Husitství
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Založena nová stránka: == Příčiny husitského hnutí == * 15. století, součást proticírkevních hnutí postupujících po celé Evropě * ukončuje první reformaci * myšlenka kališnictv…) |
(→Příčiny husitského hnutí) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
== Příčiny husitského hnutí == | == Příčiny husitského hnutí == | ||
- | * 15. století, součást proticírkevních hnutí | + | * 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě |
* ukončuje první reformaci | * ukončuje první reformaci | ||
* myšlenka kališnictví přijata | * myšlenka kališnictví přijata |
Verze z 24. 2. 2010, 19:21
Obsah |
Příčiny husitského hnutí
- 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě
- ukončuje první reformaci
- myšlenka kališnictví přijata
- rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi)
Odpor proti církvi
- bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit)
- mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze
- svatokupectví - kupování církevních úřadů - pro malé dědice apod.
- způsob života - "neřestný život duchovních"
- papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže
- odpustky - začátek po křížových výpravách
- kritika
- laikové - Tomáš Štítný ze Štítného
- lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova
Mistr Jan Hus
- narodil se v Husinci v jižních Čechách
- pocházel z chudých poměrů
- církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita)
- působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce)
- 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky)
- kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat
- vychází z učení Johna Wiklefa
- zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409)
- spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky
- 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích
- 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec)
- 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu
- na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory
- Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam
- v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu
- prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415
- zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí)
- květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský
- rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí)
- symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí)
- husité, kališníci, podobojí, utrapisté
Praha
- některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace
- Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským
- konšelé se zabarikádovali na radnici, uríželi husity a házeli po nich věci
- husité vyházeli konšely z oken
- Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422
- Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá
- po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím
- králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen
- 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách
- zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města
- společný majetek - rovnost, kádě, oslovení "bratře, sestro"
- původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423)
- husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané
- husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420
- svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli
- přijímání pod obojí způsobou
- aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá
- spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté
- artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc)
- 1421 se artikuly staly zemským zákonem
Rozdělení obyvatel
- od 1419
- husité
- radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
- táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420
- orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci
- pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem)
- umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali
- chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství
- konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek)
- radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
- katolíci
- landfrýd - spolčení šlechty a měst
- plzeňský landfrýd - Plzeň a západočeské panstvo
- Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu
- představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli
- většina moravských měst zůstala katolická
- Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy
- většinou německé obyvatelstvo
- landfrýd - spolčení šlechty a měst
Průběh husitské revoluce
- 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově
- první křížová výprava do Čech - útok na Prahu
- pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské
- křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov)
- Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána
- 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný
- červen 1421 - čáslavský sněm
- Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu
- vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané
- přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon
- 1422 - druhá křížová výprava
- Zikmund Uherský, Kutná Hora
- v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané)
- Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti
- Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech
- 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům
- 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité)
- tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi
Jan Žižka z Trocnova
- jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků
- nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům
- jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko
- žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě
- osloven kázáními Mistra Jana Husa
- tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře)
Husitské vojsko
- především pěšáci, nové zbraně
- vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci
- zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce
- žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat
- síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci)
- dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý
- Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy
- 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk
- dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil
- třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty)
- 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci
- husité neporazitelní, začínají jednání
- spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska)
- pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek
- cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území
- husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství
- nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám)
- 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako se sobě rovnými
- 1433 - basilejská disputace
- Prokop Holý, Jan Rokycana a další
- předmětem jednání - čtyři artikuly pražské
- narušena Basilejská kompaktáta
- rozpory mezi huitskými stranami
- radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy
- umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě)
- 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého
- Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby
- zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci"
- Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady
- 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem
- 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě
- přijetí Zikmunda českým králem
- podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města
- přijetí Zikmunda českým králem
- opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion
- obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt
- Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě)
- 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve)
Význam husitského hnutí
- povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii)
- počeštění měst
- husitská tradice
- mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší
- vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu
- mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo
- města získala politický vliv - významný stav
- katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech
- počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura
- ekonomika
- úpadek hospodářství, drancování, pustošení
- snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné)
- ničení řady staveb (kláštery, kostely)
- hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví
- husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký
- opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky)