Střední Evropa
Z 8.B8 wiki
e-learning gymnázia Kpt. Jaroše
Polsko
- povrch: Pobaltská nížina, Mazurská jezerní plošina, Pomořanská jezerní plošina, Mazovská nížina, Velkopolská jezerní plošina, Velkopolská nížina, Slezská nížina, Malopolská vrchovina, Karpaty
- řeky - Warta (Baltské moře), Wisla (pramení v Polsku), Odra (Baltské moře, limanové ústí) - Gdaňsk, Gdyňa (přístavy)
- využívají se pro dopravu, průmysl
- jezera - na severu Pomořanská a Mazurská jezerní plošina (ledovcový původ), využívají se k rybolovu, vodním sportům
- podnebí - mírný pás, u Baltského moře oceánské klima, ve Slezské nížině se pěstuje pšenice
- Bělověžský národní park - u hranic s Běloruskem, listnaté lesy
- dějiny (1920-38) - Polsko sahalo až na území Ukrajiny
- zemědělství - sever - půdy - brambory, dobytek
- nejlepší půdy spíše na jihu ve Slezské nížině - cukrová řepa, pšenice
- Polsko má vyšší zaměstnanost v zemědělství než my, protože dříve za socialismu existovalo soukromé vlastnictví půdy
- nerostné suroviny - dvě oblasti - horní (centrum Wroclav) a dolní Slezsko (centrum Katowice, nejprůmyslovější oblast)
- Polsko je závislé na dovozu ropy z Ruska, přes města Plock, Poznaň
- horní Slezsko - zasahuje k Ostravě - hnědé a černé uhlí
- dolní Slezsko - také naleziště černého uhlí, ale už se netěží
- Čenstochova (u Hornoslezské pánve) - poutní místo katolíků, železná ruda - hutníctví
- Legnica (horní Slezsko) - olovnatozinečnaté rudy, barevné kovy
- síra, soli (Wieliczka)
- průmysl
- těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav)
- Turošov - největší tepelná elektrárna
- loděnice - Gdansk, Gdyňa, Sczecin
- zemědělské stroje
- dopravní stroje - Poznaň, strojírenství - Waršava
- textilnictví - Lódž
- těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav)
Slovensko
- rozloha 49000, 5,4mil obyvatel, hustota 108 (menší než evropský průměr)
- povrch - Podunajská nížina, Záhorská nížina (u ČR) - za Malými Karpatami - nejúrodnější
- Západopanonská pánev, Východopanonská pánev
- Západní Karpaty, Východní Karpaty, Malé Karpaty (Bratislava) - vinná réva
- u ČR Bílé Karpaty, Javorníky
- Lyský průsmyk - železnice, Jablůnkovský průsmyk - železniční tah - Žilina
- na JV sopky
- vnitřní Karpaty (žulové), vnější Karpaty (vápenec, pískovec)
- v Nízkých Tatrách jsou národní parky
- Malá Fatra
- Velká Fatra
- Slovenské Rudohoří (Slovenský kras - jeskyně, Unesco)
- Slovenské Středohoří - sopečného původu
- Slánské vrchy
- Vihorlat
- Bukové vrchy
- Gerlachovský štít - nejvyšší hora - žula, známý svým významným karem
- vodstvo: Poprad, Dunajec, Dunaj - doprava, Váh, Nitra, Hron, Ipel, Hornát, Bodrog