Politologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 126: | Řádka 126: | ||
*** představitelé státu jsou do svých funkcí voleni (jmenováni) na přechodnou dobu | *** představitelé státu jsou do svých funkcí voleni (jmenováni) na přechodnou dobu | ||
*** parlamentní (ČR), prezidentská (USA, Francie, Rusko), nebo kancléřská (Velká Británie) | *** parlamentní (ČR), prezidentská (USA, Francie, Rusko), nebo kancléřská (Velká Británie) | ||
| + | |||
| + | == Typy států podle územně správní struktury == | ||
| + | * unitární stát (unitas - jednota) - jednotný stát s jednou vládou, s jedním občanstvím, s jedinými zákony na celém území státu (např. ČR) | ||
| + | * federace - složený (spolkový) stát z více zemí (částí, kantonů, ...), např. USA, SRN, ČSFR, Švýcarsko | ||
| + | ** v jednotlivých částech mohou platit různé zákony, části mají vlastní samosprávu | ||
| + | * konfederace - volné sdružení států spojených smluvně a úzce spolupracujících (např. Commonwealth - Velká Británie a její bývalé kolonie) | ||
[[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | [[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | ||
Verze z 18. 12. 2009, 14:16
- polis = obec, stát
- vědecká disciplína, která se zabývá studiem politiky
- patří mezi vědy o člověku (humanitní disciplíny)
- jako samostatná disciplína vzniká politologie na přelomu 19. a 20. století v USA, když kořeny politického myšlení najdeme již ve starém Řecku
- v širším smyslu je předmětem politologie moc
- snaží se být kritickou a objektivní vědou
- politologie
- normativní (hodnotová)
- deskriptivní (popisná)
- predikativní (prognostická)
Obsah |
Okruhy zkoumání politologie
- politické teorie
- politické instituce (ústava, parlamenty, vlády, soudy)
- strany, politické skupiny, veřejné mínění, výzkumy veřejného mínění
- mezinárodní vztahy (mezinárodní politika)
- vztah politologie k ostatním vědám:
- filosofie, sociologie, psychologie, historiografie, ekonomie, právo
- politika - umění řídit obec z pohledu politika
- zájem o veřejné věci z pohledu občana
Z dějin politologie
- Platón (427 – 347 př.n.l) „Ústava“ (mimojiné) zde podává svou představu ideálního státu – jeho pojetí státu je založeno na striktní sociální stratifikaci (dělníci, vojáci, filosofové - vládci)
- Principem stratifikace je u něj vzdělání (moudrost), je-li někdo moudrý, je dobrým vládcem
- totalitní rysy
- za nejlepší formu vlády označoval aristokracii nebo monarchii (vláda vrozených, vláda jedince)
- Platón působil v době krize athénské polis
- Aristoteles (384 – 322 př.n.l)
- vědecký přístup „Poltika“ – odmítá Platónův ideální stát, nezáleží na formě vlády, ale na tom, aby ve státě byla dodržována ústava a zákony
- popisuje všechny tehdy známé formy vlády a ústavy
- sv. Tomáš Akvinský (1225-1274)
- středověk uvažuje například o legitimitě panovníkovi moci (panovník svou moc odvozoval z moci božské)
- politické myšlení je poplatné teologickým úvahám
- Nicolo Machiavelli [Makiaveli] (1469-1527)
- „Vladař“ (Il principe) - návod Lorenzu Medicínskému, jak vést úspěšnou politiku
- Machiavelli ospravedlňuje jakékoli vedení politiky („účel světí prostředky“)
Osvícenství
- 17. - 18.století
- silný rozvoj politického myšlení
- Thomas Hobbes (1588-1679), John Locke (1632-1704) – Britský empirismus
- autoři teorie společenské smlouvy, vysvětluje vznik státu
- válka všech proti všem
- kompromis = stát
- stát je výtvorem racionálně uvažujících jedinců, kteří se rozhodli hájit svá práva společně - stát jako korporace
- Charles de Montesquieu (1689-1755) - „Duch zákonů“ – vyslovuje se pro zásadu dělení moci – tři složky
- zákonodárná moc
- výkonná moc
- moc soudní
- Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778)
- „O společenské smlouvě“
- formuluje základy demokracie
- Hovoří o nutnosti účasti lidu na vládě
- není to bůh, kdo sesílá na panovníka svou moc, ale lid, kdo deleguje moc na své zastupitele
- Rousseau ovšem odmítal zastupitelskou demokracii a prosazoval demokracii přímou
- Immanuel Kant (1724 – 1804)
- „O věčném míru“
- Etika – kategorický imperativ
- jednej tak, aby se tvé chování mohlo stát obecnou normou - zásada použitelná v politice
19. století
- Karl Marx (1818 – 1883)
- společenské procesy (s nimi i politika) jsou definovány konfliktem tříd
- Max Weber (1864 – 1920)
- Kapitalismus je produktem protestantské askeze a střídmosti
Pojem státu
- nejstarší státy vznikají v mezopotámii asi 3000 let př. n. l.
- dnes existuje okolo 200 samostatných států
- „stát“ z lat. „stato“ = status, řád – tento pojem zavádí do politického myšlení v 16. století Machievelli
- forma politické organizace lidské společnosti
- státní moc je nezávislá, neodvozená od jiné (suverenita, svrchovanost)
- své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám
Znaky státu
- organizace státu
- existence státních orgánů spjatá se státním aparátem
- právo
- existence závazných podmínek chování a jednání lidí
- vymahatelnost práva
- území a obyvatelstvo
- státní suverenita
Funkce státu
- vnitřní
- bezpečnostní
- právní – stát dohlíží na dodržování zákonů, které vydal
- ekonomická
- sociální – stát zajišťuje občany v době nemoci nebo nezaměstnanosti
- kultura – péče o věřící lidi, příspěvky na pořádání kulturních akcí
- vnější
- zajištění vztahů s ostatními státy
- regulace zahraničního obchodu
- ochrana území
Národ
- je společenství lidí se společným jazykem, hlásící se ke společným tradicím a zájmům, je integrováno pocitem sounáležitosti (moderní pojetí národa, vzniká v novověku, dominantní je od 19. století)
- ve středověku byl národ pojímán místně (např. němečtí i čeští obyvatelé byli "böhmen")
- národní stát (např. ČR) - politická jednotka vytvořená jedním národem
- vícenárodní stát (Ruská federace) - stát s federativním uspořádáním, nebo s autonomními oblastmi
- národní příslušnost vzniká narozením a socializací
- státní občanství
- plnoprávné členství jedince v danném státním útvaru, v demokratickém státě zaručuje rovnost s ostatními občany
- garantuje komplex práv a povinností
Teorie vzniku státu
- teorie smluvní (konsenzuální) - stát je výsledkem dohody, která ruší přirozený stav (válka), přináší prospěch občanům
- teorie náboženská - stát má božský původ, moc ve státě je odvozena od moci božské (státy ve středověké Evropě, některé islámské státy)
- teorie patriarchální - stát vznikl rozšiřováním velkorodiny (kmene), v čele stojí patriarcha (praotec)
- teorie mocenská - stát je uplatňováním moci silnějšího nad slabšími, inspiruje se v biologii, v Darwinismu
- teorie násilí - stát vzniká uplatněním násilí, stát je podle této teorie špatný, měl by se odstranit (anarchismus)
Typy a formy státu
- formy vlády
- demokratická - vláda lidu (demos), zdrojem moci lid
- autokratická (nedemokratická) - samovláda, vládce se považuje za zdroj moci "sám o sobě" (autos)
- aristokracie
- plutokracie - vláda bohatých
- oligarchie - vláda privilegovaných magnátů
- totalitní diktatura - potlačuje lidská práva, psychický a fyzický teror, cílem je úplná kontrola nad každodenním životem občanů a neomezené řízení společnosti
- typy států - jednotlivé druhy státního zřízení
- monarchie - zaručuje dědičnou a doživotní vládu panovníka (monos archos)
- absolutní - panovník má neomezenou moc
- konstituční - moc panovníka omezena jiným orgánem - parlamentem
- republika (res publica - věc veřejná)
- představitelé státu jsou do svých funkcí voleni (jmenováni) na přechodnou dobu
- parlamentní (ČR), prezidentská (USA, Francie, Rusko), nebo kancléřská (Velká Británie)
- monarchie - zaručuje dědičnou a doživotní vládu panovníka (monos archos)
Typy států podle územně správní struktury
- unitární stát (unitas - jednota) - jednotný stát s jednou vládou, s jedním občanstvím, s jedinými zákony na celém území státu (např. ČR)
- federace - složený (spolkový) stát z více zemí (částí, kantonů, ...), např. USA, SRN, ČSFR, Švýcarsko
- v jednotlivých částech mohou platit různé zákony, části mají vlastní samosprávu
- konfederace - volné sdružení států spojených smluvně a úzce spolupracujících (např. Commonwealth - Velká Británie a její bývalé kolonie)
