Savci
Z 8.B8 wiki
Verze z 18. 5. 2010, 19:16; 94.113.169.208 (diskuse)
- jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C
- pokožka obsahuje mnoho žláz
- potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot
- mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy
- přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná
- většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura)
- embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací
- tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány)
- bránice je významným dýchacím svalem
- krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora)
- pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená
- jsou vytvořeny dva krevní oběhy
- malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi
- velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem
- zachován pouze levý oblouk aorty
- tělní kryt - srst, dva typy chlupů
- jemná a husta podsada (termoregulační funkce)
- pesíky
- vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase
- mají největší význam u savců žijících v norách
- vydra 50000 chlupů na centimetr
- sedm krčních obratlů
- ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
- spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem
- lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly
- vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv)
- evolučně nejvyspělejší živí tvorové
- savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice
- samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru
- monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek)
- polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji)
- po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice)
- utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek
- utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky
- gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h
- mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek
- chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky)
- délka střev (trávícího traktu)
- nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla
- šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla
Obsah |
Nervová soustava
- tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha
- obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy
- nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou
- počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá)
Trávící soustava
- nejdelší střevo mají velcí býložraví savci
- u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha
Rozmnožovací soustava
- gonochoristé
- častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů
- mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá
Rozdělení
- vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm)
- noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé
- samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují
- potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů
- ježura australská - 4-6kg, 50cm
- má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země)
- vačnatci
- název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve)
- vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy
- obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu
- masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m)
- koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku
- ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg
- vakoveverka
- vakokrt
- mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců
- placentálové
- jsou býložraví i masožraví
- různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové
- obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda)
- mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací)
- přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup
