Francouzská revoluce
Z 8.B8 wiki
Verze z 20. 9. 2010, 14:34; 94.113.169.246 (diskuse)
- konec 18. století
- velký přelom v historii Evropy
- konec feudealismu v celé Evropě
- strašně krvavá
- "revoluce požírá své děti" - nakonec likviduje i ty, co v ni věřili, co s ní souhlasili (Robspiere)
- 1789 - 1799 - králem Ludvík XVI.
- příčiny: hospodářské - počátek ekonomického bankrotu - finančního - pomáhali Ameeričanům při revoluci; způsob života králů (plesy, slavnosti), hlavně manželka Marie Antoanetta (rakouská princezna), neúrody, nakonec i hladomor
- daně platil pouze třetí stav (řemeslníci, rolníci), církev a šlechta vůbec nebyli zdaněni
- Necker - finanční ministr - navrhl zdanit šlechtu a církev - králi se to nelíbilo - odpor šlechty a rozdělení společnosti
- problém v absolutistické vládě Ludvíka XVI.
- nebyly svolány generální stavy
- 1. 5. 1789 svolány generální stavy králem do Versailles - potřeboval vypsat úplně nové daně, aby naplnil státní pokladnu - byly tři stavy, každý stav jeden hlas, stavy odmítky hlasovat o daních, ale nejdíve jednali o tom, aby každý poslanec měl jeden hlas - král na to nechce pistoupit - třetí stav se odtrhl, prohlásil se za Národní shromáždění - jednali v míčovně - velký ohlas ve Francii, nakonec se všichni přidali (i privilegované stavy, protože se cítily odtrženy)
- král povolal do Versailles švýcarskou gardu
- Camille Desmoulines - radikální novinář, vyvolal útok na Bastilu, brání ji švýcarská garda - vyjednávali - lid Bastilu dobyl, garda pobita, Bastila později zbourána - 14. 7. 1789 začíná 1. fáze
Obsah |
1. fáze
- 14. 7. 1789 - srpen 1792
- září 1791 přijata ústava - Francie je konstituční monarchií, ústava umožnila rozdělení moci
- výkonná - král má právo veta
- zákonodárná - zákonodárná shromáždění (vůle lidu - jím volení zástupci)
- soudní - nezávislé soudy
- ústava - volební cenzus - volit a být voleni mohli jen muži od 25 let, museli mít majetek, platili daně, zbytek pasivní občané
- v čele národní gardy La Fayette
- Dekret o zrušení šlechtických výsad a privilegií - srpen 1789 - po pádu Bastily
- šlechta ztrácí své výsadní postavení - lid na ni útočí - hlavně rolníci zabírají šlechtickou půdu - řada šlechticů emigruje (jejich odpor je totiž mnohdy násilím potlačen)
- Deklarace práv člověka a občana - srpen 1789
- vychází z osvícenských zásad (volnost, rovnost, bratrství)
- lidé se rodí rovni a svobodní, se stejnými právy (vlastnické)
- vše co není zákonem zakázáno je povoleno, všichni občané jsou si před zákonem rovni
- úvod k ústavě
- Národní shromáždění se změnilo na Ústavodárné shromáždění - fungují zde politické (diskuzní) kluby
- jakobíni - v čele Maxmilián Robespierre (Neúplatný) advokát, scházeli se v kostele sv. Jakuba
- vyhodnocovali vše tak, aby to bylo dobré pro revoluci, ne pro lidi, byli velmi radikální
- cordellieři - radikální, ale více dbali na právo, v čele Georges Jacques Danton
- Camille Desmoulins - mluvčí, který dokázal lid pozvednout, advokát
- Jean Paul Marat - novinář, osobnost revoluce, asi nejradikálnější politik, byl zabit - atentát 1793 - utopen ve vaně Charlottou Cordeyovou
- jakobíni - v čele Maxmilián Robespierre (Neúplatný) advokát, scházeli se v kostele sv. Jakuba
- byl zkonfiskován církevní majetek, církev zbavována svých privilegií - podřízena státu (stávali se z nich státní úředníci)
- král odmítl Deklaraci práv
- mnohé revoluční názory - hladové ženy a tak - povstání pařížanů - do Versailles - král s rodinou se přestěhovali do Paříže do Tuilerie
- 1791 se královská rodina pokouší o útěk z Francie do Rakouska - zajat ve Varennes - zajatec, později vrácen zpět do země (Francie byla v době revoluce rozdělena na departmany)
- protifrancouzská koalice - Prusové, Rusové, Angličané
- Francie zahájila válku - vtrhli do Svaté říše římské - vráceni zpět
- srpen 1792 vyprovokoval Danton Revoluční masakr
- hledání viníků všeho špatného, shromáždění chudiny - Danton k nim promluvil - chudina vtrhla do pařížského vězení a zavraždila několik set vězňů
- La Fayette na poslední chvíli odvedl královskou rodinu
- Paříž obležená protifrancouzskou koalicí - Paříži jdou na pomoc dobrovolníci z Marseille - píseň "Marseillaisa"
2. fáze
- 22. září 1792 - vyhlášení republiky, před ním Francouzi vyhráli bitvu u Vallmy nad koalicí (20. 9.)
- Konvent - republikánský parlament
- první vláda republiky - girondisté (září 1792 - červen 1793), hájili zájmy bohatých podnikatelských a obchodnických vrstev
- opozice - jakobíni a cordellieři - opírali se o lidové vrstvy a prosazovali další revoluční změny
- střed - přikláněli se jednou tam a jednou jinam
- girondisté - řídili republiku ve svůj prospěch - to se nelíbí venkovanům - přikláněli se k royálům - povstání ve Vendeé (1793-4), ozbrojení vesničané vedeni katolickými kněžími
- velmi krvavé z obou stran, krutě poraženo republikánskými vojsky za vlády jakobínů
- soud krále - vyčítali mu, že se paktoval s Prusi - zrada na francouzském národě, odsouzen k trestu smrti - sťat (Ludvík XVI.) gilotinou na náměstí Revoluce v lednu 1793 (za vlády girondistů)
- za vlády jakobínů (září 1793) popravena královna Marie Antoanetta - obviněna z vlastizrady, stejná poprava
- symboly revoluce
- Marseillaisa - píseň
- frygická čapka svobody (červená)
- Sansculoti
- trikolára
- trojbarevná kokarda
- gilotina - sestavil Dr. Joseph Ignace Guillotine
- revoluční heslo: volnost, rovnost, bratrství
- jakobínská diktatura (červen 1793 - červenec 1794)
- Morat vyprovokoval 1793 povstání - v červnu girondisté smeteni, většina popravena
- vytvořili vlastní politické orgány
- Výbor veřejného blaha - Roberspierre v čele, obrana země, zahraniční politika, válečná výroba a zásobování
- Výbor pro veřejnou bezpečnost - vedl boje s vnitřními nepřáteli revoluce a dohlížel na policii - Antoine de Saint-Just v čele
- 1793 - jakobínská ústava - zrušen volební cenzus, volební právo - muži od 17 let, zahájení boje proti nepřátelům revoluce
- změny v ekonomice, chudina jich chce mnohem víc - jakobíni nemohou vyhovět - lidé je kritizují - jakobíni nastolili teror (popravovali své kritiky, boj proti nepřátelům revoluce) - lidé z nic mají strach a víc je nesnáší
- jakobíni útočí i na další vedoucí šleny revoluce - na cordelliery
- Danton popraven (revoluce požírá své děti) + Desmoulins
- Saint-Just připravuje další útoky na členy konventu - ti se ale začali bránit - červenec 1794 povstání proti jakobínům - byli poraženi a většina popravena, červenec = thermidor
3. fáze
- tzv. thermidorské období (červenec 1794 - listopad 1799)
- stále je Francie republika, toto období vede thermidorská buržoazie (zbohatlíci, postavili se proti jakobínům), začali se chovat jako šlechta předtím (plesy), dovolili vrátit se šlechticům do Francie
- 1795 - přijata ústava - obnovila volební cenzus, ale je to republikánská republika - zachována občanská práva
- vládu Francie má v ruko pětičlenné Direktorium - jsou kontrolováni tehdejším parlamentem - dvě sněmovny (Rada pěti set, Rada starších - od 40 let)
- odpůrci - chudina, bývalí jakobíni, royalisté (přívrženci království - sem patří i šlechta co se vrátila zpět), situaci uklidňuje armáda - v čele Napoleon Bonaparte - pocházel z Korsikym navštěvoval vojenskou akademii - důstojníkem za revoluci
Napoleon Bonaparte
- 1793 odrazil Angličany od přístavu Toulon - první velký úspěch - generálem, dobrá taktika, nejmladší generál
- direktorium ho propustilo z vězení a postavili ho jako velitele do čela armády (byl jakobín, proto do vězení, direktorium vytušilo jeho schopnosti)
- Napoleon vítězí proti Rakousku a Rusku v Itálii (1795 - 1797) - mír v Campo Formio - ovládl podstatnou část Itálie (ruský generál Suvorov tažení přes Alpy v zimě - druhý pokus o takové tažení, první Hannibal, ale opačnou stranou)
- Napoleon velice ctěn - direktorium se ho chce zbavit - posílají ho do Egypta
- 1798-9 egyptské tažení proti Anglii (porážka francouzského loďstva u Abu-Kiru - porazil ho admirál Nelson) - Napoleon ale dál táhne do pouště - objevili pyramidy
- 9. 11. 1799 se účastní povstání proti direktoriu a stává se jedním ze tří konzulů - je prvním konzulem
- prosazuje reformy školství, státní správy, poráží Rakousko u Marenga
- dohoda s papežem Piem VII., obnovuje katolictví ve Francii (konkordát), vydává občanský zákoník - Code Civil
- za své zásluhy jmenován jediným doživotním konzulem
- 2. 12. 1804 se korunuje císařem - papež Pius VII. je donucen přijet do Paříže, ale nakonec sebe a Josefínu korunuje sám
- Francie je císařstvím, ale dál funguje občanská společnost
- syn Napoleon II. (Orlík) vychován v Rakousku
- zahraniční politika: nadále válka s Anglií, plánuje se invaze, na severu Francie se formuje Velká armáda
- Anglie se spojí s Rakouskem (zaútočí z východu)
- 1805 bitva u Slavkova (2. 12.) - bitva tří císařů (Rakousko - František II., Rusko - Alexandr I., Francie)
- 1805 bitva u Trafalgaru (Nelson vítězí)
- vyhlášení Kontinentální blokády (1806) - zákaz dovozu zboží z Anglie do Evropy, francouzský průmysl nestačí zásobovat, proto rozvoj průmyslu v celé Evropě
- 1806 zrušil Svatou říši římskou, vzniká rýnský spolek, římský císař František II. se stává císařem rakouským jako František I.
- 1807 - vytvoření Varšavského velkovévodství - závislé na Francii (brzy zrušen) - částečná obnova Polska
- Prusové vyhlašují válku, porážka u Jeny a Auerstädtu (1806)
- Prusko zdrceno, uzavírá postupný mír - porušování
- Napoleon vítězem celého kontinentu, neporažena je Anglie
- 1808 Napoleon okupuje Španělsko, které nedodržuje kontinentální blokádu
- králem bratr Josef - partyzánská válka proti Francii až do roku 1814
- Rakousko poraženo
- sňatek s rakouskou princeznou
- ruské tažení - Rusko je velké, neukončil ho tak, jak chtěl, narazil na generála Kutuzova (stejně schopný jako on) - ustupoval, Napoleona táhl za sebou
- 1812 bitva u Borodina - velké ztráty na francouzské straně, Kutuzov opět ustupuje
- Napoleon postupuje dál za ním, Kutuzov mu vydal Moskvu (neopevněné město, stáhlo se i obyvatelstvo, zapálili Moskvu), čekal nabídky k míru
- zima - nebyli připraveni, hlad, čekal v Moskvě - návrat bez vítězství, vraceli se stejnou cestou - nic nemohli sehnat, už to bylo pryč
- vesničané měli odpor - partyzánské hnutí proti francouzům
- v noci je přepadávali, část vojáků se utopila u řeky
- Napoleon opustil armádu - odjel do Francie (1813) - nová armáda (nováčci)
- všichni proti Napoleonovi (i neutrální státy)
- 1813 bitva u Lipska - bitva národů - Prusko, Rusko, Rakousko, Švédsko
- Napoleon poražen - do Paříže - zajat, vzdal se vlády, vítězové s ním jednali mírně - ostrov Elba - guvernérem, nemohl se vrátit zpět
- Francie - obnova monarchie, Ludvík XVIII. - synovec Ludvíka XVI.
- Vídeňský kongres - má rozhodnout co s Evropou po Napoleonovi (1814-5), nejprve oslavy - jednání
- Napoleon se vrátil tajně do Francie, přidávali se k němu lidé, posádky, vojáci - Ludvík uprchl - 1815 Stodenní císařství - Napoleon ho obnovil
- armády proti Napoleonovi, i angličané
- 1815 bitva u Waterloo (červenec) - Belgie
- vítězí anglický generál Welington a pruský generál Blücher
- Napoleon definitivně poražen - zatčen angličany - ostrov Svaté Heleny u Afriky - šest let vězněn (1815-21) - umírá
- ostatky původně na ostrově - synovec je nechal převézt do Paříže do invalidovny (muzeum)
- dodnes vyvolává kritiku i obdiv
- tři hlediska
- osobní kvality - schopný taktik a vojevůdce
- morální - má právo přivodit smrt?
- historické - Evropě přinest rozvrat ale i rozvoj, konec feudealismu, modernizace