Pletiva

Z 8.B8 wiki

---

Verze z 27. 9. 2009, 15:14

• jsou soubory buněk stejného tvaru, původu, funkce
• vznikají buněčným dělením

Obsah 1 Dělivá 1.1 Původní 1.2 Prvotní 1.3 Druhotná 2 Trvalá 2.1 Krycí 2.2 Vodivá 2.3 Základní 3 Další rozdělení 3.1 Parenchym 3.2 Aerenchym 3.3 Sklerenchym 3.4 Prozenchym 3.5 Kolenchym

Dělivá

• meristény
• jejich činností vznikají nové buňky, nová pletiva

Původní

• protomeristény
• špičky kořenů, vrcholy stonků
• apikální (okrajový) meristén
• zárodky semenných rostlin jsou tvořeny z dělivých pletiv
• charakteristika buněk: velmi tenká bun. stěna, mnoho cytoplazmy, velká bun. jádra, malé buňky, chybí mezibuněčné prostory

Prvotní

• primární meristény
• platí obdobná charakteristika jako pro meristény původní
• patří sem:
  • dermatogen - vzniká z něj pokožka
  • periblem - vzniká z něj prvotní kůra
  • plerom - základní pletivo + střední válec
  • prokambium - odděluje pletiva vodivá

Druhotná

• sekundární - vznikají obnovením dělivé funkce již rozlišeného trvalého pletiva
• felogen - odděluje korek a feloderm
• kambium

Trvalá

• tvořena diferencovanými buňkami, které jsou uzpůsobeny k výkonu určité funkce

Krycí

• kryjí povrch rostlinného těla a chrání ho před nepříznivými škodlivými vlivy
• ochrana před vysycháním - silná kutikula, nadměrným výparem, před účinky UV záření
• patří sem pokožka (epidermis, hryzodermis):
  • zpravidla tvořena jednou vrstvou buněk, které k sobě těsně přiléhají - chybí mezibuněčné prostory. Na povrchu může být kutikula (vosk)
  • mezi některými buňkami jsou buňky ledvinového tvaru, které mají schopnost se otevírat a zavírat - průduchy
• chlupy - trichomy:
  • na povrchu pokožky mohou být trichomy
  • význam stejný jako pokožka
  • rozlišení:
    • ostnité, háčkovité - slouží k rozšiřování semen a plodů, ochrana před okusem
    • žlaznaté - bývají na masožravých rostlinách - teutakule - prdukují enzymy, které rozkládají tělo hmyzu. Obohacuje rostlinu o dusík a fosfor
    • žahavé - na povrchu listů kopřivy, obsahje jedovaté látky histamin, acetylcholin
    • absorbční - na kořenech rostlin, řčerpají z půdy vodu a minerální látky

Vodivá

• cévy, cévice a sítkovice jsou združeny do svazků cévních
• cévy - součást svazků cévních, jaou dokonalejší a jsou tvořena úzkými trubicovitými buňkami, jejichž příčné stěny jsou proděravělé
  • cévy vedou proud transpirační, vodu s rozpuštěnými minerálními látkami, až do listů, květů, plodů
• cévice - u rostlin nahosemenných - tvořeny úzkými trubicovitými buňkami s příčnými přepážkami
  • vedení roztoků v cévicích je méně dokonalé
• sítkovice - součástí lýka a vedou cukry (asimiláty) z listů na místo spotřeby - proud asimilační, buňky sítkovic jsou živé (cévy a cévice mrtvé)
• podle vzájemné polohy dřeva a lýka rozlišujeme tyto svazky cévní:
  • bočné - vyskytuje se např. ve stoncích přesliček, stoncích a listech semenných rostlin
  • dvojbočné - čeleď tykvovité, lilkovité, zvonkovité
  • paprsčité (radiální) - pravidelně se střídá lýko a dřevo (kořeny všech semenných rostlin)
  • soustředné
    • dřevostředný - odenky některých kapradin
    • lýkostředný - konvalina, sněženka (jednoděložné rostliny)

Základní

• tvořena nejčastěji velkými parenchimatickými buňkami s nebo bez mezibuněčných prostor
• patří sem:
  • palisádový parenchym - tvořen několika vrstvami protáhlých buněk, které se vyskytují v čepeli listů. Bývají bez mezibuněčných prostor. Asimilační funkce
  • houbový parenchym - součástí listů, má nepravidelné buňky s velkými mezibuněčnými prostorami. Asimilační funkce v čepeli listů
  • pletivo zásobní - v jeho buňkách shromažďuje rostlina zásobní látky - tuky (slunečnice), cukry (obilniny), bílkoviny (luštěniny)
    • pletivo vodní - v něm rostliny shromažďují zásoby vody na další období (kaktusy)
    • některé mohou shromažďovat také ostatní látky a tyto buňky mohou tvořit souvislé trubičky - mléčnice (vlaštovičník)

Další rozdělení

• podle tloušťky bun. stěny
• podle přítomnosti mezibuněčných prostor
• podle tvaru buněk

Parenchym

• tvořen tenkostěnnými buňkami různého tvaru
• mohou být krychlovité, kulovité, hranolovité (výskyt v základním zásobním pletivu)
• nebo protáhlé - palisádový parenchym - přítomen v listech rostlin
• palisádový parenchym může být bez mezibuněčných prostor nebo s, prostory jsou vyplněny vzduchem
• např. dužnina jablek

Aerenchym

• pletivo s velkými mezibuněčnými prostorami, které jsou vyplněné vzduchem
• vzniká při růstu stonku roztrháním jeho dužniny
• vyskytuje se u mokřadních rostlin

Sklerenchym

• jeho buňky jsou ztlustlé po celém povrchu, protoplast záhy odumírá
• nachází se v dužnině hrušek v podobě tzv. sklereidů (kamenných buněk)
• skořápky ořechů, přadné rostliny (len, konopí, bavlník), kde tvoří dlouhá vlákna (až 120mm)
• mechanická funkce - zpevňuje rostlinné tělo
• lignin - způsobuje zdřevnatění

Prozenchym

• pletivo tvořené z protáhlých buněk se šikmými přepážkami
• tento typ pletiva zpevňuje a vystužuje rostlinné tělo
• můžeme ho najít v žebrech a hranách některých rostlin

Kolenchym

• protáhlé živé buňky bez mezibuněčných prostor
• zpevňuje a vystužuje rostlinné tělo
• najdeme jej v některých žebrech a hranách některých hluchavkovitých rostlin