Poslední dějepis

Z 8.B8 wiki

Obsah 1 2. polovina 19. století 1.1 Nástup kolonialismu 1.2 Britské impérium 2. pol. 19. stol. 1.3 Francie v 2. pol. 19. stol. 1.4 Sjednocení Itálie 1.4.1 Revoluce shora 1.5 Revoluce zdola 1.6 Další revoluce shora 2 Německo 2.1 Válka proti Dánsku 2.2 Rakousko x Prusko 2.3 Vznik severoněmeckého spolku 2.4 Prusko-francouzská válka 3 Občanská válka v USA 4 Rusko

2. polovina 19. století

• revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
• vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji)
• v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky
• v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny)
• zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví)
• Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA
• u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha
• Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice
• Mendělejeev - tabulka prvků
• první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny
• obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce
• Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti
• začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie..

Nástup kolonialismu

• kolonie je území řízené, obsazené jinout zemí, evropskou velmocí; vlastnictví kolonií je důležité pro tehdejší ekonomický rozvoj - dovoz surovin z kolonií, stavěly se tam továrny; nejdříve se z kolonií suroviny vyváželi, potom přišli na to, že je výhodnější do kolonie dovézt kapitál, postavit továrnu, zaměstnat domorodce - levnou pracovní sílu
• kolonialismus = zabírání a vykořisťování cizíko území
• kolonialismus je předpokladem pro rozvoj velmocí
• kolonialismus znamenal propad ekonomiky Anglie (do té doby dílna světa) vzhledem ke Francii a dalším státům (ekonomika sice rostla, ale míň než francouzská)
• kolonie byly zakládány především v Africe, Asii
• Afrika - "kořist bílého muže" - do té doby nám bylo známé jen pobřeží, exotické nemoci, exotická zvířata, exotická kultura - Afrika budila hrůzu
• ještě v první polovině 19. století byla většina Afriky bez kolonií, jen Britové na jihu, Egypt a Súdán turecký, Alžír francouzský; několik dalších malých kolonií
• začínají objevné cesty do Afriky - britské výpravy k pramenům Nilu
  • David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe
  • Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace
  • Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou
• expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci
• evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu
• nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie,
• 1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky:
  • zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu
• po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko
• snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové

Britské impérium 2. pol. 19. stol.

• "Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie
• největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.)
• britské kolonie dělíme do tří skupin
  • dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva
  • kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo
  • strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar
• imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové
• Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ
  • 1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii
  • pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem
• jižní Afrika
  • Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium)
  • zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes
• Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové
  • 1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko
  • 1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna
  • Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu
  • 1885 - Indický národní kongres
• Asie - Barma, Malajsie
• Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald
• Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě

Francie v 2. pol. 19. stol.

• evropská velmoc
• 1852-1870 - "druhé císařství" - podpora bohaté buržoazie a vojáků; Napoleon 3. a jeho vládychtivá manželka Evženie
• bonapartismus - forma autokrativní vlády, zavedená císařem Napoleonem 3., opírá se mocensky o vojsko, birokratický aparát a konzervativní rolnictvo, politika "cukru a biče" vůči dělníkům, zneužití státní moci proti politickým odpůrcům, tato forma vlády využívána jako vzor pro ostatní státy (Prusko)
• zahraniční politika Napoleona 3.; většinou neúspěšná
  • účast na Krymské válce (1853-56), spojenectví s Anglií, kompenzace za Vídeňský kongres, konflikt o Bospor a Dardanely a vliv na Balkáně mezi Tureckem a Ruskem; Rusko napadlo Turecko a zpočátku vyhrávalo, Anglie a Francie potřebovali výhru Turecka -> podpořili Turecko; Rusové úžiny chtěli, aby mohli plout z Černého moře do Středozemí, Anglie s Francií porazili rusko Černomořsko flotilu a 11 měsíců obléhali Sevastopol; Florence Nightgalová - zdravotní sestra, poprvé využit systém červeného kříže, Tolstoj - Sevastopolské povídky, Nachimov - velitel poraženého ruského loďstva; Rusko přiznalo porážku, 1856 uzavřen Pařížský mír - Bospor a Dardanely neutrálními vodami pod kontrolou Anglie a Francie
  • vojenská podpora při sjednocování Itálie (bitva u Solferina 1859 - Francie podpořila Sardinské království proti Rakousku), zisk Savojska a Nizzy pro Francii
  • pokus získat vliv v Mexiku - podpora vojenského tažení bratra rakouského císaře Maxmiliána Habsburského 1864 -> korunován mexickým císařem, po odvolání francouzských vojsk byl popraven revolucionářem Benutem Juarezem -> veliký krach, v Mexiku nadále republika, Francie ztratila spoustu peněz a trhla ostudu v celém světě
  • prohrou války s Pruskem končí jeho vláda
• vnitřní politika Napoleona 3. - bonapartismus; podpora ekonomiky - výstavba železnic, splavňování řek, zakládání peněžních ústavů, výstavba moderní Paříže - bulváry - champs Elyseés, ústřední tržnice - "břicho paříže" - už nestojí, architekt Haussman, 1855 uspořádání světové výstavy
• Koloniální výboje - Afrika - snaha propojit kolonie of východu k západu (Alžír, Guinea, Pobřeží slonoviny, Gabun, Francouzská rovníková Afrika), střety s VB - 1898 pevnost Fašoda - francouzský armáda slabší, poručíka Marchanda odvolali ještě před bojem - rozhodlo se, kdo bude v Africe pokračovat na jih => Anglie => 1904 Srdečná dohoda - mezi Anglií a Francií kvůli společné hrozbě od Pruska; Asie - Indočína (Kambodža, Barma, Siam), pokus o Sýrii; Oceánie - tichomořské ostrovy, Tahiti
• Pruskofrancouzská válka - záminkou tzv. Emžská depeše (Emž - lázně v Německu, došlo tam k diplomatickým jednáním mezi Francií a Pruskem, týkaly se území Španělska, nedošlo se k výsledku a Bismarck o tom referoval tisku a vylíčil tam v depeši Francii špatně a vztahovačný Napoleon to bral jako zesměšnění své osoby a nechal se vyprovokovat k vyhlášení války, ikdyž Francie měla slabší armádu); Francie zahájila útok, Prusové zahnali Francouze hned zpátky do Francie -> bitvy - porážky fr. armády - U Méty a U Sedanu - Napoleon padl do zajetí => 9.1870 vzniká republika; Prusové táhnou dál, obklíčili Paříž, v Paříži vyhlášena vláda republiky pod vedením kontervatorika Tierse - Tiersova vláda, vyhlášeno příměří, Francie jedná o mír, mezitím se Prusové zabydlují u Paříže a 19. 1. 1871 vyhlašují ve Versailles císařství - Vilém 1. -> pruský král se stal německým císařem, 2.1871 uzavřena mírová smlouva, pro Francii pokořující ztráta Alsaska-Lotrinska (průmysl), reparace, pevnosti Fr. na východě mají být nějakou dobu pod kontrolou Němců; Francouzi nesouhlasí, vyčítali Tiersovi, že to podepsal
• -> povstání - Pařížská komuna - 90 dní (březen - květen) 1871, jako reakce na uzavření potupného míru - společenství rovných, většina bohatých i s vládou utekli - vláda do Versailles, komuna si brala jako politiku nápravu sociálních křivd - povinná školní docházka, konec těžké práce žen, zvyšování platů, stanovení pevných cen, dělníci byli stěhování do bytů a paláců po bohatých; v radě komuny začly neshody -> toho využila Tiersova vláda (Paříž furt oblklíčená Prusi), Tiers se domluvil s Němci, ti pustili Tiersovy vojáky do Paříže, začíná krvavý týden - 21. - 28.5. komuna nakonec poražena, její vojáci zatlačení na hřbitov Pere-Lachaise, rozstříleni u Zdi komunardů -> rozpadá se první internacionála, předtím se stěhuje do USA
• Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji

Sjednocení Itálie

• sjednocovací pokusy, tři etapy

Revoluce shora

• 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben
  • Banátsko a Lombardie - původně rakouská území
  • Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie)
    • dynastie - odsud začíná sjednocení
• jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat
• 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour
• sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie
• Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo
• důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie
• Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus
• Napoleon získal Savojsko, Nizzu

Revoluce zdola

• 1860
• hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky
  • plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol
  • Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král)
• server a jih Itálie se sjednotil
• 1861 sjednocena Itálie
• Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát

Další revoluce shora

• 1861 - 1870
• využila spojenectví s Německem
• 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové
• Italové podpořili Prusy - vyhráli
• Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii
• Prusko-Francouzská válka
• hlavní město do Říma 1870
• papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení)
• 1929 - zakončen spory
• Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné
• Itálie - učení náboženství na školách

Německo

• 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska
• 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I.
• junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie
  • z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie)

Válka proti Dánsku

• Prusko se spojilo s Rakouskem
• Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu
• zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území
• Prusové zabrali obě území

Rakousko x Prusko

• válka 1866
• Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové
• Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně
• 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání
• jeden vládce, společná měna, armáda
• zahraniční politika, jiné zákony a ústava
• uherská - zemědělství
• vyřazení Rakouska z Německého spolku

Vznik severoněmeckého spolku

• 1867 - převaha Pruska
• Bavorsko nejsilnější
• jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie

Prusko-francouzská válka

• 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše
• 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa
  • II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské)
  • II. říše - fašistické Německo 1936
  • I. říše římská - zrušil Napoleon
• II. císařství - Vilémovské Německo
• 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II.

Občanská válka v USA

• válka severu proti jihu, 1861 - 1865
• S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence
• USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost
• měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství
• vznik dvou rozdílných hospodářských systémů
  • sever - tržně orientované podnikání
    • konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda
    • svobodná námezní síla - dělníci
    • odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu
  • jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci)
    • bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii
    • větší autonomie států
    • otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni
    • životní závislost na otroctví
• na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody"
• 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln
• 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln
• spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví
• do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil
• 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států
• vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis
• hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii
• vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí)
• unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln
• jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant
• hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu)
• počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort
• Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861
• oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků
• 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz
• zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům
• první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu
  • bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly
• v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie
• 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865)
• od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci
• 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu
• 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout
• 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky
• důsledky
  • 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth
  • plánovali zabít i jiné - Grant
  • tím jihu spíše uškodil
• 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce
• vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové)
• na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy
• z větší části negramotní otroci bývalí - úřady
• vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan
• vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena
• správa svěřena místním vládám
• občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky
• i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané

Rusko

• 19. století - 1914
• zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie
• samoděržaví - absolutistická vláda
• velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán
• silná pozice pravoslavné církve
• nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní
• car Mikuláš I. (1825 - 1855)
• zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu
• podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825)
• obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska
• opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci
• Krymská válka 1853 - 56
• Alexandr II. (1855 - 1881)
• musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva
• 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty)
  • svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský
• reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem
• zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy
• 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti)
• chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky
• práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění
• hnutí za radikalizaci rolníků
• "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích
• neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara
• 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin
  • Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek
  • Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec
    • kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku
    • absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála
    • zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí
    • velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost
    • 1917 přinucen k abdikaci
    • v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého
• sociálně demokratická strana: marxismus
  • 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni
  • kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě
  • 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin)
• 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku)
• 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze
  • bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci
  • munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali
• zahraniční politika ruska
  • upevnění ruské nadvlády na Kavkazu
  • proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou
  • dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě
  • až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska
  • 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko)
  • Japonsko zaostalé do poloviny 19. století
    • USA je přinutilo otevřít se světu
    • Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě
  • 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur
  • 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska
  • asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc
  • důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska
  • Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907)
  • prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin
  • 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem)
    • snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní
    • krvavě potlačeno, 1000 mrtvých
  • 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu
  • 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin
    • posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni
  • září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno
  • říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno
  • 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce
  • říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi
  • ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky