívání až dospělost
Schopnosti
- psychické vlastnosti osobnosti, které jsou nutné pro úspěšné vykonávání určité činnosti
- vlohy - vrozené dispozice k osvojení určitých schopností
- stupně schopností - nadání, talent, genialita
- oblasti schopností - verbální, prostorová představivost, numerické, paměťové, percepční pohotovost, psychomotorické, umělecké
- inteligence - rozsah kognitivních schopností, které nám umožňují řešit konkrétní situace, problémy, učit se
- k měření inteligence slouží testy
- IQ - inteligenční koeficient (mentální věk / fyzický věk * 100)
- méně než 80 - mentální retardace
- 80-90 - podprůměrná inteligence
- 90-110 - průměr
- 110-120 - nadprůměrná inteligence
- 130-150 - vyšší inteligence
- od 150 - genialita
- gausova křivka
- kretén - chretien - křesťan - "blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské"
Motivy a postoje
- motivy - pohnutky a příčiny reakcí (jednání) člověka zaměřené na uspokojování potřeb
- pořeba - je základem každého motivu
- biologické - vrozené
- sociokulturní - získané, kulturně podmíněné
- potřeba - uspokojení nedostatku
- hodnota - motivací jednání může být i snaha vytvářet hodnoty
- další motivy jednání - pudovost, zájem, ambice, cíl, ideál, zvyk
Abraham Maslow
- hierarchická struktura potřeb (pyramida)
- metapotřeby
- ocenění a kompetence, potřeba uznání
- potřeba lásky a sounáležitosti
- potřeba bezpečí a jistoty
- fyziologické potřeby
Sociální psychologie
- latinsky societas - společnost; sociální - společenský
- psychologie vztahů mezi lidmi
- interpersonalita
- sociometrie - výzkum sociálních vztahů v rámci skupiny dotazníkovou metodou
- sociogram
- socializace - začleňování do společnosti osvojováním si kulturních návyků
- primárním prostředím socializace je rodina
- dále pak vrstevnická skupina
- resocializace
- sociální percepce - vnímání ostatních lidí v rámcí psychosociálního kontextu, posuzování a zařazování lidí do skupin na základě subjektivního náhledu
Chyby v sociální percepci
- haló efekt - posuzujeme člověka na základě nějakého výrazného znaku (detailu)
- logická chyba - usouvztažení jevů, které spolu souvisí pouze zdánlivě
- vliv sociálního prostředí - přisouzení vlastnosti jednotlivce celé sociální skupině
- stereotypy a předsudky
- projekce
Komunikace
- výměna a předávání informací mezi lidmi
- interakce - reagování lidí navzájem
- empatie
- mezilidská komunikace
- interpersonální
- skupinová
- masová (masmédia)
- typy komunikace podle způsobu:
- verbální
- neverbální - mimika, gestikulace, haptika, proxemika
- symetrická, asymetrická
Sociologie
- společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti
- societas - společnost
- věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci, předmětem zkoumání je společnost a její struktura
- společnost se vyznačuje svoji kulturou, institucemi, organizací a strukturou
- sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozi, rolí, uspořádání vztahů
- sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost
- sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem
- vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt
- předmět sociologie
- Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech
- Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání
- sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí
- sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují
- metody sociologického výzkumu
- kvantitativní výzkum - testování pravdivosti hypotéz na velkém vzorku tázaných, metody: rozhovor, dotazník, analýza dokummentů
- kvalitativní výzkum - netestuje hypotézy, ale hledá motivy, které vedly někoho k jednání, hledá významy, jež lidé přisuzují nějakým věcem
- metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardní rozhovor
Dějiny sociologie
- začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce
- August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie
- rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku
- Herbert Spencer (2. polovina 19. století - počátek 20. století) - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu
- Durkheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření
- Marx + Engels - kapitalismus - problémy
- upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami
- společnost není charakterizována spoluprácí, ale konfliktem (třídním bojem)
- problém vykořisťování, sociální stratifikace
- konflikt majitelů výrobních prostředků a pracujících
- vývoj společnosti
- prvobytně pospolná společnost - beztřídní
- otrokářská společnost
- feudeální společnost
- kapitalistická společnost
- komunistická spoelčnost - beztřídní
- cestou ke komunismu je revoluce
- Max Weber - socíální jednání
- porozumět smyslu a významu jednání, sociální realitě
- instituce - suma jednání individuálních aktérů (můžeme chápat jako kategorie jednání)
- 20. století - 3 hlavní směry
- funkcionalistický přístup - funkce institucí ve společnosti
- konfliktivní přístup
- interpretativní přístup - jednání lidí a významy
Kultura
- společnost charakterizuje specifická kultura
- kultura = zakotvené osvojené vzorce vnímání a jednání, přetrvává z generace na generaci
- vědění + znalosti (kognitivní)
- každodenní a vědecká povaha - jak se mám e v životě chovat, co co znamená
- normy a hodnoty - označující ideje a standardy, vymezují lidské jednání, motivují lidi, ospravedlňění svého jednání
- materiální statky - materiální stránka kultury, artefakty a symboly
- jazyk - symbolická komunikace v kultuře, prostředek, jehož prostřednictvím vnímáme svět, dorozumívání s druhými lidmi, umožňuje sdílet svět s druhými
- každá země má jinou kulturu
- kultura se mění (znalosti, normy, hodnoty)
- instituce a sociální orientace
- kultury jsou rozdílné v jednání (postojích, myšlení, názorech)
- instituce - návod k jednání
- aby člověk uskutečnil své potřeby
- člověk se chová podle kultury ve které žije
- sociální organizace - způsob provázání lidí, vymezená pozicemi lidí
- proměny kultury
- vývoj technologií
- akulturace
- integrace, asimilace
Komunikace
- přenos významů prostřednictvím symbolů, předpoklad spojení účastníky - společný jazyk, význam gest
- sociální komunikace - proces ve kterém se sdělují nebo vyměňují informace, typ sociální interakce
- verbální - slovní, neverbální - mimoslovní
- primitivní - tváří v tvář, zdroj lidská paměť
- tradiční - psané texty
- moderní - masová komunikace
- jednosměrná, příjemce je anonymní
- masmédie - sdělovací prostředky, slouží k přenosu informací velkým skupinám lidí
- velký vliv na společnost
- televize, rádio, noviny, internet
- mají mimořádné postavení v politice
Socializace
- proces, ve kterém si dítě osvojuje a poznává normy a hodnoty, probíhá během celého sociálního života člověka
- porozumění kultuře společnosti, přijímání prvků této kultury, jejich hodnot a norem
- dítě si osvojuje jazyk, vidění světa, názory, postoje, přesvědčení a identitu
- identita - vědomí vlastního já
- resocializace - přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s přijetím nových postavení
- socializace zajišťuje kontinuitu společenského vývoje, umožňuje předávání duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily předchozí generace
- zprostředkovatelé socializace
- rodina
- vrstevnická skupina
- masmédia
- škola
- (církev)
Sociální deviace
- odchylka od pravidel vytvořených společností
- sociální patologie - nezdravé, obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou pro společnost nebezpečné
- vědecká disciplína, která se zaměřuje na analýzu příčin deviantního chování a důvodů jeho existence
- rasismus, drogy, prostituce, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, šikana, sekty, domácí násilí
Sociální kontrola
- konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami
- prováděna za pomocí sociálních sankcí
- sociální kontrola - vnější, vnitřní
- sankce - pozitivní, negativní
- sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti
- inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse
- ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie
- vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur
- různé formy úniku - jedinec ignoruje společenské normy
Sociologické koncepty společnosti
- archaická společnost (arche - počátek)
- prvotně pospolná společnost, kultury lovců a sběračů
- chybí sociální stratifikace
- tradiční společnost - výsledek neolytické revoluce - zemědělství
- 3500 př. n. l. - 18/19. století (někde dodnes)
- velkou roli hraje náboženství
- dělba práce - sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů, většina lidí pracuje v zemědělství
- moderní společnost - průmyslová revoluce, technika
- sekularizace
- postmoderní společnost - filosofie od počátku 20. století, krize modernity
- od 70. let 20. století postmoderní filosofie
- těžiště ekonomiky se posouvá z průmyslu do služeb, důraz na znalostní a vědomostní kulturu
- relativizace hodnot, globalizace
- propojování světa, sbližování kultur a ekonomik různých národů a států (prostředkem i Internet)
Sociální stratifikace
- rozvrstvení společnost, různé typy strukturování
- podle majetku
- podle úrovně vzdělání
- podle podílu na moci
- latinsky stratum - vrstva
- základem sociální stratifikace je nerovnost
- o sociální stratifikaci uvažoval Karl Marx, požíval pojem třída
- podle socialistických, případně komunistických teorií je cílem sociálních procesů odstranění nerovnosti, Marxovým cílem byla beztřídní společnost
- heslo francouzské revoluce: svoboda, rovnost, bratrství
- jiní sociologové tvrdí (např. Max Weber), že nerovnost je neodstranitelná, protože vyplývá z přirozenosti člověka
- dalši stratifikační kritéria - pohlaví, rasa, místo bydliště
- stratifikace
- horizontální - např. podle místa bydliště
- vertikální - nerovné rozvrstvení např. podle majetku
- sociální mobilita
- intragenerační - mezi generacemi
- intergenerační - v rámci generace
- sociální prostupnost
Sociální vztahy a sociální struktura
- osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život
- sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
- základem sociální struktury je sociální postavení
- sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti
- sociálních rolí vykonáváme současně několik (otec + manžel + vedoucí)
- sociální status - hodnota sociálního postavení
- starosta x bezdomovec
- je spjat s výkonem určité role
- výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat
- sociální role
- individuální, nebo skupinová
- nucené, nebo volitelné
- krátkodobé, nebo dlouhodobé