Soustava trávící
Z 8.B8 wiki
Verze z 16. 2. 2011, 14:42; 78.102.37.54 (diskuse)
- zahrnuje dva pochody
- první pochod
- trávení mechanické - na něm se podílejí zuby, jazyk
- trávení chemické - enzymy (fermenty) přítomné ve slinách, žaludeční šťávě a střevní šťávě a enzymy ve šťávě pankreatické (slinivka břišní)
- druhý pochod
- vstřebávání - při vstřebávání se roštěpené organické látky (glukoza, aminokyseliny a mastné kyseliny) vstřebávají sliznicí tenkého střeva, a to tak, že glukóza a aminokyseliny "pronikají" do krevních cév a mastné kyseliny do mízních cév
- první pochod
- stavba
- dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník, řitní otvor, trávící žlázy (játra, slinivka břišní)
- začátek a konec původu ektodermálního
- střední část původu entodermálního
- dutina ústní - ohraničena tvářemi, tvrdé a měkké patro, rty, jazyk a zuby
- slinné žlázy
- malé - tisíce
- velké - tři (příušní, podčelistní, podjazyková)
- sekret - slina, vyloučíme 1-2 litry za den
- hlavní součástí slin je voda a zbytek jsou látky organické (enzymy)
- enzymy - mucin (nic neštěpí, obaluje každé sousto - vazkost)
- ptyalin (začíná štěpit cukry)
- lysozym - již v dutině ústní štěpí bakterie
- zuby - chrup trvalý 32 zubů (čtvrtina - 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové, 3 stoličky)
- chrup mléčný (čtvrtina - 2 řezáky, 1 špičák, 2 stoličky)
- růst mléčného chrupu začíná ve stáří 6 měsiců a ukončen ve dvou letech
- vývoj trvalého chrupu je ukončen ve stáří 18 let
- stavba zubu: korunka je kryta nejtvrdší hmotou našeho těla - sklovinou (email)
- krček
- kořen - tvořen zubovinou, uvnitř je dutina (dřeňová dutina), která obsahuje zubní dřeň - je tvořena cévami a nervy
- zuby jsou v čelistech zavěšeny v čelistních prohlubních - alveolární jamky
- závěsný aparát zubů je tvořen krátkými vazivovými vlákny, která jdou od kořene zubu do okostice alveolárních jamek - ozubice
- slinné žlázy
- hltan - společná část soustavy trávící a dýchací, tři části:
- nosohltan - nejširší část hltanu do níž ústí eustachovy trubice
- ústní část - součástí jsou patrové mandle
- hrtanová část - nejkratší oddíl, křížení cest dýchacích (dopředu) a trávících (dozadu)
- jícen - svalnatá trubice, 15-32cm dlouhá, spojuje hltan se žaludkem
- 2/3 tvořeny svaly příčně pruhovanými a průchod potravy touto částí jícnu je rychlý
- 1/3 svaly hladké a průchod potravy je pomalý
- žaludek - svalnatý vak tvořený ze tří druhů hladké svaloviny (1 okružně, 1 podélně a 1 příčně)
- žaludeční svalovina pracuje - vykonává peristaltické pohyby - promíchají tráveninu s žaludeční šťávou, CL a navíc tráveninu drtí, podoba dlouhých vln. 2-4x za minutu (najezení - 10x za minutu)
- objem 1-2 litru
- části - tělo žaludku, opatřen dvěma svěrači (u jícnu česlo, u konce vrátník)
- stěna žaludku je tvořena sliznicí, která vytváří zvláštní podélné řasy a produkuje žaludeční šťávu - ta obsahuje významné fermenty trávící některé složky potravy a HCl
- HCl plní fukci baktericidní - prudkým okyselením tráveniny likviduje bakterie, které jsou součástí potravy (pH 1) a aktivuje neúčinný pepsinoven na aktivní pepsin, nerospustné soli na rozpustné
- složení žaludeční šťávy - obsahuje důležité fermenty (enzymy)
- pepsin - štěpí složité bílkoviny na ve vodě rozpustné polypeptidy
- chymozin - pouze u kojenců - pomáhá trávit mléčnou bílkovinu
- mucin - pokrývá vnitřní stranu žaludku a funguje jako ochrana žaludku, sliznice neúplně pokryta mucinem může prodělat závažné chorobné změny - žaludeční vřed
- v žaludeční sliznici se vylučuje tzv. vnitřní faktor, který umožňuje vstřebávání vitaminu B12 z potravy do krve - při jeho nedostatku trpí člověk těžkou chudokrevností
- lipáza - štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny
- řízení sekrece žaludeční šťávy
- reflexní tvorba žaludeční šťávy, která je navozena podrážděním různých receptorů (zrakových, čichových, chuťových) - podráždění je vedeno do ústředí pro vylučování žaludeční šťávy (do prodloužené míchy) - odtud signály bloudivým nervem do stěny žaludku
- psychické stavy (strach, vzrušení, stres) - snižují tvorbu žaludeční šťávy, dobrá nálada tvorbu naopak zvyšuje
- vylučování způsobeno zvláštními látkami, které jsou součástí potravy (koření, masové výtažky) - tyto látky působí na žaludeční sliznici, kde se vytváří hormon gastrin - ten přechází do krevního oběhu a krví zpět do stěny žaludku - zvyšuje tvorbu žaludeční šťávy
- reflexní tvorba žaludeční šťávy, která je navozena podrážděním různých receptorů (zrakových, čichových, chuťových) - podráždění je vedeno do ústředí pro vylučování žaludeční šťávy (do prodloužené míchy) - odtud signály bloudivým nervem do stěny žaludku
- tenké střevo - délka 3-5 metrů, šířka 3-4cm, tři části:
- dvanáctník - v jeho ohbí leží slinivka břišní, ústí do něj na papile Vaterské dva orgýny - slinivka břišní a žlučník (žlučovod)
- dvanáctník a první polovina lačníku má na vnitřní straně zvláštní kruhové a poloměsíčité řasy - ty způsobují mohutné peristaltické a kývavé pohyby
- krčník, kyčelník
- vnitřní strana vybíhá do výběžků (klků) - ty zvětšují plochu tenkého střeva na 40m2
- vylučuje se do jeho nitra střevní šťáva (1-3 litry), je zásaditá, enzymy:
- peptidázy - erepsin - štěpí bílkoviny na aminokyseliny
- lipázy - štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny
- amfázy - štěpí cukry, polysacharidy na glukózu
- vylučování střevní šťávy se řídí:
- reflexně - nervově
- prostřednictvím hormonů - sekretin, pankreozymin
- pod sliznicí tenkého střeva jsou shluky lymfoidního vaziva s lymfocyty (bílými krvinkami), které ničí bakterie
- do tenkého střeva vyúsťuje produkt slinivky břišní - pankreatická šťáva (slina břišní)
- dvanáctník - v jeho ohbí leží slinivka břišní, ústí do něj na papile Vaterské dva orgýny - slinivka břišní a žlučník (žlučovod)
- slinivka - smíšená žláza, 14-18cm dlouhá
- pod dvanáctníkem, součástí pankreatické žlázy
- trypsin - štěpí bílkoviny
- lipázy - štěpí tuky
- amylázy - štěpí cukry
- množství vyloučené pankreatické šťávy je asi 1 litr, silně zásaditá
- tvorba pankreatické šťávy je řízena
- reflexně
- látkově, pomocí hormonů sekretin a pankreozimin, které jsou uvolňovány ze žlázek tenkého střeva - odtud do krevního oběhu - zaneseny do slinivky břišní - produkce většiho množství pankreatické šťávy
- kombinovaná žláza, vně vylučuje pankreatickou šťávu a vnitřní - do krve (hormony - inzulín)
- játra - asi 1,5kg, největší žláza trávícího ústrojí
- 2 laloky - pravý větší, levý menší
- v pravé klenbě brániční (dutina břišní)
- funkce
- tvoří se zde žluč 0,5 litru za den, neobsahuje žádné enzymy, způsobuje emulgaci tuků - rozpad velké tukové kapky na velký počet malých kapiček - usnadnění trávení tuků
- vytváří se zde bílkoviny krevní plazmy - fibrinogen a protrombin
- zásobárnou vitamínů - A, D, K, B12
- detoxikují se zde škodlivé látky
- ukládá se zde glykogen (živočišný škrob)
- dochází zde k metabolismu bílkovin, tuků a cukrů (přeměna látková)
- syntetizují se zde proteiny nutné pro normální srážení krve - protrombin, plazminogen, protein C
- rozkládají se zde bílkovinné a steroidní hormony
- odbourává se zde hemoglobin a uvolněné železo se váže na látku feritin - tělo železo znovu využívá
- metabolismem bílkovin zde vzniká močovina
- probíhá zde nová tvorba glukózy z necukrových složek
- stavba - základní jednotkou jaterní tkáně je jaterní lalůček - acin, mají průměr 1-2,5mm
- acin má tvar nepravidelného mnohostěnu a je tvořen z velkého počtu lalůčků
- každý lalůček se skládá ze dvou řad buněk, mezi kterými se tvoří žluč - ta odtud odtéká žlučovými kanálky - ty se vzájěmně spojují a vzniká pravý a levý vývod jaterní - ty se spojují ve společný vývod jaterní
- společný vývod jaterní a vývod žlučníku dohromady tvoří žlučovod - vyúsťuje na papile Vaterské v tenkém střevě
- tlusté střevo - trubice, která je asi 1,5 metru dlouhá a 5-7cm široká
- vnitřek je víceméně hladký - neobsahuje žádné klky a dochází zde ke třem důležitým věcem
- resorbce vody - zpětné vstřebávání vody do těla
- procesy kvasné a hnilobné, které vznikají činností bakterií
- bakterie hnilobné produkují hnilobné plyny (sulfan, amoniak, fenoly, ...)
- bakterie kvasné produkují metan, CO2, jejich činností vznikají vitamin K a B12
- hromadí se zde nestrávené a nestravitelné zbytky (šlachy, chrupavky, celulóza a části vaziva)
- dochází k peristaltickým pohybům, které usnadňují vyprazdňování tlustého střeva, jednou za 12 hodin, po 300g hmoty
- vnitřek je víceméně hladký - neobsahuje žádné klky a dochází zde ke třem důležitým věcem
Obsah |
Nemoci
- hepatitida jater - virového původu, nadměrná konzumace alkoholu, alergie na léky
- virová hepatitida typu A - nemoc špinavých rukou - žloutenka
- příznaky podobné chřipce + zvětšení jater, bolest žaludku, žlutá kůže, žluté bělmo, moč až do hněda
- typu B - podobné příznaky, přenáší se krví, typické pro narkomany - sérová hepatitida
- alkoholická hepatitida - vyvolána nadměrnou konzumací alkoholu
- nejdříve zánět jaterních buněk, jaterní tkáň nahrazována nefunkční vazivem - cirhóza
- virová hepatitida typu A - nemoc špinavých rukou - žloutenka
- žlučové kameny - vznikají z cholesterolu, v tom případě, že ve žlučníku je málo žlučových kyselin
- příčiny: genetické, v případě nadměrné konzumace energetických potravin (cukry, tuky)
Přeměna látek a energií
- metabolismus, zahrnuje dva pochody
- anabolismus - z látek jednodušších vznikají látky složitější, energie se spotřebovává
- katabolismus - z látek složitějších vznikají látky jednodušší
- energie se uvolňuje - využita k zajištění všech životních dějů
- oba tyto děje probíhají současně a jeden od druhého není možné oddělit
- každý živý organismus je těsně spjat s prostředím, které ho obklopuje
- z prostředí organismus čerpá látky - tyto látky zpracovává, přeměňuje je na složky svého těla (obnova a stavba tkání, zdroje energie) - ukládá je do zásoby (boky, hýždě)
Sacharidy
- jsou nejpohotovějším a nejdůležitějším zdrojem energie
- v potravě by měly být zastoupeny 60%
- z gramu sacharidů (spálením) se uvolní 17kJ energie
- zdrojem sacharidů pro lidské tělo jsou
- monosacharidy - glukoza (hroznový cukr)
- disacharidy - mléčný cukr
- polysacharidy - přítomné ve formě škrobu (brambory, mouka)
- metabolismus sacharidů začíná již v dutině ústní - enzym ptyalin
- další trávení probíhá v žaludku - amyláza - štěpí polysacharidy na glukozu (též ve střevě)
- vzniklá glukoza je vstřebána klky tenkého střeva - odtud přechází do krevních cév - do jater - tam se tvoří živočišný škrob - glykoven - množství glykohenu v játrech je 300-400 gramů
- množství cukru v krvi - glykémie normál 80-120mg/100cm2 krve
- na řízení výměny látkové se podílí soustava žláz s vnitřním vyměšováním
- hormony - inzulin (slinivka), adrenalin (nadledvinky)
- dále se podílí mozková kůra a hypotazamus (spodina mezimozku)
Tuky
- jsou nejvydatnějším zdrojem energie
- měly by tvořit asi 25% příjmu
- spálením gramu se uvolní 39kJ energie
- tuk se v našem těle nachází jako
- stavební součást každé buňky - tuk protoplazmatický
- tuk zásobní - ukládá se v kostní dřeni, kolem některých orgánů (ledviny), v podkožním vazivu
- v dutině břišní
- v našem těle je tuk enzymaticky štěpen (lipázou) na glycerol - slouží jako zdroj energie, když máme energie dost - výměna na glykogen
- druhou složkou štěpení jsou mastné kyseliny (zdroj energie nebo slouží jako stavební složka nějakých látek - estery, lecitin)
- množství tuku - lipémie (360 - 820 g / 100cm3
- metabolismus tuků je řízen
- prostřednictvím hormonů (produkty žláz s vnitřní sekrecí) - adrenalin (nadledvinky), tyroxin (štítná žláza) a růstový hormon (podvěsek mozkový)
Bílkoviny
- přijmout denně 4g/1kg živé váhy
- význam
- slouží k obnově bílkovin vlastního těla
- tvorba hormonů, enzymů
- nová tvorba vlsatních bílkovin
- někdy k přestavbě na tuky nebo sacharidy
- množství bílkovin v krvi - aminoacidémie (35-65g/100cm3)
- dělíme na dvě skupiny
- postradatelné - tělo si je dovede samo syntetizovat
- nepostradatelné - tělo si je nedovede vytvořit, musí je přijmout hotové v potravě
- řízení
- hormony - růstový hormon (hypofýza), pohlavní hormony (testosteron ve varlatech), inzulín
- nervy - hypotalamus (spodina mozku)
- odbourávání bílkovin
- při katabolickém odbourávání aminokyselin dochází nejdříve k jejich deaminaci - aminokyseliny NH2 bílkovin se odštěpují ve formě jedovatého amoniaku NH3 který se v játrech v ornytinovém cyklu mění na močovinu, která je močí vyloučena ven
- uhlíkaté zbytky aminokyselin se začleňují do tzv. krebsova cyklu, kde jsou tyto skupiny dekarboxylovány (odnětí kyslíku) a dehydrogenovány (odnětí vodíku)