Politologie

Z 8.B8 wiki

• polis = obec, stát
• vědecká disciplína, která se zabývá studiem politiky
• patří mezi vědy o člověku (humanitní disciplíny)
• jako samostatná disciplína vzniká politologie na přelomu 19. a 20. století v USA, když kořeny politického myšlení najdeme již ve starém Řecku
• v širším smyslu je předmětem politologie moc
• snaží se být kritickou a objektivní vědou
• politologie
  • normativní (hodnotová)
  • deskriptivní (popisná)
  • predikativní (prognostická)

Obsah 1 Okruhy zkoumání politologie 2 Z dějin politologie 2.1 Osvícenství 2.2 19. století 3 Pojem státu 3.1 Znaky státu 3.2 Funkce státu 4 Národ

Okruhy zkoumání politologie

• politické teorie
• politické instituce (ústava, parlamenty, vlády, soudy)
• strany, politické skupiny, veřejné mínění, výzkumy veřejného mínění
• mezinárodní vztahy (mezinárodní politika)
• vztah politologie k ostatním vědám:
  • filosofie, sociologie, psychologie, historiografie, ekonomie, právo
• politika - umění řídit obec z pohledu politika
  • zájem o veřejné věci z pohledu občana

Z dějin politologie

• Platón (427 – 347 př.n.l) „Ústava“ (mimojiné) zde podává svou představu ideálního státu – jeho pojetí státu je založeno na striktní sociální stratifikaci (dělníci, vojáci, filosofové - vládci)
  • Principem stratifikace je u něj vzdělání (moudrost), je-li někdo moudrý, je dobrým vládcem
  • totalitní rysy
  • za nejlepší formu vlády označoval aristokracii nebo monarchii (vláda vrozených, vláda jedince)
  • Platón působil v době krize athénské polis
• Aristoteles (384 – 322 př.n.l)
  • vědecký přístup „Poltika“ – odmítá Platónův ideální stát, nezáleží na formě vlády, ale na tom, aby ve státě byla dodržována ústava a zákony
  • popisuje všechny tehdy známé formy vlády a ústavy
• sv. Tomáš Akvinský (1225-1274)
  • středověk uvažuje například o legitimitě panovníkovi moci (panovník svou moc odvozoval z moci božské)
  • politické myšlení je poplatné teologickým úvahám
• Nicolo Machiavelli [Makiaveli] (1469-1527)
  • „Vladař“ (Il principe) - návod Lorenzu Medicínskému, jak vést úspěšnou politiku
• Machiavelli ospravedlňuje jakékoli vedení politiky („účel světí prostředky“)

Osvícenství

• 17. - 18.století
• silný rozvoj politického myšlení
• Thomas Hobbes (1588-1679), John Locke (1632-1704) – Britský empirismus
  • autoři teorie společenské smlouvy, vysvětluje vznik státu
  • válka všech proti všem
  • kompromis = stát
  • stát je výtvorem racionálně uvažujících jedinců, kteří se rozhodli hájit svá práva společně - stát jako korporace
• Charles de Montesquieu (1689-1755) - „Duch zákonů“ – vyslovuje se pro zásadu dělení moci – tři složky
  1. zákonodárná moc
  2. výkonná moc
  3. moc soudní
• Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778)
  • „O společenské smlouvě“
  • formuluje základy demokracie
  • Hovoří o nutnosti účasti lidu na vládě
  • není to bůh, kdo sesílá na panovníka svou moc, ale lid, kdo deleguje moc na své zastupitele
  • Rousseau ovšem odmítal zastupitelskou demokracii a prosazoval demokracii přímou
• Immanuel Kant (1724 – 1804)
  • „O věčném míru“
  • Etika – kategorický imperativ
  • jednej tak, aby se tvé chování mohlo stát obecnou normou - zásada použitelná v politice

19. století

• Karl Marx (1818 – 1883)
  • společenské procesy (s nimi i politika) jsou definovány konfliktem tříd
• Max Weber (1864 – 1920)
  • Kapitalismus je produktem protestantské askeze a střídmosti

Pojem státu

• nejstarší státy vznikají v mezopotámii asi 3000 let př. n. l.
• dnes existuje okolo 200 samostatných států
• „stát“ z lat. „stato“ = status, řád – tento pojem zavádí do politického myšlení v 16. století Machievelli
  • forma politické organizace lidské společnosti
  • státní moc je nezávislá, neodvozená od jiné (suverenita, svrchovanost)
  • své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám

Znaky státu

1. organizace státu
   • existence státních orgánů spjatá se státním aparátem
2. právo
   • existence závazných podmínek chování a jednání lidí
   • vymahatelnost práva
3. území a obyvatelstvo
4. státní suverenita

Funkce státu

• vnitřní
  1. bezpečnostní
  2. právní – stát dohlíží na dodržování zákonů, které vydal
  3. ekonomická
  4. sociální – stát zajišťuje občany v době nemoci nebo nezaměstnanosti
  5. kultura – péče o věřící lidi, příspěvky na pořádání kulturních akcí
• vnější
  1. zajištění vztahů s ostatními státy
  2. regulace zahraničního obchodu
  3. ochrana území

Národ

• je společenství lidí se společným jazykem, hlásící se ke společným tradicím a zájmům, je integrováno pocitem sounáležitosti (moderní pojetí národa, vzniká v novověku, dominantní je od 19. století)
• ve středověku byl národ pojímán místně (např. němečtí i čeští obyvatelé byli "böhmen")
• národní stát (např. ČR) - politická jednotka vytvořená jedním národem
• vícenárodní stát (Ruská federace) - stát s federativním uspořádáním, nebo s autonomními oblastmi
• národní příslušnost vzniká narozením a socializací
• státní občanství
  • plnoprávné členství jedince v danném státním útvaru, v demokratickém státě zaručuje rovnost s ostatními občany
  • garantuje komplex práv a povinností