Poslední biologie
Z 8.B8 wiki
Paryby
- mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu
- mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha)
- ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním
- tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě
- pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev
- vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin
- vnitřní - vitrodentin
- žraloci
- vnitřní kostra chrupavčitá
- většinou vřetenovitý tvar těla
- heterocerkní ocasní ploutev
- protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum)
- plakoidní šupiny
- vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se)
- samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve
- přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby
- pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř
- Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů
- výborné vnímání chemického složení vody
- velikost 20cm - 15m
- rozmnožování - nízký množství mláďat
- živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek
- častý vnitřní kanibalismus
- „krvavá“ milostná předehra
- zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá
- rejnoci
- typické ploché tělo
- srůst párových ploutví tvoří „plachtu“
- zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve
- žijí u dna
- obrana - jedové trny na ocase, statické výboje
- zástupci: manta birostris, trnucha divná
- chiméry - ve velkých hloubkách
- velké prsní ploutve, dlouhý ocas
- tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami
- pouze čtyři žaberní štěrbiny
- chybí kloaka
- monofiodontní chrup
- zřetelný pohlavní dimorfismus
- zástupci: chiméra hlavatá
Ryby
- 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané
- voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika)
- tvar těla
- vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh)
- hadovitý - úhoř, muréna
- jehlovitý - jehla mořská
- mořského koníčka - mořský koník
- platýzovitý - platýz
- vakovitý - mořský ježík
Stavba těla
- hlava, trup, ocas
- povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně)
- pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo
- 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři)
- základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní
- na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve
- ploutve jsou vyztuženy paprsky
- kostěné (okoun)
- vazivové (kapr)
- na povrchu těla ryb jsou šupiny
- ganoidní (skelné) - jeseteři
- elastické (pružné) - cykloidní (kapr)
- ktenoidní - okoun
- šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou
Tělní soustavy
- vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros)
- sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny
- mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou
- rozmnožovací - gonochoristé
- kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let
- bez pohlavního dimorfismu
- samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci
- samice - jikry - jikrnačka
- oplození vnější, probíhá tření ryb
- umělý výtěr ryb (je jich málo)
- nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1%
- dýchací - základem jsou žábra
- nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra
- u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů
- nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha
- z mozku vychází deset párů mozkových nervů
- trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál
- hltan - jícen - žaludek - střevo
- soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky
- cévní - uzavřená
- srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev)
- smyslová
- chuť - buňky dutiny ústní
- hmat, čich - tykadla
- zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice
- nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem
Ekologie a etologie ryb
- dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné
- rybí pásma
- pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno
- lipanové - mírnější toky
- parmové - střední tok (hlubší, pomalejší)
- cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný)
Systém ryb
- dvě skupiny
- chrupavčité
- jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár
- vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár
- kostnaté ryby - 99%
- paprskoploutví
- okoun říční
- sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb
- sardinka obecná
- šprot obecný - vyuzený v oleji
- losos obecný - anadromní ryba
- pstruh obecný (0,5kg, 50cm)
- pstruh americký duhový (4,5kg)
- lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev
- štika obecná (1m, 10kg)
- kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči
- Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický
- karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů
- plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené
- střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod
- lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve
- cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo
- hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky
- parma obecná - hmatové vousy
- sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama
- tolstolobik obecný
- amur bílý
- hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině)
- mřenka mramorovaná - horní toky řek
- pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod
- treska obecná
- úhoř říční (1,5m, 3kg)
- treska obecná (maso - filé)
- sardinka
- sardel peruánská (20cm)
- tuňák
- makrela obecná - na výrobu krmných směsí
- ryby nozdravé
- latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
- násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců
- dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí
- dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly
- latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
- ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života)
- plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice
- žijí v řekách, které vysychají
- mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku
- bahník australský (1,75m, 10kg)
- bahník americký - úzké ploutve
- západoafriký bahník (90cm)
- bahník východoafrický (210cm)
- paprskoploutví
- chrupavčité
Obojživelníci
- žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci
Charakteristika
- proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní)
- v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů
- holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku)
- jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny
- jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami)
- vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů
- obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia
- metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce
- larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou
- dospělec dýchá plícemi a živí se dravě
- na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků
Soustava dýchací
- larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní
- dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé
- nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání
Rozmnožování
- touto fází jsou vždy vázáni na vodu
- oplození
- vnější - žáby
- vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku
- z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem
- celý vývoj je zakončen metamorfozou
Kostra
- základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní
- mezi obratli je silně redukovaná chorda
- obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl
- přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány
Trávící soustava
- má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin
- dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem
- v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí
- kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové
Soustava nervová
- nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek
Cévní soustava
- základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně
Zástupci
- žáby - obojživelníci bezocasí
- ropucha obecná
- ropucha zelená
- skokan zelený
- skokan hnědý
- rosnička zelená
- kuňka obecná
- kuňka žlutobřichá
- blatnice skvrnitá
- obojživelníci ocasatí
- čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý
- čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem
- čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše
- mlok skvrnitý - žlutočerný
- axalotl mexický
- velemlok čínský - 152cm
- velemlok japonský - 120cm
- obojživelníci bez končetin
- červoři
Plazi
- jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi
Charakteristika
- živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota
- jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas
- slizové žlázy minimálně nebo vymizely
- v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky
- došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk
- jejich vývoj není vázán na vodu
- jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly
- zárodečné obaly
- amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek
- chorion
- alantois - přimyká se k chorionu
- zárodek sem odkládá odpadní látky
- přes alantois priniká vzduch k zárodku
- vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku
- zárodečné obaly
- oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle
- mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce
- samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé)
- velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm
- velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm
- výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti
Morfologie a anatomie těla
- tvar
- želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři
- karapax - horní část
- plastron - dolní část
- ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem
- hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas
- želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři
- kostra - základem je páteř složená z obratlů
- 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních
- přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů)
Soustava dýchací
- velké zdokonalení plic
- levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok
- kožní dýchání je druhořadé
Soustava cévní
- je totožná s cévní soustavou obojživelníků
- vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev)
Soustava nervová
- zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu
- stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek
- z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů
Soustasva vylučovací
- základem je vznik pravých ledvin - metanefros
- někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli)
- plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá
Soustava trávící
- obdobná jako u obojživelníků
- dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech)
- ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové)
- někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon)
- těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování
Zástupci
- hadi
- někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů
- na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb
- možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout)
- zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti)
- jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky)
- typy hadích zubů
- aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza
- opistoglyfní
- proteroglyfní
- solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije)
- kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny
- taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie
- mamba černá - kolem 3m, Afrika
- zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat)
- chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti
- typy hadích zubů
- nejedovatí - kořisti se zmocňují silou
- anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg
- krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg
- užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m
- užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech
- hroznýš královský - Argentina, Mexiko
- krokodýlové
- nejtěžší suchozemští plazi
- mají rádi vodu
- tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem
- přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána
- zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol
- zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat
- aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava
- krokodýl nilský - celá Afrika, 6m
- gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie
- kajman černý - 5m, ryby
- haterie - živoucí zkameněliny
- mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen
- samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis
- kolem 60cm
- želvy
- tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina
- nemají zuby, pouze rohovité čelisti
- býložravé a dravé formy
- kareta obrovská - 150cm - býložravá
- kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci)
- želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá
- želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě
- želva žlutohnědá
- kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá
- matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy
- ještěři
- dva páry končetin - pět prstů
- poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo)
- ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života
- přítomnost očních víček, zevního zvukovodu
- v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy
- leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm
- agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá)
- agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy
- chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály
- dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk
- končetiny chápavé
- vidí každým okem zvlášť
Ptáci
- první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
- velikost dnešního holuba, 30dkg
- v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
- znaky ptačí
- přední končetiny přeměněny v křídla
- zadní končetina opatřena běhákem
- přítomnost peří
- chyběl hřeben prsní kosti
- přítomnost jednoduchých žeber
- plachtivý let
- znaky plazí
- prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
- dlouhý ocas složený z obratlů
- "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
- ptáků je asi 9000 druhů
Stavba těla
- na povrchu těla je peří, které dělíme na
- obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
- hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
- pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
- peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
- pernice - peří vyrůstá
- nažiny - peří nevyrůstá
- výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
- zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
- nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
- stavba pera (velkého)
- dutá část - brk
- osten (plný)
- prapor (po stranách), bývá asymetrický
- kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
- prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)
Soustava rozmnožovací
- gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
- páření (kopulace) ptáků
- ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
- samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
- ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
- nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
- pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
- kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
- při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
- z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
- mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
- mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
- mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)
Soustava vylučovací
- tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
- chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal
Soustava cévní
- stálá tělesná teplota (38-43°C)
- srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
- je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
- velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
- s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
- ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)
Soustava trávící
- má obdobné části jako předchozí skupiny
- přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
- žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
- slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
- střevo ústí do kloaky
- někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří
Soustava svalová
- tvořena dvěma typy svaloviny
- červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
- vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
- mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
- bílá - spaluje cukry
- vysoký výkon, krátká výdrž
- kurovití ptáci
- červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
- dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá
Kostra
- je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
- lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
- ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
- druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
- zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
- běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst
Soustava dýchací
- tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
- z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
- mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky
Smyslové orgány
- zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
- někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)
Soustava nervová
- centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
- největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
- u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
- relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi
Rozdělení
Běžci
- jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
- pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
- emu hnědý - Austrálie, 30kg
- nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
- kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
- žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
- kasuár přilbový - Austrálie
Letci
Dravci
- velikost těla od 14cm po 1,3m
- hmotnost těla od 28g po 15kg
- hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
- každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
- všichni dravci jsou chráněni
- kondor andský - největší, mrchožrout
- sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
- krahujec obecný
- jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
- káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
- sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
- orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata
Sovy
- vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
- zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
- bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
- trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
- všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
- menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
- užitečné - živí se hlodavci
- výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
- zástupci
- výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
- kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
- sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
- kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
- sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
- puštík obecný - naše nejběžnější sova
- sýček obecný - 150g
Kukačky
- kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
- stěhovaví ptáci
- zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
- samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
- klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
- prospěšné - požírají chlupaté housenky
- adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
- vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
- za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
- mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)
Brodiví
- ptáci střední až větší velikosti
- mají vyvinutou kostrční žlázu
- ve většině stěhovaví ptáci
- potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
- zástupci
- čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
- čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
- volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
- ibis posvátný
- čáp marabu
Měkkozobí
- název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
- výborní rychlí letci
- bez pohlavního dimorfismu
- krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
- na hnízdě se střídá samec i samice
- holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
- původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
- holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
- holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
- hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
- hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
- stepokurové
- blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg
Srostloprstí
- ledňáček říční - 50g, 17cm
- krásná zbarvení
- dlouhý šídlovitý zobák
- vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
- nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
- hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
- velká hlava a krátký krk
Šplhavci
- datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
- strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
- žluna zelená - sameček červená čepička
- mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
- nidikolní ptáci
- funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy
Papoušci
- kakadu růžový - Austrálie
- andulka vlnkovaná - Austrálie
- arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech
Hrabaví
- jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
- jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
- chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
- leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
- kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
- mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
- zástupci
- bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
- koroptev polní
- tetřev hlušec - velmi plachý
- tetřívek obecný
- jeřábek lesní
- křepelka obecná
- páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
- bělokur horský
- dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
- častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný
Kolibříci
- Amerika
- dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
- mají obrovskou frekvenci křídel
- jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
- v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
- patří mezi nejmenší ptáky, 2g
Trubkonosí
- specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
- název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
- albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
- žijí v monogamii
- kladou jediné vejce - málo plodní
Vrubozobí
- labutě, husy, kachny
- střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
- jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
- mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
- kvalitní prachové peří
- samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
- mláďata nidifugní
- husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra
Veslonozí
- kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
- pelikán bílý - až 15kg
- terejové (terej modronohý)
- vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
- mládata nidikolní - krmivá
- pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
- kormorán - u nás přemnožen