Z 8.B8 wiki

Ptáci

• první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
• velikost dnešního holuba, 30dkg
• v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
• znaky ptačí
  • přední končetiny přeměněny v křídla
  • zadní končetina opatřena běhákem
  • přítomnost peří
  • chyběl hřeben prsní kosti
  • přítomnost jednoduchých žeber
  • plachtivý let
• znaky plazí
  • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
  • dlouhý ocas složený z obratlů
  • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
• ptáků je asi 9000 druhů

Stavba těla

• na povrchu těla je peří, které dělíme na
  • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
  • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
  • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
• peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
  • pernice - peří vyrůstá
  • nažiny - peří nevyrůstá
• výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
• zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
• nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
• stavba pera (velkého)
  • dutá část - brk
  • osten (plný)
  • prapor (po stranách), bývá asymetrický
• kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
  • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)

Soustava rozmnožovací

• gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
• páření (kopulace) ptáků
  • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
  • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
  • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
• nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
• pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
• kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
• při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
• z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
  • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
  • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
  • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)

Soustava vylučovací

• tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
• chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal

Soustava cévní

• stálá tělesná teplota (38-43°C)
• srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
• je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
• velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
• s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
• ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)

Soustava trávící

• má obdobné části jako předchozí skupiny
• přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
• žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
• slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
• střevo ústí do kloaky
• někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří

Soustava svalová

• tvořena dvěma typy svaloviny
  • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
    • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
    • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
  • bílá - spaluje cukry
    • vysoký výkon, krátká výdrž
    • kurovití ptáci
• dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá

Kostra

• je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
• lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
• ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
• druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
• zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
• běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst

Soustava dýchací

• tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
• z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
• mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky

Smyslové orgány

• zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
• někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)

Soustava nervová

• centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
• největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
• u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
• relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi

Rozdělení

Běžci

• jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
• pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
• emu hnědý - Austrálie, 30kg
• nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
• kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
• žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
• kasuár přilbový - Austrálie

Letci

Dravci

• velikost těla od 14cm po 1,3m
• hmotnost těla od 28g po 15kg
• hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
• každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
• všichni dravci jsou chráněni
• kondor andský - největší, mrchožrout
• sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
• krahujec obecný
• jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
• káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
• sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
• orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata

Sovy

• vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
• zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
• bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
• trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
• všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
• menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
• užitečné - živí se hlodavci
• výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
• zástupci
  • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
  • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
  • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
  • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
  • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
  • puštík obecný - naše nejběžnější sova
  • sýček obecný - 150g

Kukačky

• kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
• stěhovaví ptáci
• zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
• samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
• klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
• prospěšné - požírají chlupaté housenky
• adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
• vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
• za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
• mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)

Brodiví

• ptáci střední až větší velikosti
• mají vyvinutou kostrční žlázu
• ve většině stěhovaví ptáci
• potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
• zástupci
  • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
  • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
  • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
  • ibis posvátný
  • čáp marabu

Měkkozobí

• název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
• výborní rychlí letci
• bez pohlavního dimorfismu
• krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
• na hnízdě se střídá samec i samice
• holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
• původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
• holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
• holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
• hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
• hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
• stepokurové
• blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg

Srostloprstí

• ledňáček říční - 50g, 17cm
• krásná zbarvení
• dlouhý šídlovitý zobák
• vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
• nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
• hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
• velká hlava a krátký krk

Šplhavci

• datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
• strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
• žluna zelená - sameček červená čepička
• mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
• nidikolní ptáci
• funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy

Papoušci

• kakadu růžový - Austrálie
• andulka vlnkovaná - Austrálie
• arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech

Hrabaví

• jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
• jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
• chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
• leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
• kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
• mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
• zástupci
  • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
  • koroptev polní
  • tetřev hlušec - velmi plachý
  • tetřívek obecný
  • jeřábek lesní
  • křepelka obecná
  • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
  • bělokur horský
• dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
• častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný

Kolibříci

• Amerika
• dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
• mají obrovskou frekvenci křídel
• jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
• v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
• patří mezi nejmenší ptáky, 2g

Trubkonosí

• specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
• název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
• albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
• žijí v monogamii
• kladou jediné vejce - málo plodní

Vrubozobí

• labutě, husy, kachny
• střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
• jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
• mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
• kvalitní prachové peří
• samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
• mláďata nidifugní
• husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra

Veslonozí

• kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
• pelikán bílý - až 15kg
• terejové (terej modronohý)
• vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
• mládata nidikolní - krmivá
• pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
• kormorán - u nás přemnožen

Savci

• jsou to živočichové homiotermní - stálá tělní teplota 36-39°C
• pokožka obsahuje mnoho žláz
  • potní - 99% vody, 1% organické a anorganické látky - pot
  • mazové - promazují pokožku, vlasy, chlupy
• přeměnou potních žláz vznikají žlázy pachové - voňavé - aromatické - sexuální (podpaží, kolem řitního otvoru, na velkých stydkých pyscích u žen), také žláza mléčná
• většina savců rodí živá mláďata (vyjímku tvoří ptakopysk a ježura)
• embrya prodělávají složitý vývoj v děloze matky a jsou s tělem matky spojena placentou, která plní funkci soustavy trávící, vylučovací a dýchací
• tělní dutina savců je rozdělena plochým svalem - bránice, na dutinu hrudní (srdce a plíce) a břišní (veškeré další orgány)
• bránice je významným dýchacím svalem
• krevní oběh je uzavřený, srdce je dokonale čtyřdílné (levá a pravá předsíň, levá a pravá komora)
  • pravou částí srdce protéká krev okysličená, levou krev odkysličená
  • jsou vytvořeny dva krevní oběhy
    • malý - plicní - krev teče mezi srdcem a plícemi
    • velký - krev teče mezi srdcem a celým tělem
  • zachován pouze levý oblouk aorty
• tělní kryt - srst, dva typy chlupů
  • jemná a husta podsada (termoregulační funkce)
  • pesíky
  • vibrisy - hmatové chlupy, nad čenichem, na bradě, na bocích těla, na ocase
  • mají největší význam u savců žijících v norách
  • vydra 50000 chlupů na centimetr
• sedm krčních obratlů
• ve středním uchu mají tři kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
• spodní čelist je připojena k horní jediným kloubem
• lebka spočívá na prvním krčním obratli (atlas strana 28) dvěma hrboly
• vyznačují se různými formami adaptivního chování (obsazují teritorium, péče o potomstvo, složité rituály námluv)
• evolučně nejvyspělejší živí tvorové
• savci prodělávají (samice) cyklické změny děložní sliznice
• samice savců přecházejí v průběhu roku do říje - estru
  • monoestričtí - jednou za rok do říje (srna, laň, kuna, slonice, netopýr, krtek)
  • polyestričtí - páří se vícekrát za rok (v říji)
• po oplození nastává období gravidity - různě dlouhá (13 dnů - vačnatci, 21 měsíců - slonice)
• utajené oplození - u netopýrů, tak, aby mláďata přišla na svět do nejlepších podmínek
• utajená březost - kuna, jezevec, laně, srny, dojde k oplození, ale zygota se dále nevyvíjí - čeká na příznivé podmínky
• gepard 114, kůň 60, lenochod 270, delfín 50km/h
• mají nejdokonaleji vyvinut koncový mozek
• chrup je tvořen čtyři typy zubů (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky)
• délka střev (trávícího traktu)
  • nejvíce velcí býložraví savci - až 15-20x, delší než délka těla
  • šelmy 2,5 - 6x delší než délka těla

Nervová soustava

• tvoří ji centrální nervová soustava - mozek a mícha
• obvodová nervová soustava - hlavové, míšní, vegetativní nervy
• nejdokonalejší koncový mozek, tvořen různě silnou mozkovou kůrou
• počet nervových buněk asi 35 miliard (při narození, s věkem jich ubývá)

Trávící soustava

• nejdelší střevo mají velcí býložraví savci
• u některých savců (přežvýkavci) je součástí trávícího traktu jeden žaludek - slez, a tři předžaludky - bachor (u krav 50 litrů, žijí zde prvoci - symbiotičtí bachoři - pomáhají trávit zbytky z celulozy), čepec, kniha

Rozmnožovací soustava

• gonochoristé
• častý pohlavní dimorfismus - spočívá ve velikosti těla, často i ve zbarvení či přítomnosti (nepřítomnosti) parohů
• mláďata se vyvíjí v děloze, doba nitroděložního vývoje je různá

Rozdělení

• vejcorodí - ptakopysk podivný (0,5 - 2,5kg, 50cm)
  • noční živočich, vyhrabává nory až 30cm dlouhé
  • samice klade po oplození dvě vajíčka, mláďata nesají mléko - samice nemá bradavky - mléko vytlačuje na povrch chlupů - mláďata je olizují
  • potravou jsou různé druhy bezobratlých živočichů
  • ježura australská - 4-6kg, 50cm
    • má silné hrabavé nohy opatřené dlouhými ostrými drápy (v mžiku se dovede zahrabat do země)
• vačnatci
  • název skupiny podle přítomnosti dvou vakových kostí, které jsou kloubně připojeny ke kosti stydké (ta je součástí pánve)
  • vak mají samice a jsou v něm umístěny mléčné bradavky, vak je uzavíratelný zvláštním okružním svalem, má funkci ochrany a výživy
  • obývají celou Ameriku (vačice), Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu
  • masožravci i býložravci, rodící malá, velmi nedokonale vyvinutá mláďata (klokaní mládě 3cm, dospělec 1,6m)
  • koala - až 25kg - jediná potrava listy stromu blahovičníku
  • ďábel medvědovitý - nebezpečná šelma, 25kg
  • vakoveverka
  • vakokrt
  • mravencojed žíhaný - denně spotřebuje až 20000 mravenců
• placentálové
  • jsou býložraví i masožraví
  • různé velikosti (plejtvák obrovský 120 tun, slon 4-6 tun), nejmenší rejskové
  • obývají různé prostředí (souš, sladká voda - vydra, nory a sutě, mořská voda)
  • mláďata prodělávají vývoj v děloze matky a jsou spojena s organismem matky prostřednictvím placenty (funkce trávící, vylučovací a dýchací)
  • přítomnost zubů různého tvaru - heterodontní chrup
  • samice mají placentu - dlouhý nitroděložní vývoj a porod vcelku vyvinutých mláďat
• hmyzožravci - ježkovtí, krtkovití, rejskovití
  • malé tělesné rozměry
  • mají úplný chrup (zuby jsou stejné)
  • živí se hmyzem
  • ježek evropský - východní a západní
  • krtek - systém chodeb, válcovité tělo, adaptován pro podzemní život
  • rejsek - podoba s myší, protažená hlava (čumáček), dospělý 6g
• letuchy - mají mezi předními a zadními končetinami blány - plachtí
• netopýři - letouni
  • protažené prstní články (mezi první a pátým článkem neosrstěná kožní řasa)
  • živí se hmyzem, u nás 21 druhů - všichni chráněni
  • žijí v jeskyních, zimní spánek, termoregulační systém
  • echolokace - ultrazvukové vlny
  • netopýr ušatý
  • vrápenci - mají blanité výrůstky kolem nosu (netopýři kolem uší)
  • kaloni - živí se ovocem, největší netopýři (rozpětí 1,4m; 1,5kg)
  • vampíři - živí se nektarem tropických květů
  • upíři - krev - mohou přenášet vzteklinu
• tany
  • hmyzožraví, stromoví, jihovýchod Asie
  • komunikace pózováním těla a ježením srsti
• hlodavci
  • nejpočetnější savčí řád (1800)
  • malé až střední druhy, podobný chrup (řezáky)
  • schopnost rychle se rozmnožovat, krátká gravidita, velké množství mláďat, rychle dospívající mláďata
  • převážně býložraví (někteří všežraví)
  • obsazují nejrůžnější biotopy (prostředí), původně kromě Austrálie
  • žijí na souši (hraboš) i u vody (ondatra), les (myšice, veverky, plši), stepi a polopouště (sysli), k lidským obydlím - synantropie
  • vyvíjí se koncem druhohor
  • výzkum savců (hlodavců) v Brně
  • u nás 26 druhů hlodavců
  • veverkovití - veverka obecná
    • přednost jehličnanům, rychlý a obratný pohyb
    • ročně asi čtyři holá a slepá mláďata
    • přítomnost klíční kosti
  • svišťovití - obývají horské sutě nad horní hranicí lesa (Tatry, Alpy)
    • typický zvuk při nebezpečí, chráněni zákonem, zimní spánek
  • syslové - sysel obecný
    • nížinný druh, žije v norách, živí se semeny trav
    • poměrně přemnožen, vyskytuje se kanibalismus
• sudokopytníci
  • sudý počet prstů - 1. prst je zakrnělý, 3. a 4. směřují do předu, 2. a 5. jdou svisle dolů
  • prsty jsou opatřené rohovitým kopýtkem
  • sudokopytníky dělíme na dvě skupiny:
    • přežvykující - mají velmi dlouhý trávící trakt, až 30x delší než tělo
      • tři předžaludky a žaludek slez
      • předžaludky: bachor - největší (kráva až 50l), žijí zde drobní prvoci - bachořci; kniha; čepec
      • obrázek: mechanismus příjmu potravy :)
      • patří sem
        • jelenovití - pohlavní dimorfismus - samec má parohy, které vyrůstají na pučnicích kosti čelní (vyjímku tvoří sobi, kde mají parohy samci i samice), parohy jsou kostěného původu a zvířata je v zimě shazují
          • jelen evropský - samec až 170kg, samec obrovský - samec do 30kg, sob polární, los evropský, daněk skvrnitý
        • turovití - samci i samice mají rohy, roh je tvořen porézním výčnělkem kosti čelní a krytý na povrchu rohovinou (toulec)
          • tur domácí - kráva, bizon americký, zubr evropský, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, ovce muflon, buvol indický, jak domácí, zebu indický - posvátná kráva
        • žirafovití - patří sem dva druhy
          • okapi pruhovaná
          • žirava mramorovaná - samec až 6m (7 obratlů), 1200-1500kg, zkosená záď, srdce je mohutný sval (do výšky) - za minutu přečerpá 60l krve
    • nepřežvykující - mají pouze jeden žaludek
      • mají úplný chrup, špičáky některých druhů jsou velmi dlouhé a nazývají se kly (hroch 60cm, 3kg)
      • prasatovití - prase domácí, prase divoké, veškerá divoká prasata pocházejí z vytlačené karpatské populace (2. světová válka)
        • prase bradavičnaté, pekari páskovaný
      • hrochovití - většinu dne žijí ponoření ve vodě (uzavíratelné boltce a nozdry)
        • dobře se potápí, velmi nebezpeční, pod vodou vydrží 4-5 minut, hmotnost 1500-2000kg, 2cm tlustá kůže
      • mozolnatci - našlapují na všechny tři články prstů (podložené vazivem - mozol)
        • velbloudi - Asie, blízký východ; lamy - jižní Amerika
        • velbloudi - dva hrby - drabař (divoce v Gobi), jeden hrb - dromedár
        • v hrbu má zásobu tuku, který je v době nedostatku vody štěpen na vodu (1kg tuku - 1l vody)
        • vydrží bez vody 45 dnů (červené krvinky jsou zásobárnou vody), další ochranou před sluncem je jejich srst
        • lamy - vikuňa, guanako